Samomluva (nejen) pro spisovatele

Možná si v hravě přehráváte obraz, jak přebíráte Magnesii Literu za knihu, kterou jste ještě nedopsali. Možná si při návratu z práce nadáváte, proč vám to psaní zase nejde.

Samomluva je u tvůrčích lidí velmi běžný jev. Jenže hned několik představ bývá zrádných, nicméně pár z nich vám může v ledasčem pomoci.

Zkusme si tedy rozebrat běžnou samomluvu typického spisovatele…

Neříkejte: „Právě jdu napsat bestseller.“ (Nebo: „Budu druhá J. K. Rowlingová.“) Proč ne? Není přeci tohle sen každého spisovatele? Ne úplně. Protože vy nepíšete bestseller – vy píšete knihu. A pak, když budete mít štěstí a literární vítr váš text zanese do správných rukou, se možná stane bestsellerem. Ale motivace psát bestsellery jako na běžícím pásu vás může lehce zklamat a donutit vás přestat psát.

Říkejte: „Napíšu tu nejlepší knihu, jakou jen napsat můžu.“ Ano, prosím, říkejte právě tohle. Jestliže psaní berete vážně, studujete, čtete a pravidelně píšete, pak jistě existuje velká šance na úspěch. Svoji práci odvedete nejlépe, jak můžete, a těžko vás pak může někdo soudit.

Neříkejte: „Jsem geniální.“ Můžete být (a já předpokládám, že ve skutečnosti jste). Nicméně jako spisovatele vás budou hodnotit všichni, kromě vás samotných. Zkuste se na sebe podívat s humorem a nadhledem.

Neříkejte: „Jako spisovatel jsem zklamal(a).“ Nejsem si jistý, jestli si uvědomujete, jak moc vás tahle věta může brzdit. Rozhodně vám vůbec v ničem nepomůže. Raději zkuste následující alternativu…

Říkejte: „Čeká mě dlouhá cesta k dopsání této knihy.“ A jděte po ní, protože na tom není nic špatného. Zkoušejte to a nevzdávejte se – o to tu běží.

Neříkejte: „Nemám čas na psaní.“ Tuhle větu znám moc důvěrně. Obvykle se objevuje v časech, kdy se domníváme, že existuje něco důležitějšího, než je plnění našich snů. Prohledejte zdejší blog, kde najdete spoustu tipů, jak se s tímto strašákem úspěšně poprat. ;)

Neříkejte: „Nepotřebuju redaktora nebo nakladatele.“ Všichni ho potřebujeme, věřte mi. Přijměte to.

Říkejte: „Mám rád svého redaktora. Dělá můj text lepším. Asi mu pošlu čokoládu…“ Ano, přesně tak!

Neříkejte: „Jsem tak desetkrát lepší autor než [doplňte jméno nějakého slavného spisovatele].“ Co je na tom špatně? Podobně jako „teď napíšu bestseller“ je tahle věta velmi zrádná a nebezpečná. Co přesně z vás dělá lepšího spisovatele? Mnoho věcí je subjektivních a tahle motivace jednoduše nefunguje.

Říkejte: „Jsem spisovatel(ka).“ Kombinace těchto dvou slov je přímo magická a tak ji používejte často. Zopakujte si ji pokaždé, když usednete před počítač, když uvidíte svůj odraz ve výloze knihkupectví, když dočítáte tento článek. Řekněte si to, prosím, hned teď – „Jsem spisovatel(ka).“

Ano. Jste. A tak pište!