Žijeme v postmoderně, která zuby nehty hlásá, že je pravda relativní. Poslechněte si proto jeden velmi starý příběh…
Dva muži šli k súfijskému soudu, aby vyřešili svůj rozpor.
První muž řekl svůj názor na věc, soudce se dlouze zamyslel a prohlásil: “To je pravda.”
Druhý muž řekl svoji verzi, soudce se opět dlouze zamyslel a řekl: “To je pravda.”
Ze židle vyskočil soudní úředník a rozhořčeně zakřičel: “To přeci nejde, aby měli oba dva pravdu!”
Soudce s klidnou odpověděl: “To je pravda.”
Poučení z tohoto příběhu je velmi prosté – pravda je všude kolem nás. Záleží pouze na tom, na co se sami zaměříme.
Nevím, jestli to splňuje všechny prvky relativismu, každopádně vím, že následující otázky by vám měly pomoci rozvinout vaši kreativitu. ;)
- Na co se v životě zaměřujete?
- Na co byste se měli v životě zaměřit?
- Víte, odkud pramení váš názor na věc?
- Jakou jinou pravdu objevíte, když změníte svůj názor?
- Jak by vypadala pravda, kdybyste se totálně odprostili od svých zájmů a cílů?
Ten příběh znám se starým moudrým rabínem. :-)
Pravda je k zamyšlení opravdu velkým soustem. V každém případě pravda nemá nic společného, nebo nemá mít nic společného, s osobními zájmy a city. (Nenechme se zlákat Čapkovým představováním řady subjektivních pravd v některých jeho dílech.) Pokud bychom tomuto podlehli, stali bychom se pragmatiky, tj. pravdivé je to, co je užitečné, a užitečné je to, co je pravdivé. Pravda je bohužel, bohudík objektivní kategorie, tj. existuje nezávisle na nás. Mezi ty nejjednodušší definice lze připomenout, že jde o shodu informace se skutečností (realitou). Relativnost pravdy chápeme v čase a prostoru. To, co včera bylo (na základě zmíněné definice) pravdivé, již pravdivým není, protože naše poznání skutečnosti (reality) se posunulo. Příkladů snad ani není třeba. Prostor zase připomíná umístění pravdy v realitě, příklad: voda se vaří při sto stupních Celsia, to je skoro zákon, ale je tomu tak vždycky? Voda ve výšce pět tisíc metrů nad mořem se opravdu nevaří při sto stupních Celsia. Kolik dalších podob a omezení má pravda, to se můžeme jen domnívat. Podstatné je, že Pravda je něco jako Zákon, vždy prosadí svou. Můžete rozšiřovat Lži, dokonce vám je mohou lidé věřit, můžete se s nimi podvodem či pod nátlakem (metoda cukru a biče je věčná) zapsat do učebnic a odborných knih, přesto přijde čas, kdy se Pravda odhalí. (Pravda vítězí.) Pravdu si nelze podplatit, umluvit, umlčet, zavřít do klece. Nedá se nahradit Lží, i když nepravdu představíte jako rozkvetlou louku. Pravda je Zákonem a vždy prosadí svou. Pravda je jednou z hlavních součástí Přírody, Vesmíru. Díky bohu za to.
Díky moc za skvělé zamyšlení – ano, také věřím, že „pravda a láska vždy zvítězí nad zlem a nenávistí“.
Pravda, by byla, že kdybych jí oprostila od svých zájmů a citů, že by vypadala úplně jinak a musela bych si leccos přiznat.