7 mýtů knižního průmyslu

René Nekuda

Tvůrčí psaní

článek

René Nekuda

Tvůrčí psaní

článek

7 mýtů knižního průmyslu

Pořád se nepřestávám divit, kolik mýtů o knižním průmyslu létá světem. Na dalších řádcích bych vám rád vyvrátil prvních sedm, které mě dnes ráno napadly.

Časem třeba přijdou další…

  1. Nakladatelé stráví celý život čtením knih. (Opravdu byste jim nedopřáli žádné kamarády, rodinu, koníčky, dovolenou?)
  2. Redaktoři nejsou potřeba. (Pche! I když je psaní většinou velmi introvertní a solitérská činnost, tak mi věřte, že dobrý redaktor je prostě k nezaplacení! A dobrá kniha má pravděpodobně i dobrého redaktora.)
  3. Měli bychom se bát nových technologií. (Ano, některé konzervy to tak mají nastavené, ale uvědomte si prosím dvě základní fakta: a) nemá cenu bojovat za tištěné knihy, protože ty opravdu nikdy nevyhynou; b) vývoj není brzda, nýbrž nová příležitost. A taky ho nejde zastavit.)
  4. Lidé nečtou. (Blbost! V ČR každý rok vychází obrovské množství knih – zhruba 50 nových titulů denně. Určitě by tomu tak nebylo, kdyby neexistovali čtenáři.)
  5. Nakladatel se postará o propagaci knihy. (Někteří ano, drtivá většina ne. V USA je nyní běžné, že se autor zavazuje při podepsání smlouvy o vydání rukopisu, že se rok bude starat o propagaci své knihy na sociálních sítích. Jestliže nepřijmete tuto část zodpovědnosti, můžete očekávat hořké zklamání. Bohužel.)
  6. Myslet si, že je moje kniha určená „všem čtenářům“. (Omlouvám se, ale ani Malý princ není pro všechny. Každý text má omezenou cílovou skupinu a tak je to v pořádku. Prosím, počítejte s tím!)
  7. Získáním literární ceny jste automaticky nesmrtelní. (Haha! Jestliže jste se včera v hospodě bavili s kamarády o Hauptmannově díle, pak jste mi tento bod vyvrátili. Jinak vězte, že drtivá lidí s literárními cenami bude relativně brzy zapomenuta. Motivujte se proto raději nějak jinak. Děkuji.)

Je tady toho ještě víc ke čtení:

Akreditované kurzy tvůrčího psaní pro všechny

Přihlaste se do ověřených kurzů tvůrčího psaní, které by vám doporučilo více než 98 % předchozích účastníků. Kdoví, třeba napíšete svoji vlastní knihu… ;)

3 komentáře u „7 mýtů knižního průmyslu“

  1. Viem, že nie každá kniha je určená každému. Nemám však rada, pokiaľ sa cieľová skupina charakterizuje niečím, čím sa charakterizovať nedá. Cieľová skupina existuje, avšak len na úrovni „skupina ľudí, ktorým sa to bude páčiť“. Týchto ľudí však nemusí spájať absolútne nič. Nemusia mať rovnaké pohlavie, ani vek, ani vzdelanie, ani IQ, ani EQ, skrátka nič. Preto sa mi nepáči, keď sa hovorí o „románoch pre ženy“ (ja som napríklad žena, ale tieto romány ma väčšinou neoslovujú) a podobne.

    Odpovědět
    • Cílová skupina charakterizovaná větou: “lidé, kterým se to bude líbit,” je velmi těžko využitelná. Když mám alespoň nějaké ponětí o tom, pro koho píšu a komu pak chci knihu nabídnout, mám větší šanci, že si kniha své čtenáře najde. A že se vůbec vydá.
      Pokud budu psát červenou knihovnu, kdy mou cílovou skupinou jsou ženy milující romantiku a na konci očekávají svatbu – a já chci, aby si knihu koupily a aby se jim líbila – rozmyslím si, než do příběhu vecpu světelné meče, Gandalfa nebo třeba tisíciletou robotí válku, kde nakonec všichni moji hrdinové pomřou. Jistě – i taková kniha by si možná našla okruh lidí, kterým by se líbila. Ale čtenáři, kteří si knihu koupili právě kvůli příslibu romantiky a svatby, budou zklamaní a nebude se jim zdát dobře napsaná. Pokud chci psát sci-fi, budu mít cílovou skupinu zase jinou a tomu podřídím prezentaci knihy a ostatní věci.
      Ale je fakt, že tím z psaní knih dělám byznys. ;-)

Napsat komentář

Inspirativní newslettery

Žádný spam, jen skvělé tipy a triky, které povzbudí vaši múzu…

Počkejte! 👋🏻

Než odejdete, zkuste odebírat zdejší inspirativní newslettery (podobně jako 9000 dalších kreativních lidí). Nebojte se, můžete se případně kdykoliv odhlásit.