Domů / Blog / Články / Tvůrčí psaní / Bojíte se prázdné bílé stránky?

Bojíte se prázdné bílé stránky?

Bojíte se prázdné bílé stránky? Možná byste se měli tohoto zbytečného strachu zbavit…

Co byste měli napsat? Na tom teď nezáleží…

Jestli to bude dobrý? Zkuste se od toho oprostit…

Bude to někdo číst? Momentálně nad tím nepřemýšlejte…

Nyní se soustřeďte pouze na tu prázdnou bílou stránku a touhu psát. Protože když chcete opravdu psát, prázdná stránka by pro vás měla být nadějí, ne strachem.

Chcete-li si to vyzkoušet, vezměte si bílý papír a tužku nebo pero.

Najděte si nějaké klidné místo, před sebe si položte kus papíru a vedle sebe psací potřeby. Nastavte si časovač na 5 minut a po tento čas pozorujte prázdnou stránku před vámi. Soustřeďte se a nedělejte nic jiného, než že budete sledovat bílý papír a přemýšlet nad svými příběhy.

Na konci tohoto “minicvičení” máte dvě možnosti:

  1. Nenapsat nic a odejít.
  2. Zvednout připravené pero a pustit se do psaní. (A sami později uvidíte, jestli to stálo za to, nebo ne.)

Tak jak jste dopadli a jak jste se u toho cítili? 

Tip: Podívejte se také na Bojovníka s tvůrčím blokem



Pojďte tvořit! 4000 účastníků, 9 let praxe a 98% spokojenost vám zaručuje osvědčený a osobitý přístup v úspěšných kurzech tvůrčího psaní (pro veřejnost i v těch online).

4 komentáře u „Bojíte se prázdné bílé stránky?“

  1. Bílá stránka je pro mě výzva. Něco jako hozená rukavice. Láká mě a svádí. Miluji tu svůdnici, hned ji začnu hladit. Nejdřív pohledem, potom rukou a nakonec ji tak troch zneuctím perem, které se po ní rozběhne jak po bílé zasněžené pláni. Chvílemi běží rovně, ale najednou se rozvlní, udělá několik osmiček zatočí se a nakonec utíká sprintem a začne honit myšlenku. Dožene jednu, předbíhá druhou, běží a píše a píše. Žádný nápad tomu rozvášněnému peru nesmí utéct. Honem, rychle, jen ať ta bílá z papíru zmizí. Papír začíná tmavnout, obléká se do mých slov a já se už nemůžu dočkat jak tu popsanou stánku přikrášlím. Připnu brož z rýmovaček, rtěnkou přibarvím citáty a na konci namaluji srdíčko, protože jsem tu stránku popsala s láskou.

    Odpovědět
  2. Prázdnou první stránku miluju. Doslova ji vidím jako neutvořenou planetu, pláň, dům nebo město, které můžu postavit od začátku až do konce sám. Tak trošku božský komplex. Z čeho však strach mám, je strana druhá a každá následující. A to je mnohem horší. Ale nevzdávám se, vím, že jsem ještě ohromný nováček a žádný učený z nebe nespadl… A tak jednou i já jistě dojdu tam, kam dojít chci a potřebuji :)

    Odpovědět

Napsat komentář

 

Item added to cart.
0 items -