Zpomalení

Zpomalení

Všichni někam spěcháme. Na místech jako nákupní centrum, stanice metra či vchod do budovy, kde pracujeme, se zrychlujeme, nestíháme, běžíme a narážíme do lidí.

O kolik zajímavých informací a klidu kvůli tomu přicházíme?

Vyzkoušejte se mnou následující týdenní cvičení, které ode dneška začnu aplikovat ve svém životě:

V momentě, kdy máte nutkání se zbytečně zrychlit, jděte (jeďte) jako ten nejpomalejší člověk před vámi.

V praxi to znamená například sejití schodů do metra po boku staré důchodkyně nebo brouzdání po nákupním centru tempem zapovídaných maminek s kočárky.

Nemějte při tom výčitky svědomí, užívejte si to, dívejte se okolo, relaxujte a naslouchejte svému okolí.

Pevně věřím, že i kdybych vyloženě spěchal, neušetřil bych více než několik málo minut. A když už spěcháte, jdete většinou už pozdě, takže přijít o 10 nebo 20 minut po termínu smluvené schůzky nehraje až takovou roli.

Zkuste to se mnou a uvidíme, co se stane…

Domnívám se, že si to všichni pořádně užijeme!

Poznámka: Už jste vyzkoušeli meditaci pro napojení se na vnitřního umělce?

Sdílení

Share on facebook
Share on twitter
Share on linkedin
Share on pinterest
Share on email

Další čtení…

Pojďte tvořit!

Vyzkoušejte jedinečné kurzy tvůrčího psaní, které splnily sen již tisícům lidí. Nejsou určeny jen spisovatelům… :) 

5 myšlenek u článku „Zpomalení“

  1. Fajn článek. Ale co takhle napsat něco o tom, jak je třeba pro delší příběh trochu uvolnit napětí. O tom, jak je důležité např. v knize ZPOMALIT – nevalit na čtenáře tolik akce a nechat ho meditovat nad příběhem. To by mě zajímalo :-).

  2. Nesnáším, když musím spěchat. Proto ze sebe dělám důchodce kdykoli to jen jde a vstřebávám okolí. Je to fajn, každý by to měl zkusit.

  3. Nikdy nespěchám – zkrátka jen chodím rychle. A dělá mi dobře ta představa, kolik ostatní lidé ztratí času s jejich hlemýždím tempem :-)
    Já si pak raději doma lehnu.

Vložit komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *