Občas je fajn mít po ruce sadu cvičení, díky které si procvičíte specifickou věc. Dnes se zaměříme na psaní dialogů.
Než vám ale ukážu slibovaných 5 cvičení tvůrčího psaní, dám vám pár tipů, jak psát lepší dialogy – ty jsou uvedeny v samostatném článku Jak napsat dobrý dialog.
5 cvičení na psaní dialogů
- Hlavní postava má každý den stejnou interakci s baristou v místní kavárně. Dnešní ráno ale všechno probíhá jinak. Co se stalo?
- Rodina jede na dlouho očekávanou dovolenou. Nicméně v autě dojde k hádce, kvůli které otec otočí vůz a všichni se tak vrací domů…
- Dva sourozenci spolu nepromluvili již dvacet let. Dnes v noci ovšem jeden z nich zazvoní na dveře toho druhého a chce mu sdělit důležitou zprávu…
- „Přesně kvůli tomu jsem skončil(a) ve vaší ordinaci, pane doktore!“ Pokračujte dle libosti…
- Je to jeho poslední den v práci a on je pěkně naštvaný. Napište jeho rozhovor s manažerem, kdy má příležitost vyříkat si s ním naprosto cokoliv, protože mu už nic nehrozí.
Které zadání vás nejvíce zaujalo? Máte rádi psaní dialogů? Podělte se o své výtvory a názory dole v komentářích – moc rád si je přečtu!
Poznámka na konec: Více originálních cvičení tvůrčího psaní najdete zde.
5tičlenná rodina se třemi odrostlými dětmi vyráží na společný wellness víkend, který dostala maminka k narozeninám od tatínka a moc si přála ho strávit s celou rodinou. Nastupují do auta.
“Hněte s sebou. Máme rezervovanou vířivku na 14.30” souká se otec do auta. “Tady snad seděl nějakej trpaslík ne! Takhle nemůžu řídit” Snaží se odsunout sedadlo, aby se dostal k volantu. “Nemůžeš mi sakra pomoct s tím sedadlem Kryštofe?”
“To bude těžký tati, nevejdou se mi sem pak nohy”
“Nekecej, vždycky ses tam v pohodě vešel, sakra.”
“Jo, To jsem ale neměl metr vosumdesát a seděl jsem v dětský sedačce.”
“Tak si sedni za maminku, tam je víc místa”.
“Ale za maminkou sedím já, už jsem si tam dal Nintendo.”
“Tak si ho přendáš Štěpáne. Seš nejmladší, tak se přizpůsobíš” práskne dveřmi od auta a naštvaně stahuje okénko.
“Kde ste ženský? Jedéém. Kateřino, kde se furt couráš? Nazuj si ty boty pořádně, dyť je úplně sešmajdáš, víš kolik stály?”
“Nemůžu, mám nalakovaný nehty”
“Co? Teď? Seš normální? Když vodjíždíme?” padne hlavou na volant až to zatroubí.
“Jo a mezi těma debílkama sedět fakt nebudu!!!! Štěpáne pohni se! Dělej! Sedni si doprostředka!” Strká do něj zadkem a ruce má nad hlavou, aby si nepoškodila nehty.
“Tati pomóc, najíždí na mne buldozér” drží se přední opěrky, ale je vytlačen zadnicí své sedmnáctileté sestry.
“To není féééér.” Propuká v usedavý pláč. “Já vás všechny nenávidím”
“Štěpánku, prosím tě, zůstaň už v prostředku, koupím ti druhý díl Zeldy na to tvoje Nintendo, ale teď už vážně musíme jet!” Cedí mezi zuby, aniž by zvedl hlavu z volantu. Vzadu je ticho. Rychle vyjíždí ze vrat a míří na státovku z města.
“Ale já bych chtěl radši Tanky online než tu blbou Zeldu” ozývá se zezadu.
“Jenže to ti maminka nedovolí” pronáší výchovně a pohlédne vedle sebe. Je tam jen prázdné sedadlo, v tu chvíli mu zvoní mobil.
“Vy jste jeli pro benzín miláčkové?”
“No, jojo, jasně, pro benzín” brzdí a zastavuje auto u krajnice. “Za chvíli jsme zpátky, Danuško.” nervózně otáčí auto. “Jestli ceknete?” procedí mezi zuby.
Vzadu je ticho, sourozenci po sobě spiklenecky pokukují pak se Kryštof odhodlá. “Tak to vypadá, že já si dnes večer dám dvojitej hamburger, co, tati?”
“A já bych nutně potřebovala tu sušičku na nehty, že jo?” přidává se sestra.
“Jupííí, Tanky online budóóóu.”
Je to živé a hezky to plyne. Dobrá práce! ;)