Mnoho lidí někdy dostalo alespoň malou chuť něco napsat. Vložit do zatím prázdné strany příběh. Nemusí se ovšem nutně jednat o skutečné autory – profesionály; mohou to být i lidé, kteří by například rádi pokračovali v tradici z dětství, kdy do vlastnoručně vyrobených a ilustrovaných desek neobratně vepisovali svá první slova a věty.

Pokud si chcete přečíst tento článek, pravděpodobně patříte do druhé skupiny. A to je moc dobře …

„Psaní je řemeselo jako každé jiné.“ – přesně tohle se mi snaží vštípit do hlavy na Literární akademii. Bohužel mi nezbývá nic jiného, než to také přiznat. A tak bych se s vámi rád podíval na ty nejvíc základní věci při psaní povídky.

Struktura povídky

Začínající spisovatelé nejsou často obeznámeni se základní strukturou většiny povídek. Ano, od modernismu dále veškerá pravidla zmizela, ale moudré přísloví praví: „Pokud chceš pravidla porušovat, měl bys je prvně velmi důkladně znát.“

My se tedy zaměříme na všeobecnou klasiku, která vypadá asi takto:

  1. Postavte vaši novou povídku ke stromu a dejte jí na hlavu jablko
  2. Pokoušejte se to jablko sestřelit pomocí kamení
  3. Třefte cíl – sestřelte jablko (nebo hlavního hrdinu)

Když o tom budete chvilku přemýšlet, je to dobrá rada pro všechny spisovatele.

Nyní si vysvětlíme jednotlivé body…

NAČRTNĚTE ZÁKLADNÍ SITUACI – uveďte čtenáře do nějakého problému, který má být vyřešen (postavte vaši povídku před strom a dejte jí na hlavu jablko)

  • Například kamarádky na nákupech, osamocený rybář na moři, myslící molekula ve zkumavce

VYMYSLETE NĚKOLIK PROBLÉMŮ, KTERÉ BRÁNÍ K VYŘEŠENÍ DĚJE – situaci trochu zkomplikujte, zamotejte; málokdy jde všechno na poprvé, a když, tak to většinou není zajímavé (házejte po povídce nějaké kameny)

  • Nedorozumění, ztracené příležitosti atd.

Posledním krokem je UKÁZAT, JAK SE MŮŽE DANÝ PROBLÉM VYŘEŠIT – vymyslete jednoduché, ale přesto překvapující řešení, které může, ale nemusí vyjít (tj. sestřelte to jablko, nebo hlavního hrdinu)

  • Vítězství lásky nebo dobra nad zlem, poctivost je nejlepší politika, dvě protikladné síly najdou kompromis apod.

Hlavní téma povídky

Každý kus by měl skrývat nějaké sdělení, nebo alespoň závin většího smyslu, čemuž říkáme téma. A téma povídky je kostra nebo rámec, ve kterém jste se rozhodli vymezit váš pozemek, znaky, funkce a nastavení  daného povídkového světa.

Jak budete postupovat ve psaní a ději, ujistěte se, že každé slovo se vztahuje k tomuto základnímu tématu!

Je víc než lákavé chlubit se svou schopností popisu, dialogu, nebo čehokoliv, co dobře zvládáte. Ale velké POZOR – každé slovo navíc je slovo, které kazí dopad celého příběhu.

Nejlepší příběhy jsou ty, které sledují úzký předmět. Ten totiž rozhodne o tom, na jakém místě se bude příběh odehrávat, jaké postavy se tam objeví a spoustu jiných „drobností“. A i kdyby bylo sebevíc lákavé se od tématu odklonit, měli byste zůstat na místě, protože jinak byste mohli skončit buď s novým začátkem, nebo s mišmašem myšlenek, které dohromady tvoří nic.

Časové rozpětí

Účinná povídka zahrnuje velmi krátký časový úsek. To může být jeden jediný případ, který je důležitý v životě vaší hlavní postavy, nebo se mohou konat v jeden den nebo dokonce v jednu  určitou osudovou hodinu.

Umístění děje povídky

Vzhledem k tomu, že máte omezený počet slov a musíte během toho sdělit nějakou zprávu, musíte zvolit prostředí vaší povídky velmi opatrně.

To neznamená, že musíte být triviální nebo předvídatelní při rozhodování se o umístění děje. Například některé z nejvíce strašidelných hororů používají jako své prostředí hřbitovy nebo osamělé uličky (všechno to jsou místa, které čtenáři moc dobře znají).

Apelujte na všech pět smyslů čtenáře, aby vaše prostředí bylo co nejvíce reálné.

Postavy

Okolo tří hlavních postav je pro krátký příběh rozumné množství, protože příliš mnoho hrdinů bude odvádět pozornost od hlavního tématu.

Nemusíte čtenáři poskytnout podrobné informace o vašich postavách. Je důležité umět rozhodnout, které vlastnosti a charakteristiky hrdinů jsou důležité pro hlavní téma a zároveň z něj vyplývají. Pokud se zamilujete do nějaké své postavy, že to nemůžete vydržet, raději si ji schovejte na pozdější časy jako základ pro nový příběh.

Povídka a dialog

Nikdy nepodceňujte sílu dialogu! Ovšem vždy musí přispívat k hlavnímu ději příběhu – neměli byste ho používat jen jako holé plácání postav. Každé slovo, které vložíte hrdinovi/hrdince do úst musí přispět k odhalení hlavní linie příběhu. Pokud se tak nestane, dialog nemilosrdně příběh rozseká na málo srozumitelné kousíčky.

Detaily a metafory

Detaily a metafory přitahují čtenářský zájem a zároveň umožňují větší empatie s postavami. Když namalujete hezký pestrý obraz, čtenář bude mít dojem, že je ve přímo uprostřed scény. Tyto postupy jsou jako koření – ve vyžáné míře jídlo udělají lepším, když se to přežene, nebude se dát jíst.

Pár poznámek na konec

Ujistěte se, že váš literární pozemek má dobře rozeznatelný začátek (úvod), prostředek a vypointovaný konec.

Není dobré umisťovat od prostředka textu signály, které vybudují takové zvraty, jež příběh příliš brzy ukončí – pokuste se udržet čtenáře v nejistotě až do poslední chvíle.

Pokud chcete zdůraznit rychlost, používejte krátké věty. Je to trik, který určuje tempo a dokáže ho převést na čtenáře.

Nevynalézejte znovu kolo – využijte všechny nádherné (nekonečné) možnosti, které jsou vám, jako umělci, k dispozici. Buďte sami sebou a nebojte se vyjádřit své já a vlastní životní zkušenost. To je další a asi i nejdůležitější rada na konec. Už totiž neexistuje nic nového s čím můžete přijít, všechno už tu minimálně jednou bylo. Ale můžete využít svého jedinečného a originálního pohledu na svět (každý jedinec na této planetě je totiž unikátní).

Nebojte se toho a hlavně piště s radostí! :D

Poznámka: Tento článek je vlastně hodně volným překladem textu „Tips for Writing a Short Story“ od Jennifer Stewartové.

22 komentářů

  1. kaja47 25. 1. 2010 – 19:34

    Nejdůležitější rada je na samotném konci: jděte do toho po hlavě, zbytek přijde časem, zbytek jenom koriguje trajektorii…

    1. René Nekuda 25. 1. 2010 – 21:52

      Ano, naprosto souhlasím. Ale i ta trajektorie je občas důležitá. ;)

  2. Lucka 8. 5. 2010 – 17:53

    Taky jsem se dříve rozepisovala, až jsem se dostala do úplně jiného konce, než jsem původně zamýšlela. V jednoduchosti (přímočarosti) je krása, to už vím. Zkusila jsem si to na minipovídkách – drabble (drabblích, drabblech…?), kde jsou zadána slova (3-6) a podle nich se musí vymyslet příběh o přesně 100 slovech. Žádné zbytečnosti zde nemají prostor…
    Inspirativní, díky.

    1. René Nekuda 9. 5. 2010 – 18:56

      Já děkuji za inspirativní komentář. ;)

  3. Jakub 26. 11. 2011 – 18:08

    …jaktože zde není více komentářů? Pecka návod ke struktuře a formě povídky! To jsem přesně hledal! Díky moc !

  4. Alenka 1. 1. 2012 – 13:49

    Jsem Vaše velká fanynka, moc vám děkuji za kurz je dokonalý. Přeji vám hodně úspěchů do nového roku 2012.

    PS: O Vašem kurzu jsem řekla všem ve třídě :)

    1. René Nekuda 2. 1. 2012 – 14:07

      Moc děkuju a taktéž přeji všechno NEJ! ;)

  5. Klér 14. 1. 2012 – 18:39

    Opravdu originální návod..Moc jste mi pomohl, děkuji Vám!! Hodně úspěchů!! :-)

  6. Erika 13. 2. 2012 – 20:58

    Skvělý článek! :-)
    Já osobně píši povídky velice ráda a často. Je to vynikající odreagování. Můj chvilkový útěk od reality. Vřele doporučuji…

  7. nick 18. 3. 2012 – 14:43

    Mockrát děkuji za výborný návod je tam úplně všechno
    :) (^.^)

  8. dinovojta 2. 1. 2013 – 16:47

    OIu, super! :) tohle mi rčitě pomůže, dlouho jsem o tom přemýšlel.. :) Díky! :) :D

  9. Terez 9. 1. 2013 – 17:02

    Moc děkuji za pomoc, po dobrém „návodu“ pátrám již delší dobu – a jak se zdá, konečně jsem ho našla! :)

    1. René Nekuda 10. 1. 2013 – 10:11

      Děkuji, to mám upřímnou radost!

  10. Cherry 17. 1. 2013 – 19:48

    Už dlouho se snažím psát povídky ,je mi teprve 13let ,ale myslím že toho dokážu ,na svůj věk, docela dost dobře něco napsat.Pokud chcete můžete se podívat na můj blog http://cherry-povidky-sasusaku.blog.cz/ ,V mích povídkách jsou hodně často ty samá Japonská jména.Tenhle článek mi poslala moje učitelka ze školy ,které jsem poslala svůj nový výtvor „You are not alone“.Myslím ,že mi tohle v budoucnu pomůže.Určitě vašich rad využiju.

    1. Marek 22. 1. 2013 – 17:58

      To bude tím, že jsi fanynka anime viď? :)

  11. Lucie 6. 3. 2013 – 08:32

    Moc hezké, užitečné. Celkově se mi stránky velmi líbí, i on-line kurz. Vždy se těším na okamžik, kdy na mě po ránu ze schránky vykoukne mailík s nějakou další inspirací. Díky.

    1. René Nekuda 6. 3. 2013 – 09:17

      Děkuji, to mám velkou radost! ;)

  12. Veronika Šťastná 17. 7. 2013 – 12:36

    Dobrý den,
    Dovolila jsem si Váš návod jak napsat dobrou povídku zveřejnit na svých fb stránkách. Doufám, že Vám to nebude vadit. Kdybyste se chtěl podívat, výše najdete odkaz. Pokud byste se chtěl stát fanouškem nebo přišel s konstruktivní kritikou, byla bych velice polichocena.
    Tvorbu některých našich fanoušků popřípadě naleznete zde: http://psaninasbavi.wordpress.com/

    Přeji krásný den

    Veronika :)

    1. René Nekuda 19. 7. 2013 – 15:54

      Děkuji za sdílení – rozhodně proti tomu nic nemám. ;)
      Přeji dobro!

  13. Lenka 4. 3. 2016 – 10:41

    Moc děkuji za informace. Píši sice román, ale vždy si najdu informace, které se hodí i pro obsáhlé knihy.

  14. Kristýna Matoušová 30. 10. 2016 – 20:16

    Děkuju za pomoc :)

Vložit komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *