Štěpán Materna

Když za Tamarou zapadly těžké dveře Machovy kanceláře, zůstala ještě chvíli stát a zhluboka oddechovala. Krev jí splašeně vířila tělem a v chaotické bitvě myšlenek bylo nemožné se vyznat. Vytáhla tedy alespoň telefon a na večer si napsala připomínku: zavolat mámě. Kancelářské židli korporátního zaměstnavatele dala vale už před několika lety. Od té doby kolem … Pokračovat »