Jak napsat dobrou povídku

Mnoho lidí někdy dostalo alespoň malou chuť něco napsat. Vložit do zatím prázdné strany příběh. Nemusí se ovšem nutně jednat o skutečné autory – profesionály; mohou to být i lidé, kteří by například rádi pokračovali v tradici z dětství, kdy do vlastnoručně vyrobených a ilustrovaných desek neobratně vepisovali svá první slova a věty.

Pokud si chcete přečíst tento článek, pravděpodobně patříte do druhé skupiny. A to je moc dobře, protože v tomto článku najdete návod, jak napsat dobrou povídku.

„Psaní je řemeselo jako každé jiné.“ – přesně tohle se mi snažili vštípit do hlavy na Literární akademii. Bohužel mi nezbývá nic jiného, než si to přiznat a potvrdit to.

Jak napsat dobrou povídku: Struktura příběhu

Začínající spisovatelé nejsou často obeznámeni se základní strukturou většiny povídek. Ano, od modernismu dále veškerá pravidla zmizela, ale moudré přísloví praví: „Pokud chceš pravidla porušovat, měl bys je prvně velmi důkladně znát.“

My se tedy zaměříme na všeobecnou klasiku, která vypadá asi takto:

1. Postavte svoji novou povídku ke stromu a dejte jí na hlavu jablko (tím čtenáře seznámíte s dramatickým příběhem).
2. Pokoušejte se to jablko sestřelit pomocí kamení (prodlužujte konec skrze napětí a akci).
3. Trefte cíl – sestřelte jablko (nebo hlavního hrdinu a příběh tak ukončete).

Když o tom budete chvilku přemýšlet, je to dobrá rada pro všechny spisovatele.

Nyní si vysvětlíme jednotlivé body…

NAČRTNĚTE ZÁKLADNÍ SITUACI – uveďte čtenáře do nějakého problému, který má být vyřešen (postavte svoji povídku před strom a dejte jí na hlavu jablko).

• například kamarádky na nákupech, osamocený rybář na moři, až moc přemýšlivá molekula ve zkumavce

VYMYSLETE NĚKOLIK PROBLÉMŮ, KTERÉ BRÁNÍ K VYŘEŠENÍ DĚJE – situaci trochu zkomplikujte, zamotejte; málokdy jde všechno na poprvé, a když, tak to většinou není zajímavé (házejte po povídce nějaké kameny, šípy či přímo dělové koule)

• nedorozumění, ztracené příležitosti, nečekaná překvapení, komplikace atd.

Posledním krokem je UKÁZAT, JAK SE MŮŽE DANÝ PROBLÉM VYŘEŠIT – vymyslete jednoduché, ale přesto překvapující řešení, které může, ale také nemusí vyjít (tj. sestřelte to jablko nebo hlavního hrdinu)

• vítězství lásky nebo dobra nad zlem, poctivost je nejlepší politika, dvě protikladné síly najdou kompromis apod.

TIP! Tady se dočtete více informací o základní struktuře příběhů.

Jak napsat dobrou povídku: Hlavní téma

Každý kus by měl skrývat nějaké sdělení nebo alespoň závan většího smyslu, čemuž říkáme téma. A téma povídky je kostra nebo rámec, ve kterém jste se rozhodli vymezit svůj pozemek, znaky, funkce a nastavení daného povídkového světa.

Jak budete postupovat ve psaní a ději, ujistěte se, že každé slovo se vztahuje k tomuto základnímu tématu!

Je víc než lákavé chlubit se svou schopností popisu, dialogu nebo čehokoliv, co dobře zvládáte. Ale velké POZOR – každé slovo navíc je slovo, které kazí dopad celého příběhu.

Nejlepší příběhy jsou ty, které se vinou po úzké cestě. Pak je pro autora snazší se rozhodnout, na jakém místě se bude příběh odehrávat, jaké postavy se tam objeví a vyřeší to i spoustu jiných „drobností“. A i kdyby bylo sebevíc lákavé se od tématu odklonit, měli byste zůstat na místě, protože jinak byste mohli skončit buď s novým začátkem, nebo s mišmašem myšlenek, které dohromady tvoří nic.

Časové rozpětí

Fungující povídka obvykle zahrnuje velmi krátký časový úsek. To může být jedna jediná situace, která je důležitá v životě vaší hlavní postavy, nebo se mohou konat v jeden den nebo dokonce v jednu určitou osudovou hodinu.

Delší časové rozpětí si bude žádat větší rozsah (to jsou povídky třeba na dvacet stránek). Pokud hledáte návod, jak napsat dobrou povídku, zkuste se ze začátku držet spíše kratších textů.

Umístění děje povídky

Vzhledem k tomu, že máte omezený počet slov a musíte během toho sdělit nějakou zprávu, měli byste být s výběrem prostředí své povídky velmi opatrní.

Například některé z nejvíce strašidelných hororů používají jako své prostředí hřbitovy nebo osamělé uličky (všechno to jsou místa, která čtenáři moc dobře znají a která podporují atmosféru celého textu).

Apelujte na všech pět smyslů čtenáře, aby vaše prostředí bylo co nejvíce reálné.

Postavy

Okolo tří hlavních postav je pro krátký příběh rozumné množství, protože příliš mnoho hrdinů bude odvádět pozornost od hlavního tématu.

Nemusíte čtenáři poskytnout podrobné informace o všech postavách. Je důležité umět rozhodnout, které vlastnosti a charakteristiky hrdinů jsou důležité pro hlavní téma a zároveň z něj vyplývají. 

TIP! Tady je zajímavá pomůcka pro spisovatele, která vám pomůže s tvorbou postav.

Povídka a dialog

Nikdy nepodceňujte sílu dialogu! Ovšem vždy musí přispívat k hlavnímu ději příběhu – neměli byste ho používat jen jako holé plácání postav. Každé slovo, které vložíte hrdinovi/hrdince do úst, musí přispět k odhalení hlavní linie příběhu. Pokud se tak nestane, dialog nemilosrdně příběh rozseká na málo srozumitelné kousíčky.

DALŠÍ TIP! Přeštěte si e-book Dialog, seznamte se!

Detaily a metafory

Detaily a metafory přitahují čtenářskou pozornost a zároveň umožňují větší empatie s postavami. Když namalujete pestrý obraz, čtenář bude mít dojem, že je přímo uprostřed scény. Tyto postupy jsou jako koření – ve vyžáné míře jídlo udělají lepším, když se to přežene, nebude se dát jíst.

Jak napsat dobrou povídku: Pár poznámek na konec

Ujistěte se, že váš literární pozemek má dobře rozeznatelný začátek (úvod), prostředek a vypointovaný konec.

Není dobré umisťovat do prostředka textu situace, které vybudují takové zvraty, jenž příběh příliš brzy ukončí – pokuste se udržet čtenáře v nejistotě až do poslední chvíle.

Pokud chcete zdůraznit rychlost, používejte krátké věty. Je to trik, který zrychluje tempo vyprávění.

Nevynalézejte znovu kolo – využijte všechny nádherné (nekonečné) možnosti, které jsou vám, jako umělci, k dispozici. Buďte sami sebou a nebojte se vyjádřit své já a vlastní životní zkušenost. To je další a asi i nejdůležitější rada na konec. Už totiž neexistuje nic nového, s čím můžete přijít, všechno už tu minimálně jednou bylo. Ale můžete využít svého jedinečného a originálního pohledu na svět (každý jedinec na této planetě je totiž unikátní).

Nebojte se toho a hlavně piště s radostí! :D

ZÁVĚREČNÝ TIP! Nevíte, o čem psát? Tady je velký seznam nápadů!

Poznámka: Tento článek je vlastně hodně volným překladem textu „Tips for Writing a Short Story“ od Jennifer Stewartové.