Psaní je ve své podstatě ta nejjednodušší věc na světě. Neexistují totiž žádné vnější překážky, které by vám v něm bránily. Stačí vám k němu tužka a papír, případně ten nejobyčejnější počítač s textovým editorem. Časově náročné je stejně jako dívání se na televizi (a tu sledujeme často a velmi rádi, že?).

Možná je k němu potřeba špetka talentu, ale na druhou stranu je vypravování příběhů jedna ze základních lidských vlastností. Takže přece nikomu nic nemůže bránit v tom, aby napsal skvělý a úspěšný román. Jenomže nedopsaných knih je mnohem, mnohem, mnohem více, než těch napsaných.

Takže to budeme muset trochu poupravit – v psaní vám nebrání nic, kromě sebe sama.

Pokusíme se proto vystopovat kořeny tohoto zapeklitého problému…

Proč tolik lidí nepíše, i když si myslí, že by chtělo? Proč se zbytečně stresujeme strašákem, na kterého stačí uplatnit základní zaříkávací formuly – začít psát? Proč přichází svět každý den o skvělé příběhy, když zde neexistují žádné gendrové, rasové či sociální rozdíly – vždycky tu jste jenom vy sami a váš čas.

Možná právě tady bude zakopaný pes …

Musí se začít pomalu …

Jeden z největších mých poznatků je, že jsme se naučili podvádět sami sebe. Máme dostatek všeho, abychom napsali za pět let pět skvělých novel, ale i přes naše nejniternější přání prakticky nic nenapíšeme.

Možná nám to připadá jako něco velkého, náročného či složitého, ale není tomu tak – psaní je (a má být) zábava. Neříkám, že je to lehké řemeslo; ovšem pro mnoho lidí je méně náročnější, než například truhlářství.

Chceme-li problém “psaní” vyřešit, měli bychom začít pomalu a velmi jednoduše…

Zkuste nyní podvést své Já, které vás už podvádí. Zkuste mu vsugerovat myšlenku, že 10 minut denně nikoho nezabije (ona je to totiž pravda). Pište každý den 10 minut. Co stihnete, to stihnete. Někdy se vám to zalíbí a budete psát déle; jindy vás to nebude moc bavit a půlku času promarníte sledováním hodinek. Nicméně pište každý den minimálně 10 minut!

Po každých dvou či třech týdnech spojte napsané kousky do jedné kapitoly. Po pár měsících spojte kapitoly v celek. A pak už vám nezbude nic jiného, než prohlásit, že jste napsali první knihu. Za 10 minut denně! ;)

Budete toho litovat?

Představte si situaci, kdy je z vás devadesátiletý důchodce sedící na zápraží rodinného domu, pokuřujete fajfku a bavíte se se svým vnoučetem. Chtěli byste mu říci: “Chlapče, byl jsem spisovatel. Napsal jsem mnoho úspěšných knih a hřeje mě to u srdce.”? Chtěli, nebo nechtěli? Teď byste mu pravděpodobně řekli: “Bohužel jsem byl dost líný, chlapče. Říkal jsem si, že existují mnohem lepší věci, bál jsem se obyčejné tužky a nic jsem nenapsal. Lituji toho.” Jak se u toho cítíte teď, hm?

Když já nikdy nebudu publikován(a)!

To je asi pravda. Vaše dílo pravděpodobně neuvidí světlo poliček v knihkupectvích a možná ho ani nebudou číst davy slintajících lidí po vašem jméně. Třeba z právě vznikajícího textu nebude bestseller. No a co?!

S psaním se pojí mnoho utkvělých, nereálných představ. Napsaní knihy by mělo být soukromým osobním cílem, což znamená, že za tím cílem není nic navíc. Je to jednoduché – psaní je cíl. Jenomže většinou si k tomuto malému cíli přiřazuje absurdně velké cíle – slávu, bohatství či 100% a okamžitý úspěch. Ale tyto představy v psaní knihy nejsou (tedy pokud nejste J. K. Rowlingová)!

Takže se, prosím, rychle vraťme z pláže s polonahými fanynkami zpátky na místo, kde právě čtete tyto řádky a kde nemáte z vašeho textu (který pravděpodobně není ještě vůbec napsán) ani korunu.

Ale kdo ví? Vlastně lépe – koho to nyní zajímá, že? Protože jste se právě rozhodli napsat svůj první román “jen tak”, pro radost z psaní a hlavně také pro to, že ho konečně dopíšete. To, že se třeba nestanete po jeho dokončení slavnými a bohatými vůbec nevadí. Když dopíšete poslední tečku, jsem si jistý, že dostane šanci. A pak se uvidí… ;)

Ještě jednou, prosím

Jaká je hlavní myšlenka psaní románu či novely? Psát pouze pro sebe a pro nikoho jiného. Můžete být totiž jedinými čtenáři toho románu – a bude to v pořádku. Důležité je, že se jednoho dne ohlédnete zpět a nebudete ničeho litovat. Dílo bylo dokonáno! Hurááá!

Netlačte na sebe. + Začněte s 10 minutami denně. + Pište pro radost. + Nepodvádějte. = Nebudete litovat.

Neexistuje žádný vnější strach, který by vám mohl ve psaní bránit. Jste tu pouze vy a netrpělivě čekající prázdný papír. Připravit. Pozor! Start! ;)

Vaše vlastní kniha
Pojďte tvořit!
Vyzkoušejte jedinečné kurzy tvůrčího psaní, které splnily sen již tisícům lidí. Nejsou určeny jen spisovatelům…
VÁŠ PŘÍBĚH