V rubrice Z kurzů vám představuji některé své úžasné kurzisty a kurzistky. Dnes přišla řada na Michaelu Mikulovou:
Proč ses rozhodla studovat tvůrčí psaní?
Vzpomínám si, že jsem ráda psala už od útlého dětství. Deníky ne. Nikdy mě nebavilo zapisovat jen to, co se stalo. Ráda jsem si příběhy vymýšlela, moje fantazie neznala mezí. Prateta Aninka mi pak jednoho dne mé rukopisy přepsala na stroji a svázala do modrých desek s kopretinou. Byla jsem na ně tak hrdá!
Přišlo ale i období, kdy jsem nepsala vůbec. Jen četla. Po čase se potřeba vklouznout do fantazie opět vrátila. A já si řekla Tohle vezmu pěkně od základu! A přihlásila se do kurzu tvůrčího psaní k Renému.
Co ses naučila?
Troufnu si říct, že jsem se u Reného naučila už fakt snad všechno. Jak se příběh staví, kdy má přijít konflikt, jak se píše přímá řeč a jak moc je důležitá, co je to hledisko, prokreslení postavy a její vývoj, dávat pozor, aby příběhu „nespadl řetěz“, a tak dále. A je toho ještě mnohem, mnohem víc.
V čem ti kurz tvůrčího psaní nejvíce pomohl?
Zúčastnila jsem se u Reného nejen jednoho kurzu Absolvovala jsem jich spoustu a každý byl svým způsobem jedinečný. Kdybych měla všechny kurzy shrnout jedním slovem, je to JISTOTA. Jistota, že mi při psaní už všechny „technikálie“, které mě René naučil, vyskakují nevědomě a já se můžu věnovat jen své fantazii, která mě v příběhu pohání dál.
Jaký je René Nekuda lektor?
René je absolutní profesionál. Empatický, trpělivý, důsledný, přátelský. Dokáže zájemcům o tvůrčí psaní skládat kostičky informací tak mistrně, že spolu brzo vystaví vysokou věž s pevným základem. Pak už se píše jako po másle!
Tvůj krátký medailonek:
Mám ráda, když se něco děje. Mám ráda lidi, jejich akce a reakce. Pomáhám jim nejen na Lince bezpečí. Zdroje pro čerpání síly a pohody hledám na horách, při sportu, v rodině a mezi přáteli. A ve psaní, kam utíkám do jiných příběhů a míst. To miluju, a to mi skvěle umožňuje odclonit případné starosti nebo stres. Přála bych si potkávat samé usměvavé lidi.