Představovat vám účastníky mých kurzů tvůrčího psaní pro veřejnost je moc milá záležitost. Dneska přišla na řadu Klára Czastková, která se na kurz dostala tak trochu omylem… :)
Proč ses rozhodla studovat tvůrčí psaní?
Na začátku byl příjemný večer u krbu s mými dlouholetými kamarádkami. Nevím, co to tenkrát Jitku napadlo, možná za to mohla láhev vína, ale najednou se zeptala: „Holky, co byste ještě v životě chtěly?“
Snad to bylo atmosférou večera (protože normálně si svoje přání nechávám pro sebe), že jsem odpověděla pravdivě: „Chtěla bych napsat román.“
A pak přišly kulaté narozeniny a dárek: Víkendový kurz tvůrčího psaní.
Jak já kamarádky nenáviděla!
Na víkendový kurz jsem jela se smíšenými pocity: Co mě tam čeká? Neztrapním se? A mám já tohle vůbec zapotřebí?
Netrvaly dlouho (ty moje pocity). René byl nesmírně zábavný učitel a moji noví spolužáci fajn. Mrzelo mě, když kurz v neděli skončil. A tak jsem doma sedla k internetu a vygooglila Reného stránky: Co když se dá ve tvůrčím psaní pokračovat?
Takže: Na Reného kurzy chodím dál a kamarádkám děkuju, kdykoliv je vidím. Je totiž docela možné, že ten román opravdu napíšu.
Co ses naučila?
Naučila jsem se, že je dobré míň mluvit a víc poslouchat, i když se mi to ne vždycky úplně daří, že jsou kolem mě zajímaví lidé se zajímavými příběhy, které můžou inspirovat…
A taky že je dobré si všechno zapsat! Díky kurzům vlastním spoustu krásných nových zápisníků. (:
V čem ti kurz tvůrčího psaní nejvíce pomohl?
Pochopila jsem, jak funguje příběh a že k napsání dobrého příběhu potřebujete nejenom talent, ale taky řemeslo, trpělivost, vytrvalost a pokoru.
A taky jsem se dozvěděla spoustu věcí o sobě. (Jen se omlouvám, že tohle si nechám pro sebe.)
Jaký je René Nekuda lektor?
Skoro se mi chce říct, že se René pro práci lektora tvůrčího psaní narodil. Je zábavný. Během kurzu se nikdy nedívám na hodinky a pokaždé jsem překvapená, že už je konec. Pokud má člověk zvyklý na klasickou školu strach z chyby (a myslím, že s takovým strachem přichází do prvního kurzu většina), rychle pochopí, že udělat chybu není možné.
René umí pochválit, podpořit, poradit a dělá to všechno přirozeně a samozřejmě.
Na kurzech se hodně smějeme (všichni spolu, ne sobě navzájem(: ).
Tvůj krátký medailonek:
Mám ráda svoji malou rodinu, náš dům a letní večery pod starou třešní. Mám ráda školu, ve které učím (a taky prázdniny). Žiju ve městě na hranici, rozkročená mezi dvěma státy, a snažím se stát pevně nohama na zemi.
Poznámka: Kláře Czastkové vyšla povídka v knize Povídky z druhé ruky a na další své knize právě teď vesele pracuje. Její sen se tedy asi opravdu splní! :)