Fikce na druhou

blue-259458_1280

Nejsem expert na japonské divadlo a za tento pohnutlivý příklad vděčím japanistce doktorce Lucii Lucké a její přednášce. Kvetoucí, bohatá japonská dramatika dlouho vůbec nemluvila o lásce. Nám, uvyklým žít v jiném narativním klimatu, se to zajisté zdá zvláštní. Kdykoli jdeme do kina či do divadla,  jdeme tam s neomylným přesvědčením, že ať bude drama o čemkoli, najde se v něm i nějaký Jeníček a nějaká Mařenka, kteří nám předvedou jednu z nesčetných variant lásky. Ne tak japonské drama do konce sedmnáctého století. Jeho klíčový pojem zněl giri – závazek a čest. Divadlo tematizovalo macho příběhy o hrdinství a dobrodružství, ale milostné historky ho nezajímaly.

Potom se objevil dramatik Monzaemon Čikamacu, někdy zvaný japonský Shakespeare. Během jeho života se stalo, že ve městě spáchal společnou sebevraždu milenecký pár. Měšťan se zapletl s prostitutkou, nadělal dluhy, jeho rodina tomu nepřála a nutila ho k výhodnému sňatku. Milenci se vzali za ruce a skočili ze skály. Událost svou neobvyklostí vzrušila celé město. Čikamacu se chopil štětce, a roku 1703, dokud ta věc byla v živé paměti,  uvedl hru Dvojitá sebevražda v Sonezaki a hra prý vzbudila senzaci. Do japonské dramatiky vstoupil zcela nový motiv, nindžó aneb lidský cit.

Během další generace se objevily dva velké trendy: jednak společná sebevražda milenců se stala módním námětem japonské dramatiky a jednak – a to nás ovšem zajímá nejvíc! – skutečných mileneckých sebevražd silně přibylo. Další a další páry řešily svoje milostné trable společnou smrtí a další a další divadla měla co hrát. Prý docházelo k tak kuriózním propletencům, že postavy milenců – tedy postavy, které měly své předchůdce ve skutečných sebevrazích –  na scéně pronášely dialogy typu: “Teď zemřeme a já doufám, že o nás brzy někdo napíše hru.  Přála bych si, aby mou roli hrál pan X a tvou roli pan Y a aby čtec při čtení o naší smrti hlasitě plakal do svého černého rukávu.“

To už je fikce na druhou, hra na hru a odraz v odrazu. Ale přes všechnu smutnosměšnost oné situace to ukazuje, jak tenoučká a průlinčitá membrána je mezi  reálným světem a jeho obrazem. Vliv proudí oběma směry. Každý příběh, který dáme do oběhu, uplatní svoji sugestivní sílu. Příběhy jsou nástroj, kterým segmentujeme chaos a dáváme smysl tolátnímu nsemyslu. Žijeme mezi nimi a v nich. Jsme šimpanzi, kteří začali vyprávět příběhy,  a proto se nám svět jeví úplně jinak, než se kdy může jevit jiným šimpanzům.

Na rozloučenou citát z mého oblíbeného Pratchetta: „Síla příběhu. Neodcházejte bez ní z domu. A nikdy, nikdy, nikdy ji nepodceňujte!“

Kompletní obsah tohoto seriálu článků

  1. Úvod do seriálu tvůrčího psaní spisovatelky Daniely Fischerové
  2. Příběh je král vší literatury
  3. Neexistuje příběh bez autora
  4. Význam pokecáníčka
  5. Co dělá příběh příběhem?
  6. Magické a proto budí vždy otázku a proč?
  7. O začátcích a koncích příběhů
  8. Pozornost věnovaná začátku
  9. Různé začátky různých autorů
  10. Tvůrčí psaní – pravidla uzavřených sekvencí
  11. Konci příběhů se musíme také věnovat
  12. Konec dobrý, všechno dobré
  13. Nekonečný příběh
  14. Příběhy pravdivé a smyšlené
  15. Jak ovlivňují příběhy náš život?
  16. Jak na nás příběhy působí?
  17. Fikce na druhou
  18. Kniha Drbání kožichu

Podobné příspěvky

Jak pojmenovávat postavy

Anna Karenina, pan Darcy, Marie Stuartovna, Dvířka, Harry Potter, Legolas, Pan K., Malý princ, Godot – kde ksakru berou ti spisovatelé tak krásná jména pro své postavy?! Máte-li problém s pojmenováním...

Literární Fest 2015

Sobota 7. února 2015 je den, který byste si měli rezervovat pro Literární Fest 2015. Z deseti kurzů si vyberete čtyři dle vašich zájmů a nálady, seznámíte se se spoustou skvělých lidí...

Tabulková struktura příběhů: Začátek

Vůbec nejsem tabulkový typ. Na svých kurzech tvůrčího psaní používám pouze jeden graf a to je tak asi všechno. Každopádně hollywoodští scenáristé milují tabulky a grafy, tak proč se s...

Recept na produktivitu

Sháníte-li zaručený recept, který z vás udělá skutečně produktivního člověka, můžete se inspirovat třeba těmito významnými jmény: Thomas A. Edison, Charles Darwin, Ernest Hemingway, Benjamin Franklin či Emily Post. Ptáte...

Jak se dá změřit zlepšení ve psaní? Třeba takhle!

Změřit talent či zlepšení ve psaní je velmi těžké. Na rozdíl od olympioniků na to spisovatelé nemají žádné stopky ani měřiče. Nicméně jedno malé “cvičeníčko”, které dokáže odhalit spisovatelský růst,...

Psychologie fontů

Jak moc nás při čtení ovlivňuje psychologie fontů? Co o nás výběr fontů prozradí? Jak postupovat při výběru písma pro váš další projekt? Toto zajímavé a užitečné téma jsme pěkně...

Novinka: Obsáhlý videokurz Základy tvůrčího psaní je zábavný, hravý a opravdu hodně užitečný!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Scroll to Top

Než odejdete…

Odebírejte inspirativní newslettery plné skvělých tipů, dárků a exkluzivního obsahu. Dostávejte víc!