Proč se znovu vracíme k některým knihám?

článek, řekněte mi

Proč se znovu vracíme k některým knihám?

Jeden můj student se mě v tomto týdnu zeptal, proč se k některým knihám vracíme a rádi si je znovu přečteme.

Přiznám se, že jsem se nad tím nikdy nezamýšlel. Moje odpověď byla souhrn následujících možných důvodů:

  • Příběh má nějaký zajímavý či netradiční nápad. Pamatuji si, že jsem přečetl jednu povídku od Cortázara, která je založená na tom, že si hlavní hrdina na dvaceti stranách obléká svetr. Nic jiného mi neutkvělo v hlavě a jednou jsem se k textu rád vrátil, protože mi přišlo zajímavé, že jsem kdysi přečetl dvacet stran o oblékání svetru a chtěl jsem to znovu zažít.
  • Napsal ji váš oblíbený autor. Jestliže máte rádi nějakého autora, pak je přirozené (a pravděpodobné), že se k jeho textům čas od času vrátíte.
  • Potřebujete podpořit nějakou náladu. Pokud se například chcete dostat z partnerské krize, můžete opět sáhnou po osvědčené komedii typu Deník Bridget Jones. Chceme-li se bát, Kingovy horory vás mohou v tomto směru dobře uspokojit.
  • Zpracováváte nějaké téma. Ať už v sobě, pro potřeby výzkumu či školy. Vím, že spousta lidí nasává atmosféru jisté doby z dobře napsaných historických románů. Proč se tedy znovu nevrátit k již vyzkoušeným titulům, že ano?
  • Knihu máte spojenou s něčím z reality. Například vám ji věnovala babička a skrze tento darovaný příběh si ji více připomenete. Byla to její oblíbená kniha, nyní je to i vaše oblíbená kniha.
  • Jazyk a styl autora. Má to blízko ke druhému bodu, ale zároveň to nemusí být to samé. Prostě máte náladu rochňat se ve slovech a v jazyce a víte, že tato a tato konkrétní kniha vám to umožní.

Zapomněl jsem na něco? Proč vy znovu čtete některé knihy?

Je tady toho ještě víc ke čtení:

Akreditované kurzy tvůrčího psaní pro všechny

Přihlaste se do ověřených kurzů tvůrčího psaní, které by vám doporučilo více než 98 % předchozích účastníků. Kdoví, třeba napíšete svoji vlastní knihu… ;)

9 komentářů u „Proč se znovu vracíme k některým knihám?“

  1. Mám trilogii, ke které se neustále s oblibou vracím. Hlavní hrdina je vlastně takový ňouma, ubožák, když to popíši jednoslovně. Což nemyslím zle, je to naprosto srdeční záležitost. Jsem tím příběhem a hrdinou okouzlená. Připsala bych to ke ztotožnění s postavou a textem, který pohladí po duši. Quentin je jediný, kdo by měl v určitých chvílích pochopení. A styl (jazyk) autora je můj oblíbený. :-)
    The Magicians, Lev Grossmann

    Odpovědět
  2. Někdy jde i o atmosféru, oblíbení si slohu, postav nebo promítnutí se do jedné z postav.
    HLedání návodu nebo pomoc při rozhodnutí/rozhoupání.
    Nostalgie – kdysi jsem to prožíval
    Např. Léto s kovbojem vysloveně pohladí (knížka je fakt lepší).

    Odpovědět
  3. – Pochopení příběhu (systému) knížky více do hloubky, například takhle jsem četl několikrát Kmotra
    – Někdy musí člověk pro některou knížku “dozrát” aby pochopil hlubší smysl
    – Přečtení knížky v angličtině :)

    Odpovědět

Napsat komentář

Inspirativní newslettery

Žádný spam, jen skvělé tipy a triky, které povzbudí vaši múzu…