Co má přijít dřív: akce, nebo popis?

René Nekuda

Tvůrčí psaní

článek, popis

René Nekuda

Tvůrčí psaní

článek, popis

Co má přijít dřív: akce, nebo popis?

Ze zkušenosti mohu říci, že existují autoři spíše popisní a autoři spíše dialogičtí. Někdo tedy upřednostňuje akci a napětí, jiný líčení atmosféry a pomalé tempo. Nemohu si pomoci, ale na mých kurzech tvůrčího psaní je drtivá většina spisovatelů “popisných”. Proč asi?

1. Protože popis je jednodušší.

Netvrdím, že popsat malířský ateliér Basila Howarda tak, jak to dokázal Oscar Wilde v Obrazu Doriana Graye není umění. Nicméně podívejte se na internetové povídky – jaké popisy tam najdete? Ano, ono skutečně není těžké přemýšlet nad neposlušnými vlasy ušmudlané Karolíny a jak si Pavel vždycky kouše nehty, když je nervózní… Navíc zrak je náš primární lidský smysl a to hraje v celé záležitosti velkou roli.

2. Protože rádi tvoříme lidi.

Dobrá zpráva, milé děti – slyšeli jste, že už je hra Sims i na Facebooku?

Motto této simulace lidského života zní: “Postav dům, buduj přátelství, vytvoř život.”

Ano, lidé milují vytváření jiných lidí. Baví nás představy, jak by asi vypadali, jak by asi mluvili, jak by asi vyrůstali apod.

3. Protože chceme milovat a být milováni.

Je to jeden z nejzákladnějších lidských modelů chování – ve skrytu duše každý toužíme po spřízněné duši, nejlepším kamarádovi a v neposlední řadě třeba i po dobrých, milých a přátelských sousedech.

A právě tohle všechno v nás pohání motor představivosti a vytváření si iluzorních kamarádů a známých. Mnoho slavných spisovatelů chtělo uniknout své osamělosti a tak psali a psali a psali… Už víte proč, co?

Před popisem a charakteristikou…

Každopádně jenom popis pravděpodobně vaši knihu nenapíše.

Měli byste vytvořit postavy, se kterými budou chtít vaši čtenáři strávit celý život. Potřebujete do textu dodat ztotožnění se a to tam – světe div se – neprostrkáte větami typu “byla sobec a věděla to o sobě”. Co takhle vymyslet situaci, kde tu její sobeckost čtenářovi přímo ukážete? Ať nechá svoji kolegyni z práce klečet dvě hodiny na mokré podlaze a nepomůže jí. Nebo cokoliv jiného, jenom prosím trochu více akčnějšího.

Zbytečně nepopisujte, dokazujte to přímo na konkrétních situacích!

Pokud mi něco vysvětlujete, je to esej. Pokud mi něco přímo ukazujete, je to příběh. – Barbara Greene

Jestliže víte, že s tímto máte problém, doporučuji vám jedno zlaté pravidlo:

Svým postavám zničte životy.

Nechť neposlušné vlasy ušmudlané Karolíny nedopatřením vzplanou; nechť Pavel musí držet v rukou velkou svíci v momentě, kdy se ze tmy začnou ozývat podivné zvuky. A on ji nesmí pustit, ani zhasnout a vlastně si ani nemůže kousat ty svý zatrolený nehty…

Nebo prozkoumejte zdejší hravá cvičení tvůrčího psaní.

Nechtějte mít v šuplíku sbírku nemastných mrtvol. Ožijte je skrze jednání.

Ano, je to těžší, ale funguje to!

Takže závěr: Obecně je lepší přijít s akcí dřív než s dlouhým statickým popisem.

Poznámka: Souhlasíte s tímto tvrzením? Proč si myslíte, že je statický popis jednodušší (případně proč ne)? Prosím, podělte se o své názory dole v komentářích.

Upozornění: Tento článek řeší pouze obecnou rovinu věci. Popis text zpomaluje a dialog a akce zase zrychlují. Čili pokud autor potřebuje pracovat s rytmem, může mít na začátku textu dlouhý statický popis své opodstatnění.

Je tady toho ještě víc ke čtení:

Akreditované kurzy tvůrčího psaní pro všechny

Přihlaste se do ověřených kurzů tvůrčího psaní, které by vám doporučilo více než 98 % předchozích účastníků. Kdoví, třeba napíšete svoji vlastní knihu… ;)

3 komentáře u „Co má přijít dřív: akce, nebo popis?“

  1. Súhlasím, že popis že jednoduchší. Intuitívne som ho preto častejšie používala v prvých prácach, kedy som nebola vypísaná. A súhlasím aj s tým, že je menej zábavný. Aspoň pokiaľ autor nie je skutočným majstrom pera.

    Odpovědět
  2. Je to tak. Cim vic se autor do deje vzije, tim je to zabavnejsi i pro ctenare. Popis je takovy suchy pohled zvenci, ale u akce to uz musi opravdu vedet co postava dela a citi. Autor nemuze prekvapit/vystrasit/udivit/rozplakat ctenare, kdyz si tim sam pri psani neprojde. Diky, Rene za dobre postrehy!

    Odpovědět
  3. V podstatě souhlasím. Obojí je důležité pro příběh. Popisy pro představu a orientaci, dialogy a akce pro posun děje. Když to přeženu s popisy, vytvořím nudu. Když s akcí, vznikne fraška. Ale že je popis jednodušší? No, těžko se dá napsat nepravděpodobný popis. To nepravděpodobné děje začínající autoři sypou ze svých hlav celkem často. Uchvátit a ohromit čtenáře popisem je veliké umění.

    Odpovědět

Napsat komentář

Inspirativní newslettery

Žádný spam, jen skvělé tipy a triky, které povzbudí vaši múzu…

Počkejte! 👋🏻

Než odejdete, zkuste odebírat zdejší inspirativní newslettery (podobně jako 9000 dalších kreativních lidí). Nebojte se, můžete se případně kdykoliv odhlásit.