Povídka měsíce

Povídka měsíce

Jedna čerstvá povídka každého čtvrt roku. Jeden text od českého autora či autorky. Příležitost objevit něco nového, šance ponořit se do různorodých světů, pestrých příběhů a (ne)tradičních zážitků (ne)obyčejných postav.

Povídka měsíce je online povídka k přečtení zdarma. Předchozí povídky můžete snadno prohlížet rozkliknutím jednotlivých nadpisů. Užijte si čtení českých autorů!

* * *

Jiří Koreš: Holubi

Povídka měsíce: Holubi (Jiří Koreš)

Zámek konečně povolil a rezavé dveře k výčepu se s trhnutím otevřely. Jejich pohyb probudil masařku uvězněnou mezi dvěma skly výplně a vyzval ji k poslednímu zběsilému tanci, než spadne do vrstvy svých mrtvých kolegyň na dně okna. Martin se ohnul a vsunul dřevěnou zarážku pod dveře. Spolu s ním se do malé hospůdky vetřel … Pokračovat »
Helena Kubíčková: Blackout

Povídka měsíce: Blackout (Helena Kubíčková)

Stromy se kolem ní míhaly jako ve zrychleném filmu, ale vůbec je nevnímala. Běžela jako o život a měla takový strach, že nestíhala litovat, že se sem nechala vylákat. Odjakživa byla naivní a teď bylo jasné, že na to jednou musela doplatit. Cítila, že jí dochází dech a srdce bije až v krku, ale bála … Pokračovat »
Štěpán Materna: Prodej roku

Povídka měsíce: Prodej roku (Štěpán Materna)

Když za Tamarou zapadly těžké dveře Machovy kanceláře, zůstala ještě chvíli stát a zhluboka oddechovala. Krev jí splašeně vířila tělem a v chaotické bitvě myšlenek bylo nemožné se vyznat. Vytáhla tedy alespoň telefon a na večer si napsala připomínku: zavolat mámě. Kancelářské židli korporátního zaměstnavatele dala vale už před několika lety. Od té doby kolem … Pokračovat »
Až uplyne tisíckrát nekonečno

Povídka měsíce: Až uplyne tisíckrát nekonečno (Ludmila Lucká)

Některé věci si ani nejlepší kamarádky neřeknou. Jak by to dopadlo, kdybych vám před týdnem u pískoviště řekla: „Holky, odjíždím. Opouštím manžela a děti, abych mohla psát. Doma se ze mne den za dnem ukrajuje kousek po kousku a bojím se, že brzo ze mě už nic nezbyde. Protože nejtemnějším nepřítelem dobrého umění je kočárek na … Pokračovat »
Alena Jirsová: Vítězství paní Bahbouhové

Povídka měsíce: Vítězství paní Bahbouhové (Alena Jirsová)

Bylo jí hrozně. Místo nohou měla dvě konve s vodou. Stáří není pro sraby, jak řekla Zázvorková, a je to pravda, teď už to pomalu může podepsat. Otevřela schránku na dopisy, za inkasem byla schovaná obyčejná obálka. Zdálo se jí, že jemně zavoněla. Je to divný, soukromá pošta už nepřišla léta. Dovlekla se s nákupem … Pokračovat »
Jana Micková: Kapsář

Povídka měsíce: Kapsář (Jana Micková)

Vypadala hodně jako matka Štika. Zpozdilý peroxidový vlny, tvář jako variace na barvy od Mattisse, a když se usmála, všechno kolem se lesklo fluoridem a diamanty. Protože bylo moc horko na to, aby na sobě měla kožich, bořila krk s lalokem nefunkční štítný žlázy alespoň do kožešinovýho límce. Nešlo ji přehlídnout – brouzdala s obstarožníma kámoškama kolem … Pokračovat »
Daniel Biderman: Oči krásné paní

Povídka měsíce: Oči krásné paní (Daniel Biderman)

Vracim se na zadní sedadlo auta, ta hezká pani mi zapíná pás a zas se na mě usmívá, a já se tentokrát taky usměju, protože teď už vim, že musim bejt šťastná. Jinak by nic z toho, co se stalo, nemělo cenu. Vona eště vytřepává deštník a sedá si dopředu, vedle toho tichýho pána za … Pokračovat »
Alena Beránková: Holo

Povídka měsíce: Holo (Alena Beránková)

Janino tělo vjíždělo pomalu do obrovského stříbrného tubusu, ležela v klidu, ruce i nohy připoutány, pravidelný, hluboký dech. Na sobě nemocniční košili tzv. andělíčka. Materiál se změnil, místo bavlny něco jako lehký pijákový papír, ale bolest nemocného těla vsakovat neuměl. Chladné nerezové lůžko ji studilo do holého zadku. Neuvěřitelná technika a uvnitř vyděšený, ponížený pacient na … Pokračovat »
Tomáš Cafourek: Kwazume

Povídka měsíce: Kwazume (Tomáš Cafourek)

Černý hoch únavou přešlápl z pravé nožky na levou a ztvrdlá kůže na chodidle neslyšně zašustila v rudém prachu sluncem rozežrané země. „Vydrž, velký lovče,“ zašeptal chlapcův doprovod a přidržel Kwazumeho v podpaží. Vychrtlá ruka dědečka dloubla vnuka do boku a zacinkala krátkou partituru o vystouplá žebra. Syn kmene Masalli zatnul čelisti a v nehraném … Pokračovat »
Jana Rozehnalová: Na rybách

Povídka měsíce: Na rychách (Jana Rozehnalová)

Šoural se k rybníku, kterému v okolí nikdo neřekl jinak něž Bahňák, nebo taky Bahno. Na jednom z betonových panelů, kterými byly zpevněny břehy, seděla drobná blonďatá dívka s kopretinovým plátěným kloboukem na hlavě a s bambusovou udicí v ruce. Upřeně se dívala na červený korkový špunt na hladině. „Čau, Aničko,“ pozdravil ji tichým chraplavým … Pokračovat »

Poznámka: Všechny zde zveřejněné povídky vznikly během mých kurzů tvůrčího psaní pro veřejnost.

Inspirativní neslettery

Žádný spam, jen skvělé tipy a triky, které povzbudí vaši múzu…

Počkejte!

Než odejdete, zkuste odebírat zdejší inspirativní newslettery (podobně jako 9000 dalších kreativních lidí). Nebojte se, můžete se případně kdykoliv odhlásit.