To je zásadní otázka, že? Jedny z nejoblíbenějších, nejhezčích, nejrozšířenějších a nejtradičnějších zápisníků, průvodců a diářů vůbec – Moleskine.
Ať už Ernest Hemingway, Pablo Picasso či italský mladíček, černošský podnikatel, new-yorský umělec, René Nekuda nebo třeba ruský hospodský – všichni ho dobře znají a každý den ho s láskou používají. Pojďte si poslechnout, jak jméno svého miláčka vyslovují různí lidé z celého světa… :)
Co kvality provedení i vzhledu přednost dávám zápisníkům Brunnen.
Jsou levnější, ale v žádném případě lacinější. A historie od roku 1877 se dá rovněž označit již za tradiční.
Byla jsem tehdy v Londyne, potrebovala jsem nutne nejaky diar a byla jsem v casovem presu. Tak jsem zapadla do prvniho papirnictvi a vzala prvni diar – v me vyhovujicim formatu a s gumickou, ktera ho drzi pohromade (moje skromne pozadavky). Jake bylo prekvapeni, kdyz jsem u pokladny zjistila, ze za nej chteji celych 17 liber! Za obycejny diar! A Moleskine? Cože…?! :D
Dneska uz vsak na nej nedam dopustit. Vyhovuje mi nejvic ze vsech… ;)
Moc hezký příběh – díky moc za komentář! ;)
Tak teda nevím, ale mně přijde Moleskine dostatečně kvalitní. Oproti poznámkovým blokům, na které běžně narážím v papírnictví, to je krásný kousek papíru.
Papír v Moleskinech by měl být dokonce bez kyseliny! Ale pravda je, že jsem si s touhle poznámkou nikdy nevěděl moc rady … ;)
Já také podlehla tomuto nátlaku módy moleskine a koupila si jej za téměř 400 Kč. Bohužel mě ale jeho používání zklamalo, nebyl udělaný tak kvalitně, jak jsem čekala a tak jsem si koupila obyčejnější diář se kterým jsem spokojená. Moleskine je podle mě pěkně předražený v poměru kvalita/cena.
Milá Evo,
Moleskine je skutečně módní záležitost, která má ovšem dlouhou tradici. Je pravda, že je dražší, ale já osobně jsem s ním zatím žádný problém neměl. Vnímám to tak, že když chce člověk džíny, koupí si Levisky; když polo, bude to asi Lacoste; když zápisník či diář, tak Moleskine.
Vše je dražší, vydrží o trošku více než běžné zboží v této kategorii, ale mají za sebou stabilní značku s velkou historií. ;)
A hlavně krásný příběh, který prodává :) Myslím si, že se nejedná o zboží odolnější než u konkurence. I v Lacoste platí člověk jen a jen za značku, jsou to obyčejné hadříky, kterých je všude spousta (v Lacoste jsem pracovala). Ale vím, lidé tomu nechtějí věřit, protože to jim bere právě ty iluze o výjimečnosti. Jaká je to ale výjimečnost, když je předem jasně dané, co kupovat a co ne?
Pozor! Já tu neobhajuji kupování Levisek, triček Lacoste a Moleskinů. Já jsem se pouze snažil vysvětlit fakt, jak to běžně chodí. Samozřejmě, že je všechno založeno na propracovaném a celosvětově rozšířeném příběhu. Jak jinak taky, že? ;)