Není žádné tajemství, že úspěch většiny příběhů závisí zejména na jeho hrdinech. Nevhodná nebo špatně napsaná postava dokáže čtenářský zážitek pěkně pokazit. Představte si například Sněhurku s nějakou psychickou poruchou a unaveného rodiče, který nutně, ale opravdu velmi nutně, potřebuje uspat milovaného šestiletého potomka.

Sesbíral jsem tedy pár tajných tipů, které jsem někde – to skryté místo si nechám jen pro sebe – zaslechl…

Sedm zaručených rad pro tvorbu postavy, která nadchne milióny čtenářů!*

I. V žádném případě ji nepředstavujte v první kapitole!

Když si čtenář koupí vaši knihu, tak rozhodně není připraven na setkání s vaší hlavní postavou. Prvně mu představte svět, ve kterém se příběh odehrává, jeho politickou situaci, barvu trávy apod.

II. Vymyslete jí anglické jméno!

Nikdo nechce číst příběh o Honzovi Novákovi. Lepší jsou přece pompézní jména a jména anglická, např. James Bond.

III. Záporná postava musí být ošklivá!

Ano, aby byla lehce rozpoznatelná, musí být ošklivá. Můžete začít třeba holou hlavou, dlouhým plnovousem a tetováním + zkaženými zuby.

IV. Klaďas nesmí nikdy udělat chybu!

Jako v reálném světě.

V. Ať mluví podobně!

Přece nechcete zmást své čtenáře, že ne? Dialogy s různorodými postavami mohou být až nepatřičně rušivé. Chcete toto riziko dobrovolně podstoupit?

VI. Všechny na konci zabijte!

Představte si, že vaši čtenáři touží vědět, co bylo dál, jak vaše postavy dožily svůj život. No to by byla naprostá hrůza, takže jejich smrt je jediné správné řešení a sázka na jistotu.

VII. Raději nechte otevřený konec!

Bude to působit víc umělecky, čtenáři si vše domyslí a určitě budou spokojeně bzučet nad vaší genialitou – nechali jste je přečíst několik stovek stran a oni si to sami zakončí. Taky můžete svůj příběh označit za filozofický. Wow!

* Prosím vás, žádnou z těchto rad neberte vážně a už vůbec se těmito body neřiďte! Občas si tu dělám ze sebe srandu, tak se nad to, prosím, povzneste. Vaši případní čtenáři vám za to hodně poděkují. ;)

1 komentář

  1. Katte 22. 10. 2017 – 22:17

    Náhodou, něco má pointu :)) Představit a prozradit vše hned v první kapitole, je hodně velká bota :) O čem pak budeme číst? Pff.. :) stejně tak “typické” znaky postav. Nač popisovat všechny, jako že mají vlasy, nebo jejich barvu, pokud “je obyčejná”. Pokud má ale postava fialové vlasy, sem s tím! Nebo jednu ruku kratší než druhou. Daleko lépe se pamatují “odchylky” a tím se postava stane typickou a nezaměnitelnou. Pokud plánujeme knihu “ukončit” smrt není špatné řešení! :) – pokud se hodí do příběhu samozřejmě. Hahaha. No, všechno je třeba zvážit a jít na to logicky, zeptat se sám sebe, o čem bych chtěl číst, co mě baví číst, co mi připadá vzrušující, kdy nějakou knihu odložím a proč.. a tak dále ;)

Vložit komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *