Naše současné problémy začínají mnohdy už v dětství. Většinou si to ani neuvědomujeme, ale je to tak. Už jako malí jsme slýchávali od rodičů, přibuzných, učitelů a známých, jací jsou umělci – věčně opilí, chudí, bez trvalého bydliště, berou drogy a nedokážou si udržet manželství déle než jeden rok. Je to ale pravda?

Vždyť existuje 1.000 + 1 příkladů z historie a součastnosti, že tomu tak není. Např. Thomas Mann vydržel se svojí chotí celý život. Kafka se bál alkoholu jak čert kříže a třeba Paulo Coelho patří mezi nejlépe placené žijící umělce. A to nepočítám hvězdy popové hudby a hollywoodského filmu!

Neříkám, že každý bude mít to štěstí, že dostane několik miliónů za každou svou práci. Ale nebavíme se tady jenom o penězích – v nás samých hraje roli více, mnohdy důležitějších, věcí.

Navrhuji vám jednoduché a krátké cvičení, které vám pomůže lépe se poznat a uvědomit si, co všechno s sebou taháme za negativní prach z minulosti.

Vezměte si tužku a papír a napište do sloupečku pod sebe co nejvíce důvodů, na které si jen vzpomenete, a které se vám vybaví, proč nebýt umělcem, netvořit či nezkoušet rozvinout svoji kreativitu.

Pozor! Nemusíte při tom nutně bažit po profesionální dráze – tvořit se dá i doma a v soukromí (např. maminky mohou po nocích vyšívat, manažeři třeba rádi odpočívají formou focení přírody, vytížený šéfkuř může po práci unikat pomocí malování do snové reality atd.)

Co všechno se tam může objevit (toto jsou pouze příklady):

  1. Jsem příliš starý/á na nějaké takové blbosti
  2. Opustí mě známí
  3. Zblázním se z toho
  4. Začnu pít a brát drogy
  5. Neumím psát, natož abych znal/a pravopis a stylistiku (”Co to kurňa vůbec je?!”)
  6. Nezasloužím si to
  7. Musím věnovat víc času rodině, ne sobě
  8. Budu sám/a
  9. Budou mi závidět
  10. Nemám na to, abych byl/a dost dobrý/á
  11. Je to risk, který se nevyplatí
  12. Můj čas se dá vyplnit i jinak, například prací či televizí
  13. Nemám talent a navíc – umělcem se člověk rodí, a to já nejsem
  14. Bude ze mě promiskuitní bohém
  15. Atd. atd. atd.

Dejte si s tím trochu práce a několikrát si váš seznam pročtěte. Vidíte to? Je toho hodně, co?

Day 334/365 - Patience

Nyní si udělejte druhý sloupeček a všechny negace obraťte v pozitivní vyjádření – například větu “Jsem už dost starý/á.” převeďte na “Nikdy není pozdě začít!” apod. Zde je jen několik ukázek, které by se vám v novém sloupečku měly objevit:

  1. Teď je ta nejlepší chvíle začít pracovat na sobě
  2. Zasloužím si myslet na své zájmy a potřeby
  3. Mám právo být bohatý/á a úspěšný/á
  4. Okolí bude nadšené mou prací
  5. Vím, že to dokáži!
  6. Můj vztah s partnerem (rodinou) se tím jenom posílí
  7. Talent je důležitý stejně, jako pilná práce
  8. Mám potřebné nadání
  9. Zvládnu to!
  10. Mám své životní hodnoty, které si dokáži udržet
  11. Mohu být bohatým umělcem
  12. Pravopis a sloh jsou jenom pojmy – mám na to napsat úspěšný román
  13. Atd. apod.

Je to lepší? Myslím si, že ano. Opět si nový seznam několikrát přečtěte a oba sloupečky navzájem porovnejte.

Změnilo se ve vás něco? Máte chuť tvořit? Objevili jste něco, co ve vás bylo zbytečné, nebo vám bránilo ve vaší tvorbě? Ještě trochu nad tím přemýšlejte.

Seznam si dobře schovejte, občas na něj ve chvilce volna mrkněte, případně ho aktualizujte. Nebo můžete pomalu škrtat bloky, kterých se postupně zbavujete. Půjde to, věřte si!

Dodatek

Ještě si ze seznamu můžete vybrat 3 nejzávažnější pozitivní výroky, které se vás opravdu hodně dotýkají. Nalepte si je na nějaké viditelné místo (např. zrcadlo v koupelně, na záchod či do kanceláře) a kdykoliv o ně okem zavadíte, přečtěte si je. Říká se tomu afirmace a pomáhá to lidem pozitivněji myslet. Z vlastní zkušenosti mohu říci, že to opravdu funguje. Osobně jsem to shledal jako užitečné, když jsem maturoval. V maturitním ročníku jsem si totiž odletěl na dlouho do Afriky a celé jedno pololetí jsem prostě chyběl. Měl jsem z ní obrovský strach, a tak jsem si všude po bytě nalepil lístečky, kde bylo napsáno: “Zvládneš to!”, “Není se čeho obávat.”, “Odmaturuješ!”. A vyšlo to! Šel jsem tam klidný a všechno dopadlo dobře.

Tohle cvičení se vám může hodit i v jiných oblastech. Je to známý fígl, díky kterému se opravdu odbourávají bloky. Ovšem – vyžaduje to velkou dávku sebeupřímnosti (stejně jako téměř všechna cvičení tady). Bez toho totiž na sobě nemůžete pracovat …

Kurzy tvůrčího psaní Reného Nekudy Pojďte si hrát, tvořit a rozvíjet se!
Aktuální nabídka kurzů tvůrčího psaní pro veřejnost »

7 komentářů

  1. Eva Blazkova 29. 9. 2009 – 04:25

    doplnila bych slova o tom co nam rodice rikaly: Stuj nohama na zemi, bud realna, sni dal…

    1. René Nekuda 26. 6. 2012 – 15:11

      Hezky to vaši rodiče říkali. ;)

  2. Tomáš Mihule 6. 10. 2009 – 10:30

    V pubertě máte život před sebou a dokážete snít. Proto vás dospělí tolik nenávidí.

    1. Eva Blazkova 6. 10. 2009 – 15:08

      Je to zvlastni, ale proc dospeli prestavaji snit? Proc se clovek stava usedlejsi a bojit se jit za svym cim vic je starsi, ja vim, ze ma vic zkusenosti, dokaze „lepe“ predvidat, ale podle me se tim hodne okrada. Kdyby si vsichni sli stale za svymi sny – pracovali na sobe a byli porad lepsi a lepsi, vedli by podle me mnohem vic plnohodnotnejsi a spokojenejsi zivot..
      Jak se nestat „dospelim“?

    2. Michal 12. 10. 2009 – 21:32

      Nijak…podle mě nás to dřív nebo později dostihne všechny…=D

    3. René Nekuda 26. 6. 2012 – 15:10

      Určitě se s tím dá nějak pracovat… ;)

Vložit komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *