Pravděpodobně jste již zhlédli pěknou řádku filmů, o tom nepochybuji. Nyní si představte, že by scenárista filmu vůbec netušil, jak jeho snímek skončí. Co kdyby se rozhodl psát úplně volně a nechal vše plynout „jen tak“? Prostě by čekal, že se někdy něco stane a třeba by i doufal, že se do příběhu časem vměstná i nějaká zajímavá myšlenka.

Vsadil bych se, že byste se potom koukali na pěkně nudný film. Nic zajímavého by se v něm nedělo (nebo by to naopak k sobě nepasovalo), postavy by se plácaly šedivými dny a vy byste pravděpodobně netušili, na co se máte soustředit a o čem to vlastně celé je. Co je cílem tohoto experimentu, jaké je jeho téma.

Nefungovalo by to, protože takhle se příběhy běžně nevytvářejí.

Konec příběhu určuje jeho smysl

Příběhy mají svůj smysl, cíl a záměr.

A tento jejich smysl je naplněn právě koncem. Jakmile totiž víte, kam příběh směřuje, všechny události najednou dostávají vyšší smysl, neboť mají jasný cíl a naplňují tzv. autorský záměr.

Vyzkoušejte si to a přečtěte si znovu knihu, u které již znáte její vyznění, smysl i konec. A nyní se sami sebe v průběhu čtení ptejte, proč se zrovna na tomto místě děje to a to (odpověď: protože vyznění je takové a makové).

Věřte mi, že toto opakované čtení knihy vás může posunout na další čtenářskou úroveň.

Cvičení pro #JAKCISTJINAK

Ve dvou třetinách knihy [DOPLŇTE JEJÍ NÁZEV] se stane [UDÁLOST], protože její celkové vyznění je [SMYSL PŘÍBĚHU].

#JAKCISTJINAK #POZOR #SPOILER

Tímto způsobem se můžete hodně naučit o budování příběhů a jejich vnitřní kompozici.

Případně se podívejte i na další teorii konců v tomto samostatném článku.

Nebojte se toho a vyzkoušejte si to – je to totiž nesmírně zajímavá hra! ;)

Malá poznámka na konec: Více článků ze série Jak číst jinak najdete zde.

Vaše vlastní kniha
Pojďte tvořit!
Vyzkoušejte jedinečné kurzy tvůrčího psaní, které splnily sen již tisícům lidí. Nejsou určeny jen spisovatelům…
VÁŠ PŘÍBĚH