Jedna z častých tradic, která se dotýká téměř každého z nás, je dávání si novoročních předsevzetí.
Údajně již staří Babyloňané slibovali na počátku nového roku bohům, že vrátí všechny půjčené předměty a zaplatí své dluhy.
Římané potom slibovali nápravu bohu Janusovi, který byl spjatý s měsícem lednem.
Ve středověku se objevila další tradice – slib pávovi.
Mladí šlechtici se sešli nad upečeným pávem a skládali před ním slib rytířství. Pak byl páv naporcován a všemi sněden.
Tento obřad byl spojen s pávem zejména pro jeho barevnost, majestátnost, vzácnost a jedinečnost.
Zadání cvičení:
Představte si, že je novoroční půlnoc. Popíjíte šampaňské a nad ničím moc nepřemýšlíte, jen si užíváte příjemného večera. Náhle si uvědomíte, že se vedle vás objevil páv. Zprvu netušíte, jak se tam vlastně ocitl a zdali je vůbec reálný, ale je tam. Otočí se směrem k vám a vás zaujmou jeho malinkatá očička. Zdá se vám, že po vás chce nějaký slib. Co se stane potom?
Variace úkolu: Pokračujte v této situaci jako nějaká postava (tj. ne sami za sebe).
Nemusíte stvořit román, stačí napsat jen pár vět. Využijte k tomu třeba zdejší prostor pro komentáře, fórum nebo spisovatelský zápisníček, pokud ho vlastníte.
Každopádně si to užijte! :)
TIP! Další cvičení najdete tady.
Najednou se vedle ní objevil páv. Rozprostřel své pestrobarevné peří do nádherného vějíře, jako by ji chtěl oslepit všemi barvami světa. Páv z ní nespouštěl oči … Ani ona z něj. Díval se na ni, v duši cítila, jak k ní promlouvá. Chce snad po ní slib? Co mu má slíbit? A proč by měla … proč by ne … Naklonila se k jeho hlavě a zašeptala: Slibuji, že budu vždy poslouchat svůj hlas. Slibuji, že nedovolím nikomu, aby roztříštil mou duši na tisíc kousků. Slibuji, že s každým dechem se stanu silnější. Sotva dořekla poslední slovo, páv zamával křídly, a všude kolem se rozprostřela zlatá zář. Už necítila nekonečnou palčivou bolest v duši, neklid, otázky, které jsou odsouzeny k tomu, aby navždy zůstaly bez odpovědi. Zdálo se jí, že ji černočerné paví oči vtahují někam, kde existují jen barvy duhy a zlatý třpyt …. Najednou pocítila lehkost a klid, který dosud nepoznala. V tu chvíli začal páv ztrácet své obrysy, jeho diamantové oči zmizely ve tmě, ale ona už navždy zůstala součástí barevného spektra.
Děkuji za příspěvek a držím palce do dalšího psaní!