Škatulkování, třídění, zobecňování – potřebujeme to dělat, protože jinak bychom se nedomluvili. Potřebujeme to dělat, protože jinak bychom nemohli učit široké spektrum lidí.

Vždycky mě (v dobrém slova smyslu) fascinovaly různé přístupy k třídění příběhů a zápletek. Na dalších řádcích uvádím pár dělení, se kterými se osobně nejvíce setkávám (nejsou všechna, ale pravděpodobně jsou to ta nejčastější).

1. Na tři skupiny podle konce od Harrise Fostera

  • šťastný konec
  • tragický konec
  • literární konec tzv. „do ztracena“, kdy vlastně nezáleží na tom, jestli to skončí dobře, nebo špatně

2. Na sedm skupin pomocí zápletek od Jessamyna Westa

  • člověk vs. příroda
  • člověk vs. člověk
  • člověk vs. prostředí
  • člověk vs. stroj/technologie
  • člověk vs. napřirozená síla
  • člověk vs. on sám
  • člověk vs. bůh/náboženství

3. Na devět skupin podle zápletek od Františka Hrdličky

  • boj o přežití
  • boj o moc a vliv
  • touha po penězích
  • sklon k asociálnímu chování
  • hledání partnera
  • hledání spravedlnosti
  • potřeba uznání a obliby
  • návrat k tomu, co jsme kdysi ztratili
  • mizantropie

4. Další dělení

Existují ještě dělení na dvacet (od Ronalda Tobiase) a třicet šest skupin (od Georga Poltiho). Pak ještě třídil pan Vladimir Propp, ale ten se zabýval pouze pohádkami (a dospěl k výsledku třicet jedna skupin). Nicméně kdo by takové škatulky potřeboval, když už se mnozí před nimi vyjádřili mnohem úsporněji, že? Ne, trochu to zlehčuju – o tom snad napíšu někdy jindy… ;)

Vaše vlastní kniha
Pojďte tvořit!
Vyzkoušejte jedinečné kurzy tvůrčího psaní, které splnily sen již tisícům lidí. Nejsou určeny jen spisovatelům…
VÁŠ PŘÍBĚH

Vložit komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *