Úvod je nejdůležitější část každého textu a příběhu. V žádném případě ho nepodceňujte, protože prvních pár vět rozhodne, zdali moderní čtenář bude ve čtení pokračovta, či ne!
Mezi nejdůležitější věty v každém textu patří právě ta první. Pokud nepřiměje čtenáře, aby přistoupil k druhé větě, váš text je mrtvý. A pokud ho druhá věta nezaujme tak, aby pokračoval ke třetí větě, je stejně mrtvý. Takové vrstvení, které nutí čtenáře neustále pokračovat, dokud ho příběh nepohltí, je pro spisovatele životně důležitá dovednost.
William Zinsser
Poznámka: Více o důležitosti úvodu se můžete dozvědět např. z příspěvku Jak moc je při psaní povídek důležitý úvod.
Základní principy
1. Napište úvod přesně tak dlouhý nebo krátký, jak to vyžaduje text – každý text potřebuje odlišný úvod (opravdu na to neexistují žádné 100% platné tabulky).
2. Podívejte se pro inspiraci okolo sebe – mnoho dobrých úvodů čerpá inspiraci z běžného života autora.
Naše běžná realita je hustě zaplněná absurdními zprávami a znameními. Všimněte si jich. Mají nejen sociální význam, ale často jsou dost nepředvídatelným úvodem k odlišení jednoho jedince od druhého.
Zinsser
Jděte do toho! Zkoumejte všechny věci intenzivně a vytrvale. Hledejte v každém objektu umělecké dílo. Nenechávejte ho běžným, jako kdyby jste ho pochopili, ale místo toho jděte pod povrch, až ho uvidíte v jeho plné síle, zvláštnosti a jedinečnosti.
Dillard
3. Pokud je to možné, vyprávějte konkrétní příběhy.
Zkuste najít řešení, jak předat své sdělení čtenářovi v podobě vyprávění. – W. Zinsser
Zeptejte se sami sebe
1. Upoutá můj úvod čtenářovu pozornost natolik, aby pokračoval ve čtení?
2. Dozví se čtenář z úvodu, proč byl text napsán (tj. téma, zápletku apod.) a proč by ho měl číst (např. v čem je jiný, nový)?
3. Je můj text zajímavý?
– Pokud v příběhu budou vystupovat běžné figury nebo známé události a zápletky, pak pravděpodobně není.
– Pokud začínáte slovy: “Jan Novák se narodil dne…”, pak rozhodně není.
Toto je pouze základní teorie k prakticky všem druhům úvodů. Podívejte se taky na článek o základní struktuře příběhů či o základní principech začátků.
Tak co, jak začíná váš nový příběh? ;)
no já nevím… můj poslední rozdělaný příběh začíná úvodem, který věřím, že by mohl zaujmout: příběh se točí okolo jistých zásnub a snoubenec si v úvodu zlomí nohu, takže věřím, že by mohlo čtenáře zajímat, co se teď bude dít dál, jak to s těmi zásnubami bude, když je ten můj hrdina zraněný… jenomže tomu mému “blbečkovi” to trvá čtyři stránky, než si tu nohu zlomí! Na druhou stranu předtím se svými dvěma přátely probírá ty chystané zásnuby, takže bych řekla, že to čtenáře vlastně pěkně uvede do situace. Kdyby si v úvodu “jen” zlomil nohu, zase by čtenář nevěděl, že mají být nějaké zásnuby a proč je ta zlomená noha významný problém, že.
Tady záleží na konkrétním zpracování. Ty úvahy jsou samozřejmě správné a může to takto nastolit nezodpovězenou otázku na začátku (což je v rámci zaujetí důležité) a lákat čtenáře k pokračování ve čtení.
Můj příběh ještě není ukončený, tedy díky za rady, že jednak musí být překvapivý a pozitivní. Budu si ho tedy muset vymyslet. Přehodnocení úvodu je pro mne další téma k zamyšlení. Nyní čtu Sofiinu volbu a tam je popsáno jak probíhá hodnocení díla. Docela jsem ale překvapená, že Stingo jako editor všechna díla automaticky odsuzoval. Doufám, že to tak není ve skutečnosti, i když se domnívám, že je to docela možné.
Proč je tam ta fotka? Sakra :D Tak asi moc anonymní nebudu :D
To jsou Gravataři přiřazení k emailu. Ale myslím, že to nikomu nebude vadit – díky za komentář! ;)
Myslela jsem si, že jsou přiřazeni k webu a ne k majlu… No nic :D Stane se, snad sem nechodí moc porotců :D
Dnes komentuji anonymně, protože věta pochází z díla, které se chystám zaslat do soutěže.
Úvod povídky zní: Neuměla pískat.