Jen na okraj: z druhé ruky vím o americkém hororu šedesátých let jménem Bedazzled (Oslnění nebo Oslepení), kde jakýsi démon ničí poslední strany všech knih. Je to velmi kuriózní, leč účinná forma zla – jen si představme, že už bychom se nikdy nesměli dozvědět, kam dospěly děje, kterým jsme jako čtenáři věnovali tolik emocí! Anekdoty bez pointy, detektivky bez dopadení vraha, pohádky bez šťastného konce, harlekýnky bez splynutí duší i rtů! Jaká frustrace by to byla, jaký ledový vítr by vál literaturou, a jaký pocit marnosti by nás zkrušil, kdyby se knihy ve své neukončenosti začaly až nebezpečně podobat samotnému životu!

Konec dobrý, všechno dobré, říkají přísloví řady národů. Happy end ospravedlňuje všechna přestálá utrpení, kdežto porážka na konci znehodnocuje naše naděje a sny. Finis coronat opus,  konec korunuje dílo, konec dělá jeho morálku, poslání, smysl – a žádná dekonstrukce z něj tento úkol nesnímá.

Několik citací na doklad řečeného:

Na  příběhu je nejdůležitější konec, ono věčné „jak to dopadlo“. Celý čas příběhu musíme připravovat konec. Špatný konec zničí celou hru nebo film. Na konci má mít autor jisté překvapení, nějaké eso v rukávu, které divák nečeká. Dobrý příběh lze definovat jako „dobře připravený konec“, zajímavou cestu k překvapivé pointě. (František Daniel)

Happy-end je ta nejevidentnější forma manipulace s realitou, jaké se umění vůbec dopouští. Nikde není dobový vkus – ať již citový nebo morální – sveden do tak přesného ohniska. Happy -endem říká doba sama sobě, jak by věci měly být. Ví, že ve skutečnosti tomu tak není, ví, že happy-end je fikce. V širokém koridoru přibližnosti hledá taková řešení situací, která opovrhují její zkušeností, vysmívají se statistice, popírají pravdu i se širokým pásmem pravděpodobnosti – to vše ve prospěch zcela neuvěřitelné varianty, kterou volí její denní sny. (Fischerová, Happy end)

Dítě nechce slyšet, jak to dopadlo. Dítě chce být při tom, až to dopadne. (Jiří Trávníček)

Neexistence pointy v dramatu neosvobozuje diváky od povinnosti opustit sál.  (Stanislaw Jerzy Lec)

Kompletní obsah tohoto seriálu článků

  1. Úvod do seriálu tvůrčího psaní spisovatelky Daniely Fischerové
  2. Příběh je král vší literatury
  3. Neexistuje příběh bez autora
  4. Význam pokecáníčka
  5. Co dělá příběh příběhem?
  6. Magické a proto budí vždy otázku a proč?
  7. O začátcích a koncích příběhů
  8. Pozornost věnovaná začátku
  9. Různé začátky různých autorů
  10. Tvůrčí psaní – pravidla uzavřených sekvencí
  11. Konci příběhů se musíme také věnovat
  12. Konec dobrý, všechno dobré
  13. Nekonečný příběh
  14. Příběhy pravdivé a smyšlené
  15. Jak ovlivňují příběhy náš život?
  16. Jak na nás příběhy působí?
  17. Fikce na druhou
  18. Kniha Drbání kožichu
Kurzy tvůrčího psaní Reného Nekudy Pojďte si hrát, tvořit a rozvíjet se!
Aktuální nabídka kurzů tvůrčího psaní pro veřejnost »

Vložit komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *