Nejdůležitější, nejzákladnější a nejužitečnější principy, které byste měli mít na paměti při jakémkoliv druhu psaní – to jsou hlavní témata tohoto textu.
Samozřejmě platí, že současná postmoderní kultura velmi ráda porušuje pravidla – nicméně je důležité uvědomit si, že tito umělci nepracují nahodile. Oni veškerá základní pravidla dobře znají, a proto si je mohou dovolit (úspěšně) porušovat.
Každopádně my bereme psaní jako zábavu a chceme být stále lepší a lepší, že ano? A tak by pro nás mohlo být následujících 20 základních principů psaní užitečným a zajímavým pomocníkem. Takže vzhůru do toho! ;)
1. Buďte sami sebou. Uvolněte se a pište lehce a přirozeně. Někdy to může trvat i několik prvních odstavců, než přejdete k přirozenosti. Pokud chcete napsat větu, kterou byste běžně neřekli v normální konverzaci, 3x si to rozvažte.
2. Pište pro vlastní potěšení – to se potom odrazí a přenese na čtenáře.
3. Pište s lidskostí a vřelostí.
4. Vynechte všechna přebytečná slova. Pište jednoduše a bez zbytečného balastu. Nikdy nepoužívejte slova pouze pro efekt (tedy pokud to není vyloženě nezbytné).
Věta by neměla obsahovat žádná zbytečná slova a odstavce by neměly obsahovat zbytečné věty ze stejného důvodu, jako že kreslení by mělo být bez zbytených čar a stroje bez zbytečných částí. – Strunk and White
Bohatě zdobená próza je těžko stravitelná, obecně nezdravá a občas způsobuje nevolnost. – William Zinsser
5. Buďtě věcní. Jasné psaní pochází z jasného myšlení.
Zplácanost není pouze narušitelem prózy, je to také ničitelka života a naděje: Smrt na dálnici způsobená špatně umístěnou značkou; zlomená srdce milenců díky nesprávné frázy v dobře míněném dopise; bolestné čekání turisty na někoho, kdo nepřijede kvůli nedbalému telegramu. Myslete na tragédie, které spočívají v nejednoznačnosti! Když chcete něco říct, ujistěte se, že jste to řekli. – Strunk and White
Žvanění se často kryje s vágním myšlením. – Thomas Sowell
Zapamatujte si toto: Dobře napsaná kniha se špatnými argumenty bude mít mnohem větší vliv, než špatně napsaná kniha s nekonečným množstvím nuancí. A zapamatujte si také: bezduchá próza vzniká z bezduchého myšlení. – Scot McKnight
Dobří spisovatelé píši tak, že si je můžete přečíst nahlas a pochopíte smysl. Špatní spisovatelé musejí být zkoumáni a znovu čteni. – Scot McKnight
6. Vyvarujte se nablýskaných slov.
Nikdy nepoužívejte dlouhé slovo, které může být nahrazeno krátkým. – George Orwell
Podívejte se na všechny maškarní formulace a zbavte se jich. – Jacques Barzun
7. Pište, jako kdyby byl konec světa. Předpokládejte, že vy i vaši čtenáři brzy zemřete. Co byste v takovém případě začali psát? Co byste řekli umírajícím osobám?
8. Rozvíjejte úctu ke slovům a naučte se rozeznávat jejich odstíny. Používejte slovník, kdykoliv si nejste jisti a thesaurus pro procvičení paměti.
9. Bavte se o osobách, ne lidech. Specifičnost postav bude zvyšovat čtenářův zájem.
10. Dávejte si pozor na metafory – co jimi chcete sdělit (fungují jako koření)?
11. Dodržujte jednotu vypravěče (první osoba apod.), času (minulost, přítomnost, budoucnost) a nálady (běžná, ironická apod.).
12. Nestaňte se vězněm svých vlastních plánů. Někdy je lepší nechat text vykrystalizovat…
13. Nikdy si nenechávejte dobré věci na pozdější časy.
Neschovávejte si věci, které se zdají být dobré, na pozdější dobu nebo pro jinou knihu; uplatněte je, uplatněte je všechny, uplatněte je teď. Impuls, že si chcete něco ponechat do budoucna znamená “udělej to hned”. Později se objeví něco nového, něco ještě lepšího. – Annie Dillard
14. Pracujte s tajemstvím. Nemusíte čtenáře ochucovat o požitek ze čtení, když vysvětlíte zřejmé nebo prozradíte odhadnutelné.
Zřídkakdy je vhodné říci všechno. – Strunk and White
15. Po každé větě se zeptejte sami sebe, co by tak chtěl čtenář dalšího vědět.
16. Zkuste psát bez chyb. To znamená dobře ovládat pravidla českého pravopisu.
17. Ozvláštněte styl svého psaní tak, aby nenudil.
Každá kniha by měla být zábavná. A dobrá kniha bude více, v žádném případě ne méně. – C. S. Lewis
18. Naučte se poslouchat okolí a uplatnit jeho citáty ve svých textech.
19. Naučte se psát o konkrétních místech, protože “lidé a místa jsou dva základní pilíře, na kterých je literatura (faktu) postavena“. (William Zinsser)
20. Text si neustále čtěte (a pokud možno, tak nahlas). Tím odstraníte poslední chyby, zejména ty stylistické.
První verze házíme psům. – Daniela Fischerová
Poznámka: V dolní části každého příspěvku máte prostor pro vaše komentáře. Budu velmi rád (vlastně si myslím, že budeme velmi rádi), když zde zanecháte svůj názor. Rozhodně to není jenom pro mé osobní potěšení! Díky moc! ;)
Poznámka II: Autorem původního anglického textu je Joshua Sowin.
Já mám prostě problém psát uvolněně a neinspirovat se jinými díly :/.Dá se to odnaučit?
Inspirace druhými je naprosto přirozená. Doporučuji v tomto ohledu například knihu Kraď jako umělec od Austina Kleona. To by vám mohlo pomoci pochopit princip vzájemného obohacování a nebudete se tím tolik trápit. Držím pěsti!
Perfektní článek – zase :) V prvním bodě se mluví o tom, že než člověk přejde k přirozenosti, trvá to i několik odstavců. Několik knih tvůrčího psaní doporučuje si psát tzv. autorský deník. To znamená, že každý den, než člověk začne psát ten svůj bestseller :), si sepíše, co celý den dělal. Je dobré si stanovit nějaký čas nebo rozsah, každý to má samozřejmě individuální. Já si nastavuji deset minut, kamarádka polovinu strany. Je vlastně jedno o čem člověk píše, jestli podrobně popisuje den nebo myšlenky, které se mu honí v hlavě, jde o to, že píše a dostane se do své přirozenosti. Nejlepší je psát bez přestání po dobu, kterou jste si určili, i kdyby jste měli psát nesmysly. Třeba to někomu z vás pomůže stejně jako mně. ;)
Super! Jsem nadšená. :-)