Velmi často narazíte na články a knihy, které slibují, že z vás udělají mistra (v čemkoli) během 10 nebo 3 dní. Dříve to alespoň bývávalo 30 dnů, teď se doba evidentně rapidně zrychluje …

Dokonce jsem viděl návody, které jsou určeny pouze na několik hodin! Nedivil bych se, kdyby se za dva roky začaly prodávat tituly hlásající Jak zvládnout skok padákem za 10 vteřin.

Okamžité osvojení si dovedností? Ale no tak!

Bohužel je náš svět méně magický (nebo bohudík?). Existuje totiž pouze jedna cesta, jak se stát v něčem opravdu úspěšný:

  1. Zaprvé o dané problematice musíte začít číst a naslouchat lidem, kteří tomu skutečně rozumí.
  2. To nestačí, protože tohle je pouze teoretický základ. Než se vám všechny oborové znalosti pospojují, může to trvat pár měsíců či let.
  3. Ale to taky nestačí – vy se musíte upevnit především v praxi. Připočtěte si tedy další roky navíc.
  4. Jenomže to taky není vše – jakmile budete schopni poučit se z chyb a zároveň se nebudete bát chyby dělat, jste v dané věci velmi dobří. A k mistrovskému titulu vám chybí už jen dalších pár let. Gratuluju! ;)

Podle statistik to obvykle zabere 6 až 10 let, než se člověk stane v něčem opravdu dobrým. Říká se, že 10.000 hodin tvrdé práce z vás teprve udělají mistra. Myslím si, že tato čísla jsou pouze orientační – vždy to záleží na předpokladech konkrétní osoby.

Chcete být úspěšným spisovatelem? Možná vám to zabere pár let, když budete mít božský talent typu Shakespeare či Fitzgerald. Ale většině z nás to bude trvat desetiletí a pořád se budeme mít co učit.

Neexistuje nikdo, jenž je ve svém povolání opravdu úspěšný, který nemá alespoň 6 let praxe – ne designér, ne tesař, ne programátor, ne umělec, ne architekt, ne doktor, ne řidič, ne učitel, ne muzikant, ne (dosaďte si kohokoli).

Chce to touhu a nadšení, ale především hodně trpělivosti a snahy.

Takže tady je ta jediná věc, která 100% funguje:

Nenechte se odradit, pokud s něčím právě začínáte. Užívejte si to, stejně jako spousta dalších lidí v podobné situaci. Jakmile vás vaše práce (projekt, úkol) začne bavit, může se stát, že nad ním rádi strávíte dlouhé hodiny. Večer nebudete chtít jít spát a ráno vyskočíte z postele o půl hodinu dříve, abyste v tom zase mohli pokračovat.

Ano, jedině takto se z vás stane opravdový mistr (v čemkoli) – zamilováním si dané věci a odsunutím ranní stolice na druhé místo. ;)

Najděte v sobě nezkrotnou vášeň. Začněte na tom pracovat a přestaňte o tom pouze číst. A rozhodně si nekupujte knihy typu Jak se naučit XY za YZ hodin/ dní/ minut – tyto knihy vám totiž s úsměvem lžou do očí a zároveň vám strkají ruku do kapsy s peněženkou.

Začněte teď hned a nepřestávejte. Bohužel to je jediná věc, která zaručeně funguje. Ale nakonec mám pro vás dobrou zprávu – každý to zvládne! Jen je otázkou času, jak dlouho mu to potrvá … ;)

Když celý svět křičí: “Vzdej to!”, naděje šeptá: “Zkus to ještě jednou.” – autor neznámý

Každý má talent. Je to jenom otázka hledání, dokud nezjistíte, co to je. – George Lucas

7 komentářů

  1. Chrizofilax 5. 7. 2010 – 12:00

    Myslím, že za takových 10 let si člověk osvojí základy a teprve pak na nich začne stavět. Přesto se člověk učí celý život a pořád se dá naučit něco nového. Kdybychom věděli hned vše, tak by to byla strašná nuda :-)

    Úspěch je hlavně o rutině. Z učení a sebezdokonalování se musí stát zvyk. Jedině tak se člověk donutí nezahálet a něco pro sebe dělat bez výmluv.

    1. René Nekuda 23. 8. 2010 – 14:44

      Souhlas a díky za komentář! ;)

  2. Karel Petráň 20. 10. 2011 – 08:01

    Nechci malovat čerty na zeď, dle mého názoru je rozhodující talent. Pokud nemáte talent na zvolenou činnost, nepomůže vám ani sto tisíc hodin, natož deset tisíc… Prvním úkolem každého z nás je tedy objevit svůj talent. Dál již pak pokračovat podle slov Čechova: Talent je práce na talentu. – Až teď jsem pochopil jeho podstatu. Práce spisovatele je však specifická, a přál bych si, aby se jí věnoval každý – i když nebude Heminqwayem, prostě: rád čtu životopisy mnohdy i obyčejných lidí, a řeknu vám – jsou to fakt někdy kouzelné věci. Prostě – jedinečný život, jedinečný příběh, a přitom obecný – dotkne se nás všech. Proto jsem toho názoru, že každý člověk by měl napsat aspoň svůj životopis, třeba jen na pět či deset stránek. Člověk touží po věčnosti, ve skrytu duše, komu by se ostatně chtělo umírat, ostatně – kdy je vhodný čas opustit tento svět a vydat se “nějakou další pouť”…?! Někdo dostane do vínku jen pár let, někdo desítky, v každém případě by bylo vhodné, aspoň pro své blízké, když nepůjde o opravdu spisovatelské dílko, zapsat se do kroniky života nejen videem, fotografiemi, domem či stromem, o dětech nemluvě, ale i svým psaným slovem. Píšeme, jak myslíme, píšeme, jak cítíme, píšeme svou krví, píšeme duší. To vše v určité energetické podobě ukládáme “do” papíru, pardon – třeba i do písmenek v počítači. Rodí se náš věčný otisk. Nechávám za sebou energii, která může zahřát i naše následovníky.

  3. Stepan Benes 7. 5. 2013 – 09:13

    Díky za hezký článek. V záplavě všech těch zaručených příruček by jeden skoro nakonec podlehl tomu, že to skutečně funguje..:/ Za sebe mohu doporučit krátkou, leč výstižnou knihu “Be so good they can’t ignore you” od Cala Newporta. Dala by se shrnout do jedne vety: Chcete-li do Carnegie Hall, musíte cvičit. V záplavě přiruček “následujte svoji vášeň a ostatní přijde samo” predstavuje poměrně osvěžující kousek.

  4. Zuzana 7. 5. 2013 – 12:59

    Naprosto souhlasím s celým příspěvkem. Člověk se nesmí nechat odradit třeba takovým počátečním neúspěchem a jít si za svým. Cvičení dělá mistra a vše potřebuje čas. Ne každý je rozený génius :)

Vložit komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *