Říká se, že každý spisovatel je při psaní pouze sám se sebou. Nic dalšího mu nepomůže, nikam se před sebou neschová a nedá se to obejít. Na druhou stranu je psaní jedno z nejjednodušších druhů umění – potřebujete k němu pouze tužku a papír či naprosto obyčejný textový editor.
A z tohoto paradoxu vzniká jisté napětí – frustrace, se kterými se snad setkal každý tvůrčí člověk.
1. Nedostatek času
Nic jiného nemůže být na prvním místě! Na nedostatek času si totiž stěžuje 99,9 % umělců. Problém je, že většina z nich má ještě jednu práci, která je živí a umění berou spíše jako koníčka nebo životní vášeň.
Říká se, že nejproduktivnější doba každého člověka, je několik desítek minut po probuzení. Možná proto mnoho slavných a úspěšných spisovatelů psalo pravidelně každý den v ranních hodinách. Nicméně znám i případy, které si vychutnávají klidnou noc nebo odpolední siestu.
Kdy nejraději tvoříte vy?
Návrhy řešení: Cvičení, které vám pomůže najít si hodinu denně na vaši tvorbu, Vytvořte si 25hodinový den; čili 33denní měsíc, Vytváření efektivních pracovních návyků
2. Spisovatelský blok
Někdy se prostě stane, že nemůžeme najít inspiraci, správná slova, nevíme, jak dál pokračovat v rozepsaném příběhu či nemáme větší motivaci vůbec psát, i když bychom vlastně chtěli.
Zažili jste někdy tento stav?
Návrhy řešení: Proč ještě není váš román napsaný?, Místa, kde se to inspirací jenom hemží, Zbavení se tvůrčích bloků
3. Nejistota – jsem dost dobrý(á)?
Jestliže se sami sebe zeptáte, zdali jste dost dobrý(á), tak v zásadě existují tři možné odpovědi:
- “Ano.”
- “Ne.”
- “Ještě/ zatím ne.”
Měli byste se neustále zdokonalovat, číst a psát pravidelně. Zkuste nějaký kurz tvůrčího psaní nebo články o kreativitě (viz třeba tento web RenéNEKUDA.cz). ;)
Je pro vás odpověď “Ještě/ zatím ne.” dostačující?
Návrhy řešení: Jak přečíst jednu knihu týdně, 5 cest jak NEpublikovat vaši knihu, Příručka dobrého psaní
4. Máte přehnané nároky
Ideální kniha neexistuje a věřte tomu, že i váš největší vzor, největší oblíbenec, nebyl se svou knihou 100% spokojený. Obecně platí, že čím více jste toho dosáhli a poznali, tím více chcete.
Každopádně byste si měli připustit fakt, že ideální kniha neexistuje.
Co si o tom myslíte?
Návrhy řešení: Pravda (?) (!) (?!), Seznam literárních soutěží v ČR, Drbání kožichu – online kurz tvůrčího psaní
5. Tlaky okolí
Jakmile učiníte rozhodnutí, že se budete věnovat psaní, může se stát, že se vám bude vaše okolí smát, případně vás od toho zrazovat. A nebo vás budou tolerovat a pak vám všechny vaše texty zhodnotí slovy: “Dobrý, líbilo se mi to.”
Znáte to i ze své zkušenosti?
Návrhy řešení: Vaše okolí vs vy + vaše tvorba = ?, 10 způsobů jak překonat odpor, Meditace pro posílení napojení se na vnitřního umělce
Jestliže jste se poznali ve více než jednom zde uvedeném bodě, položte si následující otázku:
Když jsem ze své tvorby frustrován(a), stojí to vůbec za to?
Pokud odpovíte “Ano!”, nabízím vám další návrhy řešení – místní “vytuněné” online kurzy tvůrčího psaní.
Tak co, půjdeme do toho spolu? ;)
Nejlépe se mi skutečně tvoří hned ráno. Někdy zapínám počítač okamžitě, většinou tomu ale předchází půlhodina čtení a snídaně. Dokážu se k tomu dokopat i jindy během celého dne, ale potřebuju k tomu kotel kávy.
Díky za komentář. Mně taky kafe funguje. ;)
S jistotou mohu říci, že se vidím v každém z uvedených bodů. Nejvíce však platí nejistota a přehnané nároky:(bod 3. a 4.)
Často si při psaní opakuji, že text zveřejním až když budu spokojená s každým jeho detailem. Poté však tlačí čas, dostavuje se únava a nakonec i zklamání ze sebe samé, protože text nedokončím.
Vidět všechny tyto problémy takto sepsané je velice užitečné. Člověk si uvědomí, na co si dávat pozor a čím se nenechat odradit.
Opět mnohokrát děkuji! :)
Mé dvě největší frustrace (dalo by se říci i brzdy)? “Tohle už někdo napsal, není to dost originální” a “Píšu jako ponocnej, tohle se nikomu nebude líbit.” Bohužel, zatím nemám to správné autorské sebevědomí. :)
Mě osobně potkal jenom nedostatek času, ale myslím, že to bývá vcelku normální. Občas se objeví i přehnané nároky a ona záludná otázka “Jsem dost dobrá?”, ale to se svým nezdravě vysokým sebevědomím přecházím mávnutím ruky. :D Co se týče spisovatelského bloku, na ten nevěřím, vždycky je a vždycky bude o čem psát a každý si časem najde určitá místa, která má jeho múza ráda, třeba mě navštěvují nejlepší nápady na čerstvém vzduchu, když se jdu proběhnout se psem. Poslední ze zde uvedených frustrací, tedy tlak okolí, ten mě naprosto míjí, mám přátele s podobnými amatérskými zájmy a těm svá ‘dílka’ ukazuji, ten zbytek, kterému to je jedno, si nezaslouží je vidět… Toť můj názor na frustrace, ale možná bych sem přidala také něco jako: Závislost na psaní. Mám totiž pocit, že někdy se chce člověku tak moc psát, až si vsugeruje, že není unavený nebo hladový a jisté potřeby pak prostě zanedbává a naopak je nervní, když delší dobu nepíše… :)
Na tom něco bude. Píšu docela často, třeba i pár minut, ale kolikrát si říkám, jestli to už neprerusta také v nějakou závislost
Můj největší problém vězí v této větě:
“… či nemáme větší motivaci vůbec psát, i když bychom vlastně chtěli.”
Neustále mám takový divný pocit, že chci psát, tvořit. Ale ve výsledku skutekt utek …
Ano, i já trpím takovými pochybami, jestli otco dělám, nedělám pouze pro sebe, ale pro někoho. Naštěstí mám přátele, kteří ve mě vždycky ztracenou naději obnoví :)