Ano, setkal jsem se s pár lidmi, kteří hrdě prohlašují, že milují psaní. Jsou to většinou upřímní, šťastní lidé, kteří září ve tmě. Jenomže většina dlouhodobě aktivně píšících tvorů by pravděpodobně občas řekla: „Nemůžu říct, že bych psaní vyloženě miloval(a).“

Se mnou je to stejné. Dobře, možná je to trochu silné tvrzení, ale skutečně nemohu s čistým srdcem prohlásit, že bych psaní celý svůj život miloval.

Existují chvíle, kdy to tak je, ale pak přijde řada i na negativní stránky psaní (a těch není skutečně málo). Přesto ho mám rád, dokážu se s ním poprat a dokážeme spolu nějakým způsobem kooperovat.

Ale…

…při psaní musíte vydržet spoustu nesympatických věcí; například:

  • Dlouhé hodiny nepřítomně hledět do monitoru počítače.
  • Prosedět si zadek v křesle.
  • Přijmout skutečnost, že vaše slovní zásoba je… ehm… jak se to říká?
  • Čekat na inspiraci.
  • Potlačit pochyby, které by z vás udělaly totálně apatického člověka.
  • Neumyté nádobí, špinavé oblečení.
  • Přátele, kteří vás nechápou.
  • Přátele, kteří si myslí, že jste blázen.
  • Přátele, kteří si myslí, že vám rozumí, protože ve třetí třídě dostali za svoji slohovou práci jedničku s hvězdičkou.
  • Doufat, že z vás vaše kniha udělá milionáře.
  • Další spisovatelský úspěch.
  • Další spisovatelský neúspěch.
  • Bolesti zad a kapky do očí.
  • Vlažné kávy, staré pečivo.
  • Vymýšlení výmluv, proč zase nejdete místo psaní raději spát.

A to je jenom ukázka, pouhý vhled do každodenních problémů, které musíte neustále řešit!

Buďme tedy k sobě upřímní – můžete po tomhle všem říct, že skutečně milujete psaní?

Hmm? Co, co, co?

Jo.

Já taky. (A pomalu začínám zářit ve tmě.) :)

Vaše vlastní kniha
Pojďte tvořit!
Vyzkoušejte jedinečné kurzy tvůrčího psaní, které splnily sen již tisícům lidí. Nejsou určeny jen spisovatelům…
VÁŠ PŘÍBĚH