Digitální prázdniny, nebo také půst, je stále více oblíbená (ne)činnost moderních vytížených lidí. Kreativní guru Leo Babauta vyjádřil vlastní zkušenost s tímto experimentem takto:
Včera jsem si dal 24hodinou pauzu od veškeré digitální komunikace. Bylo to skvělé a osvěžující. Vyčistí to váš život od hluku a umožní vám to najít ticho, mír a soustředění na důležité věci.
Věci, které Leo nedělal, byly:
- kontrolování e-mailu
- tweetování
- jakákoliv činnost spojená s Facebookem
- čtení RSS kanálů
- sledování televize
- žádná Youtube videa
- neposlouchal rádio
- vůbec nebrouzdal po internetu
Z množství ušetřeného času se najednou vyklubaly tyto možnosti:
- chvilka společného běhání s manželkou
- zazen sezení
- povídání si se členy rodiny
- napsal pár článků na své blogy
- hraní si s dětmi
- vychutnání si kávy
- dočtení knihy
- oholení se + kadeřník
- návštěva u táty a babičky
- slavnostní domácí rodinná večeře
Srovnejte si oba seznamy a zkuste se zamyslet, co by bylo konkrétně pro vás přijatelnější – Leo svůj digitálně prázdninový den hodnotí velmi kladně.
Nevím, jak často by se měl digitální půst objevit v našich životech, ale rozhodně si myslím, že bychom ho neměli podceňovat. Jeho pravidelné opakování totiž přispívá k tomu, abychom se nestali otroky moderních technologií a udrželi si svůj život ve vlastních rukách.
Leo se nakonec rozhodl zahrnout digitální prázdniny do každého týdne svého života. Já to chci vyzkoušet poprvé příští týden. A co vy?
Tahle myšlenka ke mně přišla už před rokem. Blogoval jsem o tom tady – https://dilatacemysleni.blogspot.cz/2013/02/streda-bez-internetu.html
Určitě je to fajn pauza, člověk toho většinou víc stihne. Má víc času jak na práci, tak sám na sebe. :)
Někdy je dokonce dobré vyhodit pojistky :)
Já si spíš myslím, že kdyby měl své prázdniny každý den, byl by šťastnější. Nějaké Twitterování a FB… to je zábava na chvilku a pak by se měl člověk posunout. Prostě žít a to je přesně to, co dělal bez počítače. Já už se delší dobu snažím mazat a zbavovat se zbytečností.
Byl jsem… nějaký čas nemocný a nahromadil si plno věcí, které bych pak mohl dělat. Měl jsem prostě plno času. Jenže po tom všem jsem si uvědomuji, co je opravdu důležité a že prostě nejde stihnout všechno a zkoušet to by byla blbost. Tak procházím ty nahromaděné nápady, věci a zbavuji se toho nahromaděného, občas je tam nějaký dobrý nápad.
Opravdu udivující byla informace, že jen po roce se plno věcí změní. Plno priorit je jinde a člověk zjistí, že když si v jednu chvilku zaznamená, co je pro něj důležité nebo si myslí, že to bude užitečné… uběhne rok a zjistí, že 90% jsou samé zbytečnosti. Myslím, že něco takového je opravdu důležité, protože vám dojde, co skutečně potřebujete a chcete. I v budoucnu :).
Super článek. Určitě vyzkouším. Zdá se mi to opravdu zajímavé být jeden den bez těchto “vymožeností”.
A pokud se tak stane, mohu poprosit o sdělení bezprostředních zážitků? Sám to budu zkoušet příští týden a určitě o tom napíšu článek. Díky! ;)