Na světě existuje tolik rad o psaní, kolik lidí píše a čte (a možná ještě více). Každopádně některé zásady by se daly označit za pravdy, neboť je neopomene zdůraznit téměř každý významnější spisovatel nebo učitel tvůrčího psaní.

Hola hop – zde jsou…

Čtyři pravdy o dobrém psaní

1. Dobré psaní vyžaduje čas. A neexistují žádné zkratky, kterými by šlo toto období zkrátit (snad kromě kurzů tvůrčího psaní).

2. Každá cesta k dobrému psaní je jedinečná. Pár výjimečným osobnostem se podařilo prorazit celkem rychle, ale drtivé většině ne. Existuje tedy větší šance, že budete patřit do druhé skupiny, čili to přijměte a zbytečně se tím nestresujte.

3. Můžete studovat a číst knihy o tvůrčím psaní, což je sice moc fajn, ale psaní se naučíte hlavně psaním.

4. K dobrému psaní patří i dobré čtení.

Čtyři pravdy o publikování

1. Cesta k vlastní publikované knize většinou trvá nějaké období. Existují případy, kdy se to povedlo “úplnou náhodou” nebo “přes noc”. Každopádně “přes noc” může trvat i několik let.

2. Každá cesta k publikované knize je jedinečná. Přestaňte se proto porovnávat s ostatními.

3. Můžete zkoumat články na blogu či číst knihy o tom, jak být publikován(a), ale většinou jejich nejúčinnější rada zní self-publishing. Nicméně vy potřebujete odvahu a trpělivost, abyste časem třeba vybočili z řady.

4. Touha po tom být publikován(a) vás zbytečně oddaluje od samotného psaní – čím více nad tím přemýšlíte, tím méně píšete. A to z vás za pár let může udělat frustrovaného a nepříjemného člověka. A to by bylo zbytečně, nemyslíte?

Závěrečná rada

Stejně jako v běžné komunikace je přirozený sled nonverbálního projevu a teprve až potom toho verbálního, tak i pro psaní platí, že prvně je důležité zvládnout čtyři pravdy o psaní a pak až čtyři pravdy pro publikování.

Jestliže ještě nemáte vypsanou ruku, je zbytečné přemýšlet nad publikováním. Bez dopsaného rukopisu beztak žádnou knihu nikdy nevydáte!

No, a když už se váš text začne prodávat v řádných knihkupectvích, tak nastává správný časoprostor pro další čtyři pravdy – tentokrát o marketingu. O nich třeba někdy příště… ;)

3 komentářů

  1. Markéta Růžičková 22. 10. 2012 – 12:35

    Nepřemýšlet, psát. Psát hodně a pak ještě víc. A teprve pak přemýšlet. Toho se snažím docílit. :-)

  2. Katerina Dehningová 23. 10. 2012 – 01:36

    Souhlasím s Markétou. Psát a psát. Trik je v tom, jak poznat, že už tu vypsanou ruku máme. Existuje vůbec něco jako vypsaná ruka? U psaní se dá měnit, přepisovat, “zlepšovat”, dle mě, do nekonečna…
    Rozhodně trpělivost a pak odvaha jsou klíčové.

    1. René Nekuda 23. 10. 2012 – 09:23

      Vypsaná ruka ve smyslu dokončeného procesu podle mě neexistuje. ;) Vnímám ji jako dokonalé zvládnutí základů psaní a budování příběhů.

Vložit komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *