Autor: Daniela Fischerová

Tvůrčí psaní

Fikce na druhou

Nejsem expert na japonské divadlo a za tento pohnutlivý příklad vděčím japanistce doktorce Lucii Lucké a její přednášce. Kvetoucí, bohatá japonská dramatika dlouho vůbec nemluvila o lásce. Nám, uvyklým žít v jiném narativním klimatu, se to zajisté zdá zvláštní. Kdykoli jdeme do kina či do divadla,  jdeme tam s neomylným přesvědčením, že ať bude drama o čemkoli,…

Tvůrčí psaní

Jak na nás příběhy působí?

Ale jak je to se zpětným odrazem, s působením už hotových příběhů na nás? Německý literární vědec Erich Auerbach nazval svou knihu o  literatuře Západu Mimésis, aneb Nápodoba. Že literatura napodobuje život, je prostopravda. Ale nakolik život, tedy my sami, napodobujeme literaturu? „Příběhy, v nichž se lidé učí z chyb jiných, jsou   známkou civilizace.“…

Tvůrčí psaní

Jak ovlivňují příběhy náš život?

Poslední téma, které mě dnes zajímá, zní: Jak ovlivňují příběhy náš život? Už víckrát zmíněný Terry Pratchett má v jedné knize  – v Čarodějkách na cestách – skvělou myšlenku. Nejsme to my lidé, kdo ovládá příběhy, naopak, příběhy ovládají nás. Příběhy jsou tajní vládci světa a sílí každým opakováním. Čím častěji budeme vyprávět o Karkulce,…

Tvůrčí psaní

Příběhy pravdivé a smyšlené

Když bylo naší dcerce kolem tří, intuitivně postihla křižovatku, na níž se větví cesty literatury. Když jsem jí chtěla něco číst, zatvářila se zkoumavě a položila mi zcela zásadní otázku: „Mámo, a je to vymyšlený, nebo ze skutečnosti?“ Sinolog a japanista Oldřich Král  v jednom dávném novinovém rozhovoru řekl větu, která mi dala nový pohled…

Tvůrčí psaní

Nekonečný příběh

A přes všechno, co bylo řečeno, existuje typ příběhu, který vlastně nekončí. Dokonce je neuvěřitelně floridní a disponuje vlivem, kterému dnes nelze konkurovat psaním knih. Je to televizní seriál, ta jeho odnož, která si neurčuje předem počet epizod. Lidstvo vyprodukovalo fenomén, se kterým dosud nemělo tu čest: principiálně nekonečný příběh, který – možná – bude plodit…

Tvůrčí psaní

Konec dobrý, všechno dobré

Jen na okraj: z druhé ruky vím o americkém hororu šedesátých let jménem Bedazzled (Oslnění nebo Oslepení), kde jakýsi démon ničí poslední strany všech knih. Je to velmi kuriózní, leč účinná forma zla – jen si představme, že už bychom se nikdy nesměli dozvědět, kam dospěly děje, kterým jsme jako čtenáři věnovali tolik emocí! Anekdoty bez…

Tvůrčí psaní

Konci příběhů se musíme také věnovat

Pozornost ke konci je jiného, mnohem kulturnějšího a v lidském vývoji kotveného rázu. Základní otázka kladená příběhu zní: „Jak to dopadlo?“ A přitom sama konečnost a ukončitelnost příběhu je jedna z nejhlubších iluzí – ne-li ta vůbec nejhlubší – jakou narace vnutila světu. V realitě samé nic nekončí, nic „nedopadá“, všechny rozehrané motivy pokračují dál, mění se k…

Tvůrčí psaní

Tvůrčí psaní – pravidla uzavřených sekvencí

K pravidlům uzavřených sekvencí patří i fakt, že pozornost se časem vytrácí. Jako má doprava své špičky a svá sedla, naše vnímání poté, co se vyčerpá pík prvního dojmu, začne slábnout a je pořád těžší udržet živý zájem začátku. Nejhlubší sedlo je kdesi ve druhé polovině, ale ještě “před cílovou rovinkou“, kdy nás ještě neovládla zvědavost,…

Tvůrčí psaní

Různé začátky různých autorů

Tady si dovolím malou odbočku. Začátky příběhů se – krom jiného – liší svým tempem, narativní rychlostí. Jsou začátky strmé jako skok ze skokanského můstku a začátky povlovné jako chůze po zarostlém lesním chodníčku. Uvedu dva příklady, oba z rukou mistrů, oba napsané v prvé půli dvacátého století v jazyce německém. Když se Řehoř Samsa jednou ráno probudil…