Dopsali jste první verzi své nové knihy? Skvěle, gratuluji vám! Nyní vás čeká jedna z nejnáročnějších částí celé tvorby, které byste měli věnovat minimálně stejné množství energie, jako první podobě vašeho rukopisu.

Říká se, že revize a korektury oddělují dobré spisovatele od amatérů a grafomanů.

Ať je to pravda, nebo ne, ať tomu věříte, nebo s tímto tvrzením naprosto nesouhlasíte, v následujícím seznamu najdete hlavní body, které byste při svých revizích rozhodně neměli opomenout. ;)

Seznam důležitých částí každé revize

  • Žije vaše hlavní postava? Není důležité, abyste popsali stohy stránek popisující, jak váš hlavní hrdina vypadá, jak mluví, jak je vysoký a kdo jsou jeho rodiče. Důležité je předat vašim čtenářům živý obraz bytosti, která není pouze černobílá. Dovolte svým čtenářům ztotožnit se s vašimi postavami, protože pak je větší šance, že se do rukopisu tzv. “začtou”.
  • Je vaše zápletka dostatečně silná? Zápletka hýbe dějem. Zápletka rozvíjí celý příběh. Špatná nebo slabá zápletka dokáže vše zničit. Kdyby byly Montekové a Kapuleti spřízněné rody, Shakespeare by skutečně neměl o čem psát…
  • Zní vaše dialogy přirozeně? Literární dialog není věrným přepisem běžné řeči (to prostě nefunguje), ale má tak vypadat (to je ta nejtěžší část na psaní dialogů). Uvědomte si to, prosím.
  • Je úhel pohledy (hledisko), které jste vybrali, to nejlepší řešení? Pokud píšete standardně ve třetí osobě, není vůbec těžké změnit hledisko vyprávění. Zkuste si znovu představit vaše vyprávění z jiných úhlů pohledu. Není třeba některý z nich lepší? ;)
  • Dokáže si čtenář představit místo(a), kde se váš příběh odehrává? Detaily vám k tomu pomohou. Naopak nedostatek popisů prostředí (obecně) může čtenáře odradit, neboť se text stává nepřehledným.
  • Vyvinul se váš hlavní hrdina? Na divadle se říká, že na začátku je charakter postavy v bodě A, celé představení je cesta pomyslným tunelem, kde na konci vyjde nový člověk B. Tohle prosím platí i pro delší prózu!
  • Udělali jste gramatické a stylistické korektury? Já vím, redaktoři v nakladatelství později mnoho věcí upraví a opraví, ale nedá se na to moc spoléhat. Navíc je rukopis vaší osobní revizí, kterou se prezentujete na veřejnosti.

Nezapomněl jsem náhodou na něco? ;)

6 komentářů

  1. petaSk 28. 11. 2011 – 20:09

    Před chvilkou jsem shlédla video, ve kterém pan nakladatel pravil, že redaktoři upravují značnou část textu autora. Zajímalo by mě, co je na tom pravdy a kolik vlastně z původního autorova textu v knize zůstane.
    Vlastně bych uvítala článek, který by popisoval, jak vypadá cesta autorova textu až k tisku a prodeji, a co to všechno obnáší. Psaní je sice krásná věc, ale co se s textem stane potom? Jak moc musí autor text přizpůsobovat, a kdo a kolik mu má právo text přepracovávat.
    Pokud už takový článek existuje, tak tento komentář pokládejte za spam, a jen mi, prosím, předhoďte nějaký link. Díky.

    1. René Nekuda 28. 11. 2011 – 20:25

      V beletrii nemá ŽÁDNÝ redaktor právo měnit původní text bez souhlasu autora. Možná se to moc neřeší v oblasti gramatických chyb, ale přehazování vět či škrtání musí VŽDY potvrdit sám autor. A má osobní zkušenost praví, že většina redaktorů opravy skutečně svědomitě konzultuje (je to docela časově náročný proces). ;)

    2. petaSk 28. 11. 2011 – 20:31

      Děkuji moc za rychlou odpověď. U gramatických chyb je mi to jasné a vítám to. Z úst nakladatele jsem ovšem vyrozuměla, že redaktor toho koriguje mnohem více, prý aby tomu dal formu. Celkově mě zajímá, jak vlastně probíhá spolupráce mezi autorem a redaktorem, jaká je vlastně u nás situace s prvotinami autorů apod. Nějaký čas je je třeba se trénovat, ale nemám navždycky v plánu strkat texty do šuplíku. Články, co čtu, jsou vesměs pesimistické, a docela z nich přechází vůbec chuť psát. Nejde mi teď o peníze, ale jestli lze u nás vůbec psaní brát vážněji než jako koníček, provozovaný někdy po večerech.

    3. René Nekuda 28. 11. 2011 – 20:45

      Dá, ale hraje tam spousta věcí velmi důležitou roli, takže tahle problematika je na delší diskuzi, která by se spíše hodila na zdejší Fórum (nejen) o psaní.

      Ano, redaktor by měl dávat textu formu a dodat pohled zvenčí (odstup). Nicméně vše probíhá v kruzích: redaktorovy návrhy k úpravám -> autorův komentář a (ne)souhlas –> další kolo redaktorových poznámek –> znovu vyjádření autora –> atd. Nakonec musí být všichni spokojení. A znám i spisovatele, kteří se s nakladatelstvím pohádali kvůli jedné větě a nakonec od vydání knihy úplně sešlo. ;)

  2. Fabulator 29. 11. 2011 – 17:23

    Občas mívám problém s tím, že po úspěšně provedené revizi to chce další revizi. Když totiž něco mimoděk změním, tak si neuvědomím, že v návaznosti na to se musí udělat i další zásahy. V mých textech se poté množí nelogičnosti.

    1. petaSk 29. 11. 2011 – 21:17

      Já ty revize dělám hlavně kvůli té nelogičnosti. Moje myšlenky mnohdy plynou tak, že nenavazují na určité detaily z minulých stránek, revize mi to pomáhá najít. Obyčejně dělám až pět revizí na jednu povídku, kdy ta poslední už se soustředí výhradně na pravopisné chyby a odstranění slov jako “jen”, “tak”, “tedy”, “přesně”, “skoro”… :-)

Vložit komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *