Archiv pro štítek: Daniela Fischerová

Fikce na druhou

Fikce na druhou blue-259458_1280

Nejsem expert na japonské divadlo a za tento pohnutlivý příklad vděčím japanistce doktorce Lucii Lucké a její přednášce. Kvetoucí, bohatá japonská dramatika dlouho vůbec nemluvila o lásce. Nám, uvyklým žít v jiném narativním klimatu, se to zajisté zdá zvláštní. Kdykoli jdeme […]

Jak na nás příběhy působí?

Jak na nás příběhy působí? people-sitting-690317_1280

Ale jak je to se zpětným odrazem, s působením už hotových příběhů na nás? Německý literární vědec Erich Auerbach nazval svou knihu o  literatuře Západu Mimésis, aneb Nápodoba. Že literatura napodobuje život, je prostopravda. Ale nakolik život, tedy my sami, […]

Jak ovlivňují příběhy náš život?

Jak ovlivňují příběhy náš život? chess-1145558_1280

Poslední téma, které mě dnes zajímá, zní: Jak ovlivňují příběhy náš život? Už víckrát zmíněný Terry Pratchett má v jedné knize  – v Čarodějkách na cestách – skvělou myšlenku. Nejsme to my lidé, kdo ovládá příběhy, naopak, příběhy ovládají nás. […]

Příběhy pravdivé a smyšlené

Příběhy pravdivé a smyšlené lighthouse-2398832_1280

Když bylo naší dcerce kolem tří, intuitivně postihla křižovatku, na níž se větví cesty literatury. Když jsem jí chtěla něco číst, zatvářila se zkoumavě a položila mi zcela zásadní otázku: „Mámo, a je to vymyšlený, nebo ze skutečnosti?“ Sinolog a […]

Nekonečný příběh

Nekonečný příběh book-2341083_1280

A přes všechno, co bylo řečeno, existuje typ příběhu, který vlastně nekončí. Dokonce je neuvěřitelně floridní a disponuje vlivem, kterému dnes nelze konkurovat psaním knih. Je to televizní seriál, ta jeho odnož, která si neurčuje předem počet epizod. Lidstvo vyprodukovalo fenomén, […]

Konec dobrý, všechno dobré

Konec dobrý, všechno dobré Konec dobrý, všechno dobré

Jen na okraj: z druhé ruky vím o americkém hororu šedesátých let jménem Bedazzled (Oslnění nebo Oslepení), kde jakýsi démon ničí poslední strany všech knih. Je to velmi kuriózní, leč účinná forma zla – jen si představme, že už bychom se […]

Konci příběhů se musíme také věnovat

Konci příběhů se musíme také věnovat Konci příběhů se musíme také věnovat

Pozornost ke konci je jiného, mnohem kulturnějšího a v lidském vývoji kotveného rázu. Základní otázka kladená příběhu zní: „Jak to dopadlo?“ A přitom sama konečnost a ukončitelnost příběhu je jedna z nejhlubších iluzí – ne-li ta vůbec nejhlubší – jakou narace vnutila […]

Tvůrčí psaní – pravidla uzavřených sekvencí

Tvůrčí psaní – pravidla uzavřených sekvencí Tvůrčí psaní – pravidla uzavřených sekvencí

K pravidlům uzavřených sekvencí patří i fakt, že pozornost se časem vytrácí. Jako má doprava své špičky a svá sedla, naše vnímání poté, co se vyčerpá pík prvního dojmu, začne slábnout a je pořád těžší udržet živý zájem začátku. Nejhlubší sedlo […]

Pozornost věnovaná začátku

Pozornost věnovaná začátku Pozornost věnovaná začátku

Pozornost k začátku je zakotvená velmi hluboko, až kdesi v našem živočišném podloží. Když se v živočichově zorném poli  – případně poli sluchovém, čichovém či jiném – objeví něco zásadně nového, nastoluje se otázka přežití. Tvor musí velmi rychle zjistit, je-li ta novinka […]

O začátcích a koncích příběhů

O začátcích a koncích příběhů O začátcích a koncích příběhů

Příběhy dlouhé i krátké, hloupé i chytré, klasické i super – ultra – experimentální mají dvě zákonitá místa, a to je začátek a konec. (Pro úplnost musím dodat, že i z této klece se občas nějaký autor pokusí vyskočit. Například vznikají […]

Scroll to Top