Reportáž z druhého Srazu pisálků

Jestli rádi píšete a datum 23. – 25. srpna vám nic neříká, pak je to jasné znamení toho, že jste něco propásli. Tím něčím byl sraz nadšenců z Fóra (nejen) o tvůrčím psaní Reného Nekudy. Tři dny inspirace, výborného jídla, skvělé společnosti, nadšení pro věc a pro každého i chuť do další tvorby.

Nejen psaním živ je pisálek

V pátek jsme se sjeli ze všech koutů České republiky a zamířili do vesničky Tříč, která nás přivítala nádhernými zelenými svahy, božským klidem a grilem čekajícím na pořádnou baštu. Prostě tvůrčí atmosféra. Jako skupina pisálků jsme možná víc jedli, než psali, zato vydatně posíleni jsme se pouštěli do debat o tvorbě, vesmíru a o životě. Co jiného dokáže podnítit k hovoru než šťavnaté klobásky a pořádná flákota masa spláchnutá nápojem dle vlastního výběru?

Věk je jen číslo

V chatě v Krkonoších se sice sešla směsice různorodých lidí, to však bylo tím posledním, co by nás trápilo. Spojuje nás přece jedna věc – láska k tvůrčímu psaní. A to už samo o sobě napovídá, že ačkoli jsme lidé různí, zase až tak rozdílní nejsme. Starší generace obohatila tu mladší stejně jako naopak, a co bychom to byli za spisovatele, kdybychom si z této zkušenosti nevzali nové náměty a náměty pro svou tvorbu?

Sraz intelektuálů?

Když se řekne sraz spisovatelů, mnozí si možná přestaví houf důležitě vypadajících brejlounů a podivínů, kteří zuřivě kritizují každičký detail kolegova výtvoru. Tak takhle to vážně nebylo. Na intelektuální debaty z hájemství filozofie, vojenské terminologie či fyziky také došlo, ale my pisálci jsme spíše veselá kopa, takže jsme to prokládali vtipy a historkami ze života slušnějšími i neslušnými. O zábavu i potravu pro mozek prostě nebylo nouze.

Sportovec, který vytrhává poslední stránky knih

Jak se pozná nadšenec pisálek? Chvíli to sice bez psaní vydrží, čas si vyplňuje debatou o něm, ale dříve nebo později si zaleze do koutku se zápisníkem a tužkou a zmizí ve svém vlastním světě. A co by to bylo za sraz psavců, kdybychom ho nevyužili k psaní? Za pomoci Povídkáře, geniálního online nástroje k potrápení múzy z dílny Reného Nekudy, jsme vygenerovali zadání a pustili se do soutěžního klání.

Úkol: napsat povídku, která odpovídá na otázku, proč sportovec se zraněnou nohou vytrhává poslední stránky v zapůjčených knihách. Mnohým z nás pracovaly mozkové závity přes noc, jen abychom ráno vstali osvěžení a v plné kreativní síle. Pak už jsme se každý nenápadně rozprchli do všech zákoutí uvnitř i vně chaty a rozhostilo se ticho doprovázené jen zuřivým čmáráním na papír či bušením do klávesnice.

Večer nás čekalo autorské čtení, při kterém jsme jeden po druhém přečetli své výtvory a sdíleli s ostatními, co toho sportovce vlastně popadlo. Kdo by to byl řekl, že na to bláznivé zadání jde vymyslet tolik skvělých příběhů? Všechny je najdete na fóru i spolu s námi zvoleným vítězem klání a s videem z Mikovy dílny, které vám alespoň částečně zprostředkuje tu tvůrčí atmosféru víkendového srazu.

Tak co, pojedete příští rok s námi? 

Osobní poznámka RN na konec: Tento článek pochází z pera moderátorky Fóra (nejen) o tvůrčím psaní Markéty Růžičkové. Mám velikou radost, že se zdejší komunita pisálků rozrůstá a že na fóru vládne velmi přátelská atmosféra. Kdybych nebyl tou dobou v Keni, taky bych se určitě zúčastnil. Příště – těším se na to! ;)

Sdílení

Share on facebook
Share on twitter
Share on linkedin
Share on pinterest
Share on email

Další čtení…

Pojďte tvořit!

Vyzkoušejte jedinečné kurzy tvůrčího psaní, které splnily sen již tisícům lidí. Nejsou určeny jen spisovatelům… :) 

4 myšlenky u článku „Reportáž z druhého Srazu pisálků“

    1. Mike Havliczek

      Pravda, na Silvestra asi něco bude, netuším kdy, netuším kde a netuším jak velký, ale určitě něco spácháme. No a Krkonoše jsou v plánu zase příští rok, ve stejnou dobu. Pravda, opravdu bez sebe nemůžeme vydržet dýl, než čtyři měsíce. To je nejzazší hranice :-) A přivítáme mezi sebou kohokoliv, kdo sdílí naši vášeň ke psaní :-)

Vložit komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *