Aby mohl příběh vůbec existovat, měl by obsahovat konflikty. Příběh bez konfliktů je jako jídlo bez chuti – nudný, nezajímavý a sotva stravitelný.
Kořeny všech velkých příběhů spočívají v rašenilišti konfliktů: Adam a Eva (zákaz pojídání ovoce, ale had je k tomu nabádá), Romeo a Julie (láska dvou lidí ze znepřátelených rodů) nebo Pán prstenů (malý hobit proti obrovským silám zla).
Co to je konflikt?
Slovníková definice konfliktu zní…
Dělení konfliktů
V tvůrčím psaní dělíme konflikty na dvě základní skupiny:
- interní, tj. ty, které se odehrávají uvnitř postavy (Frodo bojuje uvnitř sebe sama s ovládáním kouzelného prstenu)
- externí, tj. ty, které jsou mimo postavu (Boromir se snaží Frodovi vzít prsten)
Dobré příběhy obsahují zajímavý mix obou těchto typů konfliktů.
Význam
Množství, typ a intenzita konfliktů se bude lišit žánr od žánru (např. niterná lyrická próza držená při zemi nepotřebuje obrovské výbuchy mrakodrapů, ale třeba jenom rozhodování o pomoci s hlídáním dětí závistivé sousedky); jejich použití a zakomponování do textu je však prakticky nevyhnutelné.
Konflikty udržují čtenářovu pozornost, vyzpevňují kostru příběhu a jsou jedním z prostředků gradace (pozor! pokud na začátku příběhu vymažete z mapy jeden celý stát, tak na konci byste měli nejlépe zničit celou planetu).
Doufám, že není pochyb o tom, že každý příběh musí obsahovat konflikt. A pomocí správné kombinace vnitřních a vnějších konfliktů máte možnost vybudovat skutečně skvělé příběhy!
Poznámka: Jádro všech hlavních konfliktů se jmenuje zápletka.
Jaké typy konfliktů máte rádi vy?
Užitečný článek. ;-)
Já mám nejradši interní konflikty. Někdy se až příliš vyžívám v psychologii postav, ale je to neuvěřitelně zajímavé, pitvat se v něčem, co existuje jen ve vaší hlavě. :-)