Jak napsat knihu za 3 dny

René Nekuda

Tvůrčí psaní

článek

René Nekuda

Tvůrčí psaní

článek

Jak napsat knihu za 3 dny

Podle posledních průzkumů již více než ⅔ obyvatel západního světa touží po napsání své vlastní knihy. Ovšem málokdo svoji touhu uskuteční, neboť dopsat román či novelu vyžaduje mnoho energie, úsilí a sebezapření.

A tak není divu, že se začaly vydávat knihy a články typu “Jak napsat knihu za tři dny”. Jeden takový napsal britský autor úspěšných fantazy a sci-fi románů Michael Moorcock. Osobně nemohu souhlasit s tím, že tyto návody fungují pro každého (pro mě určitě ne). Nicméně znám spoustu příkladů, kdy se autor zavřel na opuštěnou chatu a během 14 dní napsal své vrcholné dílo. Nebo například můj známý skutečně stihl dokončit svoji detektivní novelu během této strašidelně krátké doby – tj. pouhých tří dnů (psal ovšem 16 hodin denně).

Zřejmě je toto velké téma k diskuzi…

Jak napsat knihu za tři dny podle Michaela Moorcocka:

  • Pokud chcete napsat knihu za tři dny, musíte mít všechno řádně připravené.
  • Vytvořte si seznam věcí, motivů a obrazů, které chcete ve svém textu použít.
  • Poznamenejte si kompletní strukturu příběhu. Nepotřebujete znát jeho přesný děj, ale pouze jeho strukturu.
  • Nakreslete si časovou osu příběhu.
  • Pamatujte si, že poté, co jste začali se psaním, si nemůžete dovolit skončit!
  • Plánování a promýšlení je od toho, že kdykoliv během psaní narazíte na jakýkoliv problém, řešení najdete na stole.
  • Dobrá finta jak udržet tempo a dobře čitelný příběh zní, že byste si měli rozdělit text do čtyř částí a každou plánovat a psát zvlášť. (Poznámka: Někdo doporučuje rozdělovat text po čtyřech normostranách.)
  • Nezapomeňte na humor! I ty nejvážnější kousky beletrie obsahují odlehčené části.
  • Pokud si nejste jistí s pokračováním příběhu, přepněte z hlavního hrdiny na vedlejší postavu. Děj se přirozeně posune dál…
  • Ne všechno musí být v první verzi logické. Do očí bijící nelogičnosti odbouráte až při revizích.
  • Vyhraďte si svůj čas a nechte inspiraci nepřerušovaně plynout.

Můj dodatek:

Co si o tom všem myslíte? Jaká je vaše zkušenost? 

Je tady toho ještě víc ke čtení:

Akreditované kurzy tvůrčího psaní pro všechny

Přihlaste se do ověřených kurzů tvůrčího psaní, které by vám doporučilo více než 98 % předchozích účastníků. Kdoví, třeba napíšete svoji vlastní knihu… ;)

13 komentářů u „Jak napsat knihu za 3 dny“

  1. Jsem spisovatel a píši 360 hodin knihu v kuse abych zkusil své limity a maxima. Kterou jsem si nijak zvláš´t nepřipravoval uvnitř. 2Díl: Kouzla a Šípy z Mýtické Legendy o ANCARY (Www.Ancary.com)

    Prakticky jsem tento měsíc jen spal, jedl a psal. Žádné chodění ven nebo volný čas. A to nepíši nejpomaleji a skoro v tahu jsem ve Fantazii. Kniha má 300 stran a když přemýšlím jak rychle by musel člověk psát aby napsal 100 stran denně, tak je to až nepředstavitelné, mimo to že by musel vnímat děj lépe jak skutečnost. Jako když se sám programuje stroj bez přestání a bez jakýkoli zádrhelů. Dokonale prostě, co více říct =)

    za 3 Dny napsat knihu, jestli nepočítá únavu, spánek, jídlo, koupelnu, záchod, vydechnutí,… život. Vychází jen 3×24=72 hodin. A to v kuse bez tepu srdce skoro. Únava je u člověka pochopitelná pokud to dělá legálně. Neumím si představit jak by to jinak dělal, to by musel použít i možná nějaký adrenalin nebo nevím :D
    A furt je to jen 72hodin v kuse bez pauzy.

    Pokud ale je zde myšleno že kniha má i 120 stran. Nebo má FOND 30+, tak je to pochopitelné =)
    Jinak pro člověka je to velmi nesnadné aby takový stav duše, těla i mysli měl v souladu se životem a běžnými potřebami =)

    Cituji te´d co je napsáno níže v jeho bodě: “Vyhraďte si svůj čas a nechte inspiraci nepřerušovaně plynout.” … plynutí 72 hodin nonstop, plynutí =) To zní celkem pro lidskou bytost opravdu neskutečně. Ale věřím že pokud píše jako vítr a má čistou mysl bez zábran uvnitř děje. Tak to možná možné je. I když nevím jestli se dá 72 hodin nespat a být čilý ♥ =) Jinak kdyby si z toho odečetl 3×8 hodin spánku, 3×1 hodinu jídla a potřeb tak to je 45 hodin nepřetržitého psaní na dejme tomu 300 stran +- ( ale možné to možná je, záleží ale i na příběhu uvnitř potom :) ) …není kniha jako kniha ♥ =)

    Odpovědět
  2. … tak to opravdu nevím, nechce se mi tomu věřit , že něco vznikne v tomto časovém období … já umím psát všemi deseti, ale pochybuji za tři dny 300 stran v knize … nikdo onoho spisovatele u toho neviděl ani nevěděl zda už před tím měl něco napsané … prostě to pravda není , nevěřím tomu není to totiž možné, 16 hodin nikdo nevydrží sedět na prdeli … , že to někde někdo řekl a udělal z toho pro mně bulvár a bylo to úšpěšné je věc druhá , dobrý marketing … všechny zdravím

    Odpovědět
  3. Jankovi

    máš můj obdiv, aspoň se člověk vypíše z toho balastu, díky
    asi mě to taky čeká, jen se budu odměňovat místo cíga šálkem kávy, pěkně jeden za druhým…

    Odpovědět
  4. Pamatuji si dny, kdy jsem šest hodin denně psala :D Teď mám co dělat, abych zvládla určené normostrany :D
    Chtěla bych se vrátit do dnů, kdy jsem napsala třeba pět kapitol na jedno posezení. Závislá na psaní jsem pořád, jen se studiem a prací se to těžko kloubí dohromady :-I

    Odpovědět
  5. Knihu lze napsat za tři dny… Trošku však záleží na rozsahu. Novela o 60 stranách při velkém vypětí se dá zvládnout. (S 500 stránkovým románem by to bylo krapet těžší.) Spíše mě u Reného zaujalo to, že 2/3 lidí by chtělo napsat knížku. S tím lze jen souhlasit. Podle mě – každý by měl napsat aspoň jednu knížku za život. I když nepůjde o světadílo, tak pro sebe, pro své blízké. Naše osudy jsou natolik jedinečné, a přitom typické, natolik konkrétní, a přitom obecné – až člověk žasne. V životě zanecháváme různé otisky, od hmotných, majektových, až po ty lidské. Díky jejich zachycení se můžeme stát i jinou cestou nesmrtelnými.

    Odpovědět
  6. No, napsat knihu za tři dny je pro opravdu velmi, velmi těžké. Já vím, že když začnu něc psát, tak to trvá hodně dlouho, než se dostanu od první kapitoly ke konci. Velmi dlouhá.
    Ale některé rady jsou dobré, myslím, že si je budu muset zapamatovat!

    Odpovědět
  7. Souhlas. Svůj román jsem napsal poté, co mě vyrazili z práce. 315 stran za osm týdnů. Byly dny, kdy jsem napsal i pětadvacet stran “na posezení”. Ten román je fakt hrozný, nicméně jsem se aspoň donutil ho napsat , což se o většině lidí říci nedá, a docela jsem se při tom bavil.
    Myslím, že u mnoha autorů může tento způsob fungovat. Chce to jen prvotní impuls, odhodlání až fanatické, prostor (od svých blízkých především) a asi tři kartony cigaret. Alkohol rozhodně nedoporučuji. Ale zato čaj ano. Spoustu čaje.
    Pokud jste kuřák, nekuřte u práce. Přibližně každou půlhodinku si udělejte přestávku “na cígo”. Odejděte si zapálit někam pryč z pracovny a properte si v hlavě to, co jste napsal. Určete si několik dalších bodů v příběhu, ke kterým se chcete během následující půlhodiny propracovat. Dokud se k nim nedostanete, na cígo nepůjdete. Když se vrátíte z rauchpauzy k práci, text po sobě zásadně NEČTĚTE, nýbrž ihned pokračujte v psaní. Na opravy bude spousta času později. Nejste-li kuřák, dělejte totéž, jen u toho nekuřte ;o))) Třeba si udělejte padesát dřepů.
    Budete-li psát celý den dlouho do noci, budete unavení, ale psaní vám půjde od ruky, nepřestávejte a piště, dokud nezkolabujete nad klávesnicí. Na spánek je vždycky dost času. Často jsem psal přes celou noc a nad ránem jsem zcela vyčerpán uléhal s pocitem, jaký mívají vojevůdci po vyhrané bitvě. Slastný pocit, věřte mi.
    Více dějových linií je skvělý trik, jak si odpočinout od toho otravy – hlavního hrdiny. Zní to divně, ale je to tak. Docela klidně se pak může stát, že z takového původně bezvýznamného čoudy ve druhé či třetí linii se v průběhu psaní stane hrdina hlavnější než je ten hlavní a vy k němu zahoříte náklonností. No a když se vám ty dvě či tři linie kdesi na třísté straně spojí v jediný skvělý a přísně logický celek, to je potom pozdvižení v hlavě. To je radosti na Starém bělidle.
    No nic, nějak jsem se rozkecal. Třeba to na vás nebude fungovat. Na mě to zabralo. Asi nenapíšete kloudnou knihu za tři dny. Asi ani ta tři týdny, ale uznejte, že aspoň zkusit byste to mohli.

    Odpovědět
  8. Uf, to by mě musel někdo zavřít do vězení, abych tohle zvládla. :-D Vypadá to neuskutečnitelně, alespoň pro mě. Svůj jediný krátký román jsem psala podle on-line kurzu Jak napsat knihu – tedy kolem dvou normostran denně. A přesně tak mi to taky vyhovuje – klidné tempo, čas na přemýšlení. Nerada mám vše připravené dopředu a rychlé tempo by mi asi kazilo zážitek z psaní. Ale zní to lákavě, to jo. :-)

    Odpovědět
    • No vzhledem k tomu že chodím do školy, je dost nepravděpodobné že bych psala 16 hodin v kuse :D
      Já si raději nestanovuji čas, chci aby kniha byla dokonalá, proto se nechci omezovat časem

Napsat komentář

Inspirativní newslettery

Žádný spam, jen skvělé tipy a triky, které povzbudí vaši múzu…

Počkejte! 👋🏻

Než odejdete, zkuste odebírat zdejší inspirativní newslettery (podobně jako 9000 dalších kreativních lidí). Nebojte se, můžete se případně kdykoliv odhlásit.