Nápad, premisa, zápletka a příběh. Občas jsou autoři zmatení, protože nevědí, co se jim zrovna honí hlavou. Stejně tak se může stát, že někdo ztroskotá na tom, že ho jeho nápad neposune dál, protože neobsahuje zápletku. Se zápletkou se už totiž dobře píše, protože ona umí vytvářet konflikty, které posunují děj. Kdežto nápad je pro posunování děje mnohdy málo.

Co je to tedy ten příběh a jaký je rozdíl mezi premisou a zápletkou?

Nápad

Nápad je prvotní jiskra, ze které může vzplanout velký oheň nebo malý táborák. Nápad není premisa, ani zápletka, ani příběh. Většinou je příliš obecný, neobsahuje konflikt, ale rozhodně se v něm ukrývá potenciál pro příběh.

Bez nápadů bychom neměli o čem psát. Ano, může z toho vzejít prakticky cokoliv, ale jak jsem již řekl – nápad rozehřívá konkrétní příběh.

Příklady:

  • Román zasazený do období starověké Číny.
  • Kniha o dívce (může se jmenovat třeba Lucie), která umí léčit pomocí rukou.

Premisa

Premisa zpřesňuje nápad a je to základní nastavení příběhu. Něco jako rozhraní pole, na kterém se může odehrávat příběhová bitva. Premisa je předpoklad pro zápletku.

„Román zasazený do období starověké Číny.“ může být prakticky o čemkoliv, premisa už ne.

Příklady:

  • Otrok z období starověké Číny chce zachránit svoji milou před nespravedlivou popravou.
  • Dívka (nyní už se může jmenovat jinak než Lucie), která (pořád) umí léčit přiložením rukou, hledá vrahy svých rodičů.

Zápletka

Zápletka je hybný motor děje a jsou to koleje, po kterých se potenciální příběh může posouvat. Musí obsahovat konflikty (tj. minimálně nějaké síly a protisíly).

Příklady:

  • Otrok z období starověké Číny bojuje proti svému tyranskému pánovi, aby zachránil svoji milou před nespravedlivou popravou.
  • Lucie, která umí léčit přiložením rukou, čelí situaci, kdy by měla pomoci lidem, kteří zavraždili její rodiče.

Příběh

Příběh obsahuje zápletku, která tvoří jeho základní kostru + něco navíc. A toto něco navíc nejen že zpřesňuje jasné motivace hlavních postav, dává konkrétnější popis prostředí, času i atmosféry, ale i přesně definuje základní skladební dvojici příběhů, tzn. hrdinu a antihrdinu. Ano, toto všechno z příběhu přímo i nepřímo vyplývá.

Příklady:

  • Otrok z období starověké Číny musí překonat svůj strach z autority a porušit téměř všechna společenská pravidla, aby vysvobil svoji ženu z vězení. Té hrozí poprava kvůli situaci, kterou úmyslně zinscenoval jejich tyranský pán.
  • Lucie již přes 30 let hledá vrahy svých rodičů, kteří byli zavražděni na konci druhé světové války. Nyní je našla, ale protože svůj dar léčení pomocí přikládání rukou věnovala jako dobrovolnice jedné nemocnici, čelí situaci, kdy má vyléčit právě tyto vrahy svých rodičů. Musí se poprat se svým přesvědčením pomáhat ostatním, jemuž se v nemocnici naučila, a se svým slibem, že smrt rodičů rozhodně pomstí.

Dodatek: Příběh z druhého příkladu můžeme dál rozvíjet a komplikovat: Navíc se jí přestává dařit skrývat své magické schopnosti před komunistickým režimem. A ještě víc: „Vrazi“ jsou vysocí komunističtí představitelé (chránění StB). A ještě víc: Tito „vrazi“ ale ve skutečnosti tajně pomáhají dětem bez domova. Rodiče hlavní postavy nezabili, protože ti se sami obětovali, aby jim pomohli zachránit více dětí. Hmm, a co teď? Naše hrdinka to může zjistit třeba až v momentě, kdy jednoho z nich smrtelně otráví… Uzdraví ho potom? Bude mu přeci muset důvěřovat, že neprozradí její léčivé tajemství… Kdo komu a co odpustí? Kde je pravda? Tato upřesnění potom budou záležet na tématu, tj. co tímto příběhem bude chtít autor světu sdělit.

Shrnutí

Vlastně se jedná o postupné kroky, které zpřesňují konkrétní podobu příběhu, dávají mu jasnější a jasnější obrysy, dodávají mu vnitřní napětí, motivaci hlavních postav, definici hrdiny a antihrdiny a určují jednotlivé události (a scény), které se v něm objeví.

Obecný nápad → zpřesňující premisa, která má potenciál vytvořit nějaké pnutí → konkrétní zápletka, která začne držet příběh pohromadě → samotný příběh, jenž čeká na jedinečné zpracování.

Uznávám, že je v této termilogii občas bordel a zmatek, neboť se v Čechách svévolně mixují pojmy a různé definice z Francie (např. syžet jako námět), Anglie i Ameriky. Pokud si tento článek přečtete ještě jednou, mělo by vám být patrné postupné zpřesňování nápadu a hlavní rozdíly mezi zkoumanými pojmy.

Tip! Zkuste si nyní rozpracovat nějaký svůj nápad (např. ze spisovatelského nebo Kreativního zápisníku) a vymyslete k němu vhodnou premisu. Pak z ní definujte zápletku a nakonec jí dejte vlastní příběhové kontury.

Tak tedy příběhům zdar!

Vložit komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *