To je zásadní otázka, že? Jedny z nejoblíbenějších, nejhezčích, nejrozšířenějších a nejtradičnějších zápisníků, průvodců a diářů vůbec – Moleskine.
Ať už Ernest Hemingway, Pablo Picasso či italský mladíček, černošský podnikatel, new-yorský umělec, René Nekuda nebo třeba ruský hospodský – všichni ho dobře znají a každý den ho s láskou používají. Pojďte si poslechnout, jak jméno svého miláčka vyslovují různí lidé z celého světa… :)
Že se mu říká Moleskin jsem se dozvěděla až teď tady. Dostala jsem ho zadarmo v jednom nákupáku. Zřejmě tak drahé diáře nemají zákaznický potenciál ani ve velkých městech. Sednout jsme si nesedli, takže mu říkám normálně diář, jako těm před ním za 50Kč, které mi dělaly větší radost i službu. No darovanému koňovi… však to znáte. :-D
Co kvality provedení i vzhledu přednost dávám zápisníkům Brunnen.
Jsou levnější, ale v žádném případě lacinější. A historie od roku 1877 se dá rovněž označit již za tradiční.
Byla jsem tehdy v Londyne, potrebovala jsem nutne nejaky diar a byla jsem v casovem presu. Tak jsem zapadla do prvniho papirnictvi a vzala prvni diar – v me vyhovujicim formatu a s gumickou, ktera ho drzi pohromade (moje skromne pozadavky). Jake bylo prekvapeni, kdyz jsem u pokladny zjistila, ze za nej chteji celych 17 liber! Za obycejny diar! A Moleskine? Cože…?! :D
Dneska uz vsak na nej nedam dopustit. Vyhovuje mi nejvic ze vsech… ;)
Moc hezký příběh – díky moc za komentář! ;)
Tak teda nevím, ale mně přijde Moleskine dostatečně kvalitní. Oproti poznámkovým blokům, na které běžně narážím v papírnictví, to je krásný kousek papíru.
Papír v Moleskinech by měl být dokonce bez kyseliny! Ale pravda je, že jsem si s touhle poznámkou nikdy nevěděl moc rady … ;)
Já také podlehla tomuto nátlaku módy moleskine a koupila si jej za téměř 400 Kč. Bohužel mě ale jeho používání zklamalo, nebyl udělaný tak kvalitně, jak jsem čekala a tak jsem si koupila obyčejnější diář se kterým jsem spokojená. Moleskine je podle mě pěkně předražený v poměru kvalita/cena.
Milá Evo,
Moleskine je skutečně módní záležitost, která má ovšem dlouhou tradici. Je pravda, že je dražší, ale já osobně jsem s ním zatím žádný problém neměl. Vnímám to tak, že když chce člověk džíny, koupí si Levisky; když polo, bude to asi Lacoste; když zápisník či diář, tak Moleskine.
Vše je dražší, vydrží o trošku více než běžné zboží v této kategorii, ale mají za sebou stabilní značku s velkou historií. ;)
A hlavně krásný příběh, který prodává :) Myslím si, že se nejedná o zboží odolnější než u konkurence. I v Lacoste platí člověk jen a jen za značku, jsou to obyčejné hadříky, kterých je všude spousta (v Lacoste jsem pracovala). Ale vím, lidé tomu nechtějí věřit, protože to jim bere právě ty iluze o výjimečnosti. Jaká je to ale výjimečnost, když je předem jasně dané, co kupovat a co ne?
Pozor! Já tu neobhajuji kupování Levisek, triček Lacoste a Moleskinů. Já jsem se pouze snažil vysvětlit fakt, jak to běžně chodí. Samozřejmě, že je všechno založeno na propracovaném a celosvětově rozšířeném příběhu. Jak jinak taky, že? ;)