Tahle jednoduchá a krátká meditace dokáže dělat divy!

Když mi ji poprvé doporučila Daniela Fischerová, přešel jsem ji. Když se o ní zmínila podruhé, zkusil jsem ji a musím říct, že opravdu funguje. Bohužel už si nepamatuji její jméno, ale postup znám až moc dobře. Tak tedy …

  1. Najděte si místo a čas, kde budete sami, nikdo vás nevyruší a ani neuslyší.
  2. Na chvilku si lehněte, zavřete oči, zhluboka dýchejte a uvolněte se.
  3. Potom se (stále se zavřenýma očima) posaďte (nemusí to být nutně meditační posez; rozhodně ale musí být pohodlný a nesmí vám bránit v dýchání).
  4. Nadechněte se a vydávejte ze sebe zvuky – jakékoliv a jakkoliv hlasitě. Obvykle takhle brblám 15 minut, ale u vás to může být třeba jinak.
  5. Až „to“ skončí, opět na chvilku ulehněte (stačí 3 minutky), otevřete oči a je to!

Možná se teďka smějete, já jsem se také smál, ale je to neuvěřitelně uvolňující. Někdo zpívá, jiný bručí, já např. brblám jako malé dítě, co se učí mluvit. Někdy můžete mít pocit (vlastně se to stává dost často), že mluvíte cizím jazykem – japonštinou, anglicky, ufonsky. Čistí to hlavu, uklidňuje to a je vám potom dobře. Navíc, podobně jako Kreativní stránky, navazujete tak důvěrnější styk s vašim vnitřním já (umělcem, intuicí, múzou apod.) Já jsem si ji neuvěřitelně oblíbil a mohu ji vřele doporučit (hlavně není tak časově náročná jako Kreativní stránky).

A ještě jedna poznámka na konec – doporučuje se provádět alespoň jednou týdně. Užijte si to!

Poznámka: Pokud tuto meditaci vyzkoušíte, tak neváhejte a napište mi (třeba nějaký komentář dolu), jak se vám to líbilo a jak to na vás zapůsobilo. Budu jen rád a moc vám za to děkuji!

Kurzy tvůrčího psaní Reného Nekudy Pojďte si hrát, tvořit a rozvíjet se!
Aktuální nabídka kurzů tvůrčího psaní pro veřejnost »

26 komentářů

  1. Jíťa 4. 10. 2008 – 22:47

    Tahle meditace je super, sama dělám podobné věci abych se rozmluvila, dostala ze sebe napětí nebo se rozezpívala, vřele doporučuju… Když je člověk zklidněný a dostane ze sebe všechno-napětí, emoce, stres..tak se pak jinak zkoncentruje a rozproudí. Takže díkes! :-)

  2. DANA BARNETOVÁ 9. 2. 2010 – 10:51

    Od uknouraných,plačtivých zvuků jsem pomalu přešla k čemusi,co znělo jako vítězný pochod.Takže,jdu pracovat
    na první verzi konce.moc Vás zdravím,jste pro mne pražský věrozvěst.Přeju hodně zdaru ve všem,co děláte.

    Váš oddaný učedník
    Dana

  3. Kristý 27. 10. 2010 – 14:53

    Super:o) ÚÚÚÚžasně to uklidňuje;) Jen nevím, jak přitom navázat důvěrnější styk s mým já? Tyhle stránky jsou perfektní:o)

    1. René Nekuda 30. 10. 2010 – 11:21

      To mám radost, že to funguje!

      Milá Kristý, důvěrnější styk s tvým já navážeš postupně – nebudeš se bát vypouštět své myšlenky a nápady. Inspirace pak bude mít snažší průchod … ;)

  4. jolly 31. 10. 2010 – 11:42

    Jednu skvelú vec som sa naučil na divadelnom krúžku, je to svojím spôsobom tiež meditácia, a výborná rozcvička.

    Postav sa v miestnosti tak, aby bolo okolo teba tak zo tri metre miesta, a začni hýbať končekami prstov, potom pridaj dlane a lakte, plecia, trup, boky, kolená, členky a nakoniec hlavu. Všetky tieto kĺby by sa mali hýbať naraz v absolútne nekontrolovanom spôsobe, takže to vyzerá ako nejaký psychotický tanec :D Chvíľu takto „tancuj“ a potom začni zase uberať – prestaneš hýbať hlavou, členkami, kolenami atď. až kým prestaneš hýbať prstami a postavíš sa zasa rovno. V túto chvíľu sa zhlboka nadýchni a pri výdychu uvoľni.

    Veľa zábavy! :D

    1. René Nekuda 31. 10. 2010 – 12:15

      Díky moc za skvělý tip, určitě ho vyzkouším! ;)

  5. Ewil 1. 2. 2011 – 10:30

    Výborný tip. Něco podobného dělám, jen si u toho pustím oblíbenou hudbu. Mělo by to být něco silného, co ve vás probudí chuť, novou sílu a hlavně touhu psát.
    Zavřít oči, nechat si hudbu proudit tělem a za zavřenými víčky plynout samotný příběh jako by to byl film. Nechat si ho vtisknout do paměti a fantazie. Dokreslovat detaily :)
    osobně doporučuji Enyu a její The river sings nebo 30 seconds to Mars a jejich Vox Populi.
    Je to stejně uvolňující forma, nevím jestli meditace, ale i tak by se to dalo nazvat.
    Jinak bych chtěla poděkovat za aktuální kurz Jak napsat knihu. Sice dělám teprve třetí den, ale rady a tipy jsou skvělé, články zábavné a lehce se čtou. Nikdo mě nedrtí na nějakých odstavcích, které jsou v podstatě o ničem. – což jsem už u jednoho kurzu zažila a můj účet mě neměl rád.

    1. René Nekuda 1. 2. 2011 – 15:28

      Moc děkuju za skvělý tip a za to, že se kurz Jak napsat knihu líbí. Zrovna takovouto podporu nyní potřebuji! ;)

    2. Dragita 14. 2. 2011 – 19:45

      ta písnička od Enyy je úžasná, hned oba způsoby vyzkouším:-))

  6. Kristina Bartusková 10. 11. 2011 – 17:18

    Když tak ,,medituju“, krásně mi to pomáhá. Často si představuju tu situaci v knize, s tím rozdílem, že hlavní postava jsem já. To mi pomáhá najít ty správné pocity a slova, bez kterých se neobejdu. Lidi kolem mě si myslí, že jsem padlá na hlavu, když něco dělám a mluvím si při tom, ale je to bezvadné. Dokonce mám kamarády(imaginární), se kterými řeším nejčastější otázky“týdne“.
    Máte klid, nikdo vám neskáče do řeči, víte co ten druhý řekne a podle toho formulujete odpověď. Jinak bezva stránka!!!!!

    1. René Nekuda 10. 11. 2011 – 21:32

      Díky moc – tohle vždycky rád slyším. ;)

  7. Rika 11. 1. 2012 – 11:06

    Skvělé návody na meditace! Moc děkuji Renému i Jollymu, právě jsem vyzkoušela obě, moc jsem se při tom bavila, je mi skvěle, myslím že napíšu nějakou jásanou básničku.
    René, moc vám děkuji za tenhle kurz, klobouk dolů, něco takového dát dohromady, a poskytnout potřebným, opravdu, díky.

    1. René Nekuda 26. 6. 2012 – 15:33

      Já děkuji za pozitivní zpětnou vazbu! ;)

  8. Táňa 16. 1. 2012 – 09:48

    Je krásné číst zde o tom, jak meditace pomáhá stále dalším a dalším z nás.
    Díky Vám všem za tipy a doporučení a především Vám, René, za Vaši nádhernou práci. Vážím si toho co děláte a jak to děláte. Těším se na psaní „pod Vašim vedením“ a přeji Vám i všem ostatním „spolužákům“ mnoho zdaru :-)

    1. René Nekuda 26. 6. 2012 – 15:34

      Mnohokrát děkuji za vaše slova a přeji jen to dobré!

  9. Hodatsenka 22. 1. 2012 – 22:01

    Je to bezvadné cvičení nejen na posílení uměleckého ducha nebo na odreagování, ale musím se přiznat, že mě osobně to pomohlo i od nočních depresí ;)

    Když se člověk takhle pěkně „vyžvatlá“, má v hlavě jako vymetýno a nic mu tak neskáče do myšlenek týkajících se psaní příběhu. Perfektní, moc děkuju :)

    1. René Nekuda 26. 6. 2012 – 15:34

      To je skvělé, to mám opravdovou radost! ;)

  10. Pavel 26. 6. 2012 – 15:31

    Tuhle věc používají tzv. letniční křesťané a nazývají to „mluvení v jazycích“. Oni v tu chvíli věří, že se skrze ně projevuje Duch svatý. Sám jsem to zažil a praktikoval během let kdy jsem se účastnil organizovaného náboženství. Osobně jsem nikdy nedospěl k přesvědčení, že je to tak, jak říká jejich doktrína, ovšem to uvolnění a komunikace s vnitřním já, tam určitě je.

    1. René Nekuda 26. 6. 2012 – 15:35

      O tomto spojení jsem ještě neslyšel – děkuji za zajímavou informaci. Já čerpal na doporučení Daniely Fischerové a z východní filozofie… ;)

  11. Arwen 15. 8. 2012 – 21:57

    I já tuto meditaci zkusila a musím říct, že to pomohlo! Hned po skončení mě napadli dva nápady na moji povídko-knihu. Opravdu to zabralo. Mimochodem ke komentáři Ewil já podlouchám Enyu běžně a většinou mě napadají zajímevé věci. Některé z nich jsem použila ve svých povídkách a měli docela úspěch. Takže moc Díky za fajn nápad…

  12. Hanka Oravcová 1. 9. 2012 – 23:51

    hmmm … zajímavé, Pavle.
    Tak letniční křesťané a mluvení v jazycích – a já si myslela, že jen tak blbnu :-) „Mluvila“ jsem tak totiž dost dlouho, v dětství a ranném mládí. Brala jsem to tehdy tak, že dělám frajerku. Neb neumím žádný cizí jazyk – a tedy to jen předstírám. Vlastně – nejen „mluvila“ .. Začala jsem mnohem dřív – psaním. Dokud jsem ještě neuměla psát (ne literaturu – prostě psát, předškolní věk) .. ale chtěla jsem VYPADAT, že umím, tak jsem „psala“ různé klikyháky, do řádku, oddělené jako slova. Od toho byl krůček ke zpěvu a mluvení v „cizím jazyce“.
    Mluvila i zpívala jsem plynně :-)
    Jo, lidi .. tohle cvičení pro mne bude – jako návrat ke kořenům!

    Jinak, co píše jolly – je velmi podobné tomu, co mi ukázali na jednom semináři tantra jogy. To cvičení se mi zdá hodně podobné. Pokyn byl – celým tělem prostě – třást. Třes jako vlna od hlavy k patě – a zrychlovat na maximální možnou mez. Tvrzení, že to „probudí“ všechny buňky v těle jsem ochotná podpořit – i když jsem to udělala od té doby jen párkrát. Nejsem bohužel ten typ, co dokáže udržovat rutiny, potřebuju ukáznit a přidržet.. což je jeden z důvodů, proč jsem před chvílí dostala mail #3 .. Naordinovala jsem si na tohle své slabé místo podporu ze břehu – pana Nekudu ;-)

    Tenhle článek i s komentáři je prima, opravdu to zkusím znovu! Mimochodem – „vyžvatlat“ se – dobrý termín.

    A.. Ewil díky za připomenutí, jak hudba umí protékat tělem. Už ani tohle jsem dlouho nedělala. Na co myslím, proboha? Takové blaho a tak na dosah ruky – a já si už tak dlouho nedala. Je to nepřekonatelně báječný relax – pustit hudbu, zavřít oči (důležité! líp se vnímá tělo) .. a – dělat, co mi hudba „řekne“. Ty pokyny jsou úplně jasně dané, ale nikdy nevím vteřinu před, co udělám za chvíli, netancuju nic ukázněného. Někdy se něco opakuje – někdy ne.
    Hudba to prostě řídí sama. Zasahuje mne asi přímo na bunečné úrovni – a proto mi velmi silně ovlivňuje náladu. Někdy si přijdu jak dítě, přes svůj požehnaný věk :D Řešila jsem i docela dramatické věci v životě – a i uprostřed nich to fungovalo: pustila jsem si hudbu – a jen tím dokázala nechat všechno zmizet, dokonale.

    Zatím mne nenapadlo u toho psát – jen relax, jako bych splývala na hladině. A také hudbu já si vybírám jinou. Rytmickou, v taktu, příbuzném úderům srdce, hodně dynamickou, s „temnými“ bubny.
    Asi mám uvnitř sebe nějakou divoženku :-))

    Abych svoje hluboké spojení s hudbou dokreslila – tak i svůj první orgasmus jsem měla s písničkou. Nedotkla jsem se sebe, to bych jinak tak říct nemohla. Hlavně mi bylo čtrnáct, nic jsem o „tomhle“ nevěděla (nebyl internet :-) Prostě jsem jen tančila – a hups….
    pšš.. to je jiný příběh..

    Abych nezapoměla – objevila jsem ještě jeden způsob, jak snadno „najít“ a pak i zformulovat myšlenku. Předem mne to nenapadlo – ale se železnou pravidelností mne ty nejlepší myšlenky napadají, když běhám. Asi na tom kyslíku taky něco bude :-))

  13. Pavel Kaiser 27. 11. 2013 – 10:33

    Dobrý den všem, myslím, že to vychází z tzv. Oshových meditací, i když ty se dělají poněkud komplikovaněji. Fungují ale skvěle. Pěkný den všem!

  14. Irena 1. 3. 2016 – 10:29

    Téhle meditaci se říká „hatlanina“. Její význam spočívá v tom, že se na chvíli zbavíme neustálého přemýšlení a analytického myšlení. Můžeme plácat jakékoliv nesmysly co nám přijdou na mysl. Zatím jsem to zkoušela jen jednou.

    Jinak, někdo tu zmiňoval meditace od Osho, že prý jsou náročné. Tady je jedna opravdu nenáročná:
    http://www.seberizeni.cz/osho-meditace-k-promene-strachu-v-lasku/

  15. Matěj 11. 5. 2017 – 16:02

    Tak jsem postupoval dob po bodu a zjistil jsem velice zajímavou věc.

    Se zavřenýma očima se špatně čte…

    1. René Nekuda 12. 5. 2017 – 08:53

      Milý Matěji, nic takového jako je čtení se zavřenýma očima v návodu není. :)

Vložit komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *