Přepisování a revize textu je natolik důležitým krokem při vzniku psaného uměleckého díla, že ho prostě nemůžete přeskočit. V žádném případě byste neměli závěrečné korekce podceňovat!
V textu můžete ponechat jenom ty věty, které jsou jako kvalitní základy domu. Bude velký zázrak, pokud v dobrém textu necháte věty, které takové nejsou a budova bude stát.
1. Přepisování a korektury jsou základem každého dobrého textu. Kvalita je v tomto případě přímo úměrná schopnosti text znovu rozebírat a šťourat se v něm.
2. První verze není nikdy dokonalá.
Většina prvních verzí může být zkrácena až o 50 %, aniž by ztratila svoji informační zátěž nebo umělecký záměr autora.
William Zinsser
První verze házíme psům.
Daniela Fischerová
3. Přepisovaní je ladění textu, nikoliv jeho začátkem. Zjednodušení, objasnění, přidávání a měnění pořadí informací.
4. Přečtěte si svůj text nahlas, abyste zjistili jeho celkovou zvukovou podobu a rytmus. Čtení nahlas pomáhá i s dalšími častými nešvary.
5. Mějte nějaké důvěrného, ale kritického přítele, kterému svěříte text k přečtení ještě dříve, než se dostane na veřejnost. Často objeví zbytečné chyby, které autorovi unikly.
6. Přepisování a korektury znamená opakovaně si text číst.
Přečetla jsem si svůj text snad stokrát a některé věty jsem změnila sedmkrát či osmkrát; často významně.
Annie Dillard
TIP na další článek: Když dokončujete knihu…
Dlouho mi trvalo, než jsem zjistil, že bez revizí se autor nemůže obejít. Už to není ten vášnivý výbuch fantazie jako při prvním nápadu a čirém psaní “co papír unese”. Teď už musíte zapojit hlavu a řemeslo a číst a opravovat a číst a opravovat a číst a…
Děláte to taky tak?
Všechno si po sobě několikrát čtu a opravuji. Někdy to nezvládnu opravit ani za den, protože mi to mozek nebere:) Jindy se probudím a už od rána perlím:) Hezký článek, všechny Vaše články jsou pěkné, díky za ně. Krásný den!
To bylo velmi zajímavé..pravda je,že meily a sms musím taky přečíst,třeba několikrát a i opravit a případně očesat,než je odešlu.
No..dělám to tak.Čtu a čtu a pořád se mi nelíbí jak je to napsané..a tak pořád měním věty…a takto už to dělám asi dva roky…Jsem cvok?
Tedy s přestávkami…dělám i jiné věci než je psaní…pokouším se i malovat.. a jinak pracovat..a no prostě…řekla bych,že to chce těch třicet dní…rozhodla jsem se,že prvního září ,jak dcera půjde do školy začnu svých třicet dní a komletně nachystám knížku do tisku…prostě rozhodnuto a bude učiněno..
Nemyslím si, že by někdo byl se svým výplodem spokojen tak, aby zavrhl jeho další revize a korektury. (Tedy pokud není pod vlivem – nejčastěji – alkoholu.) Dokonce bych řekl, že mazání a přepisování je přirozené. Dělá to více méně každý ve snaze o co nejdokonalejší sdělení. Osobně třeba často přepisuji i e-mailové zprávy tak, aby byly co nejstručnější a nejpochopitelnější. Pravda, asi nikdo nebude psát e-mail 5 hodin s několika korekturami, ale běžně, když si zprávu po sobě čteme, ji upravujeme.
Rozdíly mezi změnami v praktických, každodenních textech a textech uměleckých bude asi dost rozdílný. Nevím, nikdy jsem nic uměleckého nepsal. Základní myšlenka (a nutkání) bude ale stejné.
Souhlasím a zároveň musím dodat – najdou se i tací borci, kteří si myslí, že rychle sesmolená povídka už nemůže být lepší, a že zpětné škrtání je blbost. Nicméně to jsme asi úrovni slohových prací na gymnáziu. Díky moc za zajímavý komentář! ;)