Nápady pro vaši knihu

René Nekuda

Tvůrčí psaní

článek, inspirace

René Nekuda

Tvůrčí psaní

článek, inspirace

Nápady pro vaši knihu

Dostat zajímavý nápad na knihu může trvat i roky. Nicméně pokud chcete popostrčit nebo nakopnout, podívejte se následující volné příběhy, které zde publikuji a se kterými si můžete dělat skutečně vše, co chcete.

Jsou vaše, tak čapněte příležitost za pačesy a začněte psát!

Tohle není konec světa (ale mohlo by se to tak zdát)

Bývalý úspěšný spisovatel, který trpí skoro dvacet let spisovatelským blokem, se rozhodne ukončit svůj život skokem z letadla bez padáku (nebo z Nuselského mostu?). Ve chvíli, kdy začne padat, dostane nápad na skvělý příběh. A vše se mu začne točit v hlavě…

Osamocený Picasso bez večeře

Tohle je příběh mladého chlapce Picassa (nespojujte si ho prosím s tím druhým týpkem stejného jména), který se vždycky dostane do problémů, protože si hraje s jídlem. Později čirou náhodou zjistí, že z věcí na talíři vytváří reprodukce slavných děl (nebo ještě lépe soch) lidí, které nikdy neviděl. Nakonec by mohl mít velkou výstavu v Paříži na nějakých obrovských slavnostech jídla – co říkáte?

Překročení slov

V tomto příběhu se rocková skupina mladých katolíků ocitá v roce 1200 n. l. Dostala se tam nešťastnou náhodou potom, co nějaký vtipálek zaměnil významy dvou slov (teď si vymyslete kterých) na Wikipedii. Hudebníci jsou najednou v době papeže Inocence III., který právě pořádá čtvrtou křížovou výpravu, a oni mají možnost změnit historii… (Nezapomeňte uvést poznámku, že tento příběh je založen na reálných událostech.)

Pořád stejně

Tahle kniha by měla obsahovat celkem dva příběhy. První by měl vyprávět život muže, který dělá jedno špatné rozhodnutí za druhým a skončí jako opuštěný bezdomovec. Druhý muž koná dobro a umí v životě tzv. “dobře chodit”. Jenomže také skončí jako smradlavý bezdomovec, který jezdí načerno pražským metrem. (Tento nápad si představuji jako humorně podané příběhy ukazující na absurditu našich životů, ale dělejte si s ním cokoliv, co se vám zrovna hodí.)

Poznámka: Co takhle vyzkoušet zdejšího Povídkáře (= náhodný generátor příběhů)?

Prázdné místo

Zkuste vymyslet literární ekvivalent k hudebního opusu Johna Cage 4’33”. Ke shlédnutí zde:

YouTube video

A nebo snad máte vy sami nějaké volné nápady na zajímavé knihy? Podělte s nimi dole v komentářích! Já přidávám další tipy tady. ;)

Je tady toho ještě víc ke čtení:

Akreditované kurzy tvůrčího psaní pro všechny

Přihlaste se do ověřených kurzů tvůrčího psaní, které by vám doporučilo více než 98 % předchozích účastníků. Kdoví, třeba napíšete svoji vlastní knihu… ;)

18 komentářů u „Nápady pro vaši knihu“

  1. Já mám nápad, můj příběh který se mi stal. Ve zkratce: Dětství v nefunkční, chudé rodině, já dítě spratek, matka tyran, v 18ti mě vyhodila z domu, potloukala jsem se u toho kdo se mě ujal, kde kdo mě využil jako bílého koně a vzal si na mě dluhy, respektive způsobil je mě, pak práce na černo, 12 let skrývání se před exekutory a nakonec jeden úplně cizí člověk který mě vykoupil z dluhů, zaplatil mi školné a vede mě dál v životě správným směrem. Tak dobrotivého člověka jsem ještě nikdy nepoznala. Kniha by měla být povzbudivá, něco ve smyslu kdo může, ať pomůže. Dobro se má šířit dál. Knihu mám rozepsanou, asi 30 stránek, ale již rok nepokračuju dál, netroufám si, neumím to zajímavě, byla bych ráda touto cestou najít někoho kdo by knihu napsal.

    Odpovědět
  2. Mám rozepsaný příběh zasazený do doby, kdy výbuch supersopky úplně změnil uspořádání na planetě Zemi….Anglie,Japonsko a veškeré ostrovy skončily pod vodou. Roztála ledy na pólech, a byl objevené žijící exempláře megalodona, které si velmi rádi dávají lidí jako svačinku. Na planetě s námi žijí Anunnaki, Asgardi, Reptiliáni a většina lidí žije na lodích, které vypadají jako plovoucí ostrovy a které jsou v případě potřeby schopné ponořit se a doplout do podmořských měst. A jeden z těch plovoucích ostrovů patří naší hlavní hrdince.

    Odpovědět
  3. Mladá dívka, která je svými vrstevníky šikanována se rozhodne poprosit o pomoc kouzelníka a mága, který se ale nachází stovky kilometrů od domova. Jak se ale má dostat k mágovi, když je tak daleko?
    Pomůže ji vůbec, nebo ji odmítne? Je to na vás!

    Odpovědět
  4. Na začátku příběhu je mladá dívka. Sedí v kavárně oblečená v kostýmku, popíjí horkou čokoládu a čeká, než jí začne směna. Je pět hodin ráno a město ještě spí. Kavárna má noční provoz, číšník, který má dnes službu (shodou okolností majitel kavárny) leští skleničky. O hodinu později se má v kavárně objevit člověk, který tohoto času ještě spí v cizí posteli, nepřikryt.
    Ačkoliv se může zdát, že mladé dívce nic nechybí, je nešťastná. Přitom má normální rodinu, hezký byt, s přítelem se rozešla před půl rokem a zatím jí vztah nechybí, na přátele si také nelze stěžovat. Kdyby o svém neštěstí promluvila nahlas, buď by se setkala s nepochopením, nebo výsměchem. Kavárník spává ve skladu, protože ho žena vyrazila z domu. Přestala zavírat oči před jeho milenkami z řad kolegyň. On jiné příbuzné nemá, svůj podnik vnímá trochu jako své dítě. Se zákazníky občas hraje hry, jejichž pravidla zůstávají pouze v jeho hlavě a oni o nich netuší. Přesto se mu ne vždy podaří zvítězit.
    Osoba, která v tuto chvíli v příběhu ještě není je velmi podstatným pojítkem mezi kavárníkem a dívkou a to zejména proto, že nebylo-li by kavárníka (resp. jeho kavárny) nikdy by se nesetkal s dívkou. Tato osoba vede natolik hektický a chaotický život, že říci změna znamená hovořit o rutině. Poklid dívčina života a typické problémy života kavárníka zamávají právě s touto rutinou přesně tak, jako ona rozvíří tu jejich.
    Aby to bylo možné, je třeba postupně přimíchat také taxikáře, kartářku, středoškolského učitele a nepočaté dítě…

    Bylo by fajn přečíst si někdy pokračování, rep. celý příběh. Jenomže ten já nenapíšu a pokud se mě někdo zeptá proč, neodpovím. Neumím to, odpověď neznám. Prostě to vím…

    Odpovědět
  5. ahoj Agnes, ja bych proti tomu vubec nic nemel, muze to byt zajimavy…dokonce existuji dobre pribehy s podobnym principem, napriklad egyptan sinuhet, kdy sice hlavni hrdina mrtvy neni, ale vime ze je hodne stary, umira a uz ho nebavi zivot a ted nam vypravi co vsechno zazil…nebo modlitba za owen meanyho..nevim jak v knize ale ve filmu se na zacatku dozvidame ze je Owen mrtvy a jeho pritel vypravi cely pribeh (jestli se pamatuju spravne). Takze proc ne, mne to zajimavy prijde.

    Odpovědět
    • Ahoj Martine, děkuji za odpověď. Musím přiznat, že Egypťan Sinuhet je moje srdeční záležitost. Modlitbu za Owen Meanyho, jsem ještě nečetla, ale mrknu na to. Nutně potřebuji najít ztracenou inspiraci po delší přestávce.

  6. Moc děkuji za inpiraci a všechny cenné informace, které od Vás dostávám. Díky nim jsem se o krůček posunula dopředu. Začala jsem psát povídku, která vypovídá o mých životních zkušenostech. Protože jsou hodně smutné, alespoň tak to vnímám já, chtěla bych nějak oživit hlavní myšlenku. Ještě přesně nevím jak bude vypadat konec, ale dnes na tom budu pracovat. Mám trochu dilema, po přečtení dnešního kurzu mám pocit, že na konci příběhu by měl nějaký dareba zemřít. Toto téma jsem už ale umístila na začátek :( . Neumím si představit jak to bude působit na čtenáře (pokud nějací budou), když by skoro hlavní hrdina zemřel už nazačátku příběhu a někdo jiný potom na něj bude vzpomínat. V příběhu potom zobrazil celý jeho život. Co myslíte?

    Odpovědět
  7. No, s tímhle nápadem jsem se snažila napsat knihu, ale podle mě se dost nepovedla :( :D takže snad, jestli se vám idea zalíbí -_-
    Bohové nikdy nemohli zasahovat do osudu lidí. Museli jen dbát nad věcmi nadpozemskými, které se však brzy začaly prolínat s pozemským životem a bohové se rozhodli, že nejlepší bude, když v lidském těle bude spočívat jejich hromadná síla, schopná navždy vyhladit ze země život, ale také ten samý život zachránit.
    Když to tak čtu, říkám si, že to zní dost fantasmagoricky :D Ale přibližně stejné mám všechny povídky, které jsem kdy napsala :D

    Odpovědět
  8. Já osobně, když mi docházejí nápady a inspirace, to dělám tak, že si přčtu knížku nebo se podívám na film a potom přemýšlím, jak by se ten příběh odehrával v jiném žánru. Například Titanic v žánru sci-fi. To by mohla být nějaká loď v roce 3500, která letí kolonizovat nějakou vzdálenou planetu (ty lodě jsou v té době už pochopitelně daleko rychlejší než světlo) a náhodou se tam do sebe zamilují nějaká krásná mladá žena a (taky krásný a mladý) přitažlivý muž. Ale protože jsme v roce 3500 a jsou trochu jiné mravy, z nějakých důvodů se nemůžou vzít a oba jejich rodiče jim to rozmlouvají. Potom se na lodi objeví závada a záchranných raket je jenom málo. Ale pochopitelně může být konec jiný, třeba že se nakonec zachránili a vzali se, nebo že jeden z nich později zemřel v nemocnici, nebo – co já vím.
    No, a když mám takovýhle příběh, tak si s ním chvíli pohrávám, až z tohoto příběhu vznikne něco docela jiného.

    Odpovědět
    • Právě jsem před pár dny viděla Titanic a zamilovala jsem si ten film. A takhle je to dokola, když se podívám na jakýkoli film nebo přečtu knihu, chci napsat něco podobného. Díky za nápad Míšo, podívat se na to z jiného pohledu a žánru. Díky moc!

  9. Celý život toužím naspat romantický a při tom poněkud hororový příběh o mrtvém, který se vrátí, aby ochránil svou rodinu. Měl by to být příběh z českých reálií. Myslím tak tři hlavní linie příběhu: 1: mrtvý; 2. jeho krásná (možná nějak postižená) žena; 3. detektiv (možná samolibý fouňa, který má štěstí; možná bodrý a zkušený profík á la Colombo), který vyšetřuje podivné události kolem rodiny mrtvého (výsledek činnosti hlavní postavy). A několik kapitolek vedlejších postav: jeho děti, oběti, svědci… Myslím, že by se to celé mělo zvrhnout v jakési zrůdno, jež je produktem smrtí pokřivené duše jinak hodného člověka. Mrtvý, byť v dobrém úmyslu (inspirace Volným pádem) ve snaze ochraňovat svou rodinu (která ochranu nejspíš vůbec nepotřebuje) začne terorizovat široké okolí. Nikoliv hned, postupně. Ještě nevím, jak by to celé mělo skončit; přestože všechny mé příběhy končily v podstatě špatně, rád bych, aby tento skončil šťastně (The Ghost). Ale je mi jasné, že když skutky hlavní (byť oblíbené) postavy překročí jisté meze, katastrofa se jaksi nedá odvrátit; a ani pisatel sám s tím nemůže nic moc dělat – smysluplnost děje si žádá své. Mělo by to být dílko většího rozsahu, s důrazem na romantičnost a současně ponurost děje (trochu si to odporuje, že?). Takže chápete, že si na něj jen tak netroufám. Ale třeba to jednou napíše někdo jiný, lépe. No nic, zase jsem se nějak rozkecal.

    Odpovědět
  10. Tak podobný příběh, bohužel, už napsán byl. Napsal ho můj známý Jan Adamišín. Bohužel si nevzpomínám na název. Ale byla to mnohastránková novela, která se odehrává v hlavě parašutisty, kterému se při seskoku neotevřel padák. V reálu uběhne sotva několik desítek sekund, v jeho hlavě celý život. Jedním slovem krása. Ale to samozřejmě neznamená, že na podobné téma nelze napsat jiný, stejně dobrý příběh.

    Odpovědět

Napsat komentář

Inspirativní newslettery

Žádný spam, jen skvělé tipy a triky, které povzbudí vaši múzu…

Počkejte! 👋🏻

Než odejdete, zkuste odebírat zdejší inspirativní newslettery (podobně jako 9000 dalších kreativních lidí). Nebojte se, můžete se případně kdykoliv odhlásit.