Příprava před psaním je velmi důležitá a musím podotknout, že by ji nikdo neměl podceňovat. To málo času, který jí věnujete, se jistě vyplatí. A pak můžete klidně přejít k další teorii – například Jak moc je při psaní povídek důležitý úvod.

Předtím, než se pustíte do psaní, zeptejte se sami sebe na tyto otázky:

1. Jakému čtenáři je můj text určen? (Dětem? Dospělým? Seniorům? Odborníkům? Široké veřejnosti?)
2. Jaká zájmena a fráze budu používat? (Neosobní? Osobní, ale formální? Osobní a bežné?)
3. Jaký postoj zaujmu k látce? (Ironický? Nezaujatý? Zaujatý?)
4. Jak moc budu při práci obsáhlý/á? Kolik mám na psaní prostoru (počet slov či stran)?
5. Našel/la jsem si dost informací a detailů, abych mohl/a dobře posihnout podstatu problému?
6. Existuje možnost získat o daném „problému“ více informací/zkušeností? (například rozhovor či citát slavné osobnosti)
7. Dokáži v jednom bodě shrnout to, co chci udělat nebo vyjádřit?

Každý úspěšný kus literatury faktu by měl čtenáři nabídnout jednu provokativní myšlenku, kterou předtím nikdy neslyšel. Ne dvě myšlenky, ani pět – pouze jednu.

- Joseph Epstein

I když to třeba není na první pohled patrné, tak díky těmto sedmi bodům můžete předejít mnohým zbytečným chybám + případnému budoucímu tápání.

Tak co, už máte jasno, co a jak napíšete? ;)