Cvičení: Slib pávovi
/ / / Cvičení: Slib pávovi
Tvůrčí psaní

Cvičení: Slib pávovi

Jedna z častých tradic, která se dotýká téměř každého z nás, je dávání si novoročních předsevzetí.

Údajně již staří Babyloňané slibovali na počátku nového roku bohům, že vrátí všechny půjčené předměty a zaplatí své dluhy.

Římané potom slibovali nápravu bohu Janusovi, který byl spjatý s měsícem lednem.

Ve středověku se objevila další tradice – slib pávovi.

Mladí šlechtici se sešli nad upečeným pávem a skládali před ním slib rytířství. Pak byl páv naporcován a všemi sněden.

Tento obřad byl spojen s pávem zejména pro jeho barevnost, majestátnost, vzácnost a jedinečnost.

Cvičení: Slib pávovi

Zadání cvičení:

Představte si, že je novoroční půlnoc. Popíjíte šampaňské a nad ničím moc nepřemýšlíte, jen si užíváte příjemného večera. Náhle si uvědomíte, že se vedle vás objevil páv. Zprvu netušíte, jak se tam vlastně ocitl a zdali je vůbec reálný, ale je tam. Otočí se směrem k vám a vás zaujmou jeho malinkatá očička. Zdá se vám, že po vás chce nějaký slib. Co se stane potom?

Variace úkolu: Pokračujte v této situaci jako nějaká postava (tj. ne sami za sebe).

Nemusíte stvořit román, stačí napsat jen pár vět. Využijte k tomu třeba zdejší prostor pro komentáře, fórum nebo spisovatelský zápisníček, pokud ho vlastníte.

Každopádně si to užijte! :)

TIP! Další cvičení najdete tady.

Už odebíráte zdejší inspirativní newslettery?

Pod článkem

Mohlo by vás ještě zajímat…

2 komentáře

  1. Najednou se vedle ní objevil páv. Rozprostřel své pestrobarevné peří do nádherného vějíře, jako by ji chtěl oslepit všemi barvami světa. Páv z ní nespouštěl oči … Ani ona z něj. Díval se na ni, v duši cítila, jak k ní promlouvá. Chce snad po ní slib? Co mu má slíbit? A proč by měla … proč by ne … Naklonila se k jeho hlavě a zašeptala: Slibuji, že budu vždy poslouchat svůj hlas. Slibuji, že nedovolím nikomu, aby roztříštil mou duši na tisíc kousků. Slibuji, že s každým dechem se stanu silnější. Sotva dořekla poslední slovo, páv zamával křídly, a všude kolem se rozprostřela zlatá zář. Už necítila nekonečnou palčivou bolest v duši, neklid, otázky, které jsou odsouzeny k tomu, aby navždy zůstaly bez odpovědi. Zdálo se jí, že ji černočerné paví oči vtahují někam, kde existují jen barvy duhy a zlatý třpyt …. Najednou pocítila lehkost a klid, který dosud nepoznala. V tu chvíli začal páv ztrácet své obrysy, jeho diamantové oči zmizely ve tmě, ale ona už navždy zůstala součástí barevného spektra.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *