Přirovnání jsou skvělým obohacením popisů. Bohužel se velmi často stává, že nás nutí sáhnout po tzv. „klišé“. Zde je krátké cvičení tvůrčího psaní, které vám pomůže zamyslet se nad jejich používáním a vyvarovat se zbytečně nadužívaným frázím.
Někdy totiž stačí relativně málo, abychom přinesli světu trochu jiný pohled na běžnou realitu. A o to nám dnes jde.
Pokuste se (zajímavě a netradičně) doplnit následující přirovnání:
– Ranní slunce chutná jako …
– Její hlas voní jako …
– Ta hudba zněla těžce jako …
– Červená barva chutná jako …
– Noční bouřka je hořká jako …
– Podzimní vítr zní jako …
– Vzhled hašlerky je jako …
– Bolest zubů je jako …
– Jeho chůze zní jako …
– Přivonět si k benzínu je jako dotýkat se …
TIP! Všechna má cvičení tvůrčího psaní najdete zde.
Ranní slunce chutná jako dětství u jezera Mjøsa.
Její hlas voní jako modré hořce v Monti Sibillini.
Ta hudba zněla těžce jako chvíle v čekárně u zubaře.
Červená barva chutná jako rez na vrátkách u dědovy dílny.
Noční bouřka je hořká jako čekání na toho, kdo slíbil a neměl v úmyslu přijít.
Podzimní vítr zní jako mňoukání mourovaných koťat.
Vzhled hašlerky je jako pohled do bažiny: slizká, temná a páchnoucí.
Bolest zubů je jako připomenutí toho, že ještě žiju. Že mě má co bolet.
Jeho chůze zní jako rozkaz. Pr-vá, dru-há, dě-lej co-chci!
Přivonět si k benzínu je jako dotýkat se kůže hodně dlouho mrtvého jelena.
Zajímavá přirovnání jsou s hudbou a benzínem.
Mně se líbí úplně všechno, vede hořec, jezero, hašlerku přímo vidím, zuby nemají chybu a čekárna SUPER
Ranní slunce chutná jako šampaňské s jahodami. Je stejně tak jiskřivé a opojné a zůstává po něm sladká chuť v ústech.
– Její hlas voní jako rozkvetlé fialky ve stínu staré třešně.
– Ta hudba zněla těžce jako stará opona v divadle, kde už se dávno nehraje.
– Červená barva chutná jako krev býka vytékající z rány po zásahu banderily.
– Noční bouřka je hořká jako šalvěj trhaná za úplňku.
– Podzimní vítr zní jako trubka osamělého klauna.
– Vzhled hašlerky je jako turmalín v mořském příboji tisíckrát semletý vlnami.
– Bolest zubů je jako kamínek v botě po 50 kilometrovém pochodu.
– Jeho chůze zní jako našlapování tygra, když se blíží ke kořisti. Tak tichá, nenápadná, zrádná a smrtící.
– Přivonět si k benzínu je jako dotýkat se rozžhavených kamen.
Teda přirovnání vám jdou – líbí se mi prakticky všechny, nejvíc asi hudba. ;)
Moc děkuji za zpětnou vazbu, musím přiznat, že mi ta cvičení moc baví.
Tak to mě těší :) Jen tak dál – držím vám palce! ;)
Mi se moc líbí hudba. Cítím ji. Daniela
Tvůrčí půlmaraton 1km.
Přihlásila jsem se do maratonu. Hodinu mi trvalo, než jsem našla odvahu kliknout na email. Ale stará baba se nikdy nevzdává. Se svou obvyklou drzostí se připojuji k Vám, skvělým psavcům. Vím, že Vám nesahám ani na špičku paty. Děkuji za přijetí a prosím, perte to do mě bez lítosti. Jinak se nic nenaučím. Tohle ze mě vypadlo.
Ranní slunce chutná jako – čerstvá okurka.
Její hlas voní jako – heřmánkové prostěradlo.
Ta hudba zněla těžce – jako dunící pásy tanků.
Červená barva chutná jako – maják na moři.
Noční bouřka je hořká jako – ztráta.
Podzimní vítr zní jako – křiklavá vrána.
Bolest zubů je jako – deprese.
Jeho chůze zní jako – padající kamení.
Přivonět si k benzínu je jako dotýkat se – chilli.
Páni, moc se mi líbí ranní slunce, její hlas a červená barva. Opravdu povedené!
Beru ranní slunce. Nejspíš ještě mírně zamlžené:) Daniela
– Ranné slnko chutí ako domáci makový závin – nevieš sa ho nabažiť.
– Jej hlas vonia ako bielizeň vysušená letným slnkom.
– Tá hudba znela ťažko ako bowlingové gule zavesené na ušiach.
– Červená farba chutí ako čerstvá šťava z pomaranča.
– Nočná búrka je horúca ako asfalt na diaľnici v auguste.
– Jesenný vietor znie ako dobrý dôvod zostať doma.
– Vzhľad hašlerky je ako zošúverená predtucha bolesti hrdla.
– Bolesť zubov je ako hodina fyziky v základnej škole – chceš, aby už skončila.
– Jeho chôdza znie ako okoloidúci Abarth – zaujme len milovníkov Fiatu.
– Privoňať si k benzínu je ako dotýkať sa roztopeného vosku sviečky.
Moc se mi líbí přirovnání k jejímu hlasu.
Prádlo na slunci je super:) Daniela
– Ranní slunce chutná jako letmý polibek po probuzení.
– Její hlas voní jako puget lučního kvítí.
– Ta hudba zněla těžce jako dusot koní nesoucí se stepí.
– Červená barva chutná jako růž tvé první milenky.
– Noční bouřka je hořká jako aperol, který sis neobjednal, ale stejně ho chceš dopít.
– Podzimní vítr zní jako tichá rozmluva na rozloučenou.
– Vzhled hašlerky je jako vzpomínka zabalená v modrém papíře. (Na tohle přirorvnání nejsem pyšný, ale představivost stagnuje.) :D
– Bolest zubů je jako lis, který ti pomalu drtí čelisti.
– Jeho chůze zní jako liška, která ti v noci přišla zardousit slepice.
– Přivonět si k benzínu je jako dotýkat se své první dovolené v Jugoslávii.
Vzpomínka zabalená do modrého papíru mne fakt baví. Daniela
– Ranní slunce chutná jako … čerstvá maková houska s měknoucím máslem.
– Její hlas voní jako … květy pampelišek za teplého jarního poledne.
– Ta hudba zněla těžce jako … rozjíždějící se vlak tažený parní lokomotivou.
– Červená barva chutná jako … rybízová marmeláda se skotskou whisky.
– Noční bouřka je hořká jako … bylina utržená v nepravý čas.
– Podzimní vítr zní jako … symfonie znějící někde v dálce.
– Vzhled hašlerky je jako … panenka v modrobíle pruhovaných šatech s paraplíčkem.
– Bolest zubů je jako … poslední týden před výplatou.
– Jeho chůze zní jako … dusot koňských kopyt ve stáji.
– Přivonět si k benzínu je jako dotýkat se … ropuchy.
Líbí se mi hlas ;)
Zdravým a prosím o zpětnou vazbu. Děkuji a přeji hezký den.
Ranní slunce chutná jako … sladký med, který ti dodá energii na celý den.
– Její hlas voní jako … mentolová cigareta. Cítíš svěžest, ale přitom víš, že je to prohnilá lež.
– Ta hudba zněla těžce jako … by mi někdo nasypal cement s kusy skla a zalil to vodou.
– Červená barva chutná jako … elixír hanby, který po každé cítím.
– Noční bouřka je hořká jako … hněv mé ženy, když je nešťastná.
– Podzimní vítr zní jako … připomínka, že se blíží konec.
– Vzhled hašlerky je jako … ledová tříšť ve vaně. Nevypadá přitažlivě ale víš, že tě osvěží.
– Bolest zubů je jako … jehla, která ti pomalu proniká do nejcitlivějšího místa na tvém těle.
– Jeho chůze zní jako … zpráva, která oznamuje můj konec.
– Přivonět si k benzínu je jako dotýkat se … bezdomovce a věřit, že to bude příjemný zážitek.
Oprava:
– Ta hudba zněla těžce jako … by mi někdo nasypal cement s kusy skla do uší a zalil to vodou.
Líbí se mi hlas a bezdomovec. Dobrá práce!
– Ranní slunce chutná jako … čistý bílý sníh, jež se v teple mých úst pomalu rozpouští.. zkraje postudí, záhy však osvěží radost ze života
– Její hlas voní jako … zrající sýr.. zkraje může odpudit, ale později zničehonic zachutná
– Ta hudba zněla těžce jako … kdyby skladatel pojedl v neděli starou husu a pak ji týden trávil
– Červená barva chutná jako … klín ženy, která již dlouho a neskonale touží po mužském těle
– Noční bouřka je hořká jako … houba, lidově zvaná ,,hořčák”.. na první pohled hezká, zajímavá, po zakousnutí však strašná
– Podzimní vítr zní jako … rozvrzaná, stará židle.. nikdy dopředu nevíš, kdy se pod tebou rozlomí
– Vzhled hašlerky je jako … vzezření mladé, krásné dívky.. voní, je svěží a do jisté chvíle je zabalená a nedotčená
– Bolest zubů je jako … jarní vítr, když vyvrátí těžká vrata od stodoly a poté nadále štípá do tváří, když se je snažíme nasadit zpět
– Jeho chůze zní jako … tlukot srdce.. rázně a v rytmu, jak se patří
– Přivonět si k benzínu je jako dotýkat se … mršiny na hnojišti.. člověk tak může vnímat prapůvod té ropné látky
1. Ranní slunce chutná jako horký čaj s čerstvě natrhanou mátou při prvním jarním dni.
2. Její hlas voní jako louka rozkvetlá pampeliškami, jejichž sladkou, medovou vůni vítr unáší vysoko do hor.
3. Hudba zněla těžce jako tank projíždějící troskami města.
4. Červená barva chutná jako krev nasáklá posledním nadechem oběti.
5. Noční bouřka je hořká jako semeno mého muže — i on po sobě zanechává katastrofu.
6. Podzimní vítr zní jako dětské hlasy veselící se v napadaném listí.
7. Vzhled hašlerky je jako černý lesklý brouk připomínající dřepčíka — jen pochybuji, že chutnají stejně.
8. Bolest zubů je jako ztráta milovaného zvířete.
9. Jeho chůze zní jako kácení stoletých stromů.
10. Přivonět si k bazénu je jako dotýkat se obkladů na operačním sále v místní nemocnici.
Zaujaly mě body č. 5 a 10.
– Ranní slunce chutná jako … pohlazení milovanou dlaní.
– Její hlas voní jako … slib všeho, co mohlo být; a není.
– Ta hudba zněla těžce jako … poslední výdech zahořklého starce.
– Červená barva chutná jako … mávání malířským štětcem po věčně bílé ploše.
– Noční bouřka je hořká jako … polibek víly střežící pelyňkovou magii.
– Podzimní vítr zní jako … třepot křídel motýlích; kdyby byly z kamení.
– Vzhled hašlerky je jako … filmový cover z Burtonovy pohádky.
– Bolest zubů je jako … strčit hlavu do vosího hnízda – a pak zapomenout, jak se z něho dostat.
– Jeho chůze zní jako … pochod slonů v pevném objetí těžkých kovů.
– Přivonět si k benzínu je jako dotýkat se … nebe v silničním pangejtu.
Bolest zubů mě zaujala. ;)
– Ranní slunce chutná jako roztékající se máslo na čerstvě upečeném rohlíku
– Její hlas voní jako prach poté, co bouře zpustošila město
– Ta hudba zněla těžce jako poslední kroky před pádem
– Červená barva chutná jako utrpení
– Noční bouřka je hořká jako hádka s milovaným
– Podzimní vítr zní jako souhra houslí a varhan, ze začátku lehká, ale snadno potemní
– Vzhled hašlerky je jako hvězda navždy uchována v ledovém objetí
– Bolest zubů je jako tsunami, často přijde bez varování a následky trvají ještě dlouho poté
– Jeho chůze zní jako lavina, při které kusy skály závodí ve sprintu
– Přivonět si k benzínu je jako dotýkat se hnijící květiny
Ranní slunce a hlas mi přijdou dobré ;)
– Ranní slunce chutná jako … pocit znovuzrození. Zhluboka se nadechnout jako by to bylo vůbec poprvé, protože díky snům se zapomíná na skutečný svět. Realita je ještě daleko a stejně daleká je díky rannímu slunci i cesta do práce.
– Její hlas voní jako … šeřík. Členitý, každý kvítek jiný, jeden už uvadá a druhý je právě rozkvétající.
– Ta hudba zněla těžce jako … jediný krok po 1000 kilometrech v plné polní.
– Červená barva chutná jako … první jahody. Tak voňavé a lahodné.
– Noční bouřka je hořká jako … krutá pravda vmetená do tváře.
– Podzimní vítr zní jako … harmonie barev v přírodě přinášející huňaté svetry.
– Vzhled hašlerky je jako … pevná tvrdá hmota neznámého původu poslaná z hloubky vesmíru.
– Bolest zubů je jako … pocit, že chci raději zemřít, než to zažít znovu.
– Jeho chůze zní jako … děsivý ortel vynesený nad odsouzeným.
– Přivonět si k benzínu je jako dotýkat se … hada. To co očekáváš nedostaneš a po prvním šoku je ti příjemně. (Tohle není z mé zkušenosti ;))
Ranni slunce chutná jako úsměv štěstí na mé tváři.
Její hlas voní jako Láska, kterou dává.
Ta hudba zněla těžce jako pocit ,že co bylo už tu není.
Červená barva chutná jako rozlitá kaluž krve.
Noční bouřka je hořká jako překonané odmítnutí.
Podzimní vítr zní jako flétnou hraná indiánská píseň.
Vzhled hašlerky je jako oko dravce.
Bolest zubů je jako střet s namířenou zbraní.
Jeho chůze zní jako společný tanec duší.
Přivonět si k benzínu je jako dotýkat se dálek před sebou.
– Ranní slunce chutná jako první kocovina, se kterou se patnáctiletá puberťačka zrovna probouzí.
– Její hlas voní jako rozkvetlé levandulové pole.
– Ta hudba zněla těžce jako pytel cementu.
– Červená barva chutná jako šťavnatý zákusek lesních ovocných chutí lemovaný krémovými bochánky.
– Noční bouřka je hořká jako víno, které nedozrálo.
– Podzimní vítr zní jako stará vrata od stodoly.
– Vzhled hašlerky je temný jako večernice.
– Bolest zubů je jako když dělník na protější stavbě vezme do ruky zbíječku a neví kdy přestat.
– Jeho chůze zní jako když něžná labuť roztáhne svá křídla a povyletí.
– Přivonět si k benzínu je jako dotýkat se ostnatého drátu.
– Ranní slunce chutná jako sladce spící minuty předtím, něž zazvoní budík.
– Její hlas voní jako nová kniha, která se bojí, že ji zničíme.
– Ta hudba zněla těžce jako slon, zaseknutý ve výtahu.
– Červená barva chutná jako kečup, který se rozhodl být módní doplněk na bílé košili.
– Noční bouřka je hořká jako čokoláda, která se bojí blesků.
– Podzimní vítr zní jako rozhádané listí, co si vyměňuje adresy.
– Vzhled hašlerky je jako vysušená švestka.
– Bolest zubů je jako soused, který vrtá ve zdi, když už skoro usínáš.
– Jeho chůze zní jako dusot koňských kopyt předtím, než zakopne.
– Přivonět si k benzínu je jako dotýkat se inkoustu chobotnice.
Ranní slunce je moc fajn ;)
Úkol číslo jedna:
– Ranní slunce chutná jako mé jméno na tvých rtech.
– Její hlas voní jako Toskánský venkov.
– Ta hudba zněla těžce jako bolest ze ztráty první lásky.
– Červená barva chutná jako tisíc jehel.
– Noční bouřka je hořká jako spálený česnek.
– Podzimní vítr zní jako smích v záplavě slz.
– Vzhled hašlerky je jako hladina přehrady v zimě.
– Bolest zubů je jako prožívat pubertu znova a znova.
– Jeho chůze zní jako stádo splašených srn.
– Přivonět si k benzínu je jako dotýkat se zakázaného ovoce.
Bolest zubů a noční bouřka se mi moc líbí ;)
– Ranní slunce chutná jako bublinky šampaňského, které ti sladce praskají na jazyku a stoupají ti rovnou do hlavy.
– Její hlas voní jako šeříky po první jarní bouřce.
– Ta hudba zněla těžce jako svatební pochod nevěstě na svatbě z rozumu.
– Červená barva chutná jako vzpomínka na horký letní den v ulicích Madridu.
– Noční bouřka je hořká jako ta chvíle, kdy jsem tě znovu spatřil a došlo mi, že už nikdy nebudeš moje.
– Podzimní vítr zní jako tichá a nekonečně smutná melodie, kterou kolem půlnoci hraje pianista v poloprázdném baru.
– Vzhled hašlerky je jako skarabeus, který utekl z egyptské pyramidy až do tvé dlaně.
– Bolest zubů je jako tikání hodin v prázdném domě.
– Jeho chůze zní jako neustálá nespokojenost se sebou samým.
– Přivonět si k benzínu je jako dotýkat se tvé rozpálené, sluncem a solí políbené kůže po dni na pláži.
Ranní slunce chutná jako mentolový bonbon na prázdný žaludek. Zprvu osvěží probudí, později se však stane nepříjemné, až je vám z něho nevolno.
Její hlas voní jako rez a olej v dědečkových pendlovkách. S přímým přídavkem mužského parfému z roku 1960.
Ta hudba zněla těžce jako život sám. Jedinečná, nesnesitelná, opravdová, tvrdá.
Červená barva chutná jako jed s přátelskou tváří. Ano, máte naději ve sladkou chuť, ale to byl osudový omyl.
Noční bouřka je hořká jako dobré pivo. Musíte si chvíli počkat než vás okouzlí.
Podzimní vítr zní jako skřípající housle co neleží v rukou houslisty. Ten nesnesitelný tón budou vydávat dokud nepraskne struna a líné ruce amatéra vymění housle, místo struny.
Vzhled hašlerky je jako chodníček v rašeliništi, který zcela obrostl tmavý lišejník nabobtnalý nedávným podzimním deštěm.
Bolest zubů je jako školní stres. Přejde, víte že ano ale v tu chvíli pohltí veškeré vaše vnímání a myšlení. Nic jiného neexistuje a celý svět je přikreslen 60 odstíny černé.
Jeho chůze zní jako přežvykování zpomalené gazely. Tak líné, tak otravné, tak spokojené…
Přivonět si k benzínu je jako dotýkat se zrcadlové plochy bez konce. Naleštěná poušť Atakama bez hor, kde nad hlavou místo modře visí nože odrážející oslňující světlo přicházející neznámo odkud. Slunce ani jinou hvězdu tu totiž nenajdete.
Ranní slunce chutná jako chladný nápoj v horku a jako teplý nápoj v zimě.
Její hlas voní jako malé ďítě.
Ta hudba zněla těžce jako odcházející sněhový mrak.
Červená barva chutná jako vše, co nemám ráda.
Noční bouřka je hořká jako nenaplněná touha.
Podzimní vítr zní jako vrzání starých vrat.
Vzhled hašlerky je jako drahý kámen.
Bolest zubů je jako tanec trollů v hlavě.
Jeho chůze zní jako omamný šepot.
Přivonět si k benzínu je jako dotýkat se zakázaného lákadla.
Ranní slunce chutná jako První polibek, v obou případech jde o koktejl sladkého očekávání, nastupující energie a dle chuti špetky vzrušení.
Její hlas voní jako bezová šťáva doslazená pravou láskou, nejcennější přísadou receptů všech babiček.
Ta hudba zněla těžce jako defilé bouracích kladiv.
Červená barva chutná jako ostatní odstíny vodových barviček.
Noční bouřka je hořká jako některá uvědomění o sobě samém, za nichž nás blesk přistihne s očima vytřeštěnýma do tmy.
Podzimní vítr zní jako poslední sípavé nádechy zeleně, než utýraná chladem uvolní místo chladné zimní šedi.
Vzhled hašlerky je jako vcelku zdařilý pokus naznačit ještě před stykem s chuťovými pohárky, že láska to nejspíš nebude.
Bolest zubů je jako návštěva tchyně. Snažíme se jí vyhnout, pak ji přetrpět, když skončí, otřeme si pot z čela a nepřipouštíme si, že někdy v budoucnu přijde znovu.
Jeho chůze zní jako by se v ní odrážela netrpělivost z hledání toho pravého baru pro dnešní večer.
Přivonět si k benzinu je jako znovu hladit chladnou ocel své první lásky na čtyřech kolech.
Ranní slunce chutná jako mentolový bonbon na prázdný žaludek. Zprvu osvěží probudí, později se však stane nepříjemné, až je vám z něho nevolno.
Její hlas voní jako rez a olej v dědečkových pendlovkách. S přímým přídavkem mužského parfému z roku 1960.
Ta hudba zněla těžce jako život sám. Jedinečná, nesnesitelná, opravdová, tvrdá.
Červená barva chutná jako jed s přátelskou tváří. Ano, máte naději ve sladkou chuť, ale to byl osudový omyl.
Noční bouřka je hořká jako dobré pivo. Musíte si chvíli počkat než vás okouzlí.
Podzimní vítr zní jako skřípající housle co neleží v rukou houslisty. Ten nesnesitelný tón budou vydávat dokud nepraskne struna a líné ruce amatéra vymění housle, místo struny.
Vzhled hašlerky je jako chodníček v rašeliništi, který zcela obrostl tmavý lišejník nabobtnalý nedávným podzimním deštěm.
Bolest zubů je jako školní stres. Přejde, víte že ano ale v tu chvíli pohltí veškeré vaše vnímání a myšlení. Nic jiného neexistuje a celý svět je přikreslen 60 odstíny černé.
Jeho chůze zní jako přežvykování zpomalené gazely. Tak líné, tak otravné, tak spokojené…
Přivonět si k benzínu je jako dotýkat se zrcadlové plochy bez konce. Naleštěná poušť Atakama bez hor, kde nad hlavou místo modře visí nože odrážející oslňující světlo přicházející neznámo odkud. Slunce ani jinou hvězdu tu totiž nenajdete.
Líbí se mi Červená barva Noční bouřka. máš v životě i špatné zkušenosti? to je mi líto. Zdena
Ranní slunce chutná jako… stéblo trávy které si líný pasák vepřů vložil do úst někde vysoko ve skalách.
Její hlas voní jako… čerstvá kytička fialek pokropená jarním deštěm.
Ta hudba zněla těžce jako… kamení svádějící líté boje v korytu dravé řeky.
Jeho chůze zní jako… mírný večerní déšť dopadající na červené střechy domů.
Noční bouřka je hořká jako… slzy stromu hněvajícího se na vichr že ho obral o všechno jeho bohatství.
Bolest zubů je jako… myš která se snaží vejít do klíčové dírky.
Přivonět si k benzínu je jako dotýkat se… drsné štěrkové cesty vedoucí do předalekých krajů.
Hašlerka vypadá jako… zimní slunce které si omylem vyšlo na oblohu uprostřed noci.
Sebepoznání je jako… vynořit se z ledové vody.
Podzimní vítr zní jako… tisíc malých vážek letících k vytouženému jezírku.
– Ranní slunce chutná jako vysvobození od všech můr, strachů, těžkostí a v ústech se rozpouštející pořádná lžíce naděje.
– Její hlas chutná jako rozdrcené sklo, kyselina mravenčí a zaseknutá kost.
– Ta hudba zněla těžce, jako životní moment, kdy vás s celou rodinou vyhodí na ulici s pár chechtáky po kapsách.
– Červená barva chutná jako horká hořká čokoláda s přáteli na lampiónové slavnosti.
– Noční bouřka je hořká jako nenaplněné očekávání malého dítěte přejícího si pochvalu od rodiče, který vše jen smetl ze stolu.
– Podzimní vítr zní jako nereálný lehkovážný příslib lepších zítřků.
– Vzhled hašlerky je jako vzpomínky na prázdniny u babičky zhmotněné v bonbónu.
– Bolest zubů je jako uvědomění si co je opravdu důležité. (přehodnocení veškerých svých priorit.)
– Jeho chůze zní jako blížící se láska, bezpečí a naplněné očekávání.
– Přivonět si k benzínu je jako dotýkat se dalekých cest, které v budoucnu slibují navštívení.
Moc se mi líbí Tvá přirovnání. Musím říct, že jsou velmi originální, ale sedí.
Děkuji 😊
Jsou to krásná přirovnání, hned jsem se inspirovala. :)))
Děkuji, to jsem ráda ❤️
Líbí se mi Přivonět si k benzínu a Jeho chutě.Ta hudba je na mne až moc tvrdá. přeji ti dobrou náladu. z.
Promiň chybu, mělo tam být Jeho chutě. Z.
Děkuji, úplně chápu že taková hudba nemusí být pro někoho jeho šálek kávy 😅😊
Fíííha, tohle teda vůbec není jednoduchý cvičení, ale tak přidávám svůj hokus pokus pro tady a teď ;-)
– Ranní slunce chutná jako … medvídci haribo.
– Její hlas voní jako … Díkybohu, že mlčí!
– Ta hudba zněla těžce jako … přiznání alkoholika.
– Červená barva chutná jako … fenyklový čaj.
– Noční bouřka je hořká jako … poslední den letního tábora.
– Podzimní vítr zní jako … zametání pražský dlažby.
– Vzhled hašlerky je jako … Sorry, já nechala doma kružítko.
– Bolest zubů je jako … Requiem pro panenku.
– Jeho chůze zní jako … poslední „jízda“ running sushi.
– Přivonět si k benzínu je jako dotýkat se … prasklýho puchýře na patě.
Líbí se mi hlas a noční bouřka ;)
Barvité
👍😁
Ranní slunce chutná jako první prázdninový den. Slibuje, co nemůže splnit.
Její hlas voní jako křída na staré školní tabuli.
Ta hudba zněla těžce jako pravopisný diktát.
Červená barva chutná jako nakládaná řepa ve školní jídelně.
Noční bouřka je hořká jako důtka za kouření na školních záchodech (s trochou škodolibosti).
Podzimní vítr zní jako lamentace třídní nad naší docházkou – marná.
Vzhled hašlerky je jako učitelka v důchodovém věku.
Bolest zubů je jako třída rozeřvaných puberťáků. Zákrok je nutný!
Jeho chůze zní jako ťukání tužky o desku stolu.
Přivonět k benzínu je jako dotýkat se odpolední svobody.
Neskutečný nápady. Moje TOP – hudba, noční bouřka a hašlerkaaaaa
Díky za zpětnou vazbu, měla jsem takovou prázdninovou náladu :)
Líbí se mi Bolest zubů, Jeho chutě.A ” s benzínem si nezahrávat ” je super! Z.
Omlouvám se za chybu. Když píšu chůze, naskakuje mi chutě, promiň.Z.
Ranní slunce chutná jako med, je jemné a sladké, ale člověk z něj může být také pěkně ulepený.
Její hlas voní jako lesní jahody, je příjemný a povědomý, ale trochu jiný, než na co je člověk zvyklý z domova.
Ta hudba zněla těžce, jako když se obézní člověk snaží udržet tempo s bandou vysportovaných turistů……nedá se to moc poslouchat, ale hlavně, že to šlape.
Červená barva chutná jako vítězství.
Noční bouřka je hořká jako žaludeční šťávy, když už nemá co jít ven.
Podzimní vítr zní jako rozbouřené moře.
Vzhled hašlerky je jako těžce vytlačený zaječí bobek.
Bolest zubů je jako neopětovaná láska. Mnohdy není vidět, ale je sakra nepříjemná.
Jeho chůze zní jako pomalu jedoucí parní lokomotiva.
Přivonět si k benzinu je jako dotýkat se sametu.
Tohle jsou báječný přirovnání. Moc mě to bavilo – rozesmálo mě přirovnání těžký hudby a hašlerky
– Ranní slunce chutná jako chladiva kapka rosy na jazyku.
– Její hlas voní jako sametový plátek rudé růže.
– Ta hudba zněla těžce jako okované boty na víku rakve.
– Červená barva chutná jako dračí šupina.
– Noční bouřka je hořká jako kafe s panákem Jägermeistera.
– Podzimní vítr zní jako ten jarní, ale naruby.
– Vzhled hašlerky je jako zadek v latexovém oblečku.
– Bolest zubů je jako sejít do pekla a hodit chill v kotli.
– Jeho chůze zní jako kastaněty v rytmu flamenca.
– Přivonět si k benzínu je jako dotýkat se autostrády na papírové mapě Evropy.
Wow, červená barva, noční bouřka nebo bolest zubů TOP.
Nápadité. :)
Ranní slunce chutná jako kurkumové latté podávané k snídani.
Její hlas voní jako čerstvě namletá káva, kterou sypu do hrnečku.
Ta hudba zněla těžce jako když při hře vypadne bowlingová koule váhy šestnáct liber.
Červená barva chutná jako naše nejlepší domácí jahodová zmrzlina.
Noční bouřka je hořká jako rozkousaná tableta denní dávky hořčíku.
Podzimní vítr zní jako ukolébavka, po které přichází už jen dlouhá temná noc.
Vzhled hašlerky je jako kámen černého turmalínu zasazený v náramku.
Bolest zubu je jako nevěra, dost dlouho to bolí, ale někdy nepomůže nic jiného než se ho zbavit.
Jeho chůze zní jako pobíhání zlého obra.
Přivonět si k benzínu je jako dotýkat se olejové skvrny v kaluži uprostřed parkoviště.
Jéééj, bolest zubu a jeho chůze TOP. Super!
Hašlerka, bolest zubů super, podzimní vítr krásně bolí.Z.
– Ranní slunce chutná jako křupavé sušenky s příchutí rudého pomeranče.
– Její hlas voní jako levandulová domácí limonáda.
– Ta hudba zněla těžce jako dunění stáda slonů, kráčejících za úsvitu k napajedlu.
– Červená barva chutná jako vánoční jablíčko v křupavém karamelovém hávu.
– Noční bouřka je hořká jako schnaps z hořce horského, který bůhvíproč miloval můj táta.
– Podzimní vítr zní jako kvílení krásné smutné irské Banshee.
– Vzhled hašlerky je jako dívat se do temných hlubin dračích očí.
– Bolest zubů je, jako když vám někdo bez umrtvení ryje tupým skalpelem do mozku a pouští vám k tomu Celine Dion.
– Jeho chůze zní jako pochod Kapuletů od Prokofjeva.
– Přivonět si k benzínu je jako dotýkat se horkým sluncem rozpálené kapoty rudého kokpitu F1.
Začalo to nevinně, ale přirovnání bolesti zubů mega pobavilo!
– Ranní slunce chutná jako lahodná káva s pěnou.
– Její hlas voní jako medovník. Až přesladce.
– Ta hudba zněla těžce jako břitva na holení.
– Červená barva chutná jako lesní jahody, které jsem cestou posbírala.
– Noční bouřka je hořká jako slova, která jsi mi právě napsal.
– Podzimní vítr zní jako šepot mých dávných lásek.
– Vzhled hašlerky je jako fazole, kterou jsem vmísila do chilli con carne.
– Bolest zubů je jako dýka.
– Jeho chůze zní jako má oblíbená píseň.
– Přivonět si k benzínu je jako dotýkat se bodláku.
1. Ranné slnko chutí ako lipový čaj s medom.
2. Jej hlas vonia teplo a omamne ako lúka po daždi.
3. Tá hudba znela ťažko ako zbíjačka v hlave po prežúrovanej noci.
4. Červená farba chutí ako zrelé čerešne z maminej záhrady.
5. Nočná búrka je horká ako slzy vďačnosti vyprahnutej krajiny.
6. Jesenný vietor znel ako nostalgická pieseň starnúceho Cassanovu.
7. Vzhľad hašlerky je ako skarabeus odliaty v sklárni Moser.
8. Bolesť je ako krutá siréna s kvílivou piesňou v tvojej hlave.
9. Jeho chôdza znela ako tlkot vystrašeného srdca.
10. Privoňať si k benzínu je ako dotknúť sa kúska duše všetkých motoristov.
Wow, ta chůze se mi moc líbí!
Líbí se mi všechno,moc,nejvíc 5 a 9. Určitě si jednou něco od tebe přečtu .Z.
Tak v rámci tvůrčího půlmaratonu taky přidávám ten svůj první kilometr:-)
– Ranní slunce chutná jako chléb právě vytažený z pece.
– Její hlas voní jako něco sem kdysi slyšel, ale vonělo to jinak.
– Ta hudba zněla těžce jako poslední příklad z maturitní zkoušky.
– Červená barva chutná jako zelené jen s příměsí pryskyřice a růžového vína co zůstala od večera na stole.
– Noční bouřka je hořká jako krok, který skončil v půli tvého prahu.
– Podzimní vítr zní jako symfonie zimy jen hraje víc barevněji.
– Vzhled hašlerky je jako zrnko kávy co mám tak rád, jen z jiného světa.
– Bolest zubů je jako poznámka v žákovské knížce, také o ní víte, ale snažíte se zapomenout.
– Jeho chůze zní jako trpce jak vzpomínka na negroni o sobotním večeru.
– Přivonět si k benzínu je jako dotýkat se nebe, jen z obracené strany a tak trochu proti srsti.
Velmi překvapivé. Moc se mi líbí přirovnání – její hlas, červená barva nebo hašlerka. Jo a bolest zubů, to je vono :-D
Líbí se to,co člověka osloví, třeba benzín,podzimní vítr, noční bouřka. Její hlas nejvíc. Z.
Ranní slunce chutná jako loupáčky od dědy, které vždycky přinesl z pekárny, když všichni ještě spali.
Její hlas voní jako něco blízkého i vzdáleného zároveň, něco, co nejde uchopit, najít a přesto je to tak tak blízko…
Ta hudba zněla těžce jako tlukot srdce někoho, koho to táhne dolů do temnot absolutního ticha a beznaděje.
Červená barva chutná jako čerstvě opravený diktát, který měl tolik chyb, že ses jí zadávil a už nikdy nic nebude modré.
Noční bouřka je hořká jako mandle v čokoládě, rozčísne nebe, uvolní napětí a po tvrdém dopadu středu následuje sladké uvolnění.
Podzimní vítr zní jako lákání do ticha z hluku všedních dnů.
Vzhled hašlerky je jako něco na co máš chuť, přitom ti vůbec nechutná, ale nemůžeš přestat.
Bolest zubů je jako kopnutí koně, nikdy darovanému na ně nehleď!
Jeho chůze zní jako cesta, po které tě opouští a už se nevrátí.
Přivonět si k benzínu je jako dotýkat se závodníků, kteří svůj závod s časem i sebou samými nikdy nevyhrají.
Mňam, loupáčky… :-D
Ale moc se mi líbí červená barva (ta první věta je mega výmluvná) a hašlerka.
Tady je moje troška do mlýna:
Ranní slunce chutná jako … obláčky cukrové vaty.
Její hlas voní jako … planá růže na prašné cestě mezi poli.
Ta hudba zněla těžce jako … bouřkové mraky stahující se nad krvavým bojištěm.
Červená barva chutná jako … krev vytékající ze zlomeného srdce.
Noční bouřka je hořká jako … nedozrálé lesní borůvky
Podzimní vítr zní jako … volání svobody.
Vzhled hašlerky je jako … kaluž vody na skále nad rozbouřeným mořem.
Bolest zubů je jako … píchnutí injekce do ramene.
Jeho chůze zní jako … když kostlivci hrají na kovové bubny.
Přivonět si k benzínu je jako … přesunout se v čase do minulosti.
Děkuji za komentář:) Tvoje se mi také líbí. Je to velmi poetické.
Červená barva super! Z.
V rámci tvůrčího maratonu přicházím se svojí troškou do mlýna.
– Ranní slunce chutná jako heřmánkový čaj, v ústech teplý, ale v krku zhořkne.
– Její hlas voní jako čerstvé lesní jahody se vším, co mi k nim při sběru omylem spadlo.
– Ta hudba zněla těžce jako nekvalitní literatura, při jejímž čtení ztrácíte víru v lidstvo.
– Červená barva chutná jako sladkokyselá kapalina s nádechem kovu.
– Noční bouřka je hořká jako zjištění, že zbývá ještě polovina tohoto cvičení.
– Podzimní vítr zní jako dlouho zapomenutá vzpomínka.
– Vzhled hašlerky je jako krutý žert. Vypadá jako sladký bonbon, ale chutná jako zubní pasta tvojí mámy.
– Bolest zubů je jako když nekonečně dlouho čekám na vytoužený email, který zatím přišel jen v mých snech.
– Jeho chůze zní jako předzvěst něčeho, co nevím, jestli chci znát.
– Přivonět si k benzínu je jako sypání mincí z peněženky.
Moc se mi líbí to páté, naprosto s tím souhlasím. Pěkné
Hašlerka TOP! Baví mě ale i její hlas nebo bolest zubů.
Děkuju moc za krásné komentáře :)
Bouřka a hašlerka jsou super!
Ranní slunce chutná jako objetí od své lásky.
Její hlas voní jako letní vánek.
Ta hudba zněla těžce jako nedělní oběd s šesti knedlíky.
Červená barva chutná jako největší dar pro upíra.
Noční bouřka je hořká jako hořká čokoláda a tu miluji.
Podzimní vítr zní jako předzvěst zimy a konec léto. Zase budou podzimní depky, ach jo.
Vzhled hašlerky je jako seschlý fialový brambor.
Bolest zubů je jako osina v zadku.
Jeho chůze zní jako předzvěst konfliktu.
Přivonět si k benzínu je jako největší humus na světě.
Souhlasím :)
Ranní slunce chutná jako kousnutí do elektrického kabelu – nabije energií, která rychle vyhasne.
Její hlas voní jako skořice – jemná a podmanivá s tóny ostrosti.
Ta hudba zněla těžce jako mlácení lyrou do zdi.
Červená barva chutná jako každá jiná – hnusně.
Noční bouřka je hořká jako tmavá čokoláda – ale přesto ji miluji.
Podzimní vítr zní jako smích odrostlého dítěte.
Vzhled hašlerky je jako obsidián – jen se rychleji roztříští.
Bolest zubů je jako problém si pšíknout – nepříjemný, dlouhotrvající a neustávající. Přichází ve vlnách.
Jeho chůze zní jako pochod armády z vnitřku Mordoru.
Přivonět si k benzínu je jako dotýkat se krve.
Ta bouřka jako čokoláda se mi moc líbí!
Červená barva překvapila :-D A jeho chůze také supr.
Červená barva mě rozesmála.Super realita . Je třeba chodit po zemi.Díky. Z.
Ranní slunce chutná jako čokoláda s mandlemi. Nejprve sladce ale může zhořknout.
Její hlas voní jako její tělo. Sladce a plně.
Ta hudba zněla těžce jako boty. Vojenský.
Červená barva chutná jako krev. Železitě.
Noční bouřka je hořká jako roztok z lékárny. Hylak.
Podzimní vítr zní jako laso. Svištící nad hlavou kovboje.
Vzhled hašlerky je jako tabletka viagry. Jen tmavší.
Bolest zubů je jako pravopisná chyba. Dokud se neopraví, je to celé k ničemu.
Jeho chůze zní jako vtip. Šli dva a prostřední upadl.
Přivonět si k benzínu je jako dotýkat se svízele přítuly. Přichytí se a hned tak neodpadne.
Ranní slunce chutná jako dobrá snídaně,jako vajíčko, které se vyhouplo nad obzorem.
Její hlas voní jako ranní káva.
Ta hudba zněla těžce jako zablácené boty.
Červená barva chutná jako slaďoučká jahoda.
Noční bouřka je hořká jako pelyňkový čaj, který se nedá polknout.
Podzimní vítr zní jako teskný hlas zbloudilého mláděte.
Vzhled hašlerky je jako šedé lesklé vajíčko v námořnickém obalu.
Bolest zubů je jako nepřítel, který je ti pořád v patách, dokud se s ním nerozhodneš rázně zkoncovat.
Jeho chůze zní jako, když paní domácí s neúprosnou pravidelností tluče na klepadle do zaprášených koberců.
Přivonět si k benzínu je jako dotýkat se vodní hladiny rybníka.
– Ranní slunce chutná jako doušek vody ze studánky
– Její hlas voní jako kopeček vanilkové zmrzliny
– Ta hudba zněla těžce jako když vás přikryje babiččina duchna
– Červená barva chutná jako čerstvě uvařená marmeláda
– Noční bouřka je hořká jako martini
– Podzimní vítr zní jako kvílení zhrzené ženy
– Vzhled hašlerky je jako asfalt vyklopený z formičky
– Bolest zubů je jako pozvánka do pekla
– Jeho chůze zní jako staccato
– Přivonět si k benzínu je jako dotýkat se ostří nože
Tvoje přirovnání se mi líbí, jsou krátká a jasná. Taky to nějak podobně vidím.
Ranní slunce chutná jako …dobře vychlazený pomerančový džus, právě vytažený z ledničky.
– Její hlas voní jako …procházení se rozkvetlou loukou barevných květů
– Ta hudba zněla těžce jako … pochod tisíce ocelových mužů.
– Červená barva chutná jako …žárlivá hádka mého souseda.
– Noční bouřka je hořká jako slzy mořské víly kvílící pod znečištěnou hladinou.
Podzimní vítr zní jako …ševelení padajících listů na mokrou asfaltovou silnici.
– Vzhled hašlerky je jako … vytržená dlažební kostka válející se na kraji vozovky.
– Bolest zubů je jako … nikdy nekončící, mučicí agónie.
– Jeho chůze zní jako …vrzání pantů starodávných dveří
– Přivonět si k benzínu je jako dotýkat se blůzy … mého umouněného kamaráda.
Tvé odpovědi se mi moc líbí,myslím, že jsou velice výstižné.
Ranní slunce chutná jako jahody na prstech.
Její hlas voní jako cedr.
Ta hudba zněla těžce jako těžební stroj v lomu.
Červená barva chutná jako když olízneš zábradlí.
Noční bouřka je hořká jako pivo. Bohudík.
Podzimní vítr zní jako symfonie. Lépe než ta pátá.
Vzhled hašlerky je jako knoflík na saku otravného obchoďáka.
Bolest zubů je jako rozladěné housle. Taky to rve uši.
Jeho chůze zní jako stádo slonů, které jde po špičkách.
Přivonět si k benzínu je jako dotýkat se dětství.
– Ranní slunce chutná jako dokonale připravená káva.
– Její hlas voní jako celá Wonkova továrna na čokoládu.
– Ta hudba zněla těžce jako když se zvonem snažíš uvolnit záchod.
– Červená barva chutná jako první červnové třešně.
– Noční bouřka je hořká jako pepřová omáčka. Nikdy nevíš, kdy kousneš do kuličky a ozve se hrom.
– Podzimní vítr zní jako nářek vdovy nad ztrátou milovaného manžela.
– Vzhled hašlerky je jako černá noc, obalující vzpomínky na dětství.
– Bolest zubů je jako nejhorší středověké mučící praktiky.
– Jeho chůze zní jako metronom, jehož zvuk se rozléhá prostornou halou.
– Přivonět si k benzínu je jako dotýkat se závodního auta, jehož motor je ještě horký a vybízí, abych se projela.
Tvoje odpovědi jsou výstižné a srozumitelné.
Neřekla bych to lépe.
– Ranní slunce chutná jako … ČERSTVĚ VYMAČKANÁ POMERANČOVÁ ŠŤÁVA
– Její hlas voní jako … AVIVÁŽ Z BABIČČINY ZÁSTĚRY
– Ta hudba zněla těžce jako … ÚDER HROMU PŘI LETNÍ BOUŘCE
– Červená barva chutná jako … PŘIZNÁNÍ K NEVĚŘE
– Noční bouřka je hořká jako … PROCITNUTÍ ZE SNA O ŽIVOTNÍ LÁSCE
– Podzimní vítr zní jako … MELANCHOLICKÁ PÍSEŇ HANY HEGEROVÉ
– Vzhled hašlerky je jako … DRAHOKAM TEMNOTY
– Bolest zubů je jako … VÝSLECH ZLÉHO STBÁKA NAD RÁNEM V BARTOLOMĚJSKÉ
– Jeho chůze zní jako … PRAVIDELNÉ ÚDERY PALIČKOU NA MASO DO ČERSTVÉ VEPŘOVÉ KÝTY
– Přivonět si k benzínu je jako dotýkat se … CHCÍPLÉ MYŠI VE ŠKARPĚ
Ranní slunce chutná jako když se špičkou jazyka dotkneš medové plástve.
– Její hlas voní jako čerstvě posečená tráva první prázdninový den.
– Ta hudba zněla těžce jako rachot kol dostavníku při cestě do neznáma.
– Červená barva chutná jako jablko napíchnuté na kovový plot.
– Noční bouřka je hořká jako první ranní doušek kávy.
– Podzimní vítr zní jako strunný nástroj dávno zapomenutý na dně skříně.
– Vzhled hašlerky je jako lesklé knoflíky, které držely pohromadě mé dětství.
– Bolest zubů je jako rozsypaná krabice rezavých hřebíků.
– Jeho chůze zní jako tiché našlapování šelmy kolem kořisti.
– Přivonět si k benzínu je jako dotýkat se hladké kapoty Škody 105 L.
Dobré přirovnání, jak to čtu představuji si to.
– Ranní slunce chutná jako když se napijete z flašky od Spriteu ale je v ní rakija.
– Její hlas voní jako kdybych mohla čuchat čerstvě posekanou trávu, bez záchvatu alergie.
– Ta hudba zněla těžce jako když se mi zastýská po ztracené lásce.
– Červená barva chutná jako první sezonní třešně od babičky ze zahrady.
– Noční bouřka je hořká jako když si líznete baterie.
– Podzimní vítr zní jako ten moment v písničce, který vám přivolá husinu.
– Vzhled hašlerky je jako čepice charakteru z filmu od Wese Andersona.
– Bolest zubů je jako otravnej komár v létě.
– Jeho chůze zní jako přesně to, za čím jste celý den napínali uši, ale neuvědomovali si to.
– Přivonět si k benzínu je jako dotýkat se tekutýho stříbra.
– Ranní slunce chutná jako …teplý toast se slaným máslem.
– Její hlas voní jako …bergamot – ovocně nasládlý s jemnými kořenitými nádechy .
– Ta hudba zněla těžce jako … zvuk australského didgeridoo.
– Červená barva chutná jako … když se spojí dva jazyky ve vášnivém polibku.
– Noční bouřka je hořká jako …skotská whiskey bez ledu.
– Podzimní vítr zní jako …kvílení banshee.
– Vzhled hašlerky je jako …bobek zajíce.
– Bolest zubů je jako …pocit viny, který roste, čím více se ho snažíme potlačit.
– Jeho chůze zní jako … když mokrá houba spadne na zem.
– Přivonět si k benzínu je jako dotýkat se …plamene svíčky.
Přirovnání k bobku mě napadlo taky :D
– Ranní slunce chutná jako čerstvě rozkrojený meloun. Svěže, sladce a plné naděje.
– Její hlas voní jako vánoční cukroví právě vytažené z trouby.
– Ta hudba zněla těžce jako první sezení u terapeuta, kdy ani nevíte, kde začít.
– Červená barva chutná jako první koncert na punkovém festivalu ještě předtím, než se všichni účastníci stihnou silně posílit alkoholem.
– Noční bouřka je hořká asi jako čerstvé kakaové boby. Ačkoliv očekáváte hořkost a tíhu, dostaví se pouze sladká euforie.
– Podzimní vítr zní jako techno remix vaší oblíbené Vivaldiho skladby. Nevíte, jestli se vám líbí, ale stejně jej fascinovaně posloucháte dál.
– Vzhled hašlerky je jako kousek skla, který byl desítky let omýván pískem na mořském dně.
– Bolest zubů je jako vést tříhodinovou poradu s pevnou agendou, na níž všichni stejně mluví, o čem se jim zachce.
– Jeho chůze zněla jako zvuk drezíny jedoucí po starých kolejích. V pravidelných intervalech se typické “duc-duc”, když kola přejedou z jedné koleje na druhou, střídalo s tichým “tššš”, když pravou nohu dotáhl k levé.
– Přivonět si k benzínu je jako dotýkat se čerstvě osedlaného koně, u nějž se nemůžete dočkat, až nasednete.
Ranní slunce chutná jako první doušek kávy vařený nad táborákem na otevřené prérii.
Její hlas voní jako sladká vůně sena sušeného na slunci.
Ta hudba zněla těžce jako dunění kopyt stáda dobytka hnaného přes suché pláně.
Červená barva chutná jako štiplavá čili omáčka podávaná v saloonu po dlouhém dni v sedle.
Noční bouřka je hořká jako pachuť levné whisky vypité po prohrané partii pokeru.
Podzimní vítr zní jako teskné kvílení kojota v dálce pod hvězdnou oblohou.
Vzhled hašlerky je jako lesklý kolt visící na opasku zkušeného pistolníka.
Bolest zubů je jako špatný výstřel z brokovnice, co tě zasáhne rovnou do středu.
Jeho chůze zní jako rytmické cinkání ostruh na dřevěné podlaze starého saloonu.
Přivonět si k benzínu je jako dotýkat se rozžhaveného železa po dni stráveném v sedle pod palčivým sluncem.
– Ranní slunce chutná jako další šance to všechno nepodělat.
– Její hlas voní jako příslib změny. Škoda, že je tak málomluvná.
– Ta hudba zněla těžce jako chůze do jedenáctého patra s krosnou na zádech.
– Červená barva chutná jako letní ráno.
– Noční bouřka je hořká jako 80% čokoláda. Ze začátku vás děsí, ale později chcete víc.
– Podzimní vítr zní jako to nejhorší z vašich nejlepších let života.
– Vzhled hašlerky je jako malý drahokam schovaný před světem.
– Bolest zubů je jako dospělost, protože za vás už nikdy nikdo nic nevyřeší.
– Jeho chůze zní jako nadcházející katastrofa
– Přivonět si k benzínu je jako dotýkat se divokého vlka. Víte, že je to kravina, ale stejně máte podivnou potřebu to zkusit.
Ranní slunce, její hlas, noční bouřka – skvělé!
Z přirovnání je znát, že je psal někdo, kdo má se světem zkušenosti.
– Ranní slunce chutná jako nové začátky daleko od domova, kdy ještě v nevědomosti čekáš, co z toho nakonec bude.
– Její hlas voní jako jahodová žvýkačka, kterou jsme ve třetí třídě s potěšením lepili pod lavici.
– Ta hudba zněla těžce jako mlácení sbíječky do zdi tvé ložnice po proflámované sobotní noci.
– Červená barva chutná jako strach a přitom vzrušení, jako “neměla bych” a “chci”.
– Noční bouřka je hořká jako prozření, že nezůstal kámen na kameni.
– Podzimní vítr zní jako sladkobolné konce, které ani jeden z nás nechce, a přitom víme, že jiné cesty není.
– Vzhled hašlerky je jako letní dovolená v Chorvatsku před třiceti lety. Pot na čele, zavařeniny v kufru, nafukovací kruh a pruhované lehátko.
– Bolest zubů je jako vyplňování úředních dokumentů v jazyce, kterému rozumí asi jen úředníci sami.
– Jeho chůze zní jako hlasitě řečený názor beze slov.
– Přivonět si k benzínu je jako dotýkat se svých vnitřních pokušení. Víš, že bys neměl, ale stejně to děláš, a zkoušíš, co to udělá s tebou.
Moc se mi líbí červená barva a hašlerka :)
Bolest zubů pobavila. :D
– Ranní slunce chutná jako život sám.
– Její hlas voní jako štrúdl s vanilkovou zmrzlinou.
– Ta hudba zněla těžce jako promoklé tenisky.
– Červená barva chutná jako jahody z babiččiny zahrady.
– Noční bouřka je hořká jako zklamaní z lásky.
– Podzimní vítr zní jako student, který se učí na housle.
– Vzhled hašlerky je jako lesní studánka při setmění.
– Bolest zubů je jako když kolem prosviští nákladní vlak.
– Jeho chůze zní jako parní turbína, která mele z posledního.
– Přivonět si k benzínu je jako dotýkat se elektrického vedení. Nesmí se to, ale láká…
Ranní slunce chutná jako med roztékající se v čaji.
Její hlas voní jako rozkvetlý květ třešně.
Ta hudba zněla těžce jako svíravý pocit na hrudi, když nemůžete popadnout dech.
Červená barva chutná jako orosená lesní jahoda utržena za úsvitu slunce.
Noční bouřka je hořká jako myšlenky na nenaplněné sny.
Podzimní vítr zní jako známá písnička, která s sebou vždy přinese vlnu nostalgie.
Vzhled hašlerky je jako onyx s vůní svěžího vánku.
Bolest zubů je jako kumulující se vnitřní frustrace. Tak dlouho ji ignorujeme, dokud není naprosto k nevydržení.
Jeho chůze zní jako když se panter připravuje k útoku na svou kořist.
Tiše a přece odhodlaně, s jistou dávkou dravosti.
Přivonět si k benzínu je jako dotýkat se studené železné tyče.
Moc se mi líbí přirovnání u hudby.
– Ranní slunce chutná jako …zázvor, protože při vstávání cítím jen hořkost.
– Její hlas voní jako …sladký popcorn.
– Ta hudba zněla těžce jako …úder kladivem, kterým mě někdo opakovaně mlátil.
– Červená barva chutná jako …pokušení, kterého se nedokážu nabažit.
– Noční bouřka je hořká jako …jediná vzpomínka, kterou na tebe mám.
– Podzimní vítr zní jako …příslib lepších časů.
– Vzhled hašlerky je jako …pohled do hlubin těch nejtemnějších očí.
– Bolest zubů je jako …odmítnutí v nakladatelství – to prostě nechceš!
– Jeho chůze zní jako …by přicházela suverénnost sama.
– Přivonět si k benzínu je jako dotýkat se …touhy v té nejčistší podobě. Jen bych raději neškrtala sirkou, neboť vzplanutí může mít katastrofální následky v obou případech.
To přirovnání u benzínu je naprosto skvělé!
Ranní slunce chutná jako volný nádech.
Její hlas voní jako rozdrcené sklo.
Ta hudba zněla těžce jako stoleté peří.
Červená barva chutná jako nalezený knoflík.
Noční bouřka je hořká jako kousavý svetr.
Podzimní vítr zní jako nekonečno výčitek.
Vzhled hašlerky je jako zkamenělá fazole.
Bolest zubů je jako zatopená chodba.
Jeho chůze zní jako písek mezi zuby.
Přivonět si k benzínu je jako hladit ježka.
– Ranní slunce chutná jako cukrová vata s příchutí limetky.
– Její hlas voní jako třetí nálev Earl Greye.
– Ta hudba zněla těžce jako do oceánu se odlamující ledovcová kra.
– Červená barva chutná jako vlna horka.
– Noční bouřka je hořká jako výčitky tvé matky.
– Podzimní vítr zní jako těžké vzpomínky.
– Vzhled hašlerky je jako miniatura automního vozítka.
– Bolest zubů je jako dotek železné lady.
– Jeho chůze zní jako důkaz existence tmy.
– Přivonět si k benzínu je jako dotýkat se topolového chmýří v čase kvetoucích lip.
1. Ranní slunce chutná jako: dozvuk prázdnin a začínající škola.
2. Její hlas voní jako: celá vykouřená krabička cigaret.
3. Ta hudba zněla těžce jako: když se s vámi někdo někdo loučí, možná naposled.
4. Černá barva chutná jako: možná tě chci otrávit nebo taky ne?
5. Noční bouřka chutná jako: strach, že spadne strom na dřevěnou chatku a rozštípe všechno vejpůl.
6. Podzimní vítr zní jako: zima už si mne ručičky a brzy plně udeří.
7. Vzhled hašlerky je jako: benzín nebo olovo
8. Bolest zubů je jako: řvoucí budík, který nejde vypnout.
9. Jeho chůze zní jako: přišel pořádek a nejednou jsou všichni zticha.
10. Přivonět si k benzínu zní jako: něco co žene v před. Rychle a neúprosně.
Jeho chůze je značně děsivá. Fakt nechci, aby přišel.
Bolest zubů a řvoucí budík. To fakt nechceš.
Díky Kačko, cítím to.
Jojo, ta bolest zubů je přesná!
Ranní slunce chutná jako doušek naděje.
Její hlas voní jako rum a cigary smíchané za barem kubánskeho klubu.
– Ta hudba zněla těžce jako dusání po schodem po dvanáctihodinové šichtě.
– Červená barva chutná jako výzva k svádění.
– Noční bouřka je hořká jako vstávaní po probdělé noci.
– Podzimní vítr zní jako píseň temných příslíbů.
– Vzhled hašlerky je jako půlnoc uvězněná v kamínku.
– Bolest zubů je jako vstupenka do mizérie, která neodpovídá velikosti svého původce.
– Jeho chůze zní jako staccato na rozladěné piáno.
– Přivonět si k benzínu je jako dotýkat se tlustého šneka.
Opět se mi nejvíc líbí benzín ;)
Ranní slunce jako doušek naděje, to je super👍
Hašlerka je super! 👌
Hašlerka je skvostná.
Hašlerka a zuby jsou top!
– Ranní slunce chutná jako lžíce domácí horké polévky od maminky, když tě krmí při nemoci.
– Její hlas jako zaseklý řetěz od motorovky.
– Ta hudba zněla těžce jako scéna z horroru, při které zavíráš oči.
– Červená barva chutná jako rozpálené zrálé jahody v pravé poledne v červenci.
– Noční bouřka je hořká jako pachuť, která ti zůstane na jazyku, když omylem kousneš do ploštice.
– Podzimní vítr zní jako uvolněná plachta na rozbouřeném moři.
– Vzhled hašlerky je jako brouk s amputovanýma nohama, co si že žalu šňupnul trochu inkoustu.
– Bolest zubů je jako příjezd tchýně na jeden den a zůstane týden. Nejdřív si myslíš, že to vydržíš. Muka se ale po dnech stupňují. Uleví se ti, až bude pryč.
– Jeho chůze zní jako četa vojáků s kolíkem v zadku.
– Přivonět si k benzínu je jako dotýkat se ježka. Víš, že bys neměl, ale nedá ti to.
Líbí se mi ranní slunce ;)
Ten ježek mě dostal.
Mně se moc líbí hašlerka. Originální, vtipné a podle mého gusta! :)
Moc všem děkuji 😊 🙏
– Ranní slunce chutná jako to večerní, jen bez té slanosti dne
– Její hlas voní jako sekret řitních žláz
– Ta hudba zněla těžce jako zbrklá první soulož na příborníku
– Červená barva chutná jako hnědá, pokud se líže zeleným jazykem
– Noční bouřka je hořká jako inkoust rozvodových papírů
– Podzimní vítr zní jako tvé každodenní dnes ne
– Vzhled hašlerky je jako fakt totální pecka
– Bolest zubů je jako nekonečná smyčka reklamy tatatata
– Jeho chůze zní jako když někdo zvonem čistí ucpaný záchod
– Přivonět si k benzínu je jako dotýkat se tě pod stolem na tvé vlastní svatbě
☀️🍊 Ranní slunce chutná jako pomeranče, šťavnaté a svěží pro další den.
👩🏻🦰💋 Její hlas voní jako příslib polibku, po kterém už dlouho toužím.
🎵🦶 Ta hudba zněla těžce jako jako nohy po celodenním pochodu.
🩸🍓 Červená barva chutná jako jahodový koktejl od maminky.
⛈️🚬 Noční bouřka je hořká jako cigareta, kterou kouříš na balkoně, když ti dešťové kapky stékají po tvářích.
🌬️🐺 Podzimní vítr zní jako smečka vyjících vlků.
🍬🫐 Vzhled hašlerky je jako proměna Fialky Garderóbové po žvýkačce o třech chodech.
🦷 Bolest zubů je jako nezvaný host v chladný podvečer – naruší všechno a za žádnou cenu nechce zmizet.
🚶🏻♂️🕺🏻 Jeho chůze zní jako kroky tanečníka… po deseti pivech a prohýřené noci.
⛽️🕯️Přivonět si k benzínu je jako dotýkat se plamene svíčky – někoho zahřeje, někoho spálí.
Moc se mi líbí noční bouřka ;)
Hudba super👍
Líbí se mi hašlerka.😊👌
– Ranní slunce chutná jako citronová zmrzlina v teplém letním dnu. Přináší svěžest těm co ji mají rádi.
– Její hlas voní jako les po dešti.
– Ta hudba zněla těžce jako odchod z rodného domu.
– Červená barva chutná jako okvětní plátky růží.
– Noční bouřka je hořká jako čerství rozchod.
– Podzimní vítr zní jako skřípání štěrku na příjezdové cestě.
– Vzhled hašlerky je jako nerozkvetlé poupě.
– Bolest zubů je jako každodenní úklid po dlouhém dni v práci.
– Jeho chůze zní jako tlukot srdce, plná napětí a očekávání.
– Přivonět si k benzínu je jako dotýkat se jemného vlasu miminka.
Tady má někdo rád vůni benzínu ;)
1. Ranní slunce chutná jako jahodové knedlíky zapomenuté ve školní jídelně roku 1987.
2. Její hlas voní jako med se skořicí, co byl celou zimu zavřený ve spíži s čarodějnicí.
3. Ta hudba zněla těžce jako řezačka betonu v neděli ráno, když máš kocovinu a soused novou dlažbu.
4. Červená barva chutná jako marmeláda z jahod, rybízu a hřebíčku
5. Noční bouřka je hořká jako pelyněk a zeměžluč ( rozhodně pohne s trávením)
6. Podzimní vítr zní jako smutná píseň o letních láskách, co nikdy nedozrály, a listech, co nikdy nedopadly.
7. Vzhled hašlerky je jako uhlí a borůvky nebo kapka z vesmíru.
8. Bolest zubů je jako nekonečná sbíječka v hubě, kterou ovládá hyperaktivní trpaslík na Red Bullu.
9. Jeho chůze zní jako když sloni tančí valčík s orchestrem složeným z bubnů a činel.
10. Přivonět si k benzínu je jako dotýkat se lepkavého, smradlavého bahna s diplomem z chemie a zálibou ve fetování.
– Ranní slunce chutná jako babiččin meruňkovo-tvarohový koláč s vanilkou a rozinkami máčenými v rumu.
– Její hlas voní jako nedohledný levandulový lán právě zalitý letním deštěm.
– Ta hudba zněla těžce jako pochod poražených Gormitů, vracejících se z nepochopené války.
– Červená barva chutná jako třešňové chilli pesto, do kterého namáčíme na vidličku napíchnuté rumové pralinky.
– Noční bouřka je hořká jako večer dopíjená ranní káva, kterou nebyl čas ani osladit, natož vypít.
– Podzimní vítr zní jako lajdácky naladěné kostelní varhany, které už tolik let čekají na jedny laskavé ruce.
– Vzhled hašlerky je jako chrobáčik, kterému teprve po olíznutí narostou nožičky.
– Bolest zubů je jako nepříjemný spolucestující v letadle, který tak dlouho prudí, až dostane do zubů.
– Jeho chůze zní jako opilý Straussův valčík po nekonečně dlouhé taneční Prodloužené.
– Přivonět si k benzínu je jako dotýkat se brusného kotouče, který však určitě není ´brouskem pro tvůj jazýček´!
Nocni bourka se mi libi :)
Toužím slyšet její hlas.
– Ranní slunce chutná jako …
Chutná jako nádech další šance začít znovu. Jako příval nové energie a jiskry nové chuti do života. Chuť rozpuštěného cukru, přetvořeného v karamel.
– Její hlas voní jako …
Její hlas voní jako levandule. Je tak uklidňující a slastný pro uši. Jako by se rozprostíral v hlubinách tvé duše.
– Ta hudba zněla těžce jako …
Jako když kapky deště dopadají na mramorovou podlahu a ty jen slyšíš, jak se každá jedna kapka rozbije na milion dalších. Znovu se vypaří, znovu spadne, a stále dokola a dokola – až se z toho zblázníš. A nakonec přijde vysvobození a ticho.
– Červená barva chutná jako …
Chutná jako šťavnaté třešně, plné sladké, krvavé a intenzivní chuti, která se ti rozplyne na jazyku a projde každým chuťovým pohárkem. Ochutnáš každou její zvrácenou chuť. Rozlije se v tobě jako krev, která ti proudí žilami.
– Noční bouřka je hořká jako …
Jako půlnoční sen. Plný obav, jak to dopadne. Je chladná, drásající všechno okolo – a nikdo jí neunikne. Zaplaví tě až do morku kostí.
– Podzimní vítr zní jako …
Zní jako osvobození a volání po odpočinku. Jako bys měl zpomalit a znovu začít naslouchat té melodii, která se ti nese celým tělem. Všechno s sebou odnáší pryč.
– Vzhled hašlerky je jako …
Je jako kulička opálu, nalezená v horách pod zarostlými plantážemi eukalyptu.
– Bolest zubů je jako …
Jako by ti kus těla odpadával a ty chceš hlavou prorazit tu zeď, na kterou se díváš, zatímco si držíš ústa. Přistihneš se při myšlenkách na vytržení – zbavení se bolesti. Rychle, bez přemýšlení.
– Jeho chůze zní jako …
Jako koňské klopýtání podkov na kamenné podlaze. Těžkých, unavených a utrápených sil, dalšího nutného pracovního zápřahu. Jako když ví, že nemá na výběr – ale i tak přemýšlí, jak to změnit.
– Přivonět si k benzínu je jako dotýkat se …
Je to pro mě jako vůně jarních květů. Opojná, plná a éterická.
Chutná mi ranní slunce a karamel.
– Ranní slunce chutná jako vychlazený pomerančový džus.
– Její hlas voní jako středomořská bylina.
– Ta hudba zněla těžce jako pochod smrti.
– Červená barva chutná jako slaná kůže.
– Noční bouřka je hořká jako roky osamění.
– Podzimní vítr zní jako šepot mrtvých.
– Vzhled hašlerky je jako něco co nechceš vidět zblízka.
– Bolest zubů je jako trn do kůže.
– Jeho chůze zní jako bojový dusot.
– Přivonět si k benzínu je jako dotýkat se šedých mraků.
Líbí nejvíc :)
Ranní slunce chutná jako tvrdá karamelka, je sladká, ale přináší zklamání, stejně jako slunce po probdělé noci.
Její hlas voní jako cukrová vata, touha po ní mi vždy slepí pusu.
Ta hudba zněla těžce jako dech starého trumpetisty s velkým břichem a unavenýma nohama.
Červená barva chutná jako nový život v rukou matky.
Noční bouřka je hořká jako slova, která se vsáknou do nejhlubších vrstev naší zranitelnosti.
Podzimní vítr zní jako mrtvé duše, vracející se ke svým prvním láskám.
Vzhled hašlerky je jako benzín, který utekl z nádrže za pohlazením slunce.
Bolest zubů je jako vlak z Prahy do Budapeště, který zastaví v každé vesnici a jede i v noci.
Jeho chůze zní jako hodinky, tiše, odměřeně a nekonečně pomalu.
Přivonět si k benzínu je jako dotýkat se holubů na Václaváku, je to na zvracení.
– Ranní slunce chutná jako měsíc a hvězdy, které právě mizí z oblohy a jako sny, které se nám zdáli, ale můžeme si vybavit jen jejich náladu, nikoliv to, co se v nich dělo.
– Její hlas voní jako mladý smrk. Začal se zpevňovat, ale stále není dost ostrý, aby dokázal bodat.
– Červená barva chutná jako když jíme čerstvě posbírané lesní jahody na louce vlčích máků při červánkách.
– Noční bouřka je hořká jako úzkost, kterou ve mně vyvolá, když slyším kapky deště, jak tlučou o střechu a ve své rozespalosti se stresuji, že do mě udeří blesk.
– Podzimní vítr zní jako když mi v dětství zpívali k narozeninám, ale zároveň i jako ukolébavka už nadobro.
– Vzhled hašlerky je jako hledět do něčích očí, když stojíte někde s dostatečným zdrojem světla, abyste viděli všechny detaily v oku onoho jedince.
– Bolest zubů je jako když jako malí lezeme na prolézačce a uklouzne nám noha, ten moment kdy se lekneme, že spadneme a na vteřinu nás ta noha doopravdy zabolí, protože se na ni až moc zasoustředíme.
– Jeho chůze zní jako kapky deště míšené s hromy a blesky, jeho neohrabaná chůze může znít lehce, rychle, ale nesynchronizovaně. Pak z ničeho nic uslyšíme hlasité dupnutí.
– Přivonět si k benzínu je jako dotýkat se kůže dinosaura, který dříve po zemi kráčel, je zvláštní jak se tyto bytosti změnily a jak je příroda recykluje.
– Ranné slunko chutí ako horúca polievka po dlhej túre
– Jej hlas vonia ako prvé fialky v skorej jari
– Ta hudba znela ťažko jako váha finálnej odpovedi v Milionárovi
– Červená farva chutí ako dikobraz zakliesnený do kaktusu
– Noční bouřka je hořká jako priznanie k nevere
– jesenný vietor znie ako spev dávnych chorálov
– Vzhľad hašlerky je ako usušené hrozienko, len bez toho sušenia
– Bolesť zubov je ako písomka v druhý školský deň
– Jeho chôdza znie ako prvé kvapky v búrke
– Přivoňať si k benzínu je jako dotýkať sa vlasov v odtoku
Cítím divokost červené barvy.
☀️ Ranní slunce chutná jako první školková pusa od Andrejky se dvěma copánky a jednorožcem prdícím duhu na pyžámku.
🗣️ Její hlas voní jako okolí malé lokální pekárničky, když se v 5 ráno vracíš z tahu.
🎼 Ta hudba zněla těžce jako myšlenky drobného živnostníka, který vkládá daňové přiznání do datové schránky.
🔴 Červená barva chutná jako ta omáčka, kterou si v mexické restauraci přidávají do jídla jen ti, jejichž chuťové buňky už se dávno prohánějí s Vinnetouem ve věčných lovištích.
🌩️ Noční bouřka je hořká jako poslední hádka před rozvodem.
💨 Podzimní vítr zní, jako když tvoje kovová koloběžka dostane smyk na mokré cyklostezce a ty s ní v tragikomickém pas de deux roluješ po rozpraskaném asfaltu.
🔵 Vzhled hašlerky je jako když si švestka oblíkne pruhovaý vězeňský mundúr.
🦷 Bolest zubů je jako návštěva paní z finančního úřadu.
🚶♂️➡️ Jeho chůze zní, jako když se rytíř ve zbroji účastní soutěže v irském tanci.
⛽️ Přivonět si k benzínu je jako dotknout se ropuchy v sáčku, kde měli být gumoví medvídci.
Díky za cvičení. Zpestřilo mi večerní procházku se psy.
Bourka moc hezka. Rytir byl skvostny, smala jsem se, az mi tekly slzy!
Pěkné, doufám, že píšete povídky. Vzhledem k Vaší fantazii musí být radost, číst Vaše texty. Velmi nápadité.
– Ranní slunce chutná jako řecký tymiánový med, sladký, zlatý nektar hladí chuťové pohárky, jako sluneční paprsky hřejí tvář.
– Její hlas voní jako čerstvě posečená louka, někdy si řekneš wow krásná vůně a někdy ti vstoupí slzy do očí a rozkašle tě alergie.
– Ta hudba zněla těžce jako dusno před bouřkou, které nás dusí, dokud nespadnou první osvobuzující kapky deště.
– Červená barva chutná jako první jahoda – plná šťávy, sladkosti a vůně s příslibem léta.
– Noční bouřka je hořká jako mandlové jadérko.
– Podzimní vítr zní jako rozvrzaná židle, na které se houpe básník, když ho nenapadá další verš.
– Vzhled hašlerky je jako ztracený kamínek, zakutálený daleko od mateřské hory.
– Bolest zubů je jako tortura.
– Jeho chůze zní jako voda kapající z kohoutku, který mi slíbil opravit už hodně hodně dávno.
– Přivonět si k benzínu je jako dotýkat se spálené kůže.
Ranní slunce chutná jako kapky vypařující se rosy z listů salátu oslizlých od slimáků
Její hlas voní jako káva, cigarety a větrová žvýkačka
Ta hudba zněla těžko jako zpěv plejtváků
Červená barva chutná jako ohlodaná tužka ze školákova penálu
Noční bouřka je hořká jako rozmluva se zhrzeným milencem
Podzimní vítr zní jako meluzína ozývající se v naší staré stodole
Vzhled hašlerky je jako kousek půlnoci na jazyku
Bolest zubů je jako blížící se rozchod. Nechceš to řešit, ale víš, že čím dále to budeš odkládat, tím to bude horší
Jeho chůze zní jako když naštvaný ježek hledá místo, kde spát
Přivonět si k benzínu je jako dotýkat se a objímat dědu – věčného kutila, který každý rok zdokonaloval naší starou sekačku.
Libi se mi cervena :)
Ranní slunce chutná jako voňavá teploučká palačinka, na másle smažená, meruňkovou marmeládou mazaná, babičkou servírovaná. Potěší i posilní zároveň. Je nepřekonatelné.
Její hlas voní jako keř okrasné růže, kolem které nelze projít, aniž bychom si jí nevšimli, aniž bychom zvědavě nepátrali po původci té překvapivé sladkosti vznášející se ve vzduchu na metry okolo… Nejeden kolemjdoucí váží i kroky zpět k té nenápadné zelenorůžové bytosti, kterou by byl přešel bez povšimnutí, kdyby na něj nezavolala… Kolemjdoucí lačnící znovu se ponořit do jejího odéru, opět se vykoupat v té jedinečné vůni.
Ta hudba zněla těžce jako plechové, jen těžce se pohybující monstrum, které ještě žije, ale pohyblivostí a lehkostí již neoplývá. Spíše se jen vleče a poohlíží se po vhodném místě k odpočinku. Tady, tady ulehnu…
Červená barva chutná jako maliny. Sladce a lehce jako rostlinky samy, vznešeně se tyčící pod jabloní, osvětlené záblesky slunce, které se prodralo korunou stromu, aby si zatančilo na jejich zelených lístcích.
Noční bouřka je hořká jako čokoláda, kterou ochudili o příděl mléka, jako čekanka, jejíž puk v ústech křupe, jako pivo tekutý to chléb mnohých… Překvapuje svou drsností i chutí. Odpuzuje i láká. Zaskočí i polaská.
Podzimní vítr zní jako orchestr, který podpořen mávnutím taktovky dirigenta přechází z piána do forte, opět se utišuje, aby znovu nabral na síle. Nelze ho přeslechnout. Hraje si s námi. Hraje pro nás. Tiše i neurvale. Je svůj.
Vzhled hašlerky je jako nafintěný námořník pyšnící se svým bílomodrým pruhovaným šatem… A později, když ho svlékne, je jako temné mořské hlubiny, které lákají i odrazují zároveň. Varují: „Pozor, umím překvapit!“
Bolest zubů je jako být chycen v železech, v té ohavné zubaté pasti líčené na zvěř. Zaskočen a neschopen pohybu, zmítán v bolestech a utrpení…
Jeho chůze zní jako strakapoud v akci. Ostře, nesmlouvavě, sebejistě ve svém poslání. Neochvějně se blížící k svému cíli…
Přivonět si k benzínu je jako dotýkat se něčeho lepivého, co nás polapilo a z čehož se nelze lehce vymanit. Jako žvýkačka vyjmutá z úst, která cítí, že bude vyhozena, a jejíž jedinou možností, jak oddálit svou smrt, je pevně se přimknout k prstům, jež ji přibližují ke koši…
Wow 👍
moc pěkné
´ Podzimní vítr….Je svůj.´ Ano! 👌
– Ranní slunce chutná jako zlatisté kurkumové mlieko, ktoré si po prebudení pripravovala, aby ju kúpel zdravia zahalil aj zvnútra…
– Její hlas voní jako hlina a slzy, je v ňom niečo živočíšne, dravé, úprimné, pôvodné a zároveň očisťujúce.
– Ta hudba zněla těžce jako voňavka ´´Angel´´ od Thierry Muglera. Hned mi na rozum prišiel náš booker, ktorý ju používal a počas konverzácie s vami sa špáral v zadku…
– Červená barva chutná jako muškáty, výrazná a jemne ostrá, ešte dlho po nej ostáva v ústach pachuť..
– Noční bouřka je hořká jako zemežlč. Je užitočná pre prírodu, zem po nej lepšie trávi, je vyživená a ty tiež rýchlejšie zaspíš…
– Podzimní vítr zní jako depresívna ´´Pochmúrna nedeľa´´ od skladeteľa Rezsőa Seresa. Ked ho počuješ zavíjať, máš chuť streliť si guľku do hlavy.
– Vzhled hašlerky je jako drahocenný smaragd v pečatnom prsteni. Keď sa naň počas dna pozeráš, hreje ťa pri srdci, pripomína ti tvoj urodzený pôvod a to ťa ukľudňuje. Aj tá hašlerka vie mať podobné účinky. Pretiahne ti pajšle a ak ťa aj zasiahne úzkosť z tvojej ničotnej existencie, hneď sa cítiš kľudnejší a lepšie sa ti dýcha.
– Bolest zubů je jako otravná mäsiarka (mucha)…
– Jeho chůze zní jako beethovenova 5. symfónia, takzvaná ´´osudová´´, zakaždým sa na tom schodisku pošmykne a zvezie o pár schodov nižšie: tdd – dddddddddd, tdd- ddddddddddd…
– Přivonět si k benzínu je jako dotýkat se nebies, milujem tú vôňu. Rýchle autá, hukot nadržaných motorov…A teraz sa mi bude spájať s čistením nábytku…díky mami…
Wow! 👌😊
– Ranní slunce chutná jako kapky rosy na babiččiných růžích.
– Její hlas voní jako pralinky z hořké čokolády.
– Ta hudba zněla těžce jako osamělý duet na funuse.
– Červená barva chutná jako třešňová bublanina, právě vytažená z trouby.
– Noční bouřka je hořká jako ranní přepálené espresso.
– Podzimní vítr zní jako poslední sbohem šeptané listím tlejícím v trávě.
– Vzhled hašlerky je jako pohled do dědovy vrásčité dlaně.
– Bolest zubů je jako pomsta za všechna ta nenaplněná slibuju.
– Jeho chůze zní jako vzpomínka na Jurský park.
– Přivonět si k benzínu je jako dotýkat se srdce pohrabáčem.
– Ranní slunce chutná jako … krev, která se ti škvaří v žilách po pár panácích tequily.
– Její hlas voní jako … horká sprcha, která tě ukolébá ku spánku z kterého už se neprobudíš.
– Ta hudba zněla těžce jako … když ti smrt dýchá za krk a ty víš, že už ji znovu nikdy neuslyšíš.
– Červená barva chutná jako … rudé moře krve, které se ti odráží v očích.
– Noční bouřka je hořká jako … černá káva, která ti nechutná, ale schází ti.
– Podzimní vítr zní jako … ostrý nůž prořezávající maso až ke kostem o které skřípe.
– Vzhled hašlerky je jako … ohavnost, kterou někdy někdo už pozřel a vyvrhl.
– Bolest zubů je jako … rána, která tepe vlastním životem a nenechá tě vydechnout ani zapomenout.
– Jeho chůze zní jako … našlapování predátora před tím než skočí a sežere tě zaživa.
– Přivonět si k benzínu je jako dotýkat se … samého dna sebe sama.
– Ranní slunce chutná jako … citrony. Osvěžující, ostré, povzbudivé, samotné to nefunguje, jako slunce, které vychází na horách, neznám nic hezčího. ale dejte k tomu řízek a uvidíme ti báseň.
– Její hlas voní jako … šeřík. Nádherná vůně, která vás unáší do snů.
– Ta hudba zněla těžce jako … kamení. Tvrdá a bolavá, když vám spadne na nohu.
– Červená barva chutná jako … jahoda. Výrazná, osvěžující, někdo je miluje, někdo nenávidí
– Noční bouřka je hořká jako … mandle. I když jsou hořké, kdekdo si je rád vychutnává.
– Podzimní vítr zní jako … upřímnost. Ne každý ji unese.
– Vzhled hašlerky je jako … otisky. Každý má své a každý je jiný, přesto jsme všichni tak stejní…
– Bolest zubů je jako … návštěva v pekle. Nikdy nevíš, jestli už to je to nejhorší.
– Jeho chůze zní jako … dusot koní. Pokaždé, když ho slyším jít, vybaví se mi spřežení, které nás vezlo na naší svatbu. Dnes je mi s toho do břeku.
– Přivonět si k benzínu je jako dotýkat se …minulosti. Zavřu oči a vzpomenu si na první kilometry se svým světle modrým Trabantem, kterého mi vzal čas. Zklanim hlavu do dlaní. Slzami smáčím asfalt, na kterém sedím a tiše vzpomínám.
Líbí se mi benzín. Je to takové hodně osobní.
Ranní slunce chutná jako .. čerstvě upečený chléb s máslem a medem
Její hlas voní jako .. letní louka v plném květu
Ta hudba zněla těžce jako .. pochodující vojáci na kočičích hlavách
Červená barva chutná jako .. směs malin a lesních jahod prosypaných cukrem
Noční bouřka je hořká jako .. čerstvě uvařená černá káva, s kapkou likéru
Podzimní vítr zní jako .. volání tažných husí, když se svolávají ke stěhování
Vzhled hašlerky je jako .. brambora oblečená do černého manšestru
Bolest zubů je jako .. víkendový nákup v supermarketu, všude plno lidí a po dlouhé frontě u pokadny ještě vítr v peněžence, ale jen co sedneš do auta je po všem
Jeho chůze zní jako .. valící se kameny, nikdy ji nepřeslechneš
Přivonět si k benzínu je jako dotýkat se .. hada bosou nohou, láká tě, ale nic dobrého nepřinese
Ranní slunce chutná jako horké maliny se šlehačkou.
Její hlas voní jako hořká čokoláda, která se v horku roztéká a na jazyku trpkne.
Ta hudba zněla těžce, jako by se do sálu snesly obrovské ruiny katedrály a dosedly mezi posluchače.
Červená barva chutná jako čerstvě utržená jahoda.
Noční bouřka je hořká jako co? Jako nic. Ne, není hořká. Je sladká jako šálek mléka s medem, který vás ukolébá ke sladkému spánku.
Podzimní vítr zní jako vytí vlka při úplňku.
Vzhled hašlerky je jako cesta k domovu. Vždy ji poznáte a nemůžete ji s ničím zaměnit.
Bolest zubů je jako právo útrpné.
Jeho chůze zní jako krupobití.
Přivonět si k benzínu je jako vrátit se do dětství.
– Ranní slunce chutná jako …ten nejsladší bonbón, který měla babička schovaný jen pro příležitosti rozbitého kolene.
– Její hlas voní jako … moment před první kapkou deště.
– Ta hudba zněla těžce jako … kdyby ji snad musely tahat ven silou, vůbec to nebyl jejich obvyklý klidný styl.
– Červená barva chutná jako … první políbení slunce. Teplá, hřejivá a naplňující.
– Noční bouřka je hořká jako … kafe. Akorát vás vyruší z pokojného odpočinku.
– Podzimní vítr zní jako … hledání domova. Listy stromů se vznášejí a předhánějí, kdo k cíli dospěje první.
– Vzhled hašlerky je jako …zralá arónie, z počátku i stejně trpce chutná.
– Bolest zubů je jako …použít ježka místo hřebenu. Lepší se tomu vyhnout.
– Jeho chůze zní jako … porouchaný metronom ve tříčtvrťovém taktu.
– Přivonět si k benzínu je jako dotýkat se … Neznámé věci s pevně zavřenýma očima. Ať je to nejhebčí kožíšek, stejně ruka prvně ucukne.
V alternativní realitě…
Ranní slunce chutná jako luční croissant.
Její hlas voní jako pokosené ranní slunce.
Ta hudba zněla těžce jako její hlas po těžké snídani.
Červená barva chutná jako ranní hudba.
Noční bouřka je hořká jako červená barva s chutí travnatého croissantu.
Podzimní vítr zní jako rudá noční bouřka.
Vzhled hašlerky je jako nalíčený podzimní vítr.
Bolest zubů je jako naštvaná hašlerka.
Jeho chůze zní jako epileptická bolest zubů.
Přivonět si k benzínu je jako chodit po louce plné croissantů před rozedněním.
Líbí se mi hlas a pokosené ranní slunce, a croissanty asi budou tvou srdcovou záležitostí…chápu :)
Ranní slunce chutná jako zahradní skřítek pokrytý mechem.
Její hlas voní jako cukrová vata eau de toilette.
Ta hudba zněla těžce jako basový klíč v medvědím kožichu.
Červená barva chutná jako jahodová krevní sraženina.
Noční bouřka je hořká jako mrkev s hlínou.
Podzimní vítr zní jako sexuální fantazie jarních červánků.
Vzhled hašlerky je jako Měsíc v novu po kocovině.
Bolest zubů je jako hašlerka, která se vydala chlastat do noční Prahy.
Jeho chůze zní jakoby tu ani nebyl.
Přivonět si k benzínu je jako dotýkat se jablka poznání po otřesu mozku.
Ranní slunce chutná jako zralé, šťavnaté mango.
– Její hlas voní jako svěží letní déšť.
– Ta hudba zněla těžce jako zmoklý kožich.
– Červená barva chutná jako džus z granátového jablka.
– Noční bouřka je hořká jako starý tvaroh.
– Podzimní vítr zní jako slova na rozloučenou.
– Vzhled hašlerky je jako malý, třpytivý brouk.
– Bolest zubů je jako když ti někdo zabodne vývrtku do hlavy a točí s ní.
– Jeho chůze zní jako první kapky deště
– Přivonět si k benzínu je jako dotýkat se špinavého, zavšiveného psa
páči sa mi podzimní vítr… ako vytrhnuté z dojemného príbehu o láske :)
– Ranní slunce chutná jako sklenička prosecca popíjená na břehu moře.
– Její hlas voní jako první jarní konvalinky.
– Ta hudba zněla těžce jako když někdo skládá pytle cementu.
– Červená barva chutná jako lesní jahody v létě, rozehřáté sluncem.
– Noční bouřka je hořká jako 85 % čokoláda, je těžké se rozhodnout, jestli ji mám ráda.
– Podzimní vítr zní jako flétna, na kterou hraje bezdomovec v průchodu.
– Vzhled hašlerky je jako černý kafe, který si míchám po probdělé noci.
– Bolest zubů je jako mráz, prostupuje do morku kostí.
– Jeho chůze zní jako kapky deště dopadající na střechu, mají zvláštní rytmust nerytmus.
– Přivonět si k benzínu je jako dotýkat se revolveru a rozhodovat se, jakou cestou se vydat.
– Ranní slunce chutná jako dotek přímořského vánku
– Její hlas voní jako špetka skořice vpíjející se do našlehaného mléka
– Ta hudba zněla těžce jako kulometná palba
– Červená barva chutná jako flák hovězího masa
– Noční bouřka je hořká jako právě vyhraná rozvodová bitva
– Podzimní vítr zní jako tíha životní pouti, která se brzy uzavře.
– Vzhled hašlerky je jako temné nebe před bouří
– Bolest zubů je jako stádo útočících bizonů
– Jeho chůze zní jako pravidelný rytmický tanec
– Přivonět si k benzínu je jako dotýkat se samé podstaty mužství
👍👍..moc hezkh se mi to četlo.
Její hlas –> dobrý ;)
– Ranní slunce chutná jako kukuřice.
– Její hlas voní jako med.
– Ta hudba zněla těžce jako parní válec.
– Červená barva chutná jako krev.
– Noční bouřka je hořká jako tonic… ale bez ginu.
– Podzimní vítr zní jako nářek. Stromů. Duchů i divokých koček.
– Vzhled hašlerky je jako modrý korálek.
– Bolest zubů je jako trest za všechny špatné myšlenky.
– Jeho chůze zní jako když tučňák zrovna někam chvátá.
– Přivonět si k benzínu je jako dotýkat se vlhkých snů některých mužů.
– Ranní slunce chutná jako začátek, ve kterém cítíš, že jsi na dobré cestě.
– Její hlas voní jako heřmánkový čaj, který mi vařila babička, když chtěla, abych klidně spala
– Ta hudba zněla těžce jako pár okovaných bot, příliš velkých pro tvé unavené nohy.
– Červená barva chutná jako jiskra Merlotu, kterým si přiťukáváme v zapadajícím slunci.
– Noční bouřka je hořká jako něco, co připomíná dávno zapomenuté naděje.
– Podzimní vítr zní jako píseň stromových víl prohánějících se ve spadaném listí.
– Vzhled hašlerky je jako brouk zkamanělý v rašelině.
– Bolest zubů je jako neodbytné ťukání skalních skřítků hledajících zlatou žílu.
– Jeho chůze zní jako lákavé volání po pevném objetí.
– Přivonět si k benzínu je jako dotýkat se táty, když byl ještě se mnou.
Moc se mi líbí jeji hlas voní jako a červená barva
Jeho chuze a bolest zubu, výborné nápady :) pobavilo
Ranní slunce chutná jako domácí přepuštěné máslo od babičky.
Její hlas voní jako okvětní lístečky růžových růží, když na ně padne večerní rosa.
Ta hudba zněla těžce jako špatně promazané soukolí starého větrného mlýna.
Červená barva chutná jako šťavnaté rajče trhané za poledního slunce.
Noční bouřka je hořká jako babiččiny kapky proti kašli.
Podzimní vítr zní jako když si meluzína teprve trénuje svoje hlasivky.
Vzhled hašlerky je jako opál, který vypadl z masivního prstenu.
Bolest zubů je jako když vás tisíc drobných pichlavých jehliček bodá ve stále stejném intervalu.
Jeho chůze zní jako hlučná kakofonie.
Přivonět si k benzínu je jako dotýkat se rozbušky k nášlapné mině.
Líbí se mi Přivonět si k benzínu
Moc se mi líbí: Noční bouřka je hořká jako babiččiny kapky proti kašli.
Ranní slunce chutná jako šťavnatá broskev, čerstvě utržená ze stromu, jako teplý máslový croisant
– Její hlas voní jako luční kvítí u cesty, jako levandulové makronky s vanilkovým krémem, které mi babička pekla každou neděli
– Ta hudba zněla těžce jako když se na celý svět valí velká těžká černá mračna, která svojí temnotou pohlcují všechno živé a není úniku, není kam se schovat
– Červená barva chutná jako třešně kradené za letní noci z cizí zahrady, ach jak sladce chutnaly, po prázdninách, po volnosti, po svobodě
– Noční bouřka je hořká jako ta nejlepší tmavá čokoláda s chili, silná, temná, lahodná a přitom štiplavá, máš strach ji ochutnat, přesto ji pak miluješ, jako bouřku, bojíš se, a přitom jsi okouzlen její silou, blesky, kterými rozsvěcí oblohu
– Podzimní vítr zní jako šustění barevného listí, které se snáší na zem, jako tóny písně, kterou jsi dávno zapomněl…
– Vzhled hašlerky je jako temně modrý led, jako vzpomínka na dětství, kdy dělit se o bonbony bylo úplně normální
– Bolest zubů je jako když vás šéf pozve po ránu na kobereček, je Vám z toho zle a ten pocit přetrvává
– Jeho chůze zní jako měkce a tiše, jako když se plíží kočka ke své kořisti a chystá se ke skoku, téměř se nedotýká země, nezanechává stopy, jen tichý stín se za ním plouží
– Přivonět si k benzínu je jako dotýkat se nebezpečí, nastartovat motorku nebo škrtnout sirkou
Líbí se mi červená barva
Ranní slunce chutná jako… teplý čaj s medem – zahřeje a pohladí po duši.
Její hlas voní jako… čerstvě povlečená peřina – hebká, klidná, konejšivá. Dokáže obejmout.
Ta hudba zněla těžce jako… kdyby na posluchače s každým tónem dopadalo další závaží.
Červená barva chutná jako… čokoláda s chilli – sladká, ostrá i hořká zároveň, úplně jako život.
Noční bouřka je hořká jako… gin s tonikem – zprvu palčivá, trochu nepříjemná, ale když jí jednou přijdeš na chuť, těšíš se na každou další.
Podzimní vítr zní jako… pláč stromů po ztraceném listí.
Vzhled hašlerky je jako… pohádka od Tima Burtona – temný, ale má svoje kouzlo.
Bolest zubů je jako… vesmír – zdá se být nekonečná.
Jeho chůze zní jako… tikot hodin. To dělá ta dřevěná noha…
Přivonět si k benzínu je jako dotýkat se… svobody – s plnou nádrží tě koně pod kapotou dovezou, kam budeš chtít.
Libi se mi nejvic jeji hlas voni jako a přivonět si k benzinu.
– Ranní slunce chutná jako kýbl ledové vody.
– Její hlas voní jako naděje.
– Ta hudba zněla těžce jako vina.
– Červená barva chutná jako poslední paprsky umírající hvězdy.
– Noční bouřka je hořká jako konečné sbohem.
– Podzimní vítr zní jako vzpomínka z dětství.
– Vzhled hašlerky je jako čočka rybího oka.
– Bolest zubů je jako příliv – přijde, chvíli je klid, než přijde znovu.
– Jeho chůze zní jako útok vojsk na nebohou zemi.
– Přivonět si k benzínu je jako dotýkat se temperových barev–někdo ten pocit miluje, někdo nedá dopustit na štětec.
Líbí se mi noční bouřka,jak výstižné
Ranní slunce chutná jako bílá káva.
Její hlas voní jako růžový sirup.
Ta hudba zněla těžce jako po svíčkové se sedmi knedlíky.
Červená barva chutná jako malinová limonáda.
Noční bouřka je hořká jako vzpomínky ve stáří.
Podzimní vítr zní jako zpěv havranů.
Vzhled hašlerky je jako kámen v prstenu.
Bolest zubů je jako připomínka termínů.
Jeho chůze zní jako korálky z přetržené šňůry.
Přivonět si k benzínu je jako dotýkat se koženkové sedačky.
– Ranné slnko chutí ako maliny po daždi.
– Jej hlas vonia ako mentolky, ktoré som babke tajne kradol zo šuplíka.
– Tá hudba znela ťažko ako nožičky tisícov mravencov.
– Červená farba chutí ako listy spálené augustovým slnkom.
– Nočná búrka je horká ako poznanie, ktoré prišlo prineskoro.
– Jesenný vietor znie ako bzukot rojacich sa včiel.
– Vzhľad hašlerky je ako krovka chrobáka.
– Bolesť zubov je ako susedova vŕtačka v nedeľné ráno.
– Jeho chôdza znie ako lámanie kostí.
– Privoňať si k benzínu je ako dotýkať sa zaslúžená facka.
Páči sa mi všetko.
Tuším som tam zabudla vymazať niektoré slovká :D:
Privoňať si k benzínu je ako zaslúžená facka.
– Ranní slunce chutná jako babiččiny jahody se šlehačkou.
– Její hlas voní jako čerstvě posečená tráva.
– Ta hudba zněla těžce jako bouřkové mraky na obzoru.
– Červená barva chutná jako sedmnáctileté sebevědomí.
– Noční bouřka je hořká jako dědečkova potají vypitá borovička.
– Podzimní vítr zní jako loučení a křídla ptáků.
– Vzhled hašlerky je jako velryba pro mravence.
– Bolest zubů je jako daně.
– Jeho chůze zní jako naděje a dobré zprávy.
– Přivonět si k benzínu je jako dotýkat se krokodýlí kůže.
Noční bouřka je pěkné přirovnání…
Like na čevenou barvu i na bolest zubů. :-)
Nočná burka pobavila :)
– Ranní slunce chutná jako snídaně nového dne.
– Její hlas voní jako luční květy šumějící ve větru.
– Ta hudba zněla těžce jako ta nejhlubší vzpomínka.
– Červená barva chutná jako mák osvícený zapadajícím sluncem.
– Noční bouřka je hořká jako zjevení pravdy.
– Podzimní vítr zní jako okolí, ve kterém něco schází.
– Vzhled hašlerky je jako obličej s chutí hašlerky.
– Bolest zubů je jako balvany padající ze skály.
– Jeho chůze zní jako hlasitý tlukot srdce.
– Přivonět si k benzínu je jako dotýkat se rozpáleného motoru vozidla.
Ranní slunce chutná jako čerstvý, ještě teplý, rohlík, který můj muž právě přinesl z pekárny.
Její hlas voní jako poslední cigareta v už prázdném baru. Osamělý, chraplavý, plný nevyřčených příběhů.
Ta hudba zní těžce jako deka, do které se zabalíte při depresi. Tíživá, ale přitom teplá.
Červená barva chutná jako krev, když jste si jako dítě olízli odřenou ruku. Kovová a slaná od potu.
Noční bouřka je hořká jako kafe v 6 ráno po prohýřené noci.
Podzimní vítr zní jako jako nedovřené okno na půdě starého opuštěného domu.
Vzhled hašlerky je jako vzpomínka na babičku, která je měla vždycky vysypané v misce z broušeného křišťálu.
Bolest zubů je jako poslouchat nehty, které vší silou škrábou o školní tabuli. Nesnesitelná, při které celé tělo tuhne.
Jeho chůze zní jako klavír, na který někdo hraje pochod od Schuberta, ale zapomněl většinu not. Nejistá, rytmická, ale zvláštně rozbitá.
Přivonět si k benzínu je jako dotýkat se adrenalinu holýma rukama, jako zážitek, který můžete vnímat všemi smysly najednou.
U mě vedou zuby a benzín ;)
Páni, to jsou parádní přirovnání. V každém vidím kousek příběhu <3
Ranní slunce chutná jako vychlazená mozzarella s rajčaty
– Její hlas voní jako laciná káva z výprodeje
– Ta hudba zněla těžce jako slon dopadající na rozladěné kostelní varhany
– Červená barva chutná jako úlevný pocit na konci menstruace
– Noční bouřka je hořká jako byliny po dešti
– Podzimní vítr zní jako volání barev lesů Vysočiny
– Vzhled hašlerky je jako Warholova plechovka – dnes už nikoho nenadchava
– Bolest zubů je jako mučící středověký skřipec
– Jeho chůze zní jako starý vysavač přejíždějící přes uvolněné prkno podlahy
– Přivonět si k benzínu je jako zajíždět rukou do pytle plného hrachu
Ranní slunce chutná jako – výzva k novému začátku.
Její hlas voní jako – čerstvě posečená louka.
Ta hudba zněla těžce jako – tlukot srdce v krku.
Červená barva chutná jako – sklenka merlotu při západu slunce.
Noční bouřka je hořká jako – lepivý strach z temnoty.
Podzimní vítr zní jako – drobné prsty skřítků hrající na píšťalky
Vzhled hašlerky je jako- peřina plná větru.
Bolest zubů je jako – čekání na milost.
Jeho chůze zní jako – neodvratnost konce.
Přivonět si k benzínu je jako – vzpomínka na prázdniny
Líbí se mi chůze
Vzhled hašlerky jako peřina plná větru je bezva. A drobné prsty skřítků jsou přímo kouzelné!
Ranní slunce chutná, jako když ti do očí nečekaně prskne pomerančová šťáva.
Její hlas voní jako letní jablko, které jsi právě rozdělil napůl.
Ta hudba zněla těžce jako zvlhlá tapisérie.
Červená barva chutná jako první doušek z dobré láhve vína.
Noční bouřka je hořká jako úsměv zhrzeného milence.
Podzimní vítr zní jako náhle uniklé vzdechy, kvílení a pláče tiché bolesti, které si lidé nechávají jen pro sebe.
Vzhled hašlerky je jako malý skarabeus, který se snaží schovat před světem, ale zanechává za sebou podivnou pachovou stopu.
Bolest zubů je jako nejhorší hádka, kterou mám sama se sebou.
Jeho chůze zní jako šeptání duší zemřelých. Občas se zastaví, aby ztichly.
Přivonět si k benzínu je jako dotýkat se mokrého asfaltu, na němž právě havaroval motorkář.
Ranní slunce chutná jako čerstvá palačinka s jahodovou marmeládou.
Její hlas voní jako letní vánek mezi listím mladých buků po dešti.
Ta hudba zněla těžce jako kroky sedmimílových bot v osamělé klášterní chodbě.
Červená barva chutná jako hustá rajská omáčka ze školní jídelny.
Noční bouřka je hořká jako plná ústa prachu a plná náruč strachu.
Podzimní vítr zní jako skřípot brzd starého pohřebního vozu.
Vzhled hašlerky je jako lesklý kovový krunýř velkého brouka.
Bolest zubů je jako hádavá žena – hned tak sama od sebe nepřestane.
Jeho chůze zní jako vzdálené bubínky afrických domorodců.
Přivonět si k benzínu je jako dotýkat se vzpomínek na dětství, kdy měl děda staré auto a celá garáž přesně tak známě voněla.
Zaujal mě podzimní vítr ;)
– Ranní slunce chutná jako vlasy šimrající ve tváři
– Její hlas voní jako chtíč
– Ta hudba zněla těžce jako válečná fronta
– Červená barva chutná jako chilli
– Noční bouřka je hořká jako smích
– Podzimní vítr zní jako otázka
– Vzhled hašlerky je jako možnost volby
– Bolest zubů je jako svěrák
– Jeho chůze zní jako jelen v říji
– Přivonět si k benzínu je jako dotýkat se ženy v monterkách
Ranní slunce chutná jako …měkká buchta s pořádným hrnkem kakaa.
Její hlas voní jako …les po krátké ale silné letní bouřce.
Ta hudba zněla těžce jako … údery bosou nohou do země.
Červená barva chutná jako … lehce štiplavé kari.
Noční bouřka je hořká jako … odstátý černý čaj zanechaný celý den na okně.
Podzimní vítr zní jako … unikající pára nad hrncem papiňáku.
Vzhled hašlerky je jako … lesklý oblázek, který najdete během dovolené u moře na pláži.
Bolest zubů je jako … zaseknutí cepínu do ledu.
Jeho chůze zní jako … rytmické odbíjení nástěnných hodin.
Přivonět si k benzínu je jako dotýkat se … drsného povrchu drátěnky visící nad dřezem.
Noční bouřka mi přijde dobrá ;)
Cvičení – přirovnání
– Ranní slunce chutná jako dotek maminčiny ruky po horečnaté noci
– Její hlas voní jako divoká máta
– Ta hudba zněla těžce jako rok skrývaná nevěra
– Červená barva chutná jako dobře opálený pomeranč
– Noční bouřka je hořká jako závist v salónu krásy
– Podzimní vítr zní jako tajemství léta doposud nikým neodkryté
– Vzhled hašlerky je jako zorničky sousedovy Aničky
– Bolest zubů je jako tchýniny rady při nedělním obědě
– Jeho chůze zní dušně a těžce jako diktát na měkké a tvrdé y
– Přivonět si k benzínu je jako dotýkat se slimáka lakmusovým papírkem
Líbí se mi hudba a chůze ;)
Ranní slunce chutná jako boruvková pěna.
Její hlas voní jako ocmoulaná lékořice.
Ta hudba zněla ťěžce jako rána holí o kolej.
Červená barva chutná jako okenní klejt.
Noční bouřka je hořká jako chroumání kávového zrnka.
Podzimní vítr zní jako ukašlaný flétnista.
Vzhled hašlerky je jako zablácený démant.
Bolest zubu je jako broušení motorové pily v studené cele.
Jeho chuze zní jako klekání na dlouhou šichtu.
Přivonět si k benzínu je jako dotýkat se bosou nohou žaburiny v močálu.
(prepáčte, niektoré písmenká mi na slovenskej klávesnici nejdú, musím sa doučiť, kde presne sú :)
– Ranní slunce chutná jako citrónová zmrzlina.
– Její hlas voní jako čaj s medem. Důvěrně známý a měkký. Nebo: Její hlas voní jako konvalinky. Líbivě, ale po čase z něj bolí hlava.
– Ta hudba zněla těžce jako poslední minuty před okamžikem pravdy.
– Červená barva chutná jako kus plastu. Očím lahodí více než jazyku.
– Noční bouřka je hořká jako ta tolik potřebná pilulka, kterou každé ráno polykáš.
– Podzimní vítr zní jako poslední povzdechnutí za létem.
– Vzhled hašlerky je jako návrat do dětství.
– Bolest zubů je jako vtíravé oznámení na obrazovce telefonu.
– Jeho chůze zní jako rytmické ozvěny domova.
– Přivonět si k benzínu je jako dotýkat se jedovaté květiny.
– Ranní slunce chutná jako … ČERSTVÁ MALINA
– Její hlas voní jako … ZATUCHLÝ POKOJ.
– Ta hudba zněla těžce jako … VALÍCÍ SE HROMOBITÍ
– Červená barva chutná jako … KREV
– Noční bouřka je hořká jako … ZKLAMÁNÍ
– Podzimní vítr zní jako … PŘENÁDHERNÉ OBROVSKÉ FUJARY
– Vzhled hašlerky je jako … KDYŽ SE PROPOJÍ NEVINNOST DĚTSTVÍ S USEDLOSTÍ DOSPĚLOSTI – NIC MOC
– Bolest zubů je jako … DLOUBÁNÍ DRÁTEM DO POLYSTYRÉNU
– Jeho chůze zní jako … KLAPOT DESEK JEDNA O DRUHOU
– Přivonět si k benzínu je jako dotýkat se … ČUMÁKEM PEKLA
Přivonět si k benzínu je jako dotýkat se čumákem pekla- to miluju: :-)
Přivonět si k benzínu, moc pěkné
Ranní slunce chutná jako teplá polévka po prohýřené noci
– Její hlas voní jako večerní mlha přikrádající ze z lesa
– Ta hudba zněla těžce jako když se kamenný gepard honí za myší
– Červená barva chutná jako vzpomínka na marcipánovou berušku
– Noční bouřka je hořká jako pláč který smyje z duše prach úzkosti …
– Podzimní vítr zní jako šustění vlečky bohyně procházející se umírající zahradou
– Vzhled hašlerky je jako impulzivní myšlenka – na první pohled lákavý ale ve výsledku špatný nápad…
– Bolest zubů je jako duch který zmizí když rozsvítíš světlo…
– Jeho chůze zní jako rytířské brnění dopadající na mokrou hlínu
– Přivonět si k benzínu je jako dotýkat se čerstvé trávy zbrocené krví
Vyzdvihl bych hlas, hašlerku a opět benzín.
Ranní slunce chutná jako pohlazení na duši.
Její hlas voní jako šumění moře.
Ta hudba zněla těžce jako před bouří.
Červená barva chutná jako malina.
Noční bouřka je hořká jako hořká čokoláda a tu miluji.
Podzimní vítr zní jako konec léta.
Vzhled hašlerky je jako nevábný brouk.
Bolest zubů je jako osina v zadku.
Jeho chůze zní jako předzvěst bouře.
Přivonět si k benzínu je jako dotýkat se slizu.
– Ranní slunce chutná jako první krok dítěti, už vyspělého, ale ještě nedostatečně odvážného.
– Její hlas voní jako osmium, když se nepříjemný česnek snaží zakrýt ještě otravnějším chlorem.
– Ta hudba zněla těžce jako novina o infarktu u domácí žížaly.
– Červená barva chutná jako nezdařené opálení: už se blížíš smrti, ale stále jsi nápadný, abys znepokojoval ostatní
– Noční bouřka je hořká jako
první stránky „Hříšné zpovědi“.
– Podzimní vítr zní jako klepání kufříku v záda.
– Vzhled hašlerky je jako náhodná kapka krve na obraze Hieronyma Bosche.
– Bolest zubů je jako schopnost vidět pomocí hrdla.
– Jeho chůze zní jako zvracení ráno po promoci: s neskrývanou lítostí.
– Přivonět si k benzínu je jako dotýkat se roztrhaných ukradených peněz.
Hodně mě zaujala hudba-žížala a benzín-peníze ;)
– Ranní slunce chutná jako … žlutý medvídek haribo. Ten poslední, který zbyl na dně sáčku.
– Její hlas voní jako … bezinková šťáva od babičky.
– Ta hudba zněla těžce jako …ten cabernet, kterýho jsem včera vypila zbytečně moc.
– Červená barva chutná jako … právě dozrálé třešně, které jsem dneska ráno trhala sousedovi přes plot.
– Noční bouřka je hořká jako … to kafe, co jsem ti vařila každý ráno… dokud jsi tu byl…
– Podzimní vítr zní jako … zlověstné láteření vousatého starce
– Vzhled hašlerky je jako … něco, co mě nevaruje, že pokud to strčím do pusy, budu toho litovat a marně hledat nejbližší odpadkový koš nebo aspoň zmuchlaný papírový kapesník, kam bych tu obludnost mohla vyplivnout
– Bolest zubů je jako … návštěva tchýně, prostě se musí vydržet
– Jeho chůze zní jako … dešťové kapky, co se rozplácnou o plechový parapet. Už jsem mu říkala snad stokrát, aby tyhle příšerný bačkory přestal nosit.
– Přivonět si k benzínu je jako dotýkat se … smůly, která prýští z kůry stromů. Vím, že bych neměla, ale stejně neodolám a udělám to znova…
Líbí se mi ranní slunce a noční bouřka ;)
– Ranní slunce chutná jako vajíčko na hniličku
– Její hlas voní jako rosa na kontryhelu
– Ta hudba zněla těžce jako valící se Sisyfův kámen
– Červená barva chutná jako čerstvé jahody ze záhonu
– Noční bouřka je hořká jako zrada první lásky
– Podzimní vítr zní jako vití hladové vlčí smečky
– Vzhled hašlerky je jako dětský společenský motýlek
– Bolest zubů je jako manželská krize
– Jeho chůze zní jako hra na tympán
– Přivonět si k benzínu je jako dotýkat se brusného papíru
Zaujal mě podzimní vítr
– Ranní slunce chutná jako …šťavnaté jablíčko.
– Její hlas voní jako … zlatý med.
– Ta hudba zněla těžce jako …krok starce.
– Červená barva chutná jako …čerstvá jahůdka.
– Noční bouřka je hořká jako …nesplněný sen.
– Podzimní vítr zní jako …napnutý drát.
– Vzhled hašlerky je jako …černá sametová noc.
– Bolest zubů je jako …neustálý nepříjemný hluk.
– Jeho chůze zní jako …neochvějná jistota.
– Přivonět si k benzínu je jako dotýkat se …nové dobrodružné cesty.
Ranní slunce chutná jako příslib nového začátku.
Její hlas voní jako pivoňky v plném květu.
Ta hudba zněla těžce jako kostelní zvon před rozsudkem.
Červená barva chutná jako vášnivé milování.
Noční bouřka je hořká jako čistící pelyňkový čaj.
Podzimní vítr zní jako zoufalé skřehotání pocitů viny.
Vzhled hašlerky je jako ospalý brouk roháč.
Bolest zubů je jako ukvapeně napíchaný jehelníček.
Jeho chůze zní jako špatně seřízené zemětřesení.
Přivonět si k benzínu je jako dotýkat se kopřiv po dešti.
Benzín a kopřivy se mi líbí
– Ranní slunce chutná jako čerstvě utrhnuté ovoce.
– Její hlas voní jako bezový květ.
– Ta hudba zněla těžce jako poklice od kastrolů na sporáku, když doma vaří slavnostní oběd, který nebudu jíst.
– Červená barva chutná jako vykřičník.
– Noční bouřka je hořká jako žluklý ořech.
– Podzimní vítr zní jako varování, které nemusíme uposlechnout.
– Vzhled hašlerky je jako ošklivé káčátko, které překvapí.
– Bolest zubů je jako neohlášený host.
– Jeho chůze zní jako stádo nadšených kraviček, které po dlouhé zimě pustili na pastvu.
– Přivonět si k benzínu je jako dotýkat se té neidentifikovatelné hmoty, které si žije vlastním životem v dlouho nečištěném dřezu.
– Ranní slunce chutná jako největší dar, který máme.
– Její hlas voní jako nefalšovaná lidština.
– Ta hudba zněla těžce jako kdyby nastartovalo padesát tanků.
– Červená barva chutná jako matka všech barev.
– Noční bouřka je hořká jako vášnivé líbání s mým bývalým.
– Podzimní vítr zní jako koncert nového žánru.
– Vzhled hašlerky je jako nově patentovaný Ibalgin.
– Bolest zubů je jako Bora, která se Vám prožene ústy.
– Jeho chůze zní jako hlas matičky Země.
– Přivonět si k benzínu je jako dotýkat se k mému srdci.
• Ranné slnko chutná ako nesmierne ticho plné úžasu, bázne a vďačnosti; nebyť slnka, nie je ani život.
• Jej hlas vonia ako čerstvo upečený chlieb.
• Tá hudba znela ťažko ako rany osudu.
• Červená farba chutí ako boj o moc, o kus zeme, o vládu. Vždy je tam krv. Veľa krvi.
• Nočná búrka je horká ako pradávny strach z hnevu bohov.
• Jesenný vietor znie ako zvon, čo pochováva leto.
• Vzhľad hašlerky je ako niečo, čo si nechceš dať do úst, ale aj tak to občas urobíš.
• Bolesť zubov je ako instantná karma.
• Jeho chôdza znie ako pozdrav z nemých filmov s Charliem Chaplinom. Aj Chaplin tak chodil, len teraz k tomu máte aj zvuk.
• Privonať si k benzínu je ako dotýkať sa žieraviny.
Jednoznačně jeho chůze zní jako… ;)
Ranní slunce chutná jako pomeranč bez dužiny.
Její hlas voní jako ojíněná větvička.
Ta hudba zněla těžce jako slepýš přejetý traktorem.
Červená barva chutná jako hluchavka v dešti.
Noční bouřka je hořká jako pilot stíhačky.
Podzimní vítr zní jako vyfouklá pneumatika.
Vzhled hašlerky je jako slimák ve vlasech.
Bolest zubů je jako nabouraná klisna.
Jeho chůze zní jako ochotník, co zapomněl text.
Přivonět si k benzínu je jako dotýkat se houby na tabuli.
Hašlerka a chůze – dobrý! :)
Koukám, že se všichni dost rozepisovali a asi jsem to vzala za nějakej jinej konec.
– Ranní slunce chutná jako meruňkové knedlíky od babičky, cos měl naposledy v šestnácti
– Její hlas voní jako studený kafe a stovkový sparty
– Ta hudba zněla těžce jako Hitlerova olejomalba
– Červená barva chutná jako jablko, který ti nikdy nepodala
– Noční bouřka je hořká jako gin tonic
– Podzimní vítr zní jako rekviem za léto
– Vzhled hašlerky je jako nedělní návštěva u prababičky
– Bolest zubů je jako kontrolka závady motoru
– Jeho chůze zní jako porouchaný metronom
– Přivonět si k benzínu je jako dotýkat se tři dny neholenýho bobra
Ranní slunce je dobrý ;)
– Ranní slunce chutná jako …šampaňské, vzrušující a plné života, co dráždí na jazyku, vábí do budoucnosti a naprosto nepokrytě flirtuje s každým
– Její hlas voní jako … lázeňské oplatky, ještě teplé
– Ta hudba zněla těžce jako … mlha, co se už týdny drží na válečném poli a nechce se hnout, nechce nic prozradit, obsahujíc varování, nebezpečí i úkryt
– Červená barva chutná jako …pikantnost sama, bez příkras
– Noční bouřka je hořká jako … nelibost královny, nespokojené s vladařem
– Podzimní vítr zní jako … koncert osamělého pouličního umělce v Central Parku za deštivého podvečera, co právě vzpomíná na dětství
– Vzhled hašlerky je jako … rozdrásané zlomené srdce, palčivé a bolavé po právě odhalené nevěře první lásky
– Bolest zubů je jako … krutá a pomstychtivá vzpoura zanedbaného a nemilovaného těla
– Jeho chůze zní jako … vzdání se naděje a ztělesněné stáří, když čeká se na smrt, jen pohasínající jiskra v oku starého psa připomíná dávno prožité -snad lepší a živější- chvíle
– Přivonět si k benzínu je jako dotýkat se …a držet prst na tepu života, neodolatelná pozvánka do samotného ráje, kde neplatí zákony a žije se naplno
Dotkla se mě chůze (+ hlas)
Krásná exploze přirovnání, je to jako koncert deroucí se nezadržitelně na svět, ke světlu, k nadechnutí, k bytí….
Děkuji, Martino, za krásný komentář! Moc jsem si to psaní včera užila. P.S.: A René mě také potěšil. Díky. :-)
Také přikládám, jen jsem to pojala asi stručněji 🙂
– Ranní slunce chutná jako čerstvé jahody s ranní kávou
– Její hlas voní jako levandulový čaj
– Ta hudba zněla těžce jako sloní pochod
– Červená barva chutná jako pelyňkový džus
– Noční bouřka je hořká jako maturitní týden
– Podzimní vítr zní jako rozladěná harfa
– Vzhled hašlerky je jako magický kámen
– Bolest zubů je jako nepřekonatelná propast
– Jeho chůze zní jako tanec bizonů
– Přivonět si k benzínu je jako dotýkat se nejchutnějšího dortu
„Jeho chůze zní jako tanec bizonů“ – líbí se mi ;)
– Ranní slunce chutná jako koktejl. Je plné radosti a očekávání. Vzrušení z nadcházejícího dne je tak opojné, ale pozor nikdo neví co ho čeká.
– Její hlas voní jako očekávání, očekávání krásných slov na která se těším. Chci se jich dotýkat a chci je ochutnat. Toužím po důvěrně známých tónech, která mi naznačí co mám dělat, ale nemohou ovlivnit co cítím. Potřebuji ten hlas, jsem závislý.
– Ta hudba zněla těžce jako únava, těžká víčka se již sotva otvírají. Tóny se slévají v jeden, který neustává. Stále se opakuje a zhmotní se v utrpení. Prosím přestaň, ať mohu zapomenout, ať usnu. Ať už je konec.
– Červená barva chutná jako krev. Nelze si ji vychutnat, vždy zanechá pachuť, ať už života nebo smrti. Ta pachuť tu zůstává dlouho, nelze ji smýt ani zajíst, je stále s námi. Té se nezbavíme.
– Noční bouřka je hořká jako káva, tak opojná, tak svůdná. Láká nás vyběhnout za světlem a zapomínáme, že může i ublížit. Je to opojení nebezpečím a ztrátou strachu. Pud sebezáchovy mizí, ale odvaha? Máme skutečně odvahu to riziko podstoupit?
– Podzimní vítr zní jako orchestr, který se snaží vyjádřit dramatickou scénu popisující napětí. Dech žesťů vytváří náladu, flétna se snaží zahnat strach a hravé tony saxofonu nás zasahují až do morků kostí.
– Vzhled hašlerky je jako tajemství. To co vypadá tuctově, ale vevnitř se skrývá oheň, který spálí všechny pochybnosti. Je třeba ho odhalit kousek po kousku.
– Bolest zubů je jako paralýza. Pulzování bolesti a strachu je vražedná kombinace. Nepřekonatelná. Snaha zapomenout je nesmyslná, bolest pohlcuje vše co má v dosahu. Vše co umožňuje myslet, aspoň trochu.
Jeho chůze zní jako znějící buben, jako jemné dotýkání prstů kůže a rytmický pohyb, který mě zahlcuje jistotou, že přijde, že tu bude zase. S blížícími se kroky, přidává hráč na intenzitě. Ano je tu.
– Přivonět si k benzínu je jako dotýkat se tvé duše, tvého světa. Chtěla bych začít den tímto pocitem. Zažít tvé touhy a myšlení, to co máš rád. Ano, chtěla bych být tebou. Aspoň okamžik.
Vypíchnul bych chůzi a benzín. Vypadá to, že benzín tu obecně hodně rezonuje ;)
Ranní slunce chutná jako čaj s medem, když si ho vychutnávám, než vstanou děti.
Její hlas voní jako rumová pralinka, co se už nevyrábí.
Ta hudba zněla těžce jako zrada přítele.
Červená barva chutná jako pětka napsaná červeným inkoustem.
Noční bouřka je hořká jako spáleniště po požáru.
Podzimní vítr zní jako šum křídel andělů, co se vracejí na zem.
Vzhled hašlerky je jako temná strana lidské duše.
Bolest zubů je jako ranní vstávání. Také nechceš ať přijde.
Jeho chůze zní jako řinčení skla. Větší kopyto jsem už jen já.
Přivonět k benzínu je jako dotýkat se vlasů, vytažených z odpadu ve vaně.
Nejvíc ve mně rezonuje benzín ;)
Přirovnání nejsou zrovna moje nejoblíbenější disciplína ale něco zkusím:
– Ranní slunce chutná jako vzduch. Vím, že tam někde je, že ho potřebuju, ale v tuto chvíli necítím vůbec nic.
– Její hlas voní jako mentolový žvejkačky, co z ní táhnou pokaždý, když otevře pusu.
– Ta hudba zněla těžce jako ticho. Jako to ticho, co najednou nastalo, když mě sevřel na hrudi ten pocit, že teď musím promluvit. A že potom to už nikdy nebude jako dřív.
– Červená barva chutná jako horké maliny. Někdy sladce, jindy kysele a občas to vystydne.
– Noční bouřka je hořká jako ten poslední kousek čokolády, kterou jsem ti omylem snědl včera z šuplíku. A taky jako pomsta která potom následovala.
– Podzimní vítr zní jako všechny tvé plány které jsi v létě nechal ležet.
– Vzhled hašlerky je jako jeho oči. Vůbec nevím jakou mají barvu.
– Bolest zubů je jako dostat podmínku. Víš že si za to můžeš sám, ale zároveň si stojíš za tím, že jsi nic neudělal. Každopádně víš že máš šanci to pro příště ještě napravit.
– Jeho chůze zní jako když se moucha snaží dostat ven oknem, které je otevřené, no přesto stále naráží do skla.
– Přivonět si k benzínu je jako dotýkat se minulosti. Vzpomínky tě vždycky omámí.
Zaujala mě noční bouřka (a také bolest zubů).
– Ranní slunce chutná jako čerstvě upečené skořicové šneky – plné naděje a očekávání.
– Její hlas voní jako kokosovo vanilkové sušenky, které si dáte k odpolední kávě jako sladkou tečku.
– Ta hudba zněla těžce jako blížící se tmavá bouřková mračna.
– Červená barva chutná jako když se říznete do prstu a ošetříte si ranku jazykem, aby se zacelila.
– Noční bouřka je hořká jako čerstvě vymačkaná grapefruitová šťáva. Skřivý se vám pusa, ale hned potom se cítíte plni života a elánu.
– Podzimní vítr zní jako hlas sirény s podtóny klavírního koncertu, který vás láká svou ladivou líbezností.
– Vzhled hašlerky je jako špička ledovce čnící ze zamrzlého oceánu, zabarvená dechem sněžného muže.
– Bolest zubů je jako pomalé vytrhávání nehtů z nehtového lůžka – nejhorší možné mučení na světě. Pokud by někdo dokázal vyvolat pouhým pohledem bolest zubů, podmanil by si svět.
– Jeho chůze zní jako tóny naděje, smích malého dítěte, první tóny vaší nejoblíbenější skladby v momentě, kdy si uvědomíte, že přichází něco úžasného. Zní jako zpěv ptáků jednoho víkendového slunného rána, kdy cítíte v kostech, že se váš život změní.
– Přivonět si k benzínu je jako dotýkat se samotného stvoření světa.
Líbí se mi přirovnání s chůzí…
1. Ranní slunce chutná jako citronová zmrzlina s nadýchanou šlehačkou.
2. Její hlas voní jako večeře v posteli, teplé ponožky a dávno zapomenuté příběhy.
3. Ta hudba zněla těžce jako ty černé závěsy v babiččině parádním pokoji, které když zatáhne, tak na místnost padne dusná tma.
4. Červená barva chutná jako vzdor.
5. Podzimní vítr zní jako usínání léta.
6. Vzhled hašlerky je jako hlava krtka v záhonu, s oholenými chlupy a pěkně starého. Chuť je podobná.
7. Bolest zubů je jako řinčení budíku uprostřed temného zimního rána.
8. Jeho chůze zní jako chůze právě nažraného tlustého medvěda.
9. Přivonět si k benzínu je jako dotýkat se bahna v močále.
Hašlerka :D
• Ranné slnko chutí ako sladko-kyslá lízanka, zaviera dvere snom a otvára ruky dňu.
• Jej hlas vonia ako les po daždi, zamilovaný do nej až po uši.
• Tá hudba znela ťažko ako nehybný horúci vzduch v miestnosti počas júlového sparného dňa.
• Červená farba chutí ako jahody posypané práškovým cukrom od babky na dedine.
• Nočná búrka je horká ako pilulka, jej prehltnutie bolí, prináša strach.
• Podzimný vietor znie ako krehká melódia, ušiam sa chce zapáčiť.
• Vzhľad hašlerky je ako horská bystrina, svieža, voňavá, bylinková.
• Bolesť zubov je ako mrazivé januárové ráno, keď štípe a páli.
• Jeho chôdza znie ako hladné zviera túžiace po jedle.
• Privoňať si k benzínu je ako dotýkať sa šialenstva a mať neutíchajúcu chuť po niečom bláznivom.
Za mě hudba a benzín ;)
Ahoj všem běžcům, tak i já přibíhám se svými nápady z prvního kilometru.
Někde jsem věděla hned, někde jsem se pěkně zapotila, ale už teď vím, že tohle mě bude bavit!
(Dle jednoho z přirovnání lze docela dobře poznat, místo čeho jsem radši vymýšlela půlmaraton a možná toho budu zítra ve škole litovat… :-)
1K – vymysli co nejkreativnější přirovnání
– Ranní slunce chutná jako…horká čokoláda po zimním lyžování v čerstvých závějích
– Její hlas voní jako…rozkvetlá louka, když jí slunce z jara zpívá.
– Ta hudba zněla těžce jako…když kopyta unaveného koně pomalu klapou po dlažebních kostkách.
– Červená barva chutná jako…jahodová zmrzlina, akorát fakt hnusná!
– Noční bouřka je hořká jako…zrada od nejbližšího přítele.
– Podzimní vítr zní jako…ozvěna mých myšlenek, když tvořím nový příběh.
– Vzhled hašlerky je jako…zmenšenina atomové bomby. A její chuť mi zase připomíná, když jsem se na fyziku marně snažila pochopit, jak taková bomba funguje.
– Bolest zubů je jako…když se musím učit na čtvrtletní práci z matematiky. Vlastně ne. Matika je horší…
– Jeho chůze zní jako…metronom nastavený na velmi pomalé tempo pro líné a utahané skladby.
– Přivonět si k benzínu je jako dotýkat se…hodně staré a smradlavé houby na tabuli, kterou nikdo neměnil tak dvacet let.
Dobré mi přijdou následující přirovnání: ranní slunce a podzimní vítr.
– Ranní slunce chutná jako čerstvě vyšlehaná šlehačka na sladce vonících jahodách
– Její hlas voní jako letní déšť
– Ta hudba zněla těžce jako balvan, který se mi svalil ze srdce, když se povodně prohnaly beze stopy naší vesnicí
– Červená barva chutná jako rozvířená sukně tanečnice flamenga. Vášnivě. Vábivě. Nedostupně.
– Noční bouřka je hořká jako cyankáli omylem podané milenci
– Podzimní vítr zní jako když jsi mě naposledy políbil, otočil se na podpatku a zmizel z mého života
– Vzhled hašlerky je jako inkoust, co se Ti rozlil na papíře, když jsi mě učil poprvé kaligrafii
– Bolest zubů je jako osina v zadku. Nečekána – nezvána.
– Jeho chůze zní jako by spadl z Marsu. Musí tak dupat, blbec, když malá spí??
– Přivonět si k benzínu je jako dotýkat se penisu přes ochranu.
Zaujala mě červená barva a benzín :)
Pokuste se (zajímavě a netradičně) doplnit následující přirovnání:
– Ranní slunce chutná jako kousnutí do broskve.
– Její hlas voní jako první stránka starého milostného dopisu.
– Ta hudba zněla těžce jako zatloukání hřebíků do rakve.
– Červená barva chutná jako jahodová dřeň.
– Noční bouřka je hořká jako pravda, kterou jsem nikdy nechtěla vyslovit
– Podzimní vítr zní jako ozvěna táborové písně.
– Vzhled hašlerky je jako vzpomínka na první dětskou lásku.
– Bolest zubů je jako nepozvaný host, který leze na nervy a nemá se k tomu odejít.
– Jeho chůze zní jako rozbitý metronom.
– Přivonět si k benzínu je jako otevřít dveře staré dědečkovy garáže.
Líbí se mi noční bouřka…
To je asi nejlepší, co jsem tu četl.
Ranné slnko chutí ako citrónový krém v croissante, jediac ho vo vyhriatej posteli.
Jej hlas vonia ako čerstvo pokosená levanduľa.
Tá hudba znela ťažko ako rozlievajúca sa smola po nemohúcom tele.
Červená farba chutí ako horúce víno vyvoňané badiánom.
Nočná búrka je horúca ako spaľujúce nočné slnko.
Jesenný vietor znie ako hudba na drevenj zvonkohre.
Vzhľad hašlerky je ako starodávny kúsok ľadu, patriaci medzi skôr narodených.
Bolesť zubov je ako život nevoľníka. Pomerne dlhý a útrapný, čakajúc na koniec.
Jeho chôdza znie ako šum lístia, po ktorom rázne a ťažko našľapuje tieň.
Privoňať si k benzínu je ako dotýkať sa prchavého zajtrajška.
Líbí se mi přirovnání s hudbou…
– Ranní slunce chutná jako žloutek, na který někdo předtím šlápl okovanou botou.
– Její hlas voní jako pryž v tělocvičně, na kterou dopadl hned poté, co dostal facku od tělocvikářky.
– Ta hudba zněla těžce jako amplionu ucpaný zvukem trombónu.
– Červená barva chutná jako rozmixované berušky.
– Noční bouřka je hořká jako zklamání, které zažil po polibku v 6. A.
– Podzimní vítr zní jako madrigal, který někdo přecedil přes buben pračky.
– Vzhled hašlerky je jako kapota staré bugatky, a chutná jako náraz do Collosea.
– Bolest zubů je jako každá jiná, rozdíl je jen v počtu úderu hlavou o zeď.
– Jeho chůze zní jako křupani cornflaků na podlaze Rudolfina chvíli před zahájením Pražského jara.
– Přivonět si k benzínu je jako dotýkat se zdi porostlé starým mechem – poté, co na ní přistála veverka na skejtu.
Můj výběr: její hlas, jeho chůze a noční bouřka. ;)
rozmixované berušky :-) ! supr
– Ranní slunce chutná jako, čerstvě natrhané ovoce.
– Její hlas voní jako ta nejvoňavější květina.
– Ta hudba zněla těžce jako dech někoho, kdo právě uběhl maraton
– Červená barva chutná jako rajská od babičky.
– Noční bouřka je hořká jako rybí tuk
– Podzimní vítr zní jako vrzání na housle
– Vzhled hašlerky je jako hodně divná borůvka.
– Bolest zubů je jako, týden před výplatou…strašný a nekonečný
– Jeho chůze zní jako, dupání stáda slonů.
– Přivonět si k benzínu je jako dotýkat se sexy opraváře aut
Ach ten benzín! :)
– Ranní slunce chutná jako cukrová vata
– Její hlas voní jako zkažené mléko
– Ta hudba zněla těžce jako celá Země
– Červená barva chutná jako krev
– Noční bouřka je hořká jako rukola
– Podzimní vítr zní jako zkouška sirén
– Vzhled hašlerky je jako malinké embryo
– Bolest zubů je jako loupat pomeranč
– Jeho chůze zní jako plácání ploutve mořské panny
– Přivonět si k benzínu je jako dotýkat se rejnoka
Pobavila mě chůze :)
– Ranní slunce chutná jako pohled na pivoňku za modrým plotem, když otevírám kocourovi a nahlas zívám.
– Její hlas voní jako ořechová směs zalitá rumem, okořeněná první ranní cigaretou.
– Ta hudba zněla těžce jako kdyby kapela překonávala nějakou dlouhodobou kolektivní depresi, nástroje se svíjely a zajíkaly, tóny třeštily a vystřelovaly v nečekaných, chaotických kombinacích.
– Červená barva chutná jako hrubá podšívka mojí první “moderní” bundy. Maminka na ni použila vyřazený rudý dělnický prapor, donesený tatínkem z čistírny s hrdým názvem Osvobozená domácnost, ve které pracoval jako strojník plynové kotelny a ve které donesené prapory byly obdobou dnešních zaměstnaneckých benefitů.
– Noční bouřka je hořká jako všechno, co bylo roky strašně krásný a mohlo být dál strašně, nebo aspoň trochu krásný, kdyby nebe chtělo.
– Podzimní vítr zní jako noční zvuky myčky, do které někde naložil nádobí halabala, a to se teď třese, přesouvá, cinká, vzájemně dotýká, hnáno pohybem ramene a šplícháno chemickou vodou.
– Vzhled hašlerky je jako vstupní hala tanečního sálu ze dvacátých let. Moderní, střídmý,a přitom ladný design, nenápadná elegance, dámy s dlouhými štíhlými róbami a pánové s motýlky.
– Bolest zubů je jako pomalá, krutá smrt. Objevuje se nečekaně a vrací se nezvána, když se to nejmíň hodí.
– Jeho chůze zní jako the final countdown. Když kráčí v kostýmku do třídy, se sešitem, učebnicí a červenou propiskou, i kolegové se raději rychle kontrolují, jestli náhodou nezapomněli na důležitou pomůcku.
– Přivonět si k benzínu je jako dotýkat se tebe, u mně, ve čtvrtek odpoledne. Dálky, rychlost, odvaha, šílenství, radost. Parfém, který je namíchaný hodně nebezpečně.
Páni, líbí se všechna vaše přirovnání. Jsou taková křehká ;)
Dobrý den, taky jsou má přirovnání:
– Ranní slunce chutná jako nová naděje.
– Její hlas voní jako dech smrtky
– Ta hudba zněla těžce jako střelba ze vzdálených kulometů
– Červená barva chutná jako poslední výkřik raněného
– Noční bouřka je hořká jako pohlednice z místa, na které už se nevrátíš
– Podzimní vítr zní jako smutné, kvílivé sténání
– Vzhled hašlerky je jako malý, černý šváb
– Bolest zubů je jako sůl za nehtem
– Jeho chůze zní, jako kdyby mu hrozilo, že každou chvíli šlápne na minu
– Přivonět si k benzínu je jako dotýkat se vlastního náhrobku
Červená barva a bolest zubů – za mě dobrý! ;)
Ranní slunce chutná jako studené kafe.
– Její hlas voní jako čerstvě posekaná tráva.
– Ta hudba zněla těžce jako kroky oběšence na půdě.
– Červená barva chutná jako kolínka z mikrovlnky.
– Noční bouřka je hořká jako podpaží milenky.
– Podzimní vítr zní jako pohřební píseň.
– Vzhled hašlerky je jako ta stará tůně za polem.
– Bolest zubů je jako osina v prdeli.
– Jeho chůze zní jako vrzání smyčce.
– Přivonět si k benzínu je jako dotýkat se zrezivělé roury.
Zaujala mě hudba a červená barva; u noční bouřky jsem se pousmál. ;)
Uf, vymýšlení přirovnání nebude má silná stránka a budu na tom muset zapracovat. Jen… Přijde mi to podobné, jako když jsme dělali cvičení na asociace na vysoké škole. Prý o nás naše asociace hodně vypovídají, tak mě napadlo, jestli není toto cvičení na podobném principu (Co si o mě po přečtení pomyslíte??! :-O)
Mé (ne)zdařilé pokusy:
Ranní slunce chutná jako plástev medu.
Její hlas voní jako fialové zvonky na louce.
Ta hudba zněla těžce jako žal ze ztráty blízkého.
Červená barva chutná jako touha po úspěchu.
Noční bouřka je hořká jako zamilovanost do nesprávného člověka. (zprvu prudká a vášnivá, pak ale zhořkne)
Podzimní vítr zní jako šelest srdce starého muže.
Vzhled hašlerky je jako sůl. (obojí je obyčejné a ne každý docení jejich kvality)
Bolest zubů je jako zvuk nehtů skřípajících o tabuli. (obojí je nesnesitelné)
Jeho chůze zní jako snaha Tyranosaura Rexe o nenápadnost.
Přivonět k benzínu je jako dotýkat se kaktusu. (u obojího ucuknete)
V každém psaní se alespoň trochu odráží autor(ka), nicméně tohle cvičení má být na tvorbu netradičních přirovnání. Líbí se mi zuby, chůze a benzín. ;)
Nejvíc mě zaujala Noční bouřka a Slunce chutnající jako plástev medu. Ale dobré byly všechny.
Děkuji, pánové :)
Dobrá, tady je můj první pokus tady vůbec:
– Ranní slunce chutná jako kousek čokolády, co vypadne ze zmuchlaného obalu, když po půlnoci uklízíte svůj psací stůl.
– Její hlas voní jako nedopitá sklenice vody v poušti
– Ta hudba zněla těžce jako když pozůstalí pomalu odchází z obřadní síně.
– Červená barva chutná jako žlutá – úplně stejně. Kačenka je ochutnala obě. Pečlivě, několikrát. Necítila žádný rozdíl. Od té doby malovala kačátka na rybníce vždy červená.
– Noční bouřka je hořká jako čerstvě nařezané narcisy
– Podzimní vítr zní jako teskné requiem na rozladěné housle
– Vzhled hašlerky je jako mrtvý chrobák – myslíte že tak také chutná?
– Bolest zubů je jako jíst ježka dřív, než ho stáhnete z kůže.
– Jeho chůze zní jako dítě s kladivem v kostele
– Přivonět si k benzínu je jako dotýkat se kliky na veřejném záchodku – raději to nedělejte příliš často.
Páni, to jsou moc pěkná přirovnání (nejvíce se mi líbí hlas, zuby, chůze a benzín).
Hezký den!
Jestli to nevadí, také přidám komentář – mně se moc líbí hlas, červená barva (ta mě pobavila), bouřka a benzín :), nicméně všechna přirovnání jsou velice povedená! :)
ty barvy! zajímavě uchopeno
Hlas mi přijde super!
Zde prosím moje pokusy: Ranní slunce chutná jako zázvorový čaj, pomaloučku prohřívá moje tělo a probouzí mě k životu.
– Její hlas voní jako švestkový koláč. Na první dojem sladký, ale vnímám i určitou kyselost.
– Ta hudba zněla těžce jako by ji XY složil v době, kdy mu nebylo zrovna moc do zpěvu.
– Červená barva chutná jako železo, ale můžu se mýlit.
– Noční bouřka je hořká jako vzpomínka na mého ex-manžela.
– Podzimní vítr zní jako mořské vlny, které se rozbíjejí na opuštěném pobřeží.
– Vzhled hašlerky je jako bobek daňka evropského. Vygůglila jsem si to!
– Bolest zubů je jako cesta očistcem ve vrcholném středověku. Ne že bych tu dobu zažila, ale představivost mám bujnou.
– Jeho chůze zní jako by neměl sílu zvednout nohy ze země.
– Přivonět si k benzínu je jako dotýkat se zadané ženy – vzrušující, ale vysoce rizikové.
Pěkná přirovnání! Moc se mi líbila hašlerka, bolest zubů a benzín.
Cvičení – klišé …
Ranní slunce chutná jako … facka… je pondělí a nezvonil budík
Její hlas voní jako … fialky, tak plný a silný. Sotva přičichnu, hned je mi jasné komu patří.
Ta hudba zněla těžce jako … příběhy. Vyprávěné dědečkem, které zažil za války.
Červená barva chutná jako… právě rozkousaná zbrusu nová rtěnka.
Noční bouřka je hořká jako … příliš opražené mandle.
Podzimní vítr zní jako … kňourání dospělé kočky.
Vzhled hašlerky je jako … podlouhé kozí bobky.
Bolest zubů je jako … ne oprava … Bolest zubů je horší než porod.
Jeho chůze zní jako … právě naštvaný slon.
Přivonět si k benzínu je jako dotýkat se … rozšláplého slimáka.
Benzín a hudba jsou zajímavá přirovnání.
Cvičení: klišé
Ranní slunce chutná jako vanilková naděje zalitá sladkým očekáváním.
Její hlas voní jako jarní podvečer prosycený vůní ohně z táboráku.
Ta hudba zněla těžce jako vlastní deprese.
Červená barva chutná jako poslední varování.
Noční bouřka je hořká jako milenecká hádka, taky se po ní vyčistí vzduch.
Podzimní vítr zní jako nářek vlastních myšlenek, když zjistíš, že už vypršel čas.
Vzhled hašlerky je jako brouk chrobák, toho bych taky nevzala do pusy. (nejím hašlerky)
Bolest zubů je jako když v puse špendlík s jehlou tančí kankán.
Jeho chůze zní jako sex zezadu.
Přivonět si k benzínu je jako dotýkat se ohně, hrozně chceš, ale na poslední chvíli ucukneš.
Moc pěkné! Zaujala mě noční bouřka, chůze a vůně benzínu. ;)
Ranní slunce chutná jako první cigareta cestou do práce
Její hlas voní jako zmatení nad tím že může hlas vonět
Ta hudba zněla těžce jako techno po druhé hodině ráno
Červená barva chutná jako poslední slova sebevraha
Noční bouřka je hořká jako káva v pondělí ráno
Podzimní vítr zní jako když tě k sobě volá dýňové latté
Vzhled hašlerky je stejně smutný jako vzhled Slavie
Bolest zubů je jako pět minut předtím než si dáš antidepresiva
Jeho chůze zní jako kdyby mu měla zachránit zdraví
Přivonět si k benzínu je jako dotýkat se dávné vzpomínky z dětství
Moc se mi líbí hudba a chůze. Díky za sdílení a pozdravuju!
Dobrý den! Jsem nadšen a spokojen. Netušil jsem, jak dokáží začínající spisovatelé tvořit svá přirovnání. Z těch několika vět je možné sivytvořit představu o jejich profilu. Byl by to ajímavý pokus, pokud by bylo možné výsledky porovnat s realitou. Mám před vámi velký respekt a děkuji za inspiraci, kterou díky vám zde nasávám. Dobré zdraví a úctu přeje dědek od Botiče z Nuslí.
To moc rád slyším. Také zdravím a přeji pěkný den!
– Ranní slunce chutná jako rozkrojený pomeranč.
– Její hlas voní jako zvon na kostelní věži.
– Ta hudba zněla těžce jako olověné peří.
– Červená barva chutná jako studený oheň.
– Noční bouřka je hořká jako ocet v ústech.
– Podzimní vítr zní jako hlas milé oznamující rozchod.
– Vzhled hašlerky je jako husar na koni.
– Bolest zubů je jako bouřka rozbíjející tělo.
– Jeho chůze zní jako krok slona mezi střepy.
– Přivonět si k benzínu je jako dotýkat se asfaltu v horkém létě.
Červená barva se mi líbí. ;)
Ranní slunce chutná jako list nepopsaného papíru vedle penálu plného ostrouhaných pastelek.
Její hlas voní jako písnička, u které si nemůžeš vzpomenout na autora.
Ta hudba zněla těžce jako slib, že umyješ nádobí.
Červená barva chutná jako rychlý pohled do očí s někým, kdo se nám tajně líbí.
Noční bouřka je hořká jako ráno s kocovinou.
Podzimní vítr zní jako praskání bublinek ve flašce burčáku.
Vzhled hašlerky je jako vítězná studie architektů ze Stockholmu.
Bolest zubů je jako dar, který jsme si nezasloužili.
Jeho chůze zní jako kdyby obr nosil kozačky.
Přivonět si k benzínu je jako listovat si v sešitu chemie z osmé třídy.
Páni, benzin a „hudba, která zní jako slib, že umyješ nádobí“ se mi moc líbí.
Dobrý den,
zasílám doplňkové cvičení, i když s menším podezřením, že se na mě klišé u některých vět stále líbivě usmívá. :)
Děkuji za zpětnou vazbu.
Iva
Ranní slunce chutná jako svěží začátek.
Její hlas voní jako vyzrálý rokfór.
Ta hudba zněla těžce jako kanonáda hromů.
Červená barva chutná jako ovoce války.
Noční bouřka je hořká jako nejsladší pomsta třetí směny.
Podzimní vítr zní jako kvílící duše.
Vzhled hašlerky je jako oblázek spoutaného větru.
Bolest zubů je jako vrtání klidu.
Jeho chůze je jako pleskání deště.
Přivonět si k benzínu je jako dotýkat se bývalé lásky.
Ivo, to poslední (benzin) je nejlepší. Díky za sdílení a těším se na další splněné úkoly. ;)
Cvičení klišé.
Ranní slunce chutná jako čerstvě namletá káva, která pohladí vaší duši.
Její hlas voní jako mléčná čokoláda, která se rozpouští na jazyku….
Ta hudba zněla těžce jako obrovské kameny, které se usadily na ledvinách.
Červená barva chutná jako zralé jahody, které se dotýkají půvabných rtů a vy se jich nemůžete nasytit.
Noční bouřka je hořká jako pivo, které si dáte i když vypnou elektrický proud.
Podzimní vítr zní jako vzlykání veverek, neboť hledají pracně lístkové oříšky.
Vzhled hašlerky je jako černý přejetý brouk, který spáchal sebevraždu.
Bolest zubů je jako tlučení palice, kterou zastaví už jenom vrtačka!
Jeho chůze zní jako čvachtání kapra ve vodě, neboť tuší, že bude k večeři….
Přivonět si k benzínu je jako prát zpocené ponožky manžela a vědět, že mě miluje!
Petro, teda vám ta přirovnání jdou! Je tam mnoho moc hezkých položek, mně osobně se líbí benzín, bouřka a podzimní vítr. Už se nemůžu dočkat dalších vašich splněných úkolů!
Ranní slunce chutná jako …políbeníčko tříletého dítěte, nevinný, procítěný, rychlý dotek rtíků plně otevřených úst a honem pryč za motýlkem, bábovkou, k pohádce, tolik se děje zajímavého na světě, nač se zdržovat polibky.
– Její hlas voní jako …čerstvě posečená tráva, jen vyřčená slova, jako odťatá stébla, padají, místo k zemi, přímo do duše.
– Ta hudba zněla těžce jako …dosednutí rakve na dno hrobu.
– Červená barva chutná jako …šťáva granátového jablka zvoucí k vášnivému tanci všechny chuťové buňky.
– Noční bouřka je hořká jako …pelyněk. Nepoživatelná, vzbuzující obavy a přitom tolik hojivá.
– Podzimní vítr zní jako …kovový zvuk kosy rytmicky odměřující čas životu travin.
– Vzhled hašlerky je jako …vzorek pneumatiky kola vtlačený do kousku bláta.
– Bolest zubů je jako …drolení polystyrénové desky na tisíce jednotlivých kuliček, které se nakonec na všechno nalepí.
– Jeho chůze zní …jako zběsilá snaha hluchého naučit se hrát na flétnu.
– Přivonět si k benzínu je jako dotýkat se …drsné ruky dědy a vědět, že on to opraví a svět bude zase vpořádku.
Páni, ta poslední tři přirovnání jsou opravdu dobrá (bolest zubů, chůze a benzín)!
Krásne prirovnania, veľmi precítené a poetické. ♥
– Ranní slunce chutná jako oblíbený zákusek po měsíční dietě. Taky se na něj těším a užívám si ho, co nejvíc můžu i se zavřenýma očima.
– Její hlas voní jako na jaře čerstvě posečená tráva. Nemůže se jí nabažit.
– Ta hudba zněla těžce, jako když rybář tahá z vody obřího sumce. Je soustředěný na průběh a těší se na výsledek. Hlavně ví, že nic nesmí uspěchat.
– Červená barva chutná jako nadýchaný red velvet se ždibkem chilli.
– Noční bouřka je hořká jako vůně hustě osázených topolů kolem rybníka. Voní hořce a svěže.
– Podzimní vítr zní jako melancholické písně, kterými se loučí trempové u táboráku s létem. I podzimní vítr rozeznívá umírající listí vlastní melodií a nutí je hrát tak dlouho, dokud k zemi nepadne poslední.
– Vzhled hašlerky je jako foukané černé kamínky ze skla. Hladký, jemný, uklidňující.
– Bolest zubů je jako vrtání se do vlastní kosti ruční vrtačkou
– Jeho chůze zní jako když se do gumáků dostane voda. Vodník, no.
– Přivonět si k benzínu je jako sjet obří tobogán. Někomu se to líbí, někomu ne.
Dieta a sumec (č. 1 a 3) jsou opravdu krásná přirovnání. Díky za ně!
První cvičení:
Usedla jsem do auta a chtěla odjet, když jsem zahlédla, že se k mému okénku přiblížila postava. Stál tam mladý muž v krátkých šortkách a prohlížel si mě. Na první pohled mě zaujal. Jen tak tam stál se svojí urostlou opálenou postavou a neobyčejně pěknou tváří. Jeho mužnost se snoubila s jemnými křivkami, cit se sílou. Vlnité vlasy splývající po ramena mi připoměly Michalangela, kterému by jistě pózoval. Usmála jsem se na něho. Oči z andělského obličeje se zabořily do mých. Pomalu zvedl ruku, rozevřel dlaň a podával mi kaštan. Lehce sklonil hlavu k levému rameni a usmál se. Mezi jeho rty se objevila slina, která mu začala vytékat z levého koutku úst. Bylo ji víc a víc. Dlouhá šňůra lepkavých slin. Pomalu jsem se rozjela a opatrně vyjela z vrat. Přes slzy jsem neviděla a ani nechtěla vidět nápis Ústav sociální péče.
Druhé cvičení:
– Ranní slunce chutná jako zamilovanost. Něžné zrána, spalující v poledne a konejšivé navečer.
– Její hlas voní jako mořský příliv, zprvu tichý plný svěžích vodních kapek, pomalu se řítící protkán solí až po bouřlivý příliv slov padajících ve vodopádech, kde zavane vůně noční bouře.
– Ta hudba zněla těžce jako hlína, která padala na dubovou rakev.
– Červená barva chutná stejně jako vzpomínka na dětství, když jsme běželi z lesa s hrstmi plných malin a jahod s rozevlátými červenými sukýnkami a rudými stuhami ve vlasech.
– Noční bouřka může být hořká jako pelyněk, když tě při ní ovládají temné stíny, které pronásedují záblesky světla nabité energií.
– Podzimní vítr zní jako pláč nešťastných milencců.
– Vzhled hašlerky je jako starý autobus z kterého je cítit nostalgie.
– Bolest zubů je jako cirkulárka bez vypínače.
– Jeho chůze zní jako znuděný poklus osla.
– Přivonět si k benzínu je jako dotýkat se mokrého psa, který proběhl lékárnou.
Milá Jano, skvělá práce. To poslední přirovnání „Přivonět si k benzínu je jako dotýkat se mokrého psa, který proběhl lékárnou.“ se mi moc líbí. Palec nahoru.
– Ranní slunce chutná jako vlažný čaj.
– Její hlas voní jako hamburger s cibulí. Máš chuť ji celou polít hořčicí.
– Ta hudba zněla těžce jako když se na tebe pověsí banda řvoucích dětí a nechce tě pustit.
– Červená barva chutná jako šťavnaté jablko.
– Noční bouřka je hořká jako samozvaný host ve chvíli, kdy chceš být sám.
– Podzimní vítr zní jako hvízdání mého bratra. Strašidelně a falešně.
– Vzhled hašlerky je jako když ztuhne nafta a zabalíš ji do tmavého kabátku.
– Bolest zubů je jako když se dozvíš, že z tebe nikdy nic nebude a že tě nikdo nemá rád.
– Jeho chůze zní jako mlaskání kočičích jazýčků.
– Přivonět si k benzínu je jako dotýkat se hvězd. Pokud ti voní smradlavé věci.
Moc pěkná přirovnání! Mně se líbí tato dvě:
– Její hlas voní jako hamburger s cibulí. Máš chuť ji celou polít hořčicí.
– Jeho chůze zní jako mlaskání kočičích jazýčků.
Ta bolest zubů má taky sílu. I hašlerka. Moc pěkné..
Ranní slunce chutná jako rosa.
Její hlas voní jako borůvkový koláč.
Ta hudba zněla těžce jako sumo padající ze schodů.
Červená barva chutná jako kaviár.
Noční bouřka je hořká jako potupa před celou svou školní třídou.
Podzimní vítr zní jako Chopin hrající na piano.
Vzhled hašlerky je jako hovnivál bez nohou.
Bolest zubů je jako, když vám někdo udělá zářez s vaším spodním prádlem.
Jeho chůze zní jako kdyby vůbec nešel.
Přivonět si k benzínu je jako dotýkat se řepky narvanou pesticidy a jedovatými hnojivy.
Jeho chůze zní jako kdyby vůbec nešel mě pobavilo. Díky!
– Ranní slunce chutná jako … nová kapitola z knihy “Můj vědomý život”.
– Její hlas voní jako … růžové pivoňky u vrátek babičiny zahrádky.
– Ta hudba zněla těžce jako … zřícené zdi domu, které odklízel bagr.
– Červená barva chutná jako … dopravní značka s nápisem “STOP”.
– Noční bouřka je hořká jako … zapadané vlašské oříšky v rohu televizního křesla.
– Podzimní vítr zní jako … smutná slova stařenky opírající se o hůlku.
– Vzhled hašlerky je jako … éterická modrofialová tančící víla.
– Bolest zubů je jako … skřípající zarezlá vrata u garáže.
– Jeho chůze zní jako … když cirkusový tanečník stepuje v manéži bez hudby.
– Přivonět si k benzínu je jako dotýkat se … čerstvě stáčeného medu od včelstva.
Tohle je moc pěkné: Noční bouřka je hořká jako … zapadané vlašské oříšky v rohu televizního křesla.
Ranní slunce chutná jako – vanilková zmrzlina sladká svým příslibem
Její hlas zní jako rozkvetlá lípa, v jejíž vůni se koupeš za jarního poledne
Ta hudba zněla těžce jak karavana kamionů na objížďce kolem tvého domu, které svým dunění roztřásly babiččinu svatební fotku.
Červená barva chutná jak pálivá paprika, co ohluší smysly a ty nevnímáš nic jiného jen její palčivost, tak i červená barva okupuje tvůj zrak
Noční bouřka je hořká …záleží na síle – může být hořká jak čokoláda, kdy spláchne dusno dne a osvěží noc, ale také může být hořká jako oznámení od doktora, že nemůžeš mít děti
Podzimní vítr zní jako strašidelný klokot vody ve starých trubkách, znepokojující příslibem náročných studených dnů, avšak i v tomto případě strach má velké uši, protože zima není jen mráz a plískanice, ale i diamantový sníh.
Vzhled hašlerky je jako zamrzlá kostka čaje, která tě zprvu ochromí mrazivostí, aby tě postupně odměnila svěžesti jarního dne
Bolest zubů je zprvu jako připomínka tvé chybující nedůsledností, která se postupně mění až jej jako bití kladivem do obnaženého nervstva.
Jeho chůze zní jako odpovědnost, kterou na sebe vzal pořízením rodiny.
Přivonět si k benzínu je jako chemický pokus, který se vyhrnul z kádinky, aby okupoval celou laboratoř.
Ranní slunce chutná jako pořádně oslazený šálek čaje s mlékem.
Její hlas voní jako čerstvě posečená tráva, na které usychají poslední kapky rosy.
Ta hudba zněla těžce jako smažený řízek po ránu nalačno.
Červená barva chutná jako jahody se šlehačkou.
Noční bouřka je hořká jako pivo dvanáctka.
Podzimní vítr zní jako koncert cvrčků.
Vzhled hašlerky je jako inkoust scvrknutý do sebe.
Bolest zubů je jako bubák pod postelí pro dospělé.
Jeho chůze zní jako výstřely z muškety.
Přivonět si k benzínu je jako dotýkat se bodláku.
Tohle se mi moc líbí: Ta hudba zněla těžce jako smažený řízek po ránu nalačno. ;)
Ranní slunce chutná jako …čerstvě usmažené palačinky s meruňkovou marmeládou.
Její hlas voní jako …mentolové bonbony.
Ta hudba zněla těžce jako …tanky řítící se do našeho města.
Červená barva chutná jako …polibek od té nejkrásnější ženy.
Noční bouřka je hořká jako …zrada kamaráda.
Podzimní vítr zní jako …kvílející strašidlo, které se venku schovává za stromem.
Vzhled hašlerky je jako …okopírovaný z modrotisku.
Bolest zubů je jako …nepřátelský agent s povolením zabíjet.
Jeho chůze zní jako …pomalu utíkající pára z konvice.
Přivonět si k benzínu je jako dotýkat se …samotného automobilového boha.
Ranní slunce chutná jako básníkův čaj…
– Její hlas voní jako sametová levandule…
– Ta hudba zněla těžce jako rozbitý reaktor…
– Červená barva chutná jako divoké jahody…
– Noční bouřka je hořká jako nejtemnější vzpomínky
– Podzimní vítr zní jako kvílení ženy, která právě ztratila milovaného muže
– Vzhled hašlerky je jako návrat do dob dávno minulých
– Bolest zubů je jako neodbytná štěnice…
– Jeho chůze zní jako zvonění velkého zvonu
– Přivonět si k benzínu je jako dotýkat se polystyrenu…
Přivonět si k benzínu je jako dotýkat se polystyrenu… je fajn přirovnání. Díky moc!
– Ranní slunce chutná jako zázvorový čaj
– Její hlas voní jako vítr prohánějící se korunami stromů
– Ta hudba zněla těžce jako spánek pod babiččinou péřovou peřinou
– Červená barva chutná jako čerstvě zralé třešně
– Noční bouřka je hořká jako zrada od nejlepšího přítele
– Podzimní vítr zní jako vrzání hluchého houslisty
– Vzhled hašlerky je jako poupátko levandule
– Bolest zubů je jako ztráta milované osoby
– Jeho chůze zní jako obětní bubny domorodců
– Přivonět si k benzínu je jako dotýkat se smůly krvácejícího stromu
Bolest zubů je jako ztráta milované osoby i Ta hudba zněla těžce jako spánek pod babiččinou péřovou peřinou jsou moc hezká přirovnání.
– Ranní slunce chutná jako …tequila sunrise stříknutá odleskem mizejícího úplňku
– Její hlas voní jako … hejno much vylétající z močůvkové jímky
– Ta hudba zněla těžce jako … vaječný řízek usazený na dně žaludku
– Červená barva chutná jako … krev potřísněná jahodovou šťávou
– Noční bouřka je hořká jako … nesplněné sliby večerních červánků
– Podzimní vítr zní jako … listová pila
– Vzhled hašlerky je jako …smaragd
– Bolest zubů je jako … byl větší než jeho nenávist k zubní pastě
– Jeho chůze zní jako … rozladěné piáno
– Přivonět si k benzínu je jako dotýkat se … nevzhledných genitálií
Přirovnání Přivonět si k benzínu je jako dotýkat se nevzhledných genitálií mě hodně zaujalo. Noční bouřka je hořká jako nesplněné sliby večerních červánků je také dobré.
– Ranní slunce chutná jako začátek dobrodružství.
– Její hlas voní jako jarní sluníčko.
– Ta hudba zněla těžce jako odolávat vanilkové zmrzlině.
– Červená barva chutná jako první polibek
– Noční bouřka je hořká jako poslední křupek v půlce filmu.
– Podzimní vítr zní jako píseň odmítnuté milenky.
– Vzhled hašlerky je jako klič do světa, v kterým se zase můžeš nadechnout zhluboka.
– Bolest zubů je jako maják policejního auta.
– Jeho chůze zní jako vášnivé bití srdce.
– Přivonět si k benzínu je jako dotýkat se horkého asfaltu.
Noční bouřka je hořká jako poslední křupka v půlce filmu. je moc hezké přirovnání!
– Ranní slunce chutná jako čerstvě vymačkaný pomerančový džus.
– Její hlas voní jako jedovatá konvalinka.
– Ta hudba zněla těžce jako dupot nosorožce.
– Červená barva chutná jako griotka.
– Noční bouřka je hořká jako dobře vychlazený Radegast.
– Podzimní vítr zní jako dech bohyně Moreny.
– Vzhled hašlerky je jako barva závěsů v autobusu.
– Bolest zubů je jako jako když soused řeže pilou dříví.
– Jeho chůze zní jako tikot babiččiných kyvadlových hodin.
– Přivonět si k benzínu je jako dotýkat se struhadla se zavřenýma očima.
– Ranní slunce chutná jako …pohled milovaného člověka.
– Její hlas voní jako …neslazený marcipán.
– Ta hudba zněla těžce jako …úděl tapíra, který přišel o sluch.
– Červená barva chutná jako …srdce na dlani.
– Noční bouřka je hořká jako …pryskyřice. Chutná po mrazu, po medu i po ostnech. Jantar se odráží v jejím zraku, když tma navečer proráží světlo. Její hořkost ulpívá ve vlasech i na polštáři. Tak sladkou noc, ať tě nic nevyruší….
– Podzimní vítr zní jako …krásně vyladěné varhany. Slyším ho ve stéblech trávy, v korunách stromů i v divokém pohybu plujících oblak. Těším se! Na jeho náruč. Znovu na podzim. V hřejivém objetí neprochladneme.
– Vzhled hašlerky je jako …sladké nic.
– Bolest zubů je jako … nevyužitá příležitost pod lupou. Promarněná šance růst. Kvést.
– Jeho chůze zní jako …betonová rapsodie.
– Přivonět si k benzínu je jako dotýkat se …závratě.
Jeho chůze zní jako …betonová rapsodie. a Přivonět si k benzínu je jako dotýkat se …závratě. jsou bezvadný – díky moc za sdílení a přeji pěkný den!
Ranní slunce chutná jako slaný karamel – teple, měkce a rozdmýchává v nitru pocit sladkoslané nezapomenutelnosti.
Její hlas voní jako až příliš nasládlý odér růží nesoucí se zahradou.
Ta hudba zněla těžce, jako by měla tou tíhou zbortit skály.
Červená chutná jako maliny. V jemných podtónech kyselé víří čerstvá a svěží sladkost.
Noční bouřka je hořká jako osmdesátiprocentní čokoláda.
Podzimní vítr zní jako šum ptačích křídel.
Bolest zubů je jako polykání ryzí soli.
Jeho chůze zní jako duté bití hodin.
Přivonět si k benzínu je jako dotýkat se střepiny – z jednoho boku hladké a z druhého ostré zároveň.
Všechny jsou moc pěkné, ale nejvíce se mi líbí „Přivonět si k benzínu je jako dotýkat se střepiny – z jednoho boku hladké a z druhého ostré zároveň.“ – díky za sdílení!
Krásný mladík s pekáčem buchet na břiše
Ach Táďa! Všechny holky po něm pokukují, když se někde objeví a ani on nenechá žádnou bez povšimnutí. Prostě mu dělá dobře zájem ostatních, to že je středobodem světa. Je na tom úplně závislej.
No bodejť by ne. Jeho máma si ho nikdy nevšímala, měla svoje zájmy. Řekla bych, že jí i překážel, neustále mu hledala nové tatínky. Dokonce mu dávala pokaždý dvě stovky, aby se šel projít, protože jak říkala: „Tedíku, potřebuju aspoň jednou za čas vědět, že žiju“. A tak se chodil procházet. Bydlel vedle nás a já moc dobře vím, jakej doopravdy je. Chodil šíleně vylepanej. Na kadeřníka nebylo, a tak ho babička vždycky vzala strojkem na devítku. Taky si pamatuju, že ho systematicky přežírala a on se pak občas z toho množství pozvracel, nebo měl průjem. Jsem si jistá, že ho to nepustilo ani dnes.
Pokaždý, když jsem ho potkala, měl blbý kecy, frajeřil. Vymejšlel si, co všechno doma maj‘ a co dostal od mámy k Vánocům. V tom se fakt zdokonalil. Lži a podvody jsou jeho nejsilnějšími zbraněmi. A nejhorší je to jeho šišlání. Prej na logopedii nechodil proto, aby z něj vyrostla osobnost. Navíc dodnes bydlí s mámou. Vrací se tam jak bumerang. Vždycky odejde s nějakou kotrmelínou a za měsíc je zpátky. Buď dojdou prachy, nebo ona dotyčná zjistí, že Tadeáš by opravdu nemohl dělat reklamu na věrnost.
Zakomlexovanej blbeček, kterej si musí dokazovat svoji důležitost tím, že bude všude vystavovat svoje vymakaný tělo. Ale možná je to to jediný, co má. Vlastně mi je ho docela líto.
A přirovnání :
Pokuste se (zajímavě a netradičně) doplnit následující přirovnání:
– Ranní slunce chutná jako… pomerančový likér ve sklenici, kterou jsi chvíli držela v rukách. Je to příslib něčeho nového, co omámí tvou mysl.
– Její hlas voní jako… jarní ráno zastřené jemným oparem
– Ta hudba zněla těžce jako kašel starého kuřáka
– Červená barva chutná jako domácí třešňová marmeláda s kousky čokolády, rozplývá se dlouze na jazyku a její chuť je stejně tak hutná
– Noční bouřka je hořká jako hodina po naší hádce. Bojíš se, ale víš, že se všechno zase pročistí.
– Podzimní vítr zní jako orchestr právě laděných strunných nástrojů
– Vzhled hašlerky je jako tvrdý krunýř. Potřebuješ sakra velkou sílu, abys ho rozdrtil.
– Bolest zubů je jako vztek, který vyústil v jednom bodě těla.
– Jeho chůze zní jako plácání se candáta na souši.
– Přivonět si k benzínu je jako dotýkat se oblečení mého táty.
Silvie, taky moc dobré. Přirovnání „Ranní slunce chutná jako… pomerančový likér ve sklenici, kterou jsi chvíli držela v rukách. Je to příslib něčeho nového, co omámí tvou mysl.“ je opravdu povedené! ;)
Úkol z videa:
Přímo proti mně na dvorku univerzity kráčí snad sám Schwarzenegger za mlada. Ach, už cítím, jak se mi rozžhavily tváře. Kde mám ty zatracené brýle! Jestli je nenajdu, nemám u něho absolutně žádnou šanci. Dnes jsem si totiž nestihla namalovat ani oční linku. Proč nemohla být ta dopravní zácpa výjimečně o pár minut delší. No fuj, co v mé kabelce dělá ta slupka od banánu… Á, tady jsou. Můj zrak opět utkvěl na mladíkovi. Ne, to nemůže pravda. Na první pohled úhledně napomádované vlasy jsou ve skutečnosti jen pěkně uzrálá vrstva mastnoty . No počkat, ale vždyť je květen, to už by nemělo sněžit. Co potom dělá ten bílý poprašek na jeho ramenou? Třeba pochází ze severu. No, tak asi ne… Možná by měl začít používat Head & Shoulders, jestli je to to, co si myslím. Čím víc se přibližuji, tím méně o tom začínám pochybovat.
Vím, že se nemají poslouchat cizí rozhovory, ale jednou mě to snad nezabije. Navíc ta křiklavě oblečená ženština postávající vedle něho mluví stejně jako její šatstvo. Moje iluze se rozplynuly stejně rychle jako dnešní automobilová kolona. Ta ženská je jeho matka a navíc s ní ještě bydlí v jednom bytě! No snad ještě bydlí, můžu se jen modlit, že se nepřestěhoval na stejnou kolej jako já. Ne, to snad ne, všimnul si, jak na něj zírám. Ok, myslím, že to pro dnešek stačilo, už jdu. Měla bych sebou hodit, mám pocit, jako by mě pronásledoval. „Jé ahoj,“ ozval se za mnou skřehotavý hlas, „ty budeš Elis, že? Já jsem Hektor, tvůj budoucí spolužák.“ Udělal by lépe, kdyby ke mně nepromluvil, z jeho úst ze zažloutlým zkřiveným chrupem se totiž linul nelibý zápach. Rychle jsem se otočila na podpatku, ale upřímně lituji, že jsem mu nepoděkovala za upozornění, že si v jeho okolí rozhodně nemám obsazovat lavici.
Doplňkové cvičení:
Ranní slunce chutná jako moje oblíbená snídaně – medové kroužky. Když jej však zahalí mraky, připadá mi, jako by se rozmočilo v mléce.
Její hlas voní jako jarní louka, jelikož je zvonivý stejně jako purpurové zvonky ukryté v trávě a cítím z něj divokou mátu.
Ta hudba zněla těžce jako kapky bušící na kapotu mého auta. Podobně jako v nich jsem v melodii nenašla žádnou útěchu a přišla mi stejně pochmurná.
Červená barva chutná, jako kdyby mi ji naservírovali na semaforu. Při pohledu na ni jsem stejně znechucená jako při nuceném zabrzdění. Když si ji však pořádně vychutnáte, dojdete k závěru, že nese pachuť krve. Protože když ten semafor ignorujete, tak nejednou teče proudem.
Noční bouřka je hořká jako moje zatrpklá sousedka. Když v noci tropím hluk, často lítají nadávky jako blesky a jsou doprovázeny hromovým tlučením na topení.
Podzimní vítr zní jako rozbouřené moře, ve kterém si Bůh míchá barvy na pestré zbarvení stromů, které nám rozjasní tyto podzimní splíny.
Vzhled Hašlerky je jako ptačí vejce. Když se vyklube/vybalí z obyčejné/ho skořápky/obalu, vzejde z něho něco úžasného.
Bolest zubu je jako špatné svědomí. Když s ním hryžete, tak vás to zabolí.
Jeho chůze zní jako kdyby se vznášel. Nic totiž neslyším.
Přivonět si k benzínu je jako pošimrat tchoře a vyžívat se v jeho nastražené pasti.
Boženo, skvělé – moc hezké. Díky za to!
(Osobně se mi líbí přirovnání týkající se bouřky.)
1) Ranní slunce chutná jako…mě ranní slunce nechutná, ale budí. Přetáhnu si peřinu přes hlavu a snažím se ještě aspoň hodinu spát. V létě. V zimě vyskočím jak zajíc, protože jsem zaspala.
2) Její hlas voní jako … žvýkačka. To je ale spíš dech. Neumím si představit ženskou, které by hlas voněl.
Možná jako bublající voda v čisté řece, protože ta opravdu voní a ženské bublají, když mluví.
Voda voní krásně. Prostě jako voda.
3) Ta hudba zněla těžce jako kroky mé šéfové na chodbě, když dusá kolem kanceláří ve vysokých kramflecích.
4) Červená barva chutná jako… hm, chutná, dráždí, když se to sní v množství přežene. Je to jako s ostrými papričkami. Záleží na míře. Ale připouštím, že špetka červené může chutnat.
5) Noční bouřka je hořká a osvěžující jako grepový džus.
6) Podzimní vítr zní (v bukovém lese) jako startující vrtulník. V smrkových lesích vítr šumí a trochu to připomíná zpěv mnohohlasého sboru, Takže věčně zpívají smrkové lesy.
7) Vzhled Hašlerky je jako malý cestovní kufřík. Bez ucha a koleček.
8) Bolest zubu je jako rafinované mučení a uděláte cokoli, aby jste se toho zbavili.
Zub mě takhle bolel jen jednou a vyoperovala jsem si z něj na toaletě před zrcadlem spínacím špendlíkem zfušovanou vložku. Úleva!
9) Jeho chůze zní jako… Zase se mi vybavuje ta šéfová. Kráčí jako kyrysník v plné zbroji.
Kdo ten zvuk nemá naposlouchaný, mohl by si myslet, že je to on.
10) Přivonět si k benzínu je jako dotýkat se kožených sedadel strýčkovy staré Fordky. Vzadu na nich ležela ještě vojenská deka a my všechny děti v rodině jsme chtěly jet na rodinné výlety právě v ní. Když tak alespoň nazpět. Strýček pak tu Fordku v šedesátém sedmém vyměnil za Trabanta a dojel s ním nejdál až do Oděsy.
A v šedesátém osmém pak přijely ruské tanky. K těm jsem nečichala.
Věro, vám ta přirovnání ale jdou – opravdu všechna se mi líbí. Díky za to!
Ranní slunce chutná jako … citronová zmrzlina, sladce se rozpouští na jazyku … abys mohl druhý den dostat další porci.
Její hlas voní jako … espresso, stejně horký, hebký a silný zároveň.
Ta hudba zněla těžce jako … duté, zlověstné kapky ničivého deště.
Červená barva chutná jako … krev smíchaná s kousky pomeranče.
Noční bouřka je hořká jako … touha srdce po někom, kdo nikdy nepřijde.
Podzimní vítr zní jako … tajemné vzkazy ukryté na druhém břehu.
Vzhled hašlerky je jako … střípek meteoritu z neznámé, hořkosladké, tmavomodré planety.
Bolest zubů je jako … drtivá ruka, která mučí každý atom v těle.
Jeho chůze zní jako … rytmus netrpělivého srdce – spěšně, chtivě, v běhu odhalit, co bude dál.
Přivonět si k benzínu je jako dotýkat se … jemného, chladivého sametu ocelové barvy.
Tohle je moc hezké – gratuluju!
Úkol z videa:
Z pár let starých fotek shlížel krasavec k pohledání. Bojovná tvář lemovaná světlými vlasy, modré oči, tělo poloboha a stupně vítězů. Bývaly doby, kdy mu tyhle fotky visely po bytě a pak je nějakou chvíli nemohl ani vidět. To když ho zradilo vlastní tělo. To tělo, o které se tolik staral, které budoval a které mu bylo skoro svaté mu najednou bodlo kudlu do zad a doktoři řekli: už žádný vrcholový sport. Končíš.
Zhroutil se mu svět. Ze dne na den z něj byl najednou poloviční mrzák. Snažil se dát se do kupy jediným způsobem, kterým znal. Cvičit. Jenomže přetažené svaly ho najednou málem ani neunesly. Měl sto chutí se zabít. Nadával na život, který mu vzal vše, co měl a čím žil, ale vzít si život nějak nedokázal. A tak se pomalu ploužil troskami svého života, dokud mu na dveře nezaklepala ta babka, co pořád chodila po baráku a rozdávala cukroví. Pohrdal jí. Byla to poddajná žena, obtloustlá, měkká, vlezlá… I jemu přinesla krabičku cukroví. A i když ji se jí obvykle smával už z dálky, dneska ne.
„Já, když je mi smutno, tak peču,“ řekla mu ve dveřích a strkala mu pod nos tu zatracenou krabičku. Neměl vůli ji vyhodit. Byl sám. Většina přátel ho opustila buď proto, že už se mu na paty nelepila ani sláva ani peníze, nebo proto, že se nedokázali dívat na tu trosku, kterou se stal.
„Já péct neumím,“ řekl jí hluše, ale babka jen mávla rukou.
Těmi fotkami se dneska probíral s úsměvem na tváři. Ten člověk na nich mu byl k smíchu a k smíchu mu byl i ten, který přišel po něm, než se dokázal zase sebrat. Péct se nikdy nenaučil. I ta paní od vedle nakonec musela uznat, že je v kuchyni totální dřevo, ale nezáleželo na tom. Byl o dost hubenější, dokonalou tvář zbrázdili předčasné vrásky, ale v očích měl najednou vlídnější pohled. V domě teď sice vytíral chodby, ale mnohé triky, které se kdysi naučil v boxu, nezapomněl. Už to bylo dlouho, co jim chuligáni rozbili vchodové dveře nebo pomalovali fasádu.
A doplňkový úkol:
Ranní slunce chutná jako rajské jablko. Jen jen puknou v rozbřesku.
Její hlas voní jako marcipán.
Ta hudba zněla těžce jako salvy z lodních děl.
Červená barva chutná jako výzva.
Noční bouřka je hořká jako hlína na kořenech stromů vichrem vyrvaných ze země.
Podzimní vítr zní jako šum křídel ptáků odlétajících na jih.
Vzhled hašlerky je jako omyl designera.
Bolest zubů je jako pomsta růžového pantera.
Jeho chůze zní jako když se louskají ořechy, jak mu loupe v kolenou.
Přivonět si k benzínu je jako dotýkat se opojného snu.
Úkol z textu.
Mohutné pletence svalů se leskly v záři reflektorů, a vlnily se jako klubko hadů, uvězněné pod kůží. Zářivý úsměv na všechny strany nenechával nikoho na pochybách, že si je majitel svým prvenstvím suverénně jist. Jinde, s nohou zdánlivě ledabyle opřenou o pódiový odposlech, a hlavou hrdě vztyčenou ke stropu Carnegie Hall, připomínal bájného Tarzana, s nohou na hlavě obrovského černohřívého lva, v rozvalinách města Oparu, když ohlušujícím vítězným skřekem Akutova kmene, světu oznamoval, že právě zvítězil. A džunglí se na deset sekund rozhostilo hrobové ticho.
Tolik příběhů na zažloutlých fotkách, zarámovaných nad krbem. Dnes mi však mátový čaj přinesl senior, jehož povislá kůže po celém těle dává znát, že ona vítězství si žádají svou daň.
Ranní slunce chutná jako šálek čerstvé mangové šťávy, kterou jste si právě přelili do sklenice.
Její hlas voní jako třpytivé diadémy Mariánského pramene, v ranním slunci.
Ta hudba zněla těžce jakoby se snažila vyvolat Balroga, démona z dávných časů, kterého musel porazit až Gandalf.
Červená barva chutná jako hořká pilulka pravdy, když nám tisíce pionýrských šátků na 1. máje vtloukaly do hlavy syrovou skutečnost: “Svobodu? Zapomeň!”
Noční bouřka je hořkosladká, jako to vzrušující hromobití na chalupě v Jizerkách, které nás probudilo nad ránem, a snad celé nebe se tenkrát vylilo. A my se báli. Tak moc, a tak krásně…
Podzimní vítr zní jako mohutné pléno varhanních kopulových a flétnových rejstříků, jejichž stopáž se mění u každé skalní rozsedliny. Tu připomíná dutý dřevěný principál, blíže k lesu přechází do ostřejších tahů Violy Da Gamba, až se nakonec ve skalním komíně rozvlní půvabným kovovým tónem Unda Maris.
Vzhled hašlerky připomíná mlhavý závoj, uvězněný do průsvitné kapsle, který se vlní, jak jí otáčíte pod lampou.
Bolest zubů je drsným napomenutím za naši lajdáckou péči o vlastní dokonalé tělo.
Jeho chůze zní jako metronom. Generál každým coulem.
Přivonění k benzínu je jako adrenalin na lžičce. Tolik chlapů dokáže zmobilizovat!
Skvělé, Honzo, moc hezké – držím palce při vyplňování dalších úkolů!
Tak nejprve úkol zmíněný ve videu:
Před ní stál chlap jak hora svlečený do půli těla a mohla tedy vidět ty pevné pod kůží velmi dobře vyrýsované svaly jak na obou rukou, tak na prsou.napadlo ji, že by bylo příjemné se k němu schoulit do náruče, ale tuto myšlenku ihned zavrhla.
Svaly na břiše ji připomínaly pekáč buchet, které pekla její babička, když byla ještě malá.
Jenže tenhle dojem Apollóna, který sestoupil z Olympu už v úvodu zkazil svým arogantním, povýšeneckým až urážlivým chováním vůdči ní. A le i tak byla radost na něj pohledět.
No co by se také dalo čekat od chlapa, který byl celá léta filmovou hvězdou jako akční hrdina a nyní už o něj jako o herce není žádný nebo jen minimální zájem. Pozorovala ho z odstupu a z toho co viděla jí bylo smutno.
Na první pohled nádherný chlap s očima barvy nebe v létě, ale na ten druhý už byla zřejmá pýcha a arogance.
A nyní doplňkové cvičení.
Ranní slunce chutná jako doušek té nejčístčí pramenité vody přímo od pramene.
Její hlas voní jako nejkrásnější růže v královské zahradě.
Ta hudba zněla těžce jako když padá lavina kamenů ze skály.
Červená barva chutná jako oheň u táboráku.
Noční bouřka je hořká jako sousto zázvoru na jakzyku.
Podzimní vítr zní jako flétna boha Pana.
Vzhled hašlerky je jako malého ptačího vajíčka, které se však pomalu rozpouští na jazyku.
Bolest zubů je jako noční můra.
Jeho chůze zní jako krok slona v pralese.
Přivonět si k benzínu je jako dotýkat se kvasící močky.
Díky, Jitko, za skvělé vyplňování úkolů kurzu Základy tvůrčího psaní. „Podzimní vítr zní jako flétna boha Pana.“ se mi moc líbí.
Cvičení – klišé
– Ranní slunce chutná jako … 100 % pomerančový džus. Má dost podobnou barvu, je sladké, ale na konci v krku hořkne, jak vám do očí zasvítí první paprsky a polije vás nepříjemné horko.
– Její hlas voní jako …kopka hnoje, je nepříjemný a nohy vám dobře radí, abyste zmizeli dřív, než se začne zase rozčilovat.
– Ta hudba zněla těžce jako … nedopsaná rovnice matiky na tabuli, kterou máte za úkol doma vyřešit.
– Černá barva chutná jako … pendrek než se ochutí. Je hořký a pachuť lékořice je v krku cítit ještě dlouho po té, co ho sníte. Asi stejně dlouho, jako se perou skvrny od černé barvy.
– Noční bouřka je hořká jako … grapefruit. Všichni o ní mluví romanticky, ale pak ji ochutnáš a jen se ti hořkostí kroutí obličej.
– Podzimní vítr zní jako … senilní důchodce v MHD, který si nechal inhalátor doma.
– Vzhled hašlerky je jako …lomený výraz. Nezapamatovatelný a dle mého skromného názoru ani nestojí za povšimnutí.
– Bolest zubů je jako … hřebík v hlavě. Dokud ho nevytáhnu, nepřestane to. Pak je tu ale riziko, že to udělám špatně a nadělám víc škody než užitku…kor, když povolím špatný hřebík.
– Jeho chůze zní jako … chodící továrna na gumu pryž, strašně mu vržou boty.
-Přivonět si k benzínu je jako dotýkat se …. dlážděných ulic v USA v 70. letech. Než se tam prý zavedly zákony a omezení na ochranu životního prostředí, byl benzín a nafta cítit všude ve velkých městech.
-Erea
To jsou moc pěkná přirovnání! Gratuluju k výkonu a rovnou přikládám odkaz na další podobná cvičení tvůrčího psaní. :P
Tyyjo Erea… Dost dobrý! ;-)
Nejvtipnější přirovnání, která jsem tady četla.