Víte, jak rozeznat opravdu dobrou knihu? Může za to obálka, spisovatelův neotřelý styl, originální příběh, zajímavé ilustrace, doporučení kamarádů nebo dobrý marketing?
V dalším díle „Řekněte mi“ bych se vás rád zeptal na tuto záludnou otázku:
Jak se pozná dobrá kniha?
Prosím, zkuste v komentářích níže zdůvodnit, proč by to podle vás měla být jedna (či více) z následujících argumentací, které běžně slýchám:
- Když mě autor dokáže ke knize přikovat tak, že se od ní potom nedokážu odtrhnout.
- Když si u čtení odpočnu.
- Když se něco nového naučím.
- Když má kniha dobrý příběh nebo zajímavou postavu, na kterou jen tak nezapomenu…
- Když je prostě dobře napsaná.
- Když mě zaujme už obálka a začátek knihy.
- Pokud kniha dostala nějaké literární ocenění.
- Pokud mi ji doporučí můj známý, kterému věřím.
- Když se o ní dobře píše v novinách.
- Když je to bestseller.
- Jestliže jsme se o ní učili ve škole.
- Jestliže ji vydalo mé oblíbené nakladatelství, tak je to samo o sobě záruka jisté kvality.
- Pokud kniha přežila několik generací a stále má nějakou výpovědní hodnotu.
- Pokud mě nezklamala na konci.
- Když dokáže popsat něco, čeho si běžně nevšimnu.
Nebo vás napadá nějaké další tvrzení, díky kterému se dá určit, jak se pozná dobrá kniha?
Prosím, podělte se s námi o své postřehy a klidně se nebojte přiložit i nějaký příklad takové dobré knihy. ;)
Pošlete tento článek dál…
Share on facebook
Facebook
Share on twitter
Twitter
Share on linkedin
LinkedIn
Share on email
E-mail
Pojďte tvořit!
Vyzkoušejte jedinečné kurzy tvůrčího psaní, které splnily sen již tisícům lidí. Nejsou určeny jen spisovatelům… :)
Já se rád vracím ke knihám, kde se cítím součástí děje, oblíbím si postavy, popř. mě nějak osloví téma nebo prostředí. Např. Letiště čtu pravidelně po dvou letech. Chápu Mela a Patroniho musí milovat každý. Chystám se (v nepřiměřeně vysokém věku) přečíst si klasická díla kvůli stylu a příběhu (jako studenty gymnázia nás samozřejmě nezajímala). Zvláštní, že jsem četl trilogii od Pujmanové (asi ve 20) a líbilo se mi to, i když to jsou léta, která nesnáším.
Ufaku, díky moc za reakci i za tipy na dobré knihy! Ano, je vlastně zvláštní, jak rychle se s dobou a režimem mohou „dobré knihy“ změnit ve špatné a naopak…
Určitě souhlasím s body číslo 1 a 15, ostatní jsou diskutabilnější :-) Za sebe bych určitě doplnila to, že dobrá kniha ve mně dokáže vyvolat silné emoce – buď
mě rozesměje, nebo rozpláče. Pokud se nestane ani jedno, cítím se ošizená. Nad dobrou knihou také po dočtení přemýšlím, průměrnou pouze odložím zpět do knihovny a jedu dál.