Magické a proto budí vždy otázku a proč?

Daniela Fischerová

Tvůrčí psaní

článek, Daniela Fischerová

Daniela Fischerová

Tvůrčí psaní

článek, Daniela Fischerová

Magické a proto budí vždy otázku a proč?

Toto magické a proto budí otázku a proč? Proč po králově smrti zemřela královna? To ho tolik milovala, že zemřela žalem? Nebo ji snad král nakazil smrtelnou chorobou? Nebo ji zabili intrikáni, kteří nechtěli na trůně ženu? Nebo to byla indická královna a upálili ji s královou mrtvolou ve strašném obřadu satí? Proč?

Ovšem, že jedna z funkcí a povinností příběhu je klást otázky a odpovídat na ně, ale pozor! Nikdy ne hned. Vypravěčské mistrovství spočívá mimo jiné v tom, jak načasovat proluky mezi otázkou a odpovědí. V tom je velkou učitelkou všech vypravěčů princezna Šahrazád. Jak si vzpomínáme, vždycky zvečera rozvyprávěla epicky peprný příběh a načasovala si to tak, že v nejnapínavějším zakokrhal kohout a sultán musel vstát z jejího lože a jít vládnout. Chtěl-li znát pointu, musel se druhý večer vrátit… ale Šahrazád, ledva dopověděla příběh jeden, již započala další a tak to šlo tak dlouho, až se s ní sultán řádně oženil.

(Mimochodem: záhadou zůstává, kdy sultán spal.) (Druhé mimochodem: sňatkem neprohloupil, protože mít po boku skvělou vypravěčku je k nezaplacení.) (Třetí mimochodem: na „principu Šahrazád“  je členěna naprostá většina televizních seriálů: epizody končí v nejnapínavějším místě, aby nás přiměly zapnout bednu i příští den.)

„Zcela nejhorší je, když je příběh předvídatelný, když daleko dopředu víme, co chce autor říct.“ (Frank Daniel, dlouholetý šéf americké filmové školy, původně český scenárista a pedagog František Daniel)

U prózy je pro to pěkné slovo: čtivost. Dobrý autor, který píše čtivě, stále příběhem klade nové otázky. Sotva zodpoví jednu, už ve vzduchu visí dvě další…a to jsou ty požehnané knihy, které čteme krhavýma očima ještě ve tři v noci, třebaže v šest ráno vstáváme do práce, hltavě obracíme stránky, protože toužíme znát odpovědi…až najednou zvoní budík a je šest.

Dopustila jsem se definice: Příběh je odkládaná odpověď. Původně jsem chtěla říct „odložená“, ale genialita mé rodné řeči s vidy dokonavými i nedokonavými mi dovoluje vyjádřit to ještě přesněji: příběh je průběžné, rafinované zdržování odpovědí, na které naléhavě čekáme.

„Příběh může mít jedinou přednost: vzbudí zvědavost, co bude dál. Příběh může mít jedinou chybu: nevzbudí zvědavost, co bude dál.“ E.M. Forster

„Musíme v divákovi vzbudit dost zvědavosti, aby sám pořád hádal, co se asi stane. A jako autoři ho musíme doběhnout, protože se stane něco jiného.“ (Frank Daniel)

Kompletní obsah tohoto seriálu článků

  1. Úvod do seriálu tvůrčího psaní spisovatelky Daniely Fischerové
  2. Příběh je král vší literatury
  3. Neexistuje příběh bez autora
  4. Význam pokecáníčka
  5. Co dělá příběh příběhem?
  6. Magické a proto budí vždy otázku a proč?
  7. O začátcích a koncích příběhů
  8. Pozornost věnovaná začátku
  9. Různé začátky různých autorů
  10. Tvůrčí psaní – pravidla uzavřených sekvencí
  11. Konci příběhů se musíme také věnovat
  12. Konec dobrý, všechno dobré
  13. Nekonečný příběh
  14. Příběhy pravdivé a smyšlené
  15. Jak ovlivňují příběhy náš život?
  16. Jak na nás příběhy působí?
  17. Fikce na druhou
  18. Kniha Drbání kožichu

Je tady toho ještě víc ke čtení:

Akreditované kurzy tvůrčího psaní pro všechny

Přihlaste se do ověřených kurzů tvůrčího psaní, které by vám doporučilo více než 98 % předchozích účastníků. Kdoví, třeba napíšete svoji vlastní knihu… ;)

Napsat komentář

Inspirativní newslettery

Žádný spam, jen skvělé tipy a triky, které povzbudí vaši múzu…

Počkejte! 👋🏻

Než odejdete, zkuste odebírat zdejší inspirativní newslettery (podobně jako 9000 dalších kreativních lidí). Nebojte se, můžete se případně kdykoliv odhlásit.