Psaní je poslední dobou čím dál tím víc populární. Možná je to proto, že k němu prakticky nic nepotřebujeme. Možná je touhou k sebevyjádření. Ať je to jak chce, faktem zůstává, že poměr autorů, kteří knihy publikují a autorů, kteří si píší jen tak do šuplíku, je obrovský.

K tomu, aby se vaše psaní posunulu z úrovně „rád bych psal(a)“ na „musím psát“, a pak „chci být publikován(a)“, musíte urazit velký kus cesty. A právě následujících 30 otázek by vám mělo pomoci ujasnit si svoji začínající spisovatelskou kariéru:

  1. Proč chci publikovat?
  2. Na jaký typ psaní bych se chtěl(a) soustředit (drama, romány, detektivky apod.)?
  3. Co očekávám od toho, že se stanu spisovatelem(kou)?
  4. Jsou moje očekávání reálná?
  5. Jaký je můj nějvětší cíl ve psaní?
  6. Jaké znalosti mám z oboru psaní a redakční práce?
  7. V jaké denní době jsem nejvíce produktivní?
  8. Kdy si vyhradím čas na psaní (a jak často)?
  9. Jaké autory nejvíce obdivuji a proč?
  10. Jak bych mohl(a) popsat svůj autorský hlas?
  11. Jak mohu uplatnit své životní zkušenosti ve psaní?
  12. Jaké schopnosti mám, které mi pomohou publikovat první knihu?
  13. Jaké dovednosti mi chybí k dopsání první knihy?
  14. Na jaké překážky bych se při psaní měl(a) připravit?
  15. Jaké jsou mé další možnosti, když nebudu moci publikovat?
  16. Jsem více realistický(á) či imaginativní autor(ka)?
  17. Jaké cíle si mohu nastavit pro dnešek? Dále pro tento týden? Měsíc? Rok?
  18. Vím, jak udržet svoji motivaci během náročných období?
  19. Jak budu jednat se svými přáteli a rodinou, když se jim nebude líbit, že píši?
  20. Jak psaní ovlivní moji finanční situaci?
  21. Kde najdu podporu a nápady pro svoje psaní (blogy, fóra, kritici, časopisy, kurzy tvůrčího psaní, RenéNEKUDA.cz, …)?
  22. Čeho se musím vzdát, abych publikoval(a) svoji knihu?
  23. Kde budu psát? Jaké je mé oblíbené místo pro psaní?
  24. Jak se budu starat o své tělo a ducha během náročných dnů psaní (sport, kino, divadlo, procházka atd.)?
  25. Budu psát raději kratší útvary (povídky, básně), nebo se rovnou vrhnu do delších útvarů (např. román)?
  26. Souhlasíte se self-publishingem?
  27. Jaký pocit by si měl čtenář zapamatovat z mých textů?
  28. Vím, kde nacházet inspiraci?
  29. Budu psát rukou, nebo na počítači (pak budu používat klasický textový editor nebo nějaký specializovaný program)?
  30. Odebírám novinky z portálu RenéNEKUDA.cz? ;)

Některé z otázek se překrývají, ale ono to vůbec nevadí. Když si vymezíte chvilku na jejich zodpovězení a budete upřímní, ušetříte si do budoucna spoustu tápajících okamžiků a chvil, kdy s psaním chcete přestat.

Psaní je totiž o nás samých a nikdo jiný nám s ním nepomůže. Všichni máme 24 hodin denně a dost peněz na to, abychom si koupili papír a tužku. Nyní je to o upřímnosti – když začnu psát a budu mít v hlavě jasno, pravděpodobně dokončím svůj první umělecký text a vydám ho. A to mě odliší od ostatních 97 % lidí v této zemi, kteří také píší, ale neberou to tak vážně.

Tak vzhůru do toho, milí kolegové a milé kolegyně! ;)

Kurzy tvůrčího psaní Reného Nekudy Pojďte si hrát, tvořit a rozvíjet se!
Aktuální nabídka kurzů tvůrčího psaní pro veřejnost »

17 komentářů

  1. Zdeňka 10. 3. 2011 – 23:58

    Otázky a odpovědi, na některé neznám odpověď.
    U jiných jsem si jista, a vím co chci.
    Moc Vám děkuji za vaše slova a poslední odstavec!!

    1. René Nekuda 15. 5. 2011 – 00:20

      Není vůbec zač – to já děkuji za komentář! ;)

    2. Pavlína Stloukalová 10. 4. 2014 – 06:14

      Na spoustu otázek jsem bez problémů odpověděla, možná i na všechny. Svělý nápad :)

  2. Justflying 24. 10. 2011 – 08:18

    Mám z tohoto článku pocit vnitřní marnosti, protože zatím spadám do skupiny lidí, kteří rádi píšou, ale nemají dostatek sebedůvěry a vůle k tomu, aby se stali nejlepšími. Dneska si ale nejen odpovím na všechny tyhle otázky, ale ještě navíc si udělám jasný plán. Poprvé v životě. Takže teď jdu studovat dál, co všechno musím ve svém plánu mít, abych ho dostatečně personifikovala a stal se mojí závaznou součástí. Ostatním lhát můžu, ale sobě už nějakou dobu dlužím pravdu.

  3. Veronika 20. 7. 2012 – 17:19

    Rada bych se zeptala co presne se povazuje pod pojmem Autorskeho hlasu.DEKUJI :)

    1. René Nekuda 21. 7. 2012 – 15:00

      Dobrý den, v tomto případě autorský hlas = autorský styl psaní.

    2. Veronika 25. 7. 2012 – 18:09

      Blondyna no :))))

    3. René Nekuda 25. 7. 2012 – 18:47

      V pořádku, nic se neděje – hlavní je, že si rozumíme. ;)

  4. dana malkova 17. 9. 2012 – 07:36

    Milí přítomní,
    chtěla bych se s vami poradit. Jak by na vás působila hlavní postava příběhu, která by nebyla úplně kladná, dejme tomu 50 na 50%
    Dana

    1. René Nekuda 29. 9. 2012 – 10:47

      Těžko odpovědět na vaši otázku, když neznáme konkrétní text. Ale obecně si dovolím tvrdit, že mnohem lépe, než tzv. „plochá postava“, která je buď jenom dobrá, nebo pouze zlá (a prakticky nic mezi tím). Ať vám to píše!

    2. Matouš 19. 8. 2013 – 23:35

      Na mě by působila realisticky. :-)

  5. Petra 20. 8. 2013 – 09:13

    René moc Ti dekuji za tve skvele stranky a za to, co pro NAS delas! Mylim, ze mluvim za vse, kdyz reknu DEKUJI DEKUJI DEKUJI, zaslouzis se RAD ZLATEHO BRKA :-)

  6. Anna 4. 11. 2013 – 08:29

    Děkuji za otázky. Skvělé k zamyšlení. Myslím, že nebudu nikdy úplně spokojená se svým textem. Pokaždé, když jej pročítám, tak přepisuji, opravuji a nejsem si stále jistá výsledkem.
    Moc ráda bych jednou vydala opravdu kvalitní knížku.

  7. Lenny 10. 11. 2013 – 09:49

    Ahoj(te), chci se zeptat…Fungují ještě ty kurzy tvůrčího psaní přes mail? Moc mě to zajímá, děkuji za odpověď. :)

  8. Markéta 19. 1. 2017 – 20:36

    Článek jsem ani nedočetla, protože jsem minula prvních deset otázek a na žádnou z nich jsem nedokázala odpovědět… Vím, že psát chci. Ale nevím proč. Otázky typu o čem (nebo pro koho) jsem vynechala, protože pokaždé je to něco jiného – neumím své výtvory začadit jednoznačně do jedné (nebo dvou) kategorie… Nejhorší pocit mám ale z otázek o očekávání… Mým jediným očekáváním je můj dobrý pocit z psaní – pokud mou práci ale nikdo neuvidí (a neohodnotí, nebo označí za špatnou/brakovou) ten pocit se nedostavuje, takže mě napadá, že uvnitř je to ještě i o něčem jiném…
    Tenhle článek si nechám někde založený a až na to budu připravená, vrátím se k němu… navádí mě totiž k vlastní psychoanalýze (protože spousta bodů lze aplikovat i na jiné oblasti mého života) a já si nejsem jistá, zda ji chci absolvovat teď.
    Mám hrůzu z toho, že na ně nedokážu nikdy odpovědět… a přitom se mi ty odpovědi jeví jako důležitější než fakt, jak moc je má literatura „dobrá“.

    1. René Nekuda 19. 1. 2017 – 20:49

      Gratuluju k dobré volbě. Ano, tyto otázky jsou důležité téměř pro všechny tvůrčí profese a jedince. Držím palce!

Vložit komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *