Víte, jaký jste typ autora? Tušíte, jaký je váš přirozený talent pro psaní? Jak funguje vaše vlastní tvorba? Projděte si zdejší krátký test a on vám trochu napoví, kam vás vaše múza táhne…
U každé otázky vyberte vždy jednu odpověď a zaznamenejte si její písmenko (A, B, C nebo D).
Test: Jaký jste typ autora?
Proč píšete?
- Chci inspirovat ostatní lidi. (A)
- Chci se živit psaním. (B)
- Chci vyprávět zajímavé příběhy. (C)
- Chci být slavný(á). (D)
Co si nejvíce na psaní užíváte?
- Pasáže, které dokáží lidem změnit život. (A)
- Pasáže, které odhalují pravdu. (D)
- Poutavé scény, které dokáží zaujmout. (C)
- Cílení na čtenáře. (B)
Proč by čtenáři měli chtít číst vaše texty?
- Protože pro ně máte důležité sdělení. (D)
- Protože jste dobrý vypravěč příběhů. (C)
- Protože v nich umíte vyvolat pestrou škálu emocí. (B)
- Protože je umíte inspirovat a motivovat. (A)
Jak byste popsali svůj tvůrčí proces?
- Jdu tam, kam mě žene má inspirace. (C)
- Mám nápad, který se snažím rozpracovat do jednotlivých kroků a podbodů. (B)
- Začínám průzkumem a sháněním materiálů k danému tématu. (A)
- Něco mě napadne a pak si začnu dělat poznámky… (D)
Jak byste popsali svůj styl psaní?
- Je stručný a jasný. (A)
- Je velmi poetický. (C)
- Přizpůsobivý tématu. (D)
- Používám psychologické, spisovatelské či marketingové fígle; snažím se čtenáře cíleně zaujmout a udržovat jeho pozornost. (B)
V čem jste nejlepší?
- V přirozeném vyprávění příběhů. (C)
- Ve vytváření funkčních postav a jasné kompozice děje příběhu. (D)
- V psaní dobře strukturovaných textů. (A)
- V cílení na čtenáře a uspokojení určité skupiny čtenářů. (B)
Kým byste byli nejraději?
- Uznávaným autorem motivační knihy. (A)
- Oceňovaným romanopiscem. (D)
- Autorem bestselleru. (B)
- Oblíbeným autorem knih z vašeho oblíbeného žánru (např. fantazy či detektivky). (C)
Nyní si spočítejte všechna písmenka ze svých odpovědí a vyhodnocení testu (svůj typ autora) najdete za následujícím obrázkem…
Vyhodnocení testu: 4 typy autorů
Podle nejčastěji zastoupeného písmena z vašich odpovědí můžete zjistit, do které z těchto čtyř spisovatelských skupin pravděpodobně patříte.
Nejvíce A: Váš přirozený talent by mělo být psaní inspirativních a motivačních knih. Můžete začít třeba tím, že o tématu, které vás zajímá, napíšete pár článků (tím i zjistíte, zdali vám to jde a jsou-li vaše myšlenky ostatním srozumitelné). Později je můžete použít třeba jako hlavní kostru pro svoji vlastní knihu. Zásadní otázka tedy zní: Už jste někdy napsali novinový nebo blogový příspěvek na dané téma?
Nejvíce B: Váš přirozený talent vás táhne k psaní knižních bestsellerů. To znamená, že byste se měli vyznat v současném masovém čtenářstvu a měli byste dokonale ovládat spisovatelské řemeslo a jeho hlavní zákonitosti. To je totiž stěžejní věc pro psaní dobře prodávaných knih. Myslíte při psaní na tzv. „cílového čtenáře“?
Nejvíce C: Jste dobří ve vypravování příběhů. Pravděpodobně máte notnou dávku talentu, dobrou představivost a pozorovací talent. Pokud to se psaním myslíte vážně, tak přišel čas rozvíjet své schopnosti a posunout se od intuitivního psaní k tomu vědomému (profesionálnímu, chcete-li). Už jste někdy napsali povídku, které jste se po dopsaní věnovali v tzv. „revizích“?
Nejvíce D: Toužíte po slávě a uznání. Na tom není nic špatného, ale tento přístup má spoustu úskalí. Důležité je udržovat si motivaci a mít tzv. „něco odžito“. Měli byste pečovat o svůj rozhled, vést si spisovatelský zápisníček, dokonale ovládat spisovatelské řemeslo a sledovat současné literární dění. Vybavíte si, který(á) autor(ka) dostal(a) minulý rok Magnesii Literu za Knihu roku?
Jaký typ autora vám vyšel? Sedí výsledek tohoto informativního testu pro vaše vlastní spisovatelství? Uvědomili jste si o sobě něco nového?
Tak za A a sedí to. Je to přesně to co bych chtěla psát.
Super, to mám radost :)
Tvůrčí půlmaraton: 8 km
Test: Jaký jste typ autora?
****************************************************************
Velký oříšek pro mě.
Před první knihou: 4 x A
Před druhou knihou: 5 x A
V kurzu při úkolech: 6 x C
****************************************************************
dávám ukázku z druhé knihy, jen takové blábolení s radostí ze psaní:
Apollón.
Seděl za stolem, seděl na židli rozkročen, ruku měl pyšně v bok. Očkem sledoval na tajňačku svoji krásnou ženu. Nechtěl, aby někdo věděl, jak moc ji miluje, jak moc je krásná, jak moc si toho váží, že ji má. Seděl jako Apollon a vypadal jako on. Krásný opálený svalnatý chlap s tmavýma očima. Ta láska mu koukala snad zadním okem na týlu.
A já to plně chápala. Nedivila se tomu. Záviděla jsem?
Ne.
Mám.
Budu muset ostříhat jeho dlouhé šedivé vlasy, ale neostříhám jeho duši. Budu jeho staré tělo milovat. Je moje i s jeho duší. On to asi neví. Myslím.
Možná?
Snad?
Říká se, že láska hory přenáší, že jeden miluje víc.
Miluji já víc?
Miluje mě víc?
Nevím.
Milujeme oba víc?
Je noc, venku prší, ráno svítí slunce, kvete kobaltový krokus. Jaro přichází. Léto bude. Sychravý podzim nastane.
Mně to nevadí.
Mně to vůbec nevadí.
Jednou si budeme papírovou, ale pevnou, láskou utírat zadek.
I to je láska.
Ani to mi nevadí.
L.W.
***************************************************
Valibuk.
Diamandy nám chtěl udělat radost. o jeho posvátné sieste, vletěl do moře, aby vylovil mušle. Mušle chutnaly mořem.
K jeho starší sestře jsme chodili každý večer. Byla už malá drobná stařenka, ale stále usměvavá. Vařila tu nejlepší řeckou kávu, a balila vinné listy, o kterých věděla, že nám chutnají.
Jednou jsem s ní tancovala v kole. Stěžovala si, že s ní žádný chlap nechce tancovat, protože by ho utancovala. Já jsem byla zadýchaná. Pořád říkala:
“ Já neměla dvacet let chlapa, nikdo mě nechce.”
Když nám žehnala, před zpáteční cestou do Čech, udělala na našem čele svěcenou vodou křížek, pevně a vážně se nám dívala do očí. My jsme domů jeli kolem starodávné kaple, kde jsme zapálili svíčku. To jsme dělali i po příjezdu a spávali jsme v obytňáku na parkovišti před kaplí.
Myslela jsem si, že řecké křtiny jsou podobné těm, co u nás. Dimitra nás zvala na společné večeře u nich doma. Já jsem ji řekla:
“Prosím tě, vždyť je vás jak zrnek máku, a ještě budeš vařit nám”
Odpověděla: “ To je jedno, musíte přijít, ty dva talíře navíc, mě nepoloží.”
Pozvala nás na křtiny se slovy: “Sejdeme se před novým kostelem, před velkými mramorovými schody.”
Řekla jsem jí, že máme jenom trička a kraťasy. Odpověděla:
“Musíte přijít i v kraťasech a basta.”
Jedna z pěti dcer byla Apollonova krásná žena. Znali jsme všechny dcery i jejich děti, ale nikdy jsme nebyli v Řecku, když byly křtiny. Teď se mělo křtít miminko dcery Zoi, která bydlela daleko, a my jsme to mimino ještě neviděli.
V obchodě jsme koupili malou krásnou soupravu pro miminko, jak bylo zvykem.
Přijeli jsme před kostel a tam na velkém prostranství před schody stálo mraky lidí. Dámy v dlouhých šatech a pánové v oblecích.
Schovávali jsme se za ty davy, abychom ukryli naše kraťasy.
Měl začít obřad a Apollónova žena šla jako první po schodech a ostatní ještě stáli na prostranství v družném hovoru.
Upadla ze schodů a plácla sebou na prostranství. V tu chvíli přestali i zpívat ptáci. Nastalo hrobové ticho. Všichni zkoprněli. Nikdo hrůzou neudělal ani pohyb. Kapitán rozhrnul davy a běžel v kraťasech a zvedl ženu Apollóna na nohy. Ten stál jako opařený v jednom hloučku lidí.
Na obřadu jsme se zakrytými rameny stáli úplně vzadu.
Přinesli miminko. Já jsem ztuhla. Zírala jsem na to mimino a nevěřila jsem vlastním očím. To nebylo miminko, to byl valibuk natažený do metru. A já jsem v ruce žmoulala malou dárkovou taštičku.
V restauraci nás posadili v kraťasech na čestná místa. Dimitra mi řekla:
“ Nic nevyměňuj, u nás se pořád rodí, a holky si to vyčenžují.
Když bylo před křtinami, kapitán řekl Apollonovi: “ Já tam nepůjdu, nemám ani tepláky natož šaty.” Apollon se na kapitána podíval, bacil ho do zad a řekl:
“ To tedy půjdeš, jdi třeba nahatý, je mi jedno v čem. Jsi naše familie, patříš k nám, jako prdel na hrnec. Jsme rodina.”
*************************************************
A tohle je úkol Postavy.
Tatami.
Říkám potichu: “Slyšíš mě.” Opakuji: “Tatami, slyšíš?” Koukám na její záda, zvýším hlas: “Co se děje?” Mlčí a ani se neotočí, dívala se přes sklo okna ven na velký zelený strom.
Přitlačím důraz v hlase: “ Tatami, sakra, co je s tebou!”
Pomalu se otočila, její oči byly vlhké, nemluvila. Zeptala jsem se: “Dáme si kafe?” Přikývla a zase se otočila k oknu, strom neviděla, ale slyšela šustění listů, pamatovala si kůru stromu. Teplo přicházelo z venku. Do šumění kávovaru bylo slyšet její těžký dech. Pořád zírala z okna ven a zastřeným hlasem řekla: “Já už to nedám.” Zeptala jsem se: “Co?”, a do hrnku jsem přidala cukr. Pokračovala a hlas se jí třásl: “Jsem na dně.” Vykřikla jsem: “Cože?” Zamíchala jsem oba hrnky jednou lžičkou.
“Nerozumím, proč na dně ? Na stole je kafe.” Otočila se a došla ke stolu. Usilovně míchala už zamíchanou kávu, zvedla oběma dlaněmi hrnek. Opakuju: ”Proč jsi na dně, jsi nemocná, co se stalo, nemáš prachy, nerozumím? Takřka neslyšným hlase ze sebe vypravila. ”Někdo volal.” Srkla si horkého kafe a řekla: “Někdo vyhrožuje nadaci.” Nechápala jsem: “Proč nadaci?” Strhaným hlasem odpověděla: “Že bereme dotace, jsme vykradači státu, že jsme příživníci.”
Já na to: “To je nesmysl.” Odpověděla: “Já vím, ale vyhrožuje a já se bojím, co provede. Nejhorší na tom je, že vím, kdo to je.
Pamatuješ na škole Fridricha, pořád se chtěl kamarádit. Před měsícem přišel do nadace, že hledá práci. Já jsem ho odmítla, už tenkrát nestál za nic. Ale nechal na sebe jiný kontakt, než mám uložený v telefonu, když jsme se potkali na srazu ročníku.
Ten hlas v telefonu byl změněný, ale to číslo mi něco říkalo. Tak jsem prohledala dneska stůl v kanceláři nadace a to číslo jsem našla. Nemůžu mu to dokázat, řekne, že to číslo není jeho.”
Zvedla jsem se od stolu zlostí se slovy: “To chce relax, jdeme si dát do těla, jako na škole, vyčistíme si hlavu.” Podala jsem ji kabát a ona ze stojanu vyndala bílou hůl.
Na tatami se odjakživa cítila jako doma. Nebyla to pro ni žíněnka, byl to pro ni nejlepší učitel, stejný jako pro nás ostatní judisty. Stala se legendou. Na mistrovském pásku měla nápis Tatami. Na zápasy chodila s ohmataným modrým plyšovým králíkem z dětství, ale nebyla už to pro ni hračka. Byla rychlá, mrštná, dynamická, sportovní talent. S přehledem porážela vyšší váhy. Před olympiádou přišla o zrak. Nevzdala to. Věděla, že tatami není jenom žíněnka, ale její kompas. Učitel který říká, když na mě dopadneš, jsem tvrdá, ale naučím tě pokoře. Když se ze mě postavíš na nohy, naučím tě síle. Bylo pro ni tvrdé smířit se s bolestí. Trvalo to dlouho, když se doma ve Vrapicích léčila. Seděla na zahradě domu a sbírala sílu. Zapřela se, přestože lékaři nedávali naději. Nebyl to konec její kariéry, když zůstala bez zraku. Našla šestý smysl. Založila nadaci a teď učí děti, aby se uměly bránit. Učí je, že když spadnou, neznamená to prohrát, Učí je tam, kde se narodila. Učí ty, co zrak nemají i mají.
Učí je žít s hendikepem i bez něj, pevně stát na nohou a nebát se. Učí je, že hlavní je žít, a ne přežívat. To si pořád říká každé ráno. Proto založila nadaci. Jsou to její děti, přestože má dvě vlastní. Pořád je drobná, malé výšky, lehká váha, ale pořád na to má. Pořád zápasí, jen teď má na bílém rukávu červené kolečko. Proto se dnes tolik bála o nadaci, o ty své děti.
Zase mě položila k zemi, tak jako dřív při zápasech. Já viděla, ona ne.
Dnes po zápase, rukou hladila drsný povrch tatami, myslela na slepé děti, které učí padat. Najednou se narovnala a měla úplně jiný výraz v očích, které neviděly, ale jiskřily. Zase to byla ta stará Tatami. Zase byla tou bojovnicí, kterou celý život znám.
Pohladila jsem ji po rukách a řekla jsem: “Vítej doma Tatami.” Nelétají ti blesky z očí, ale přesto vidíš. My tě v tom nenecháme. Nejsi na to sama. Pomůžeme ti ochránit nadaci. Postavíme se tomu hajzlovi, ohlídáme naše děti. A až jednou ubudou síly, stejně budeme pomáhat, jen trochu jinak. Třeba založíme Tatami pro seniory, Tatami pro zítřek, Tatami pro cokoliv. Ta tatami na zemi nám to řekne, poradí. Možná, že spolu založíme Tatami na Zemi, aby se celá Země uměla bránit, stát se bojovníkem.
Dnes se tvoje nadace jmenuje “Tatami bez hranic.” Zítra možná založíme Tatami naděje.
A až jednou přijde čas, stejně budeme stát na Zemi, jen trochu jinak.
Tatami bojovnice, kterou známe tak dobře. Ta legenda Tatami, která stojí na tatami a ukloní se se sepnutými dlaněmi v úctě.
Nepotřebuje oči, ruce cítí pohyb soupeře. Jen na rukávu má červený kruh.
Ta Tatami.
***********************************************
Za mě: Po kurzu vidím posun. Za úkoly milý René děkuji. Nejsem si jistá, jestli jsem se zlepšila, ale cítím to tak.
Zdravím, taky mi vyšlo C s tím, že B a D měla po jednom bodu. Ale musím říct, že na některé otázky jsem si taky říkala, že vůbec nevím, že ke mně nesedí nic, a vybírala jsem to, co “nejmíň nesedělo” :). Ale bylo to zajímavé, takových testíků bych klidně uvítala více…
Každopádně jsem chtěla taky vyjádřit, jak je super, že nám takhle pomáháte a že zvládáte dost rychle reagovat na všechny ty komentáře… nevím, kdy spáváte :)
Díky moc, snažím se neustále vymýšlet nové a nové věci, takže se tu v budoucnu třeba nějaký nový test objeví. Hezký den přeju a moc zdravím!
Pane Nekudo, moc děkuji za možnost se rozvíjet a posouvat své hranice ve psaní. Výsledek C mě potěšil a jsem s ním opravdu spokojená.
To mě moc těší – držím palce při plnění dalších úkolů tvůrčího psaní! ;)
Vyšlo mi C.
Což mě těší, i když plně nevěřím té “notné dávce talentu”, jsem k sobě spíš kritická a ačkoli už jsem sama pro sebe pár sešitů popsala, tak si nejsem zcela jistá, jestli z toho bude někdy něco víc, než rozptýlení a zábavný koníček. Většinou funguju na principu, že toho rozepíšu spoustu a k máločemu se vrátím a skutečně dokončím, takže k nějakým “revizím” se v naprosté většině případů nikdy nedostanu. :)
V tomto případě doporučuju si přečíst následující článek. Díky a moc zdravím!
Děkuji moc, četla jsem právě včera a mám pocit, že by mi to i mohlo pomoci :).
Super – držím tedy palce! ;)
C je správně…
Sedí to na mě naprosto perfektně. Miluji práci s fantazií a tvoření postav, či určování jejich osudů a dějových linií.
Revize jsou těžké. Někdy díky nim musím překopávat opravdu hodně textu, aby byl lépe pochopitelný. Protože ouha – co bylo v hlavě, se jaksi neobjevilo na “papíře” – a to zjistím až během revizí.
Jednu takovou mám právě před sebou, a bude to velká výzva. Počítám s tím, že si to vezme kus času, protože text má asi 230 NS ;)
Ale těším se na to. Při psaní poslední kapitoly a epilogu jsem byla opravdu nešťastná, nechtěla jsem příběh a hrdiny opustit, opravdu jsem si jej zamilovala a postavy také… beru to tak, že i během oprav můžu být uvnitř děje a tahat za nitky ;)
Krásný den,
tedy na některé otázky jsem se styděla odpovědět, protože takovou víru ve své texty nemám, abych dokázala říct, co mi nejlépe jde a v čem jsem nejlepší. Nakonec mi tedy vyšlo s drtivou převahou C. Po jednom bodě dostalo B a D, A nedostalo ani jediný bod :)… A zda výsledek sedí, tak to bych řekla, že je ještě brzy rozhodnout. Možná za rok, za dva, až napíšu tucty textů a dokončím jeden kurz (nebo dva) :))
Držím palce a fandím!
Děkuji :)
Nejvíc C, i to tak cítím.
Ano pracuji na tom přesunutí od intuitivního k profesionálnímu psaní a to neustálou účastí na vašich kurzech, cvičeních, čtením, zdokonalováním..
Držím palce!
Nejvíc A a sedí to.
a=2
b,d=1
c=3
Píši hlavně poezii, a živím se psaním článků, takže myslím, že na zaškatulkování celkem sedí.
A = 1
B = 1
C = 4
D = 1
Takže nejvíc C…
Jsem Céčko. S ” notnou dávkou talentu ” počkám, až si pan Nekuda něco mého přečte. Zatím ” špetka”, co mě přinutila běžet půlmaraton. Mám ráda překvapení (dobrá ). Největším při běhu je, že nemožné je možné. Organizátorovi, běžícímu maraton s cílem v nedohlednu děkuji a přeji hodně, hodně sil a ještě větší výdrž.
C :)
4xC, 2xA, 1xD – tak asi vypravěčka příběhů, jako ostatně většina běžců :)
Největším problémem je editace už vzniklého textu, uff!
A-čko, ako krvná skupina môjho manžela:)
Spomínam na situáciu spred mnohých rokov, keď som si dávala zisťovať krvnú skupinu a prišla som domov s výsledkom. “No ako? Dúfam, že si A-čko, ako ja!”, zisťoval manžel. Zamračila som sa trochu: “No, ja som B-čko”. Manžel ma s úsmevom objal: “To nič, aj tak ťa ľúbim, hlavne, že nie si nula:D”
A takto ma takmer denne rozosmieva už vyše 30 rokov.
Ďakujem za test, ktorý ma primäl k zamysleniu a privial túto spomienku:)
Tak vlastně docela očekávatelně C. Je pravda, že když se pokouším plánovat nebo nějak strukturovat, tak mě to prostě brzdí. Teď když operuji s nějakými napsanými texty pro vlastní svět. Tak si to prvně musím načíst a pak třeba další den psát. Hned po tom to prostě nejde
Mám dvě polohy. Když píšu odborné texty, je to skoro čisté áčko. Když píšu pro radost, je to jasné C. Vcelku očekávatelný výsledek, ale potěšil :-)
Mám to podobne:) Podľ dátumu ste už asi v cieli tohto polmaratónu, tak držím palce nech sa vám darí aj ďalších tvorivých počinoch!
Jsem C.
Dost to na mě sedí, jsem prostě storkařka… Což je sice hezké, ale ze storky román neudělám. :-)
Jsem typ C. 😁
Také jsem typ C. Tohle mě hodně zaujalo. Zajímalo by mě, jestli je tu někde i nějaký další test. Musím to omrknout:)
Typ C – sedí to až moc… děkuji za pomoc :)
Rádo se stalo – držím palce! ;)
Na rozhraní C a D. Myslím, že to odpovídá. Škoda jen, že jsem to nevěděla dříve. Můj věk už mi asi nedovolí se opravdově rozběhnout.
Jestli vám je už přes 100, tak asi opravdu máte nejvyšší čas začít. V ostatních případech je právě teď ta nejlepší chvíle!
C :)
což naprosto odpovídá. Přiznám se, že jsem dřív psala stylem “zahradníka”. Teď jsem se pustila do revize jednoho příběhu a je to teda mazec :D přijde mi snazší příběh napsat, než ho pak upravit. Ale stojí to za to.
Vyšlo mi C. Jak lichotivé :)
Vyšlo mi C a jsem z výsledkem naprosto spokojená. Revize si užívám a těší mě zavádět změny a postřehy, miluju rozporuplné reakce na postavy, kterým se také v revizích věnuju. Dřív jsem psala víc intuitivně než teď, revize mi nic neříkaly a nevyužívala jsem ani bety. Ale právě na to se teď zaměřuju a jsem ráda, že mi to samé vyšlo i v testu, protože vím, že jdu správným směrem. :)
Jasné C, což docela sedí. Tak teď to chce s tím něco udělat.
C :) Ale obcas je tezke hodnotit sama sebe,
Mně vyšlo D, ale za mě více sedí C.
Vyšlo mi C, což asi z výběru možnosti sedí nejvíce. U některých otázek, bych volila však možná ještě jinou odpověď, kdyby byla k dispozici. :)
Jasné Áčko – sedí a rezonuje :-)
Hned v závěsu bylo Béčko. U toho se dost kroutím. Nemám touhu napsat Bestseller, natož, abych se vyznala v současném masovém čtenářstu či dokonce dokonale ovládala spisovatelské řemeslo a jeho hlavní zákonitosti. Ale vyšlo mi to asi proto, že když už něco napíšu, vidím, že to vyvolá hodně emocí a reakcí. Spousta lidí často říká, že umím skvěle popsat to, co oni vůbec nedokážou. Ale je to jen proto, že popisuji ty své vnitřní pochody a holt vím, že nejsem jediná, kdo to cítí podobně. Takže tady se spíše řadím do role “Tlumočníka”.
Tento půlmaraton dělám kvůli sobě. Je to způsob odkrýt své vnitřní pochody a zároveň zvědavost, co mě bude těch 21 dní čekat, zda to vydržím. Pozorovat, kdy se mi nechce, kdy se těším, kdy tomu věnuji více času, kdy to odfláknu…..spíš pozoruji svou motivaci.
Velký bonus je to sdílet tady v komunitě a občas dostat od někoho reakci, to je hodně milé. Nacházím i čas číst příspěvky dalších běžců.
Moc děkuji za tuto komunitu.
Vyšlo mi nejvíc C, děkuji za test. Myslím, že to sedí. Jen se v tom pořádně pocvičit – to mi připomnělo hlášku z Harryho Pottera.
Kombinace B a C. Řekla bych, že docela sedí ;)
Díky za zajímavý kvíz
Děkuji za test vyšlo B :)
2xB, 5xC… myslím, že to celkom sedí.
Zaujal ma odkaz na originálny spisovateľský test… ale až po skončení tohto maratónu… aby som si na to mohla naozaj vyhradiť čas bez stresu :o)
Takže – žádné A :-(
B,B
DD
CCC – tady asi by mohla být moje parketa :-)
Ale asi mne nepřekvapuje to rovnoměrné rozdělení… není to první test v životě, kde jsem vyšla jako Univerzál :-) :-)
A.
Ja by som si pri niektorých otázkach zvolila aj viac možností :) najviac na mňa asi sedí C. K písaniu som vždy inklinovala, myslím, že mám dobré nápady a baví ma rozprávať zaujímavé príbehy. Pracujem ako psychologička a moja práca s ľuďmi je často veľmi dobrodružná. Páčilo by sa mi napísať niečo na štýl Irvina Yaloma, no zatiaľ som sa neodvážila. Hovorím si, že by to bolo málo originálne, alebo že mi chýba vyznať sa v remesle, aby to moje písanie malo dynamiku, spád a bolo pútavé. Dobré nápady mať nestačí. Je najvyšší čas začať s tým niečo robiť… Teraz, popri materskej, som rada, že sa mi podarí pre seba vyhradiť aspoň tieto dvadsaťminútovky.
Ďakujem, že toho môžem byť súčasťou :)
Ne úplně čisté, ale C :)
C,C,C,C,C,C,D…vypravěč :-)
Mám půl napůl A a C a vůči inspirativním knihám mám poslední dobou trochu averzi, takže beru C a povyprávím příběhy. Moje hlavní zaměstnání je editor, takže revize dělám horem dolem, pro ostatní i pro sebe :)
Mě vyšla kombinace mezi B a D víceméně půl na půl. Takže očividně chci prodávat bestsellery a dostávat za ně ceny. :D Cíle jsou vysoké.
Něco mezi C a B :)
3x A
3x C
1x D
O tom, že chcem rozprávať príbehy, to áno. Ale akoby som ich mohla inšpirovať? Zrovna ja? Inak ďakujem, potvrdilo sa mi tušenie, že by som mohla začať s vlastným blogom. Len o čom budem písať?
Stoprocentní A, trochu mě to překvapilo, ale vlastně to sedí .
Jasné “C” 😁
Jsem většinový C-čkař. Nicméně nevím, co je revize :-). Jsem úplně na začátku. Ačkoliv vlastně nevím. Začala jsem v zimě psát knížku, byla jsem toho tématu plná, muselo to ven. Mám kolem 35 tis.slov. Moc mě to bavilo a zároveň jsem cítila ty handicapy, že neznám řemeslo, že to nemá šťávu, že nevím, co a jak. Tak jsem šla na kurz víkendový, do Prahy k Daně E. Pak jsem se zasekla, protože nevím, jak to celé předělat. Hodně popisu, málo akce a dialogů. Ale nevadí. Teď jsem tady. Baví mě to a vím, že se nějak posunu. Takže si dávám na čas.
Mám radost, že tolik lidí baví psát. v době AI, kdy by to mohla psát za nás..
René, díky za ten test. Užitečný!
Rádo se stalo – díky a držím palce! ;)
Já mám zase opačný problém. Nedělá mi problém akce a dialogy ale neumím popisovat, u popisů fakt trpím.
Jsem typ D říznutý céčkem. U obou sedí ty pros i cons.
Já dala pětkrát C a dvakrát D. Myslím, že to sedí. Jsem “áčkový” typ. Dostanu nápad a jedu, jsem dobrá ve vymýšlení za pochodu a díky tomu, že často překvapím sama sebe, mě psaní baví. Nedělám si plány, protože pak ty příběhy nikdy nenapíšu, protože mě to nebaví. Ztratí to pro mě kouzlo, když je to “až moc promyšlené”, když to tak řeknu.
Na revizích se snažím pracovat, ale ne vždycky je dělám tak pořádně, jak bych měla… Stále jsem ve fázi, že u jednoho příběhu vydržím tak deset kapitol, mám kratší příběhy, víc dám spíš výjimečně. Ale třeba mě jednou napadne něco tak velkého, že vydržím i déle, kdoví.
A to mě na tom baví. Sama často nevím, co si na mě moje hlava a moje postavy připraví příště… :-)
Hodně krát mi vyšlo B a D… musím uznat že na mě sedí obojí, i když se více přikláníme k možnosti B
Díky za vyplnění testu!
Děkuji za test, vypadlo mi 6x D, no mám toho hodně odžito, teĎ to jen zdokonalit a sdělit. Moc děkuju
Taky díky a držím palce!
Vyšlo mi C a je to přesně tak. Chtěla bych se pustit do autobiografie, ale nevím, jak začít. Jinak děkuji!!!
Skvělá práce. Jinak pokud se přihlásíte do svého účtu tady na RenéNEKUDA.cz, tak tam najdete podrobný webinář Jak se píše kniha, který je zdarma. Držím palce!
Tušení se naplnilo, když na mě vypadlo 5x A. Jsem nadšená vždy, když mohu inspirovat a motivovat ostatní ve svých textech. Díky za tento zajímavý test!
Rádo se stalo :)
Děkuji za test. Já jsem dopadla takto: 6 x C, 4 x B, 3 x A, 3 x D. Myslím si že test na mé psaní sedí.
To mám radost. :)
Inspirativní den přeji a moc vás zdravím!
3x B, 2x D, 1x A, 1x C…u některých odpovědí jsem váhala, nicméně popis sedí! :)
Skvělá práce – díky moc za komentář a moc zdravím!
6xC
1xB
Asi je to jasné. Revize mi nejsou cizí a ctím i chápu jejich smysl. To, co mě chybí, je disciplína při té prvotní tvorbě, jenže s tím céčkem to jde ruku v ruce. Disciplína totiž není totéž co motivace ani talent a chtíč. Je to spíš otázka vůle. Asi bych si měl přečíst víc knih od autorů typu A, abych se něco přiučil. Jenže mým problémem je, že když se ze zábavy stává práce, přestává mě to bavit a musím si počkat na další nápor nesnesitelného nutkání, abych mohl pokračovat. Také proto se mi líbí váš web. Neříkáte musíš, ale vyzkoušej, cest je mnohem víc, než si myslíš.
Díky moc, Petře. Ano, cest k cíli je nekonečno a je nutné zohledňovat jedinečnost každého. A praxe je vždycky lepší než teorie bez činů. Ještě jednou díky a držím vám palce!
4x C, 3x D, výsledek sedí. (Disciplína schází. Nevím, která kniha loni vyhrála Magnesii literu.)
Tak to mám radost a moc vás zdravím! ;)
Děkuji moc, řekla bych, že to naprosto sedí. V podstatě by se dalo říct, že sedím na dvou židlích ve stejné chvíli a to je možnost B a C. Tak uvidíme, kam až mě ta moje vášeň ke psaní dovede :)
Díky za komentář a držím palce!
Moje zápisky z testu jsou následující:
2x C
2x D
2x A
1x B
Tak jsem zmatený.. hlavně teda sám ze sebe.
To je v pořádku, tento test je pouze orientační. Doporučuji se mrknout ještě sem. ;)
Tak v testu mi vyšla kombinace 4B a 3C takže to bude chtít nějak propojit…..což byl vlastně důvod proč jsem šla do tohoto kurzu tvůrčího psaní, naučit se co ještě neumím.
A co mi vyhovuje víc je Povídkář .
Díky moc za sdílení odpovědí, Jitko!
To vážne ešte v dnešnej dobe nájdem na webe test, z ktorého si musím ručne zapisovať odpovede???
Ano. :)
Tak jsem prý motivátor :-) Typ zní sympaticky, ale sama bych si asi podobný druh knihy nekoupila:-))) Ale ano, popis na mě asi sedí.
Tak to mám radost. On by si měl člověk něco ujasnit při zodpovídání uvedených otázek. A motivátor zní fakt hezky, gratuluju. ;)
Tak jsem se pokochala! Musím říct, že kdybych to uměla, tak se Vás bojím, bo když to tak čtu, zajímalo by mě, jestli při tom všem ještě stihnete i trošku žít :)
Stíhám, stíhám, nebojte se. :)
Jsem trošku “rozpolcenec” – asi bych se vpáčila do dvou poloh v jedné “motivační vypravěč příběhů”.
Jinak jsem nedůsledný flink, který píše jen tak od boku to, co přijde do hlavy.
Přeju Vám pěkné dny a chystám se detailněji prošmátrat Váš webový šuplík :)
No to je super, díky za důvěru! ;)
Hm. Nesedí.
Hmm, škoda. Zatím prý všem jo. ;)