Nebylo tomu tak vždy, ale v dnešní době se zejména na začátku pracuje s tzv. principem háčků.
Háček má za úkol zaujmout čtenáře a vzbudit v něm touhu pokračovat ve čtení.
Háček je samovolná (většinou podvědomá) otázka, která vyvstane čtenáři na mysli (a na kterou chce znát odpověď).
Obecně platí, že čím víc háčků, tím zajímavější je začátek.
Uvedu konkrétní příklad:
Petr Pan začíná větou: “Všechny děti kromě jednoho vyrostly.”
Jaké jsou v tomto úplném začátku háčky?
- Co to je za postavu?
- Jak je to možné?
- Jak na to bude reagovat prostředí?
- Jak s tím ten chudák bude žít?
Je jasné, že při prvním přečtení této věty se nad ní nikdo hluboce nezamyslí. Ale v tom je právě to kouzlo! Háčky naskakují samy někde tam vzadu v hlavě a nutí tak přirozeně k přečtení další věty.
Jsou takovou skrytou spisovatelskou zbraní.
Jestliže chcete své čtenáře na začátku zaujmout, měli byste umět vytvořit zajímavé háčky.
Pár obecných tipů k vytváření háčků:
- dobře fungují scény s napětím
- rétorické otázky
- představení zajímavé postavy
- silné emoce
- netradiční prostředí
Jen aby pak některá čtenářka nepožadovala odháčkování :)