Představte si, že přijdete domů a zjistíte, že váš počítač přes noc napadl zákeřný virus. Oprava a záchrana dat bude trvat minimálně týden. Nebo jste nastoupili do nové práce a potřebujete se zorientovat, takže nemáte čas na nic jiného, než na sezení v kanceláři a spaní. Nebo si představte jakoukoliv jinou neočekávanou situaci, která vám po delší čas zabraňuje v psaní.

A nyní se vás dovolím zeptat:

Co děláte, když nemůžete psát?

Já osobně s sebou neustále nosím svůj umělecký zápisníček, kam si zaznamenávám různé nápady a postřehy, které se okolo mě mihnou. Dále využívám čas v dopravních prostředcích buďto k četbě, nebo k přemýšlení o nových příbězích, které plánuji napsat. A také se učím odpočívat od psaní, neboť chvilkové pauzy dokáží člověku pěkně pročistit hlavu…

Jak jste na to vy? Prosím, podělte se o svoji zkušenost dole v komentářích. Jako vždy vám moc děkuju! ;)

Poznámka: Tento článek patří do série Řekněte mi: Spisovatelé, jaký je váš největší strach?Řekněte mi: Proč píšete?Řekněte mi: Jak se pozná talent?.

14 komentářů

  1. Vyžírky 9. 8. 2011 – 10:31

    Pokud nemůžu psát já, pak psaní deleguji jiným.

  2. Martin Tomčík 9. 8. 2011 – 12:53

    1. Mám náhradní notebook (a omezeně alternativní internet)
    2. Když nejde internet, je kolem taky spousta kaváren
    3. Chce to dobře plánovat a počítat s rezervou
    4. Některé reklamní texty se dají psát i na papír
    5. Vždycky se dá spát, někam zajít, sportovat
    6. To samé platí pro vzdělávání a rozvíjení kreativity

  3. Tasselhof 9. 8. 2011 – 14:57

    No, nedávno se mi stalo, že mi vyplivnul můj jediný notebook a někde jsem k tomu založil svůj zápisníček…

    Řeknu vám, psát v rámci pětiminutových pauz v práci není úplně ideální :)

  4. Joa 9. 8. 2011 – 18:01

    Moje fantazie nejde jen tak vypnout, pokud nastane krizová situace. Pořád si ale můžu přehrávat příběhy v hlavě jako film a zkoumat je ze všech možných úhlů. Tohle mě baví asi nejvíc – prostě nechat mysl běžet. Pak se sama divím, co že se mi to honí hlavou. :-D A pokud to stojí za to, mám vždy po ruce zápisník. Jeden určený na nápady a druhý na samotné nouzové psaní. :-)

  5. Marky 9. 8. 2011 – 19:25

    Pokud selže technika, tak píšu v ruce. Někdy to dělám, i když jsem třeba jen líná počítač zapínat, je to neuvěřitelně osvěžující. A když jsem v takové situaci, že na psaní třeba vůbec není čas, tak se aspoň snažím nad novými příběhy přemýšlet a případně si nějakou strukturu hodit na papír. Anebo čtu. To se dá víceméně docela dobře i v práci nebo ve škole. :)

  6. šarlot 10. 8. 2011 – 09:29

    Já osobně obvykle píšu víc věcí najednou, některé na počítači a některé v ruce, takže když není možné se ,,připojit online,” věnuji se psaní v ruce. Navíc mám několik zápisníků a to podle toho, co chci zrovna psát. Pokud se chci věnovat jenom přemýšlení, mám blok na poznámky, pokud chci psát, mám blok na příběhy (originální), co se týče fan povídek, to mám zase jiný :D. Je to osvěžují, jen když jedete pryč na delší dobu a chcete si k tomu všemu vzít ještě něco na čtení, stane se z toho poměrně těžký náklad :D.

  7. Dana 10. 8. 2011 – 14:44

    A já čtu , či hledám fakta a dělám si poznámky. Sleduji filmy, dělám si poznámky. Háčkuji, přemýšlím a dělám si poznámky. Pořád nosím sešit a píšu si poznámky.

  8. Lucie (12) 18. 8. 2011 – 11:45

    Pokud nemám možnost psát vytáhnu si sešit nebo poznámkový bloček a začnu psát do něj. Až budu mít možnost být znovu na počítači, přepíšu si do něj vše co jsem napsala do sešitu a popřípadě to trochu upravím.

  9. Michelin 20. 8. 2011 – 11:31

    Momentálně mi s brigádou moc času nezbývá, ale když je výjimečně čas, tak se pokouším alespoň psát básně a občas si v hlavě nechávám přehrávat různé příběhy. Říkám si, že pozdější zkušenosti můžu využít, až se mi opět naskytne příležitost psát. A to už bude velice brzy :)

  10. agrrr 16. 9. 2011 – 20:07

    Čtu. Čtení je velmi inspirativní, hlavně pokud se vyjadřování a skládání vět do staveb týče.

  11. Hodatsenka 12. 1. 2012 – 22:55

    Múza je potvora. Často se mi stává, že psát nedovedu, obzvláště když si psaní předem naplánuji či když si určím pravidelný čas, ve kterém píšu. Můj mozek je zkrátka takový anarchista- pravidla pro něj neplatí a když se mu něco nelíbí, uraženě se sekne a odmítá poslouchat, dokud nemá zase volno. Zní to směšně, ale je to tak…
    Žádný zápisníček zatím nemám, ale je to skvělý nápad. Záblesky scének, které by se mohly objevit v mém příběhu, mi hlavou prosviští vždy při úplně banálních pracích jako je skládání věcí do myčky nebo věšení prádla. V takových chvílích se mozek doslova nudí a vymýšlí představy, které mi nenápadně vsouvá do mysli. Pak si je přebere jiná část toho zmotaného orgánu. Ta, jež v mém těle vyvolá reakce hlavního hrdiny příběhu. Třeba při představě, jak leží ve sněhu a ví, že každou chvílí zemře, mi mráz tancoval na zádech, srdce se svíralo a oči se mi leskly slzami. A to je pak přesně ta minuta, kdy MUSÍM utíkat k notebooku a začít psát. Své představy, aktuální pocity… Když se ale objeví na obzoru mamka a trvá na tom, že od myčky neodejdu dokud jí nedodělám (což je poněkud často), scénka z hlavy uteče a o pár minut později si už ani nevzpomínám, co měla hrdinka na sobě. Pak už pomůže jen jediné- lehnout na postel, zavřít oči, v rukou svírat kostky ledu a snažit se rozvzpomenout na ten mrazivý pocit… To se však povede jen zřídka vždy.

  12. Zuzana 16. 6. 2013 – 16:20

    Už jsem zjistila, že bych si měla pořídit nějaký ten zápisníček, protože nejvíce nápadů mě napadá při cestách MHD a já pak cpu poznámky do mobilu :D
    Ale když nemůžu psát, tak čtu, koukám na filmy (pro inspiraci) nebo si vytvářím příběhy v myšlenkách…

  13. Michal Havlíček 27. 6. 2013 – 11:09

    Taky jsem si pořídil zápisník, abych nezapomněl. A hádejte, co se mi stalo. Zapomněl jsem ho doma. Znáte to, proč jsem si sakra udělal ten uzel na kapesníku?

  14. Martina 1. 6. 2016 – 19:11

    Zajímalo by mě, jak to řešíte se třemi malými dětmi na klíně:) Nemůžete psát, protože prostě nemáte ten luxus plnohodnotného soustředění po dobu až třiceti minut. Přesto po psaní tak toužíte. Jak řešit tohle?

Vložit komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *