Žijeme v postmoderně, která zuby nehty hlásá, že je pravda relativní. Poslechněte si proto jeden velmi starý příběh …
Dva muži šli k súfijskému soudu, aby vyřešili svůj rozpor.
První muž řekl svůj názor na věc, soudce se dlouze zamyslel a prohlásil: „To je pravda.“
Druhý muž řekl svoji verzi, soudce se opět dlouze zamyslel a řekl: „To je pravda.“
Ze židle vyskočil soudní úředník a rozhořčeně zakřičel: „To přeci nejde, aby měli oba dva pravdu!“
Soudce s klidnou odpověděl: „To je pravda.“
Poučení z tohoto příběhu je velmi prosté – pravda je všude kolem nás. Záleží pouze na tom, na co se sami zaměříme.
Nevím, jestli to splňuje všechny prvky relativismu, každopádně vím, že následující otázky by vám měly pomoci rozvinout vaši kreativitu. 
- Na co se v životě zaměřujete?
- Na co byste se měli v životě zaměřit?
- Víte, odkud pramení váš názor na věc?
- Jakou jinou pravdu objevíte, když změníte svůj názor?
- Jak by vypadala pravda, kdybyste se totálně odprostili od svých zájmů a cílů?
Nebojte se komentovat články,
Pravda, by byla, že kdybych jí oprostila od svých zájmů a citů, že by vypadala úplně jinak a musela bych si leccos přiznat.